Správa daní a poplatků (368)

Práva FÚ při kontrole

Pracuji jako účetní na základě plné moci. Výzva FÚ ke kontrole účetnictví Zubní s.r.o. Předmětem činnosti je poskytování zubařské péče v rámci veřejného zdravotního pojištění. Oba roky jsem přivezl osobně v domnění, že proběhne kontrola ze strany FÚ. Byl však připraven protokol o zahájení, poučení a protokol o předání dokladů. Nelze předat doklady položkově, tedy jen zápis o druhu dokladů. Následně výtka klienta, že doklady neměly být ponechány, protože obsahují i rodná čísla ošetřených pacientů - např. v dokladech o laboratoře, která zhotovuje protézy. Jde o proces GDPR. Otázka zní, zda došlo ze strany účetního k porušení, nebo zda FÚ postupoval oprávněně. Nebo zda bylo možné do protokolu při zahájení požádat o jiný způsob kontroly. 

Reakce finančního úřadu na dodatečné přiznání k DPH

Co znamená reakce finančního úřadu, která dorazila do datové schránky druhý den po podání dodatečného daňového přiznání k DPH a opravného kontrolního hlášení k DPH? Dne 30. 5. bylo podáno k DPH a KH za duben dodatečné přiznání, došlo ke snížení nadměrného odpočtu DPH. Reakce od finančního úřadu je tato: Rozhodnutí Shora uvedený správce daně podle § 141 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), ve věci dodatečného daňového přiznání k DPH za duben, č.j. ...... ze dne 30. 5. rozhodl takto: Řízení se zastavuje Odůvodnění: Správce daně zjistil, že v zahájeném daňovém řízení nastala podmínka pro zastavení řízení podle § 141 odst. 7 daňového řádu. Správce daně tak musel konat ve smyslu zásady oficiality a řízení zastavit. Co toto prosím přesně znamená?

Úroky z prodlení

Dle § 160 daňového řádu činí lhůta pro placení daně 6 let. Daní je dle daňového řádu myšleno i příslušenství daně. Stejným způsobem lhůtu upravoval i § 70 zákona o správě daní a poplatků. Dále dle § 148 daňového řádu činí lhůta pro stanovení daně 3 roky. Daní je dle daňového řádu myšleno i příslušenství daně. Dříve byla daná problematika upravena v § 47 zákona o správě daní a poplatků. Nyní obdržel náš klient, právnická osoba, platební výměr na úrok z prodlení. Úrok z prodlení mu byl vyměřen z důvodu opožděné úhrady daně ze závislé činnosti roku 2006, jež byla splatná k 22. 1. 2007. Uhrazena byla 2.3.2007. Úročeno tak bylo 39 dní. (Takto jsem obdrželi platební výměry za každý rok od roku 2006 do roku 2017 včetně, neboť klient hradil vždy daň ze závislé činnosti se zpožděním. Z tohoto důvodu uvádíme odkazy jak na znění příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků, tak daňového řádu). Je toto vůbec vzhledem k výše uvedeným lhůtám možné? Nebyly přitom zahájeny žádné úkony přerušující běh daných lhůt nebo jejich zastavení a rozběhnutí znovu. Osobně se domníváme, že lhůta pro vyměření a vymáhání těchto úroků z prodlení již uplynula. 

Přezkoumání daňových rozhodnutí, dodanění pojistného

Jsme právnická osoba, plátce DPH. FÚ v červnu 2017 zahájil kontrolu na daň z příjmů za rok 2014 a 2015 a 20.12. 2018 byla kontrola uzavřena s doměrkem daně z příjmů 2014 za dodanění neuhrazeného sociálního a zdravotního pojištění z mezd svých zaměstnanců (dodanění zůstatku na účtu 336 k 31. 12. 2014) . Až teď jsme ale zjistili, že naše firma měla tento zůstatek už z roku 2013. Pojistné se tedy mělo dle mého názoru dodanit už v DPPO za rok 2013? Je možné, a případně jakým způsobem, ještě znovu kontrolu otevřít nebo přezkoumat v souvislosti s tímto zjištěním? Je dodanění pojistného v roce 2014 finančním úřadem správné?

Změna bydliště pro účely DPFO

Poplatník, OSVČ, v dubnu změní trvalé bydliště. Přiznání za něj bude podávat daňový poradce. Nezmění se mu však příslušný FÚ, ten zůstane stejný tedy FÚ pro Liberecký kraj, ale pouze územní pracoviště. Je OSVČ povinna tuto změnu nahlásit na FÚ? A musí nahlásit změnu bydliště daňovému poradci, aby do přiznání uvedl novou adresu, nebo nemusí a poradce bude přiznání podávat se starou adresou? Má tedy OSVČ kontaktovat FÚ, svého poradce či např. i zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení? Pokud by si podávala OSVČ přiznání sama a změnila by adresu ještě nyní v březnu - jakou adresu uvede do přiznání novou nebo starou?

