Správa daní a poplatků (411)

Recyklační poplatek

Společnost s r. o. nakupuje zboží, které následně prodává svým odběratelům na fakturu s prodlouženou splatností nebo s možností úhrady faktury prostřednictvím několika splátek. Se zbožím vlastně nepřijde do styku, zboží dodá konečnému odběrateli přímo 1. dodavatel, role "prostředníka" je umožnit zboží splatit později nebo v několika splátkách. Pro upřesnění: společnost A prodá na základě faktury a uzavřené kupní smlouvy zboží (většinou se jedná o stroje a jejich příslušenství) společnosti B. Společnost B toto zboží s navýšením ceny dále prodává společnosti C na základě faktury a uzavřené kupní smlouvy o splátkovém prodeji. Fyzicky dodá zboží společnost A rovnou společnosti C. Nyní v roce 2021 vstoupila nová povinnost a to uvádět na faktuře u elektrozařízení recyklační poplatek. Společnost A uvede tento poplatek na faktuře společnosti B. Dotaz je: 1. Musí tento poplatek uvést na své faktuře i společnost B prodávající zboží společnosti C na splátky? 2. Pokud je odpověď na otázku 1. ANO, v jaké výši má být recyklační poplatek uveden? Ve stejné jako jej uvede na faktuře společnost A nebo jej společnost B může na faktuře navýšit ve stejném poměru v jakém navyšuje cenu zboží? 3. Jak účtovat recyklační poplatek? Aktuálně společnost B účtovala nákup zboží v celkové ceně faktury bez DPH na 504 a při prodeji zboží na 604. Může se recyklační poplatek zahrnout do ceny zboží a zaúčtovat také na stejné účty nebo je potřeba jej zaúčtovat samostatně na jiný účet? Pokud ano, na jaký?

Daňové přiznání zpracované účetní

Může účetní OSVČ, která není daňovým poradcem, zpracovat daňové přiznání k dani z příjmu? Účetní má plné moci a přiznání podává pod kódem 4A jako obecný zmocněnec. Vím, že tato otázka je sporná i z toho důvodu, že účetní nemá na toto uzavřenou pojistku. Ale pokud je možnost podávat přiznání jako obecný zmocněnec, tak tím může být kdokoliv, tedy i člověk, který není daňovým poradcem? Porušuje tím účetní nějaké zákony a hrozí jí nějaké sankce nebo pokuty? Další otázka je, jak je to s podáváním přiznání k DPH a KH, s ročním zúčtováním a se zpracování daně silniční. Může je účetní podat (např. v pojistné smlouvě má nárok na plnění z pozdě podaného kontrolního hlášení)?

Přiznání a placení daně z příjmu za rok 2020

Prostřednictvím prominutí úroků z prodlení a pokuty za opožděné daňové přiznání u daně z příjmů dochází k posunutí lhůty pro papírové podání do 3. 5. 2021. Poplatník OSVČ podal "papírové" daňové přiznání za rok 2020 dne 2. 3. 2021. Může doplatek DP uhradit až ve lhůtě do 3. 5. 2021 nebo musí uhradit doplatek DP do 1. 4. 2021?

Generální plná moc u FU

Firma má generální (neomezenou) plnou moc na daňového poradce u správce daně. Mzdy ve firmě zpracovává účetní a je zvyklá samostatně vyplňovat i navazující vyúčtování daně ze závislé činnosti (nebo srážkové daně). Daňový poradce do tohoto nezasahuje. Je platné podání, že tyto vyúčtování na finanční úřad podává firma svoji datovkou a nejde to přes daňového poradce? Nebylo by vhodnější pro tento případ, kdyby byla plná moc daňového poradce omezena o tyto vyúčtování, protože je DP nezpracovává ani nepodává?

Prekluzivní lhůty

Daňový subjekt, právnická osoba, vykazoval ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob od roku 2007 až do roku 2014 daňové ztráty. Od roku 2015 již vykazuje kladné daňové základy. K jakému datu končí prekluzivní lhůty pro vyměření daně za zdaňovací období let 2007 až 2014? 

