Expertní odpovědi

Společnost nakupuje v tuzemsku i v zahraničí zboží, které dále v tuzemsku nebo do EU a mimo EU prodává. Zboží je nakupováno od partnerských distributorů výrobce Western Digital, který má sídlo ve Velké Británii. Partnerský distributor veškeré prodeje eviduje pro výrobce a výrobce na základě těchto obchodů společnosti vyplácí na účet z partnerského programu odměny. Výrobce, který vyplácí tyto odměny, je z Velké Británie. Jedná se o nákup služeb mimo EU? Má společnost, které takto přijdou peníze, povinnost přiznat daň na výstupu s nárokem odpočtu na vstup?
Vydáno: 28. 03. 2024
Společnost v rámci výstavby nové budovy určené k pronájmu vyjmula z pořizovacích nákladů na dokončení této nemovitosti nákup movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok (konkrétně jde o nábytek: lavice, stoly, židle, zrcadla na pověšení na zeď, PC vybavení (klávesnice, optické moduly) v celkové hodnotě 334 tis. Kč (žádná z těchto věcí nemá pořizovací cenu za 1 ks větší než 80 000 Kč). Jaké máme možnosti účtovat/odpisovat tento soubor - 1. VARIANTA jde o účetní soubor tj. společnost si stanový časový odpis např. na dobu 3 let a daňové odpisy se budou rovnat účetním? nebo 2. VARIANTA společnost nechce tento soubor odpisovat, pouze časově rozliší náklady na pořízení souboru na období dle její směrnice na 3 roky tj. účtování v roce pořízení celá faktura: 381/321 a část této faktury v roce pořízení k 31. 12. přeúčtována 501/381 a v dalších 2 letech to stejné, tak abych účet 381 postupně rozpustil do nákladů?
Vydáno: 28. 03. 2024
Společnost vyňala z pořizovací ceny budovy, soubor předmětů, které jsou v souladu s pokynem GFŘ D-59 (k § 26) – konkrétně jde o dopravní značení, orientační tabule v garážích, dodání hasičských přístrojů, značení únikových vchodů apod. za celkovou hodnotu 617 000 Kč (jednotlivě nepřesahují částku 80 000 Kč pořizovací ceny) – účtujeme jako o souboru movitých věcí na účet 022 a použijeme pro tento soubor časový odpis – účetní = daňový odpis (doba odpisování dle směrnice 36 měsíců) je to správný postup? V případě, že budeme chtít ze souboru v průběhu odpisování vyřadit jen část předmětů např. kvůli jejich poškození, jak spočítám zůstatkovou cenu těchto předmětů (budu vycházet z pořizovací ceny – odpisy do doby vyřazení?) a odpisy u zbylých nevyřazených předmětů daného souboru budu počítat jakým způsobem?
Vydáno: 28. 03. 2024
Společnost Zdraví je prodejcem produktu Stále fit zařazeného v celním sazebníku jako 210690 se sazbou DPH 12 %. Na tento produkt společnost Zdraví vlastní výrobní recepturu (tzn. přesnou definici kvality a množství surovin, výrobní postup). Společnost Zdraví však pro výrobu tohoto produktu nemá výrobní kapacitu, nechává si jej tedy vyrobit u společnosti Linka. Společnost Zdraví dodá společnosti Linka své vlastní suroviny. Mezi společností Zdraví a Linka není uzavřena smlouva, vše probíhá na základě osobní dohody. Společnost Zdraví je uvedena na produktu Stále fit jako výrobce. Podstatou celého procesu ve společnosti Linka je použití dodaných surovin společností Zdraví, jejich navážení, smíchání dle výrobní dle výrobní receptury, naplnění do obalů, označením etiketou, zabalením do sekundárního obalu. Jaká sazba bude použita v případě v rámci vztahu mezi společností Linka a společnosti Zdraví? Jedná se o poskytnutí služby – kompletaci výrobku dle zadání společnosti Zdraví se sazbou DPH 21%, nebo o dodání zboží se sazbou DPH 12 %? Byl by rozdíl v sazbě DPH v případě, že by část surovin dodávala společnost Linka?
Vydáno: 28. 03. 2024
Jsme pořadatelé reklamních soutěží, výherci jsou převážně fyzické osoby, a v případě výhry, která překročila částku 10 000 Kč jsme odváděli srážkovou daň ve výši 15 % z celé hodnoty výhry. Takto jsme praktikovali do konce roku 2023. Od roku 2024 ze zákona o dani z příjmu vypadlo osvobození [§ 4 odst. 1 písm. f) ZDP] pro výhry z reklamních soutěží do 10 000 Kč. Veškeré reklamní výhry jsou tedy považovány za příjem dle § 10 ZDP a my jakožto pořadatel soutěže - plátce daně - musíme srážet srážkovou daň ze všech výher bez ohledu na její hodnotu? 
