Správa daní a poplatků (381)

Vyúčtování daně při ukončení registrace

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Insolvenční řízení - oprava výše DPH

Plátce DPH přihlásil pohledávky z let 2012 – 2014 do insolvenčního řízení (přihláška z prosince 2014). Asi polovina z těchto pohledávek byla dlužníkem a správcem v přezkumném řízení nicméně popřena. V měsících květen a červen 2015 klient provedl opravu výše DPH ve smyslu § 44 ZDPH v tehdy platném znění (2015) u všech přihlášených pohledávek. Po popření pohledávek podal klient incidenční žalobu a v soudním řízení dosud pokračuje. Je možné nějak stanovit lhůtu, do kdy správce daně může provést kontrolu měsíců, kdy byla oprava provedena? Vztahuje se na danou situaci ustanovení § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu?

Prodej pozemku u soukromé osoby

Fyzická osoba vlastní pozemek (jak zemědělskou půdu, tak stavební > pozemek) 20 let, pozemek není zařazen do obchodního majetku a ani nikdy nebyl. Bude prodej osvobozen od daně z příjmů, a pokud cena bude vyšší než 5 mil., je povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně?

Oznámení správci daně příjmů vyplacených daňovému nerezidentovi

Podle § 38da ZDP se nově od 1. 4. 2019 mají oznamovat příjmy vyplacené daňovému nerezidentovi (všechny, nejen ty podléhající srážkové dani). Naše společnost nakupuje od nerezidentů služby (nad 100 000 Kč měsíčně) charakteru IT, právní, účetní či jiné poradenské (např. management fee) apod. Týká se těchto služeb s odkazem na § 22 odst. 1 písm. c) ZDP tato oznamovací povinnost správci daně?

Zpracování daňového přiznání účetní

Účetní OSVČ nemůže za svého klienta zpracovávat daňové přiznání k dani z příjmů, znamená to i, