Ing. Zdeněk Morávek (426)

Drobné poplatky ve školství

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Jak máme řešit např. náklady spojené s akcí zkoušky „zkoušky na nečisto“? Škola tyto přijímačky organizuje sama. Jedná se o pořádání zkoušek ještě před termínem skutečných přijímacích zkoušek, aby si žáci mohli vyzkoušet, jak by asi dopadli. Je s tím spojeno spousta administrativní práce i skutečných nákladů. Např. na papír, kopírování, učebnu, opravy těchto písemek od učitelů apod. Je možné, abychom za tuto činnost vybírali třeba poplatek 50 Kč od žáka, který se ke zkouškám na nečisto přihlásí? Předpokládám, že by k tomu musela být i patřičná kalkulace, a pokud by to bylo příjmem školy, tak by poplatek neměl být ziskový. Nebo je třeba tuto činnost vykonávat v rámci doplňkové činnosti? 

Drobný dlouhodobý majetek a doplňková činnost

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Vedle své hlavní činnosti vykonáváme i činnost doplňkovou. Např. ve školní kuchyni se vaří pro žáky školy i pro strávníky v rámci doplňkové činnosti. Zakoupili jsme lednici - DDHM – drobný dlouhodobý majetek za Kč 5 000. Jak dáme její část dát i do nákladů doplňkové činnosti? Chtěli jsme situaci řešit tak, že jednou by se nakoupil takovýto majetek ze školy, podruhé z DČ, pochopitelně ve správném poměru - např. 90 % majetek z nákladů školy a 10 % z doplňkové činnosti, ale bylo nám řečeno, že z doplňkové činnosti můžeme nakoupit jen takový majetek - DDHM, který je využíván jen pro doplňkovou činnost. 

Svářecí škola

Jsme střední škola, zřízená krajem. v rámci doplňkové činnosti provozujeme svářecí školu. Pro jiné školy - žáky fakturujeme bez DPH jako osvobozené, pro cizí - firmy - fakturujeme s DPH. Je to takto správně?

Zdaňování dceřiné společnosti města

Město hodlá založit společnost, která bude provozovat veřejně prospěšnou činnost – ztrátové sportoviště – jež bude dotovat a dále společnost, která bude provozovat klasickou – ziskovou - podnikatelskou činnost. Nabízí se tři možnosti (jejich existenci jsem si ověřila na obchodním rejstříku): • Příspěvková organizace pro sportoviště a s. r. o. pro ziskovou činnost. • Dvě s. r. o., jedna bude zisková, druhá díky dotacím „na nule“. • Jedna s. r. o., kde zisky jedné činnosti budou pokrývat ztrátovou druhou činnost a případná výsledná ztráta bude dotována. Jde mi hlavně o poslední alternativu. Je možné bez daňových rizik takto postupovat - tedy dotovat ztrátu sportovišť ziskovými středisky? Je možné tyto činnosti daňově kompenzovat? S dopadem, dceřiná společnost města bude ve ztrátě nebo s nulovým základem daně? Je žádoucí dosáhnout alespoň kompromisu - tedy ztrátu sportovišť částečně kompenzovat ziskovými středisky a zároveň poskytnout menší dotaci a tím obhájit „přiměřený“ zisk?

Kuchyňský robot a příslušenství

Nezisková organizace příspěvková vede účetnictví. V roce 2019 koupila nový funkční kuchyňský robot v hodnotě cca 80 000 Kč. K tomu ihned dokoupili nové kuchyňské nože v hodnotě cca 5 000 Kč. Do jaké odpisové skupiny zařadit kuchyňský robot a jak zaúčtovát nahrádní kuchyňské nože? Budou součásti pořízovací ceny robotu, nebo je mám vést jako DHM a jednorázově odepsat na účet 551 nebo 501.

Faktura a její obsah

Jsme příspěvková organizace, základní škola, ve které bude docházet ke stavebním úpravám v hodnotě asi 350 000 Kč. Je povinností dodavatele uvádět seznam použitého materiálu včetně cen, nebo stačí, když bude na faktuře celková spotřeba materiálu: xxx Kč, zednické práce: xxxxx Kč? 

Datum při předání skladu

Od 1. 10. 2019 se mění funkce hlavní kuchařky ve školském zařízení. Původní hlavní kuchařka končí dnem 30. 9. 2019 a nová nastupuje dnem 1. 10. 2019. Mají si předat sklad potravin. Inventura skladu potravin bude k 30. 9. 2019. Jaké však má být napsané datum na tom předání skladu? Může tam být datum 30. 9. 2019, i když nová hlavní kuchařka má pracovní smlouvu až od 1. 10. 2019? Nebo jak to má prosím správně být? 

