Služby (857)

Přefakturce služby konané v ČR do Švýcarska

Zajišťovali jsme pro společnost (ekonomický subjekt, registrovaný se švýcarskou VAT) sídlící ve Švýcarsku služby v ČR (konkrétně strategické hry, dopravu, team building ... (nedaňové). Máme tyto služby přefakturovat? Služby jsou s DPH a také od neplátců, vše se konalo v ČR. Na jaký účet účtovat vystavenou fakturu a) výnosy, b) 315 (rozvahový účet)? A jak to bude s DPH na faktuře a kam do přiznání k DPH?

Těžební práce v lese

Společnost s r. o., plátce DPH, provádí těžební práce v lese pro německého odběratele, který mu poskytl německé DIČ. Práce jsou prováděny jak v Německu, tak v Česku. Z hlediska DPH se u obou míst plnění postupuje podle § 9 zákona o DPH + souhrnné hlášení?

Záloha na službu do EU

Jsem plátce DPH v České republice a poskytuji poradenskou činnost firmě v EU, která je ve své zemi plátcem DPH. Vystavím firmě zálohovou fakturu. Patří tato zálohová faktura do souhrnného hlášení a přiznání k DPH? K jakému datu a na které řádky přiznání k DPH? Při vystavení vyúčtování za poskytnutou službu uvedu do přiznání k DPH a souhrnného hlášení jakou hodnotu?

Reklamace a pohyb náhradního zboží

Prostřední osoba (CZ), zákazník (PL), dodavatel (DE) - byl uskutečněn třístranný obchod. Zákazník PL zjistil vadu na dodaném zboží či chybějící kus, vystaví prostřední osobě reklamační protokol, ta následně řeší s dodavatelem. Je možné, aby chybějící kus či nový kus dodavatel (DE) zaslal okamžitě zdarma zákazníkovi do PL s tím, že vystaví fakturu se 100% slevou na prostřední osobu? Dle zákona je pohyb takto napřímo povolen pouze v třístranném obchodě, ale zde se podle mého názoru nejedná o prodej. Pokud je tento postup nesprávný, musí DE dodavatel poslat nejdříve kus prostřední osobě (CZ) opět s fakturou se 100% slevou a prostřední osoba ho musí odeslat zákazníkovi do PL? Celý tento případ dle mého názoru nezakládá žádné vykazovaní dph, nejedná se ani o službu ani o prodej (vše je zdarma). Je to tak? Ještě je zde složitější verze. Zákazník PL před reklamací vyveze vadné zboží do Ameriky a zjistí vadu až tam a požaduje poslat nový kus přímo do Ameriky . Prostřední osoba (CZ) si v tomto případě vyžádá od dodavatele (DE) zaslání tohoto kusu do CZ (opět ho dostane zdarma) a musí ho poslat zákazníkovi do PL nebo může vyhovět jeho přání a uskutečnit vývoz do Ameriky? Prostřední osoba (CZ) by v tomto případě opět nevykazovala žádnou evidenci DPH, a to i v případě vývozu, jelikož se nejedná o prodej za úplatu. Ještě poslední otázka - je vyřizování reklamací považováno vlastně za uskutečnění služby? 

Faktura za přepravu do třetí země

Česká firma, plátce DPH, obdržela fakturu od přepravní společnosti za přepravu zásilky do Číny. Fakturu vystavila česká firma, také plátce DPH. Faktura je vystavená: částka bez DPH 3.500,00 Kč, DPH 0,00 Kč, částka celkem 3.500,00 Kč. Jak se na straně odběratele promítne tato faktura do přiznání k DPH? Vzniká povinnost odvést DPH a nárok na odpočet? Do jakých řádků přiznání se případně zapíše?

Zaměstnanci ze Srbska

Srbský plátce DPH pro nás zajistil nábor a dopravu pracovníků ze Srbska. Za tuto službu si fakturuje: doprava Srbsko-ČR 100 EUR, provize 200 EUR a doprava Záhřeb ambasáda 50 EUR. Jak budeme postupovat z hlediska DPH a daně z příjmu? 

Přijetí služby z třetí země

Český plátce DPH přijal službu z třetí země - zaměstnanec mateřské společnosti školil v ČR české zaměstnance, poskytl supervizi/podporu aktivit společnosti. Jak je to s DPH prosím? Vztahuje se na českého plátce § 72 odst. 1 zákona o DPH? Do kterých řádků se uvede povinnost přiznat daň, resp. nárok na odpočet v přiznání k DPH a kontrolním hlášení? 

Rezident x nerezident ČR

OSVČ poskytuje své služby - připravuje projektové dokumentace - pro zahraniční klienty - zejména Francouze, Němce a Slováky. Tyto služby poskytuje občanům, ale i podnikatelům. Vše dohaduje on-line ze své kanceláře z ČR - pobývá tedy fyzicky u nás v ČR a zde má i rodinu atd. Poměr fakturovaných služeb je přibližně 80 % zahraničí x 20 % fakturace do ČR.  Bude česká OSVČ z pohledu zákona o dani z příjmů považována za rezidenta ČR pokud tyto služby poskytuje on-line z ČR převážně do zahraničí? Změnila by se nějak situace, kdyby OSVČ vyjížděla do zahraničí na konzultace za klienty např. na 10 dnů v měsíci za předpokladu, že by nikde v zahraničí neměla kancelář, ale pouze vždy probíhaly konzultace „na půdě“ klienta?

Přefakturace ubytování zaplaceného na Slovensku

Společnost s r. o., plátce DPH, zaplatila za svého klienta ubytování na Slovensku. Na faktuře hotel uvedl slovenské DPH. S. r. o. hodlá zaplacenou částku klientovi přefakturovat. Jakým způsobem má postupovat, aby nemusela na faktuře k ceně za ubytování přičíst DPH?

DPH v oblasti služeb pro zahraniční klienty

OSVČ, která vykonává služby architektonické, projekční ve stavebnictví, vytváří vizualizace projektů v 3D, projektové dokumentace pro podání na úřady a práce související s touto činností. 1) Pod jaké ustanovení zákona o DPH lze zařadit tyto služby - pod základní pravidlo § 9 či jiné? OSVČ vystavuje ročně cca 100 faktur. Jde o to, zda se state identifikovanou osobou - bude-li poskytovat nějaké tyto služby do zahraničí? Může zařadit tyto služby pod jeden paragraf nebo je nutno "prohlédnou" každou fakturu, resp. každou fakturovanou službu - zda půjde o základní pravidlo § 9 zákona o DPH či jiné? 2) OSVČ poskytuje tyto služby do zahraničí (nejvíce pro Slováky, Němce a Francouze) on-line - pracuje z kanceláře z ČR - přesto se jí bude týkat „identifikovaná osoba“? Pokud ono, kdy se musí zaregistrovat a jaké formuláře musí k DPH podávat - měsíčně, čtvrtletně? Jaké řádky případně bude vyplňovat? 3) Bude mít OSVČ ještě jiné zákonné povinnosti dle zákona o DPH pokud poskytuje tyto služby?

Doplnění informací:

OSVČ - neplátce DPH, OPD, která vykonává služby architektonické, projekční ve stavebnictví, vytváří vizualizace projektů v 3D, projektové dokumentace pro podání na úřady a práce související s touto činností. 1) Pod jaké ustanovení zákona o DPH lze zařadit tyto služby - pod základní pravidlo § 9 či jiné? 2) OSVČ vystavuje ročně cca 100 faktur. Jde o to, zda se state identifikovanou osobou - bude-li poskytovat nějaké tyto služby do zahraničí - služby poskytuje a) poskytuje služby občanům b) zahraničním OPD, c) ale i např. firmám, které mají přiděleno DIČ v jiném členském státě? 3) Může zařadit OSVČ tyto služby pod jeden paragraf nebo je nutno "prohlédnou" každou fakturu, resp. každou fakturovanou službu - zda půjde o základní pravidlo § 9 zákona o DPH či jiné? 4) OSVČ poskytuje tyto služby do zahraničí (nejvíce pro Slováky, Němce a Francouze - jak tedy občany bez vztahu k DPH, tak pro ORD, tak i pro zahraniční OPD) online - pracuje z kanceláře z ČR - přesto se jí bude týkat "identifikovaná osoba"? Pokud ono, kdy se musí zaregistrovat a jaké formuláře musí k DPH podávat - měsíčně, čtvrtletně? Jaké řádky případně bude vyplňovat? 5) Bude mít OSVČ ještě jiné zákonné povinnosti dle zákona o DPH pokud poskytuje tyto služby?