Zveřejnění závěrky

Právnické osoby dosud odesílaly závěrku na veřejný rejstřík. V případě, že tak neučinily, vystavovaly se hrozbě, že je soud nejprve vyzve k doplnění do určité lhůty, a pokud tuto lhůtu nesplní, vyměří jim pokutu. Slyšeli jsme, že nyní bude závěrky odesílat do veřejného rejstříku FÚ. Zároveň jsme slyšeli, že může zveřejnění závěrky kontrolovat i správce daně a ten může bez jakékoliv výzvy rovnou udělit pokutu. Spojení těchto dvou informací nám nedává smysl. Co je tedy na těchto dvou tvrzeních pravda?

Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kratší než 1 rok

Fyzická osoba začala podnikat 2. 3. 2020, platí pro ni, že je povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 25. 1. 2021 dle § 136 odst. 4 daňového řádu? Jestliže podá daňové přiznání ještě 1. 2. 2021, dostane postih?

Změna způsobu uplatňování výdajů u pronájmu nemovitosti a odpisy

Bytovou jednotku pronajímají 2 spoluvlastníci - sourozenci s podílem 50/50 každý od roku 2010. Předpokládám, že bylo možné, aby jeden uplatňoval paušální výdaje ke svým příjmům a druhý se rozhodl pro skutečné výdaje vč. odpisů. Na odpisy byla použita kupní cena za byt, protože k odpisování došlo do 5 let od koupě bytu. Sourozenec, který využíval zákonné možnosti paušálních výdajů zjistil, že je výhodnější byt odpisovat a případně zahrnout do výdajů další náklady jako např. daň z nemovitosti. Z roku 2019 má znalecký posudek na cenu bytu. V roce 2020 musí odpisovat jako 2. sourozenec z původní kupní ceny, nebo bude odepisovat z ceny znalce, když cena je o dost vyšší? Došlo by totiž u jednoho objektu k různým odpisům jen proto, že sourozenci použili každý z nich jinou metodu uplatnění výdajů. Je možné podat též dodatečné DP za rok 2019 a změnit metodu z paušálních výdajů na skutečné, když jsou skutečné výdaje výhodnější, ale příjem zůstal stejný?  Je možné podat dodatečné DP za rok 2019 s tím, že budou změněny výdaje z paušálních na skutečné? Ani jeden z vlastníků není OSVČ, příjmy mají po celou dobu jen z § 6 (zaměstnání) a § 9 ZDP.

Podnikající právnická osoba a ukončení podnikání z důvodu podmínek BREXIT

Právnická osoba podnikající v ČR již 15 let má společníky z Velké Británie. Situace na trhu s dárkovým zbožím zaznamenala po roce 2016 klesající tendenci, proto se jednatel rozhodl zboží ve skladu prodat a postupně podnikání utlumit. Zaměstnance nemá od roku 2018. V roce 2019 byl zisk již minimální, navíc nebyly jasné vztahy mezi EU a VB. Firma proto již nepodnikala, závazky měla vypořádané a postupně získané peníze z pohledávek zdanila. K 31.12.2020 již nemá ani majetek, protože auto prodala do bazaru. Se správou daní, sociálním i zdravotním pojištěním má vše vyrovnáno do nuly. V rámci účetní závěrky bude VZZ vykazovat účetní ztrátu s ohledem na nutné výdaje jako např. správní poplatky. V rozvaze zůstávají prakticky jen zůstatky v pokladně a bance a na straně pasiv základní jmění a nerozdělený zisk. Je možné podat DP k DPPO nulové s tím, že účetní ztráta bude z rozhodnutí účetní jednotky považována za daňově neúčinnou? Jak dlouho má správce daně možnost takovou firmu kontrolovat? Za celé období byla firma ve zisku a platila řádně daně, jediným rokem ztráty byl rok 2014, ale ztráta již byla uplatněna. Do kterého roku má firma uschovat v ČR doklady a které již může zlikvidovat, aby měla před odjezdem majitelů do ciziny vše v pořádku?

Variabilní symbol pro platbu paušální daně u občanů se slovenským rodným číslem

Občan Slovenska vstoupil do paušální daně. Od počátku podnikání v ČR má občan přidělený od Finanční správy přidělen zvláštní variabilní symbol. Paušální daň se platí pod variabilním symbolem přiděleným FS nebo rodným číslem (slovenským)?