Stravování (162)

Náklady na stravování při pracovní cestě

Společnost vyšle zaměstnance na služební cestu a zajistí mu stravování. Je náklad za stravování daňově uznatelný v plné výši, v jaké ho společnost zaplatila, nebo pouze do limitu stravného, které by zaměstnanec obdržel, kdyby od společnosti stravování zajištěné neměl?

Proplacení stravného

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

Dodání stravy a DPH

Naše firma podniká v oboru stravovacích služeb. Nyní jsme v rámci výběrového řízení dostali zakázku na zajištění stravy, tzn. zajištění a dovoz obědů a večeří, do areálu objednatele. Ve smlouvě jsou jednotlivé položky rozepsány zvlášť - cena za 1 ks jídla, cena za vydání 1 ks jídla, obalový materiál - námi poskytnuté nádobí nebo menuboxy - cena za 1 ks, dovoz jídla cena/1den… Jak bude vypadat fakturace z hlediska DPH? Budeme fakturovat každou položku zvlášť? Tzn. jídlo s 15% sazbou DPH, vydání jídla naším zaměstnancem v 21% sazbě, půjčení nádobí nebo dodané menuboxy v 21% sazbě, dovoz jídla v 21% sazbě? Nebo bude spadat celá faktura do 15% sazby jako stravovací služba?

Přefakturace obědů

Firma zajišťuje pro své zaměstnance obědy. Současně s tím jsou dováženy obědy i pro jinou organizaci. Firma je plátcem DPH a následně obědy jiné organizaci přefakturovává. Nyní se změnil dodavatel obědů. Jedná se o neplátce DPH. Jak bude firma nyní přefakturovávat obědy pro jinou organizaci? Také bez DPH nebo musí k ceně obědů přidat i 15% DPH?

Stravování zaměstnanců

Společnost A vysílá své zaměstnance pracovat pro firmu B. Firma B jim zajistí stravování těchto zaměstnanců formou oběda u jejich dodavatele. Hodnotu těchto obědů přeúčtuje firmě A. Pracovní doba u firmy B je minimálně 8 hodin. Jakým způsobem máme účtovat tyto obědy? Lze je účtovat jako klasické stravování - zákonná část do nákladů firmy, zbytek uhradí zaměstnanec. Lze uplatnit odpočet DPH? Na druhé straně by byl odvod DPN na výstupu z částky, kterou hradí zaměstnanci?

Stravování zaměstnanců

Můj klient se rozhodl, že od ledna 2019 nebude zaměstnancům dávat stravenky. Rozhodl se, že si zaměstnanci dojdou do restaurace na oběd, který si sami zaplatí a předají mu účtenku do účetnictví. On jim ji proplatí a oni mu vrátí 45 % z ceny. A podle něj je to daňově pro firmu a pro zaměstnance v pořádku. Podle mne ale to v pořádku není. Mohli byste mi poradit, abych to mohla klientovi vysvětlit?

Stravování cizích zaměstnanců

Firma s.r.o. staví skladovací prostory pro obiloviny. Smlouva o dílo na výstavbu dodavatelskou firmou. Mimo specifika stavební prací je ve smlouvě „povinnost“ odběratele zajistit 2x denně stravování zaměstnanců dodavatele. Domníváme se, že Zákoník práce zavazuje k této povinnosti dodavatele, zaměstnavatele zaměstnanců. I když je uvedeno ve smlouvě, může FÚ tento blíže nespecifikovaný náklad (ráno bohatá snídaně, večer obědovečeře) jako nedaňový náklad vyloučit? Navrhujeme řešení:

a)     Tento sporný bod ve smlouvě ignorovat. Povinnost zajištění stravy na pracovní cestě je věcí dodavatele. Skutečné náklady na „bohaté snídaně a vydatné obědovečeře“ přefakturovat dodavateli. Další daňové záležitosti jsou v gesci dodavatele.

b)     Nebo tyto náklady na stravu vyloučit jako nedaňové. Ale nemůže se to nakonec posoudit jako naturální plnění mzdy?

 

 

Předpis pohledávek

Jsme střední škola, zřízená krajem. Máme internát a školní jídelnu. Předpis tržeb stravného a ubytování účtujeme na konci měsíce, dle předaných podkladů od vedoucí školní jídelny zápisem MD 311/D 602, následně pak uděláme zúčtování záloh MD 324/D 311. U vystavených faktur účtujeme předpis pohledávky dle zdanitelného plnění. Slyšeli jsme, že se musí na začátku příslušného měsíce účtovat pohledávka o předpokládané tržbě za stravování. Jak by se potom účtovalo a dorovnala skutečná pohledávka?

Uznání bezplatného stravování na cestách při zdravotních problémech, dietách apod.

Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů. 

Závodní stravování

Podle § 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb., v platném znění, poskytuje příspěvková organizace zřízená obcí svým zaměstnancům za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni (a to v rámci ve vyhlášce uvedených finančních limitů). Ze znění tedy vyplývá, že organizace musí toto jídlo poskytnout zaměstnanci i v případě odpracování např. 3 a více hodin v sobotu mimo rozvrh pracovní doby (který je pondělí až pátek). Pak ovšem je tento náklad daňově neuznatelný [viz § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, který daňovou uznatelnost staví na práci zaměstnance ve směně]. Je tato úvaha správná?