Vydáno: 28. 03. 2024
Kryptoměny se zdaňují při prodeji. Pokud nakoupím ETF (Exchange Traded Funds jsou burzovně obchodovatelné fondy.) Můžu zvažovat při dlouhodobější držbě osvobození po 3 letech?
Vydáno: 28. 03. 2024
Obchodní firma, která nemá zaměstnance, ale externí spolupracovníky (OSVČ) a jednatele, si pronajímá tenisové kurty. Zde pravidelně, několikrát týdně, hrají externí spolupracovníci i jednatelé tenis se svými klienty a možnými zákazníky. Po hře využívá zázemí, ve kterém jedná. Prokazatelně zde (hra a pak jednání) došlo k uzavření více obchodů. Dosud jsme dávali jako nedaňový náklad bez možnosti odpočtu DPH a neřešili jsme majetkový prospěch těch, kdo na kurtech hráli. Je možné pronájem tenisových kurtů a zázemí zařadit mezi daňově uznatelné náklady s odpočtem DPH? Má firma povinnost řešit to, že OSVČ a jednatelé na kurtech hrají bezplatně? 
Vydáno: 28. 03. 2024
Prodáváme zboží na Slovensko a máme s odběratelem ujednáno, že nám může vrátit část neprodaného zboží. V takovém případě vystavujeme opravný daňový doklad v režimu reversecharge. Jak ovšem tuto situaci správně zachytit v intrastatu? Četl jsem sice manuál intrastatu, ale nevím, jestli jsem tomu dobře porozuměl. Čili správně vykázat jako přijetí zboží s kódem 21? V účetním programu však máme z důvodu OPD mínusové položky. Nejsem si jist, jestli ovšem produkt Celní správy InstatDesk dovoluje uvádět mínusové zápisy.
Vydáno: 28. 03. 2024
Starší auto bylo pořízeno 1. 12. 2023, ale dle technického průkazu bylo přihlášeno až 21. 2. 2024. Jak je to s daňovým i účetním odpisováním a zařazením do majetku? 
Vydáno: 28. 03. 2024
Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?
Vydáno: 28. 03. 2024
Klient vlastní akcie. V případě, že realizuje prodej, může si odečíst od výnosu samozřejmě výdaje na nákup a pak také poplatky. Mně by zajímalo jaké, zda jen ty co souvisejí přímo s nákupem, prodejem či držením (poplatek za evidenci cenných papírů), nebo i poplatek za výběr a vklad peněz na obchodní platformu, či poplatek real time (informace o cenách akcií v reálném čase). Pokud i tyto, jak stanovit, jaká část poplatku připadá na prodané akcie? Real time poplatek: platformy běžně uvádějí ceny akcií s drobným zpožděním a klient si zaplatí, aby měl informace o cenách bez zpoždění a díky tomu se mohl lépe rozhodnout, v jakém okamžiku akcii prodá. Jedná se o poplatek, který je účtován každý měsíc fixní částkou.
Vydáno: 28. 03. 2024
S. r. o. provozuje běžnou činnost s plným nárokem na odpočet DPH a do toho loni koupilo byt k pronájmu občanům-osvobozené plnění bez nároku. Spočítali jsme zálohový koeficient, celý rok ho používali a v posledním daňovém přiznání vypočetli vypořádací koeficient. Byl 97 %, takže po zaokrouhlení dle § 76 odst. 5 činí 100 %. Letos se ale pořídil druhý byt a začal pronajímat i ten. Máme dál používat starý vypořádací koeficient z 12/2023 ve výši 100% i když se změnili podmínky (místo jednoho bytu dva, nebo můžeme vypočíst nový zálohový koeficient podle změněných podmínek 91 % a použít ten?
Vydáno: 28. 03. 2024
Český podnikatel, plátce DPH, má realizovat službu tapetování + prodej tapet občanovi v jeho bydlišti ve Švýcarsku. Budeme fakturovat s 21% DPH?
