Základ daně (546)

Částečná nezaměstnanost a superhrubá mzda

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Dotace z EU vyplácena v zálohových platbách

V roce 2019 nám byla přiznána dotace na projekt oper. program zaměstnanost od mpsv z rozpočtu EU (metoda Ex-ante) částečně na pořízení majetku a částečně na mzdy nově přijatých zaměstnanců. Jedná se o fyzickou osobu,vedeme daňovou evidenci. V listopadu 2019 nám přišla na účet 1. zálohová platba,která zahrnuje jednak částečnou platbu na pořízení majetku,ale také částku na mzdy zaměstnanců. Zaměstnance budeme přijímat do pracovního poměru dle plánu realizace v průběhu měsíce března 2020. Můžeme celou částku přijaté zálohy dát do příjmů neovlivňujících základ daně, nebo má být částka připadající na mzdy pro budoucí pracovníky zahrnuta do příjmů ovlivňující základ daně? 

Pracovní agentura - ubytování zaměstnanců

Právnická osoba provozuje pracovní agenturu. Zaměstnává montážní dělníky ze zahraničí, převážně z třetích zemí. Pracovní poměr je zpravidla sjednáván na dobu trvání povolení k zaměstnání, většinou na 3 měsíce. Poté pracovní poměr ve většině případů končí a zaměstnanec se vrací do své rodné země. Zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance po dobu trvání pracovního poměru ubytování, buď formou ubytování v ubytovně, nebo v pronajatých bytových jednotkách. Může zaměstnavatel v těchto případech využít ustanovení § 152 písm. f) zákoníku práce a hradit tak zaměstnancům cestovní výdaje související s „přijetím do zaměstnání v pracovním poměru“ v podobě poskytnutí ubytování po dobu trvání pracovního poměru? Za zajištění ubytování inkasuje od každého zaměstnance měsíčně částku, která je výrazně nižší než částka hrazená za toto ubytování vlastníkům ubytovacích zařízení a bytových jednotek. Jsou výdaje za ubytování hrazené zaměstnavatelem jeho daňovým výdajem? Není zaměstnavatel povinen zvýšit svůj základ daně dle § 23 odst. 17 ZDP nebo z jiného obdobného důvodu? Má zaměstnavatel v těchto případech nárok na odpočet, pokud je ubytování s DPH? Jaký je daňový a odvodový dopad na straně zaměstnance?

 

Přechod z účetnictví na daňovou evidenci a vliv na DPFO

OSVČ vedla v r. 2018 účetnictví a do DPFO uplatnila výdaje paušálem, tzn. že pro výpočet procenta výdajů byl základem součet skutečně přijatých částek za služby v r. 2018. K 31.12.2018 evidovala nezaplacené pohledávky ve výši 80 tis. Kč. V r. 2019 vedla OSVČ daňovou evidenci, 80 000 Kč za FV z r. 2018 přijala. Bude muset při sestavování DPFO za r. 2019 dělat dodatečné přiznání za r. 2018, nebo se příjem 80 000 Kč pouze projeví v DPFO za r. 2019?

Spojené osoby - s. r. o.

Jsou společníci české s. r. o. zároveň mezi sebou navzájem tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů ve vztahu, když dochází mezi nimi k prodeji obchodního podílu na této společnosti? Mění na tomto závěru něco, pokud jsou společníci zároveň i jednateli? Nejsme si jisti, zda totiž v situaci, kdy je prodán obchodní podíl (nesplňuje časový test) a cena by byla nižší než obvyklá, hrozilo nějaké riziko - např. zvýšení základu daně u prodávajícího. 

Přechody mezi paušálem a daňovou evidencí

Prosím o objasnění § 23 odst. 8 ZDP, když se přechází z evidence na paušál, tak pohledávky zvyšují základ daně a závazky snižují základ daně za předcházející období (tzv. dodanění) a když se přechází naopak z paušálu na evidenci, tak je to stejné? Nebo je to opačně, že závazky zvyšují základ daně a pohledávky naopak snižují? 

Spropitné v restauraci - platba kartou

Potřebovala bych posouzení z pohledu DPH, daně z příjmů a účetnictví, jak postupovat v případě, kdy zákazník platí v restauraci, která je mým klientem, kartou a chce dát spropitné. Zahrnuje se toto spropitné do DPH (jaká sazba?) a do výnosů, resp. DPPO? Spropitné si obvykle ponechávají číšníci, jak postupovat, pokud zákazník platí kartou? 

OSVČ a přechod na podvojné účetnictví

Podnikatel - fyzická osoba - překročil v r. 2018 obrat 25 mil. Kč. Jak musíme upravit základ daně za r. 2019? Od r. 2020 musí vést účetnictví? Jak je to s novelou zákona o účetnictví, kde se má tato povinnost má zrušit?

Nákup podniku - daň z nabytí nemovitých věcí

Naše společnost koupila v červnu 2019 obchodní závod od společnosti, která se nachází v konurzu (konkurz byl prohlášen na společnost v roce 1998). Jak se stanoví základ daně pro výpočet daně z nabytí nemovitých věcí v tomto případě?

Fakturace silniční služby a mýta

Jsme poskytovatelé silničních služeb tzv. repatriací – např. přeprava havarovaných automobilů ze zahraničí zpět do ČR. Při poskytování této služby platíme mýto v ČR ale i v zahraničí. V některých zemích je mýto zatíženo DPH dané země. Vrácení této DPH si neuplatňujeme. Tyto služby jsme vždy fakturovali následovně – k ceně za vykonanou službu jsme připočítali veškeré zaplacené mýtné poplatky a vše zdanili 21 % DPH. Do této doby nám odběratel veškeré faktury hradil i vč. DPH. Nyní nám začal faktury vracet s tím, že jsou vystaveny špatně a požaduje po nás fakturaci následujícím způsobem: k částce silniční služby připočítat mýto, které není zatíženo žádnou DPH a tuto celkovou částku zdanit 21 % DPH; mýtné poplatky, které byly zatíženy DPH v jiném státě, fakturovat bez DPH mimo tuto službu (dle jejich názoru byly již jednou zdaněny).

Jaký způsob fakturace je správný, abychom předešli případnému doměření DPH ze strany FÚ?