Stravování (159)

Přefakturace obědů

Firma zajišťuje pro své zaměstnance obědy. Současně s tím jsou dováženy obědy i pro jinou organizaci. Firma je plátcem DPH a následně obědy jiné organizaci přefakturovává. Nyní se změnil dodavatel obědů. Jedná se o neplátce DPH. Jak bude firma nyní přefakturovávat obědy pro jinou organizaci? Také bez DPH nebo musí k ceně obědů přidat i 15% DPH?

Stravování zaměstnanců

Společnost A vysílá své zaměstnance pracovat pro firmu B. Firma B jim zajistí stravování těchto zaměstnanců formou oběda u jejich dodavatele. Hodnotu těchto obědů přeúčtuje firmě A. Pracovní doba u firmy B je minimálně 8 hodin. Jakým způsobem máme účtovat tyto obědy? Lze je účtovat jako klasické stravování - zákonná část do nákladů firmy, zbytek uhradí zaměstnanec. Lze uplatnit odpočet DPH? Na druhé straně by byl odvod DPN na výstupu z částky, kterou hradí zaměstnanci?

Stravování zaměstnanců

Můj klient se rozhodl, že od ledna 2019 nebude zaměstnancům dávat stravenky. Rozhodl se, že si zaměstnanci dojdou do restaurace na oběd, který si sami zaplatí a předají mu účtenku do účetnictví. On jim ji proplatí a oni mu vrátí 45 % z ceny. A podle něj je to daňově pro firmu a pro zaměstnance v pořádku. Podle mne ale to v pořádku není. Mohli byste mi poradit, abych to mohla klientovi vysvětlit?

Stravování cizích zaměstnanců

Firma s.r.o. staví skladovací prostory pro obiloviny. Smlouva o dílo na výstavbu dodavatelskou firmou. Mimo specifika stavební prací je ve smlouvě „povinnost“ odběratele zajistit 2x denně stravování zaměstnanců dodavatele. Domníváme se, že Zákoník práce zavazuje k této povinnosti dodavatele, zaměstnavatele zaměstnanců. I když je uvedeno ve smlouvě, může FÚ tento blíže nespecifikovaný náklad (ráno bohatá snídaně, večer obědovečeře) jako nedaňový náklad vyloučit? Navrhujeme řešení:

a)     Tento sporný bod ve smlouvě ignorovat. Povinnost zajištění stravy na pracovní cestě je věcí dodavatele. Skutečné náklady na „bohaté snídaně a vydatné obědovečeře“ přefakturovat dodavateli. Další daňové záležitosti jsou v gesci dodavatele.

b)     Nebo tyto náklady na stravu vyloučit jako nedaňové. Ale nemůže se to nakonec posoudit jako naturální plnění mzdy?

 

 

Předpis pohledávek

Jsme střední škola, zřízená krajem. Máme internát a školní jídelnu. Předpis tržeb stravného a ubytování účtujeme na konci měsíce, dle předaných podkladů od vedoucí školní jídelny zápisem MD 311/D 602, následně pak uděláme zúčtování záloh MD 324/D 311. U vystavených faktur účtujeme předpis pohledávky dle zdanitelného plnění. Slyšeli jsme, že se musí na začátku příslušného měsíce účtovat pohledávka o předpokládané tržbě za stravování. Jak by se potom účtovalo a dorovnala skutečná pohledávka?

Uznání bezplatného stravování na cestách při zdravotních problémech, dietách apod.

Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů. 

Závodní stravování

Podle § 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb., v platném znění, poskytuje příspěvková organizace zřízená obcí svým zaměstnancům za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni (a to v rámci ve vyhlášce uvedených finančních limitů). Ze znění tedy vyplývá, že organizace musí toto jídlo poskytnout zaměstnanci i v případě odpracování např. 3 a více hodin v sobotu mimo rozvrh pracovní doby (který je pondělí až pátek). Pak ovšem je tento náklad daňově neuznatelný [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, který daňovou uznatelnost staví na práci zaměstnance ve směně]. Je tato úvaha správná?

Stravování zaměstnanců

Je níže uvedený postup vyúčtování stravného zaměstnanců a. s. (měsíční plátce DPH) správný? Dodavatelská firma dováží do a. s. hotové teplé obědy. Cena s daní je ve výši 65 Kč. Zaúčtováno: 56,52 Kč na MD 527/D 321 a 8,48 Kč na MD 343/D 321. Zaměstnanec si platí (měsíčně srážkou ze mzdy) 28 Kč. Zaměstnavatel doplácí 37 Kč (bez DPH 28,52). Při zúčtování mezd se zaúčtuje:  28 Kč na MD 331/D 335. Vnitřním účetním dokladem se měsíčně zaúčtuje: 24,35 Kč na MD 335/D 527 a 3,65 Kč na MD 335/D 343. Je správný odvod DPH z částky zaplacené zaměstnancem, tj. z 28 Kč?

Souběh příspěvku na stravování a stravného při pracovní cestě

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Odmítnutí převzít elektronickou stravenku (platební kartu)

Zaměstnavatel zatím nemá žádné stravenky a nyní chce zavést pouze elektronické stravenky, kde nebude platit žádnou provizi. Při sepisování seznamu zaměstnanců a jejich telefonních čísel se ukázalo, že jsou ve firmě i dva zaměstnanci, kteří odmítli platební kartu převzít a používat. Může se tedy zaměstnanec nějakým způsobem vůbec vzdát stravenek (platební karty), pokud je to plošně zavedeno pro všechny zaměstnance? Jak má zaměstnavatel postupovat, když nějaký zaměstnanec stravenkou platební kartu nechce a nepřevezme? Jako důvod uvádí, že kartu neumí používat. Papírové stravenky není možno vydat.