Stálá provozovna (24)

Zaměstnání Čecha v ČR polskou firmou

Polská firma, která nemá v ČR provozovnu, hodlá zaměstnat českého zaměstnance. Ten pro ni bude v ČR shánět odběratele. Polská firma musí z tohoto zaměstnaneckého poměru vypočítávat mzdu a odvádět SP, ZP a FÚ dle českých zákonů. Jakým způsobem se polská firma zaregistruje k odvodům u zmíněných institucí, když nemá v ČR provozovnu a není zapsaná v českém obchodním rejstříku? Má polská firma nějaké jiné povinnosti související se zaměstnáním českého občana? (např. oznámení na ŽÚ, nějaká jiná registrace na úřadech, vyplnění nějakých výkazů atd.?)

Vyloučení dvojího zdanění příjmů dle § 38f ZDP

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Prodej akcií slovenské společnosti

Slovenská akciová společnost (A) koupila v červenci 2017 20% podíl na české společnosti s ručením omezeným. V říjnu 2017 byly ze strany této společnosti (A) veškeré akcie české společnost prodány jiné slovenské společnosti (B). Rádi bychom se zeptali, zda tento převod je předmětem zdanění ve smyslu příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a SK či podle českého zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak má dojít ke zdanění – má společnost A podat daňové přiznání k DPPO v ČR?

Místo plnění při poskytnutí služby

Poskytujeme programátorské práce pro společnost registrovanou ve Švýcarsku. Tato společnost má v ČR 100% vlastněnou dceřinou společnost, jejíž zaměstnanci práce zadávají a přebírají, a tato skutečnost je i zachycena ve smlouvě. Je místem poskytnutí služby z pohledu DPH v tomto případě ČR nebo Švýcarsko?

Doplnění dotazu "Američan v ČR zaměstnán zahraniční firmou" (DAUCID 21560 )

Americký zaměstnavatel zde nemá stálou provozovnu. Musí se zde americký zaměstnavatel registrovat jako plátce daně ze závislé činnosti, nebo si může vybrat variantu, že daňové přiznání zde vyhotoví zaměstnanec a daň zaplatí? Je to na volbě zaměstnavatele, nebo se musí registrovat jako plátce daně v ČR, pokud zde má zaměstnance (nevedoucí pozice) více než půl roku (českého rezidenta) a nemá zde stálou provozovnu?

 

Hmotný majetek pořízený v jiném členském státě - DPH

Jsme firma s. r. o. na výrobu motorů, registrace k DPH jen v České republice. Koupili jsme stroje z Německa. Dodavatel je německý plátce DPH se sídlem v Německu a s výrobní pobočkou na Slovensku. Vyfakturované stroje (náš hmotný majetek) byly vyrobeny na Slovensku, kde i zůstanou, a slovenská pobočka na nich bude pro nás vyrábět díly k výrobě motorů. Dodavatel na faktuře uvedl svoje a naše DIČ a napsal umístění na Slovensku. Jak je to v tomto případě s DPH?

Stálá provozovna - fakturace

Slovenská firma má v ČR zřízenu stálou provozovnu, která poskytuje v ČR montážní služby. Současně ale tato slovenská firma fakturuje některé montážní práce do ČR přímo ze Slovenska a tyto faktury nejdou přes účetnictví stálé provozovny. Je tento postup správný? Vyplývá z nějakého právního předpisu, že po vzniku stálé provozovny se musí všechny práce do ČR fakturovat přes stálou provozovnu?

Stálá provozovna

Poskytování služeb v Rakousku (servis programů). Pokud zaměstnanci poskytující služby pracují déle než 6 měsíců, vzniká obchodní společnosti na území Rakouska stálá provozovna. Jak provést výpočet dnů, ve kterých jsou služby poskytovány? Na služební cestě jsou např. 3 zaměstnanci 4 dny, dále 1 zaměstnanec 2 dny. Práce není vykonávaná souvisle, cesty jsou nepravidelné.

Nerezident a časový test

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident). 

1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR?

2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?

Účetnictví stálé provozovny

Česká společnost má na Slovensku zřízenu stálou provozovnu, která vede slovenské účetnictví. Je možné vést účetnictví provozovny pouze na Slovensku a jednou měsíčně (čtvrtletně) obratově zaúčtovat zůstatky účtů do českého účetnictví? Bude tím naplněn § 4 odst. 9 zákona o účetnictví?