Správa daní a poplatků (354)

Registrace k daním - maloobchod

Klient - fyzická osoba - chce podnikat tak, že bude nakupovat v německém maloobchodě zboží - oblečení (jako běžný kupující), které vzápětí prodá na českém trhu fyzickým osobám nepodnikatelům. K jakým daním se musí registrovat v České republice? Musí se nějak registrovat i v Německu? Předpokládá objem nákupů cca 350 000 Kč/ rok a jeho výnosy pak budou do 1 mil. Kč.

Odklad daňového přiznání s daňovým poradcem - hospodářský rok

Máme povinnost podat daňové přiznání za období od 1. 1. - 31. 8. 2018. Od 1. 9. 2018 společnost přechází na hospodářský rok. Byla tedy zvolena varianta kratšího přechodného období. Je možné, aby i toto podání DAP bylo odloženo o 3 měsíce s daňovým poradcem? Ustanovení § 136 odst. 1 a 2 daňového řádu, který hovoří o odkladu, zde poukazuje pouze na zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců.

Účet 426 v návaznosti na chybu v roce 2015

V roce 2018 bylo zjištěno, že nebyla provedena dobře inventarizace přijatých záloh a chybí zúčtovat do nákladů roku 2015 celou její zaplacenou částku. Dodavatel služeb (OSVČ) ukončil podnikání a nekomunikuje. Je správnější účtovat vyrovnání zálohy jako daňově neúčinný náklad na účet 518 nebo proúčtovat proti účtu 426? Účet 426 se pak vyrovnává s účtem 428(429) nebo s účtem 431? Je možné podat za rok 2015 dodatečné daňové přiznání k DPPO?

Založení holdingu

Firma A je společností s ručením omezeným. Je vlastněna fyzickými osobami X a Y, tyto vlastní podíl ve firmě A již déle než 5 let. Firma A vlastní také podíly v několika dalších dceřiných s. r. o. Společníci X a Y zamýšlí vytvořit v ČR holdingovou strukturu, na jejímž vrcholu by byla nově vzniklá s. r. o. (holder) ve vlastnictví obou fyzických osob X a Y. Tato nově vzniklá společnost jako holder by měla mít v přímém vlastnictví jednak firmu A a jednak podíly všech dcer firmy A. Důvody vzniku holdingu nejsou daňové, ale jsou především ekonomické, finanční, řízení rizik apod. Holder bude mít sídlo v ČR. Společníci řeší otázku, jakým způsobem provést převod podílů firmy A z fyzických osob na holdera. Nabízí se jednak nepeněžní vklad obou fyzických osob X a Y do základního kapitálu či jako příplatek mimo základní kapitál holdera, jednak se nabízí úplatný převod podílu na firmě A mezi fyzickými osobami X a Y a holderem. V případě úplatného prodeje je 5letý časový test pro osvobození příjmu z prodeje již splněn. Je jasné, že nepeněžní vklad bude muset být oceněn znaleckým posudkem. V případě úplatného prodeje jde o prodej mezi spojenými osobami a bude nutné dodržet cenu obvyklou, i z tohoto důvodu by si nechali zpracovat znalecký posudek. Neuvažují o možných přeměnách ve formě rozdělení odštěpením a následným sloučením zúčastněných firem. Otázka je, zda výběr varianty úplatného převodu nemůže být posouzen jako zneužití práva právě z toho důvodu, že příjem z prodeje podílu na firmě A je osvobozen od daně? Je jasné, že holder bude v budoucnu primárně přijímat dividendy od svých dcer a výplata dividend od holdera fyzických osobám již bude podléhat srážkové dani 15%. 

Archivace

Jsem OSVČ a vedu daňovou evidenci. Zaměstnance nemám. Dle ZDP musím uchovávat DE tři roky po uplynutí roku, v němž vznikla daňová povinnost. Nemám důvody, pro které by tato lhůta byla prodloužena (daňová ztráta apod.). Rád bych tedy po 4 letech DE skartoval, ale nevím, jaké archivační lhůty požaduje ještě VZP a PSSZ?