Investiční a neinvestiční majetek

Naší obci byla prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu poskytnuta dotace na vestavbu základní školy. Zakázka je dokončena a nyní řešíme vyúčtování dotace. V žádosti o podporu bylo ve finančním plánu rozděleno vyúčtování následovně:

  • Investiční: Stavební úpravy Vybavení učeben IT, jazyková, konektivita a výukové programy Venkovní přírodovědná učebna vč. zeleně.
  • Neinvestiční: Výdaje spojené s přípravou výběrového řízení a následná administrace.

Náš daňový poradce nás nyní upozornil na rozdělení těchto položek a domnívá se, že došlo k chybnému zahrnutí u vybavení učeben IT, jazyková, konektivita a výukové programy do investic. Níže vám posílám jeho doporučení pro posouzení jednotlivých položek movitého majetku a určení jeho zařazení. Naše projektantka nám vysvětlila, že tak jak bylo zažádáno (vybavení dáno do souboru místo rozdělení položek), tak je to v pořádku. Potřebovali bychom zjistit na které straně je pravda. Bojíme se, že by chybné rozdělení majetku mohlo v době udržitelnosti ohrozit poskytnutou dotaci, jak uvádí náš daňový poradce.

Vyjádření našeho daňového poradce: „Obecně lze říci, že dlouhodobý hmotný movitý majetek (investiční) je takový, který přesáhne za jednotlivý kus hodnoty 40 000 Kč a není pevně spojen s budovou. To, co je pevně spojeno s budovou, je také investiční, ale je to součástí budovy. Pak je nehmotný dlouhodobý majetek, který přesáhne za kus hodnotu 60 000 Kč. Dále lze tvořit soubory, ale jen z věcí, které mají samostatné technickoekonomické určení, jinými slovy jeden majetek bez druhého nelze použít, nefunguje. To bývá problém. Účelové soubory mohou být ze strany kontrolního orgánu posouzeny jako porušení účetních předpisů a následně podmínek poskytovatele dotace. Vše ostatní je drobný majetek a tedy neinvestiční. Takový pohled by měl na celou problematiku být. Samozřejmostí je, že nelze investiční dotaci čerpat na neinvestiční majetek. Poskytovateli je to jedno, ten ani nemůže takovou kontrolu provádět, to je plně na odpovědnosti žadatele. Kontrolu správnosti posouzení majetku vykonává finanční úřad, který pak při případné kontrole a zjištění pochybení nařizuje odvod dotace, ať už části, nebo celé. Takovou kontrolu může vykonat kdykoli po dobu udržitelnosti, bývá 5 let a více. Nevím, jak je to ve Vašem případě. Pokud se nepletu, tak dotaci čerpáte z IROP. Tam je změna prostředků ne neinvestiční a naopak možná do doby dokončení projektu, a to žádostí o změnu v systému ms2014+. Pokud tedy uvedené projednáte se zprostředkovatelem dotace, popř. s poskytovatelem dotace a změna ještě bude možná, tak bych doporučil posouzení jednotlivých položek movitého majetku a určení jeho zařazení. Jako příklad neinvestičního majetku lez uvést židle, lavice apod.“

Využití prostředků k financování nákladů z projektu z rezervního fondu školy

Obracíme se na vás s dotazem ohledně financování projektu Interreg a možnosti čerpání finančních prostředků z rezervního fondu na překlenutí v roce 2019, než dojde k vyúčtování a proplacení dotace během roku 2020. V rámci projektové činnosti školy jsme se zapojili projektem KPF-02-090 „Společně za poznáním“ do programu INTERREG V-A RAKOUSKO – ČESKÁ REPUBLIKA Fond malých projektů Rakousko-česká republika, zabezpečující další rozvoj školy v oblasti mezinárodní spolupráce. K financování jednotlivých aktivit, tj. oboustranných návštěv partnerských škol spojených s poznáním zajímavostí sousedních regionů, jsme použili prostředky z rozpočtu školy (prostředky na provoz), neboť podmínkou bylo předfinancování celého projektu. Po ukončení realizace projektu jsme předložili Závěrečnou zprávu za malý projekt a požádali o proplacení. Následně jsme byli informováni správcem Fondu malých projektů RRAJM v Brně, že vyúčtování projektu a proplacení dotace nebude provedeno do konce roku 2019, jak bylo původně inzerováno, ale termín bude až na jaře 2020. Lze zapojit a čerpat na pokrytí neinvestičních nákladů rezervní fond organizace? Jsme příspěvková organizace JMK a v příloze zasíláme dokument týkající se čerpání rezervního fondu. 

Rezervní fond

 Dle § 30 odst. b) zákona č. 250/2000 Sb. lze rezervní fond použít k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady. Toho jsme v průběhu l. pololetí 2019 využili a finanční prostředky rezervního fondu jsme čerpali. Koncem roku 2019 již tyto finanční prostředky nebudeme potřebovat a chtěli bychom je opět do rezervního fondu vrátit. Lze to takto provést? Zákon o tom nic neříká.