Pozdě podané přiznání k DPFO

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019:

a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a

b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Dodatečné daňové přiznání - sankce

Podle § 141 daňového řádu je dodatečné přiznání povinen poplatník podat do konce následujícího měsíce. Tedy stanovená lhůta. Současně podle (8), daň dodatečně tvrzena daňovým subjektem je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je shodná s lhůtou podle odstavce 1 věty první. Tedy do konce měsíce následujícího, ve kterém to zjistil. Podle § 250 daňového řádu - pokuta za pozdní podání ... nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě... pro dodatečné přiznání je uvedena lhůta do konce následujícího měsíce. Podle § 251 daňového řádu - penále .. Pokud je doměřovaná daň podle dodatečného přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena nevzniká. Podle § 252 daňového řádu - Daňové úroky z prodlení ... pátým pracovním dnem po dni splatnosti Do konce následujícího měsíce splním povinnost podat Dodatečné přiznání. Pokuta za pozdní tvrzení, penále za pozdní podání a ani úrok z prodlení nehrozí? Pokud je tady plátce odpovědný, je mu poskytnuta cesta k nápravě? Nebo jde o chybný výklad daňového řádu?

Postup FÚ při výpočtu úroku z prodlení srážkové daně

První případ - výplata podílu na zisku v lednu běžného roku. Srážková daň nezaplacena, na dani DPPO z minulých let přeplatek převyšující tuto daňovou povinnost. Před podáním Vyúčtování požádáno o převod částky mezi účtem srážkové daně a DPPO. Neřešeno, podle vyjádření FÚ na srážkové dani nebyl evidován dluh. Následně následujícího roku podáno Vyúčtování srážkové daně, ale chybně, jen daň ze mzdy, bez srážkové daně z podílu na zisku. Podáno dodatečné přiznání na tvrzení daně 22.05. Očekávali jsme podle § 250 daňového řádu pokutu za pozdní tvrzení daně. Namísto toho platební výměr podle § 252 daňového řádu a roční úročení dluhu.

Druhý případ u stejného poplatníka - druhá výplata podílu na zisku v prosinci běžného roku, uhradí celou srážkovou daň z podílu na zisku v měsíci, kdy bylo vyplaceno. Do 20. 3. následujícího roku bylo podáno vyúčtování srážkové daně. Chybně byla vyplněna jen srážková daň ze mzdy. Dne 22. 5. podáno dodatečné vyúčtování. Očekávali jsme pokutu za dodatečné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Namísto toho FÚ vydal podle § 252 daňového řádu platební výměr na úrok z prodlení. V dobré víře jsme očekávali řízení podle § 154 - Přeplatky a nedoplatky na účtu poplatníka. Domnívali jsme se, že pokud má poplatník významný přeplatek (kreditní strana daňové účtu = jednotné číslo i když je podúčtů více, je vyšší než debetní strana), nemůže se poplatník dostat do role významného dlužníka z titulu dodatečného přiznání? Ano pokuta za pozdní tvrzení daně, ale peněžní tok, platby a předpisy, mají svůj režim?

Dva zaměstnavatelé za rok a roční zúčtování daně

Od ledna do srpna pracoval zaměstnanec u prvního zaměstnavatele, zde měl podepsáno prohlášení, ale pouze na dohodu o provedení práce - vždy měl do 10 000 Kč za měsíc. Dále od září do prosince pracoval u druhého zaměstnavatele, kde měl také podepsáno prohlášení, ale již klasický pracovní poměr. Dostal potvrzení o příjmech, kde u prvního zaměstnavatele měl úhrn vyplacených bonusů - 8 000 Kč, tj. celou slevu na poplatníka z těchto příjmů nevyčerpal. U druhého zaměstnavatele již měl velký příjem a byla odvedena daň dle potvrzení přes 20 000 Kč. Může zaměstnanec požádat druhého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, aby mu uplatnil „nevyčerpanou“ základní slevu na poplatníka, kterou v lednu-srpnu nevyčerpal, a jaké potvrzení druhému zaměstnavateli doloží? Nebo musí tento zaměstnanec podat přiznání, aby dostal nevyčerpanou slevu zpět? 

Potvrzení o příjmech

Zaměstnanec podává daňové přiznání k DPFO - přiznání nosí osobně na finanční úřad. Musí doložit potvrzení od zaměstnavatele s originálním podpisem a razítkem nebo stačí kopie? Může finanční úřad vyžadovat originál? Loni ho vyžadoval - čím se případně může bránit, že to není potřeba, jakým ustanovením zákona?