Dodatečné zdanění umělců v zahraničí

Jsme umělecká agentura, právní forma s. r. o. Zajišťujeme vystoupení devítičlenného uměleckého souboru. Vedoucí souboru je majitel agentury (společník a jednatel). Ostatní členové souboru jsou OSVČ, agentuře své honoráře fakturují na základě umělecké smlouvy. Soubor každoročně účinkuje v Německu. Letos se vystoupení konalo v červenci. Počátkem srpna agentura vystavila fakturu německému odběrateli. V průběhu srpna agentura vyplatila umělce z vlastních zdrojů. V září však německý odběratel oznámil, že z fakturované částky musí strhnout daň z příjmů zahraničních umělců (18,8 %) s tím, že německý finanční úřad vystaví umělcům potvrzení a umělci na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění již nebudou tento příjem zdaňovat v ČR. To je vcelku jasné. Odběratel ale chce tuto daň doplatit německému FÚ i zpětně za tři roky. Daň chce strhnout z letošní fakturované částky, kterou nám doposud neuhradil. Požaduje po nás, abychom si tuto částku následně vyžádali po českém finančním úřadu pomocí dodatečných daňových přiznání.

Náš dotaz zní: Je možné, aby umělci, kterým byl honorář letos i v minulých letech vyplacen nezdaněn německou daní a tito umělci ho řádně uvedli ve svých přiznáních a zdanili v ČR, nyní podávali dodatečná přiznání, kde by museli nově vyplňovat přílohu č. 3 a uvádět zde jakési dodatečné sražení daně, které však v tuto chvíli není ani vyčísleno ani provedeno (zřejmě by museli nejprve část honoráře vrátit agentuře). Je vůbec možné srážet daň jindy než při výplatě? Jak postupovat ?

Druhá část dotazu zní: Z jaké částky by měl německý odběratel srážet daň? Smluvní částka, kterou naše agentura fakturuje německému odběrateli, se skládá ze tří položek: 1. honoráře umělců, 2. doprava firemním mikrobusem ze sídla agentury na místo vystoupení, 3. provize agentury. Dle našeho názoru by se daň měla srážet pouze z honoráře umělců, odběratel chce srážet z celé částky. 

Úmrtí živnostníka, plátce DPH

Jak správně postupovat při úmrtí živnostníka? Pán byl plátce DPH, účetnictví mu vedl účetní na základě plné moci. Nevíme, kdy se dostaneme k dokladům a výpisu z banky. Jak se závazky? Do banky přístup nemáme, dědické řízení bude probíhat, DPH je kvartální. 

Výplata podílů ze zisku

Valná hromada společnosti s r. o. rozhodla o výplatě podílů ze zisku s tím, že odsouhlasená částka podílů bude vyplácena postupně - každý měsíc poměrná část (do konce kalendářního roku). Jak máme postupovat při srážkách daně a jaké formality musíme provést (k jaké dani zaregistrovat společnost, kdy a jaká hlášení provádět)?

Archivace dokladů u bytového družstva a SVJ

Jak postupovat u skartace a archivace dokladů u bytového družstva, které vzniklo v roce 2003 a následně v tomto domě v roce 2005 vzniklo SVJ. Ani jedno není plátcem DPH. Potřebujeme poradit:

  • Jaké doklady se musí archivovat a jakou dobu? Jaké doklady a které roky můžeme v letošním roce skartovat?
  • Musí výbor o skartaci informovat členy BD nebo SVJ?
  • Musí být nějaký zápis o provedené skartaci? Pokud ano, co musí obsahovat?
  • Lze doklady skartovat na domácí skartovačce, nebo se musí využít nějaká firma?
  • Které zákony se týkají skartace dokladů u BD a SVJ? 

Odesílání podání prostřednictvím datové schránky společnosti

Jsme právnická osoba a veškerá komunikace s finančním úřadem probíhá prostřednictvím datové schránky společnosti s tím, že odesílající osoba je administrátor. Může podání za právnickou osobu provádět i pověřená osoba, kterou v rámci správy datových schránek společnosti určí administrátor?