Vydáno: 28. 03. 2024
Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -
Vydáno: 28. 03. 2024
Prodej bytu byl uskutečněn na přelomu roku 2023/2024. Kupní smlouva podepsána 21. 12. 2023, do katastru nemovitostí zapsáno 24. 1. 2024, s právními účinky 2. 1. 2024. Časový test nesplněn, osoba tam nebydlela více jak 2 roky - prodej bytu neosvobozen. Nicméně, byt se původně koupil v roce 2022 v hodnotě 4,5 mil., nyní se prodal za 3,6 mil., tudíž se ztrátou. Rezervační poplatek 200 000 Kč přijat už v roce 2023, zbývající doplatek 3,4 mil. přijat až 24. 1. 2024. I když je byt prodán ze ztrátou, tak není prodej osvobozen a jde mi o to, kdy uvést do daňového přiznání. Bude to: Daňové přiznání za rok 2023 - příloha 2, ostatní příjmy dle § 10 ZDP - příjem 200 000 Kč (rezervační záloha) - proti tomu výdej 200 000 Kč (část kupní ceny). Daňové přiznání za rok 2024 - příloha 2, ostatní příjmy dle § 10 ZDP - příjem 3,4 mil. (doplatek ceny) - proti tomu výdej 3,4 mil. (část kupní ceny do výše příjmu, aby základ byl 0). Nebo je tomu jinak? Jedná se o FO nepodnikající, která má dále jen příjmy ze zaměstnání. 
Vydáno: 27. 03. 2024
Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082? 
Vydáno: 27. 03. 2024
Několik let pronajímám byt a proti příjmu z § 9 ZDP uplatňuji jako jediný výdaj odpisy. V roce 2022 jsem přiznala jen příjem a základ daně snížila o ztráty minulých let. V roce 2023 bych chtěla použít jako výdaj 30% paušál a ze základu daně opět použít předcházející ztrátu. Mohu střídat každý rok jiný způsob výdaje, kterým by byl buď 30% paušál z příjmu, nebo skutečný výdaj, kterým by byl pravděpodobně opět jen odpis? Rokem, kdy uplatním paušální výdaje, se odpis bytu oddaluje o 1 rok, nebo se započítává místo paušálu? Pro DPFO za rok 2023 bych mohla využít ztráty roku 2019 nebo až roku 2020? 
Vydáno: 27. 03. 2024
Faktura přijatá vystavená dne 2. 1. 2024 s DUZP patří do salda dnem vystavení - 2. 1. 2024, do nákladů se vztahuje k období r. 2023. Do nákladů vždy proúčtováváme interním dokladem. Takto je to dle mého názoru v pořádku. Je nějaká možnost tuto situaci vyřešit jiným způsobem? Pro účely vedení sledujeme náklady z pohledu manažerského, tudíž by potřebovali, aby faktura byla v období se kterým souvisí, tzn. v r. 2023. Dle mého názoru by zde být neměla, závazek vzniká dnem vystavení faktury tedy v r. 2024. 
Vydáno: 27. 03. 2024
Jak ukončit řádně pracovní poměr se zaměstnancem, který přestal chodit do zaměstnání a žádným způsobem nekomunikuje? Při nástupu uvedl adresu trvalého pobytu (Magistrát města Brna) a zasílací adresu na jiném místě. Na uvedené zasílací adrese jsme chtěli dokumenty k ukončení předat osobně, ale nebyl tam a jeho partnerka nám sdělila, že ho vystěhovala a že bydlí někde v Brně. Proto jsme poslali dokumenty na adresu trvalého pobytu (Magistrátu) do vlastních rukou. Odtud se nám pošta vrátila s uvedením, že jmenovaný je na adrese neznámý. Momentálně nevím, jakým způsobem můžeme ukončit pracovní poměr a k jakému datu. Dosud evidujeme v docházce neomluvenou absenci, tudíž máme povinnost odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu a pravděpodobně to bude nedobytná pohledávka za zaměstnancem? 
Vydáno: 27. 03. 2024
Občan ČR má příjmy jen ze zaměstnání, jako odčitatelnou položku dle § 15 ZDP uplatňuje úroky z hypotéky na svůj byt, který zakoupil. V roce 2023 tento byt na základě nájemní smlouvy pronajímal své babičce, a to v období od června do listopadu. Příjmy z pronájmu zahrnu do § 9 ZDP, uplatním buď skutečné nebo paušální výdaje ve výši 30%, podle toho, co bude pro něj výhodnější. Můžu úroky z hypotéky uplatnit v plné výši jako odečitatelnou položku ze základu daně dle § 15 ZDP, nebo je potřeba tyto úroky poměrem rozpočítat podle doby pronájmu a ty pak zahrnout jako výdaj dle § 9 ZDP?
Vydáno: 27. 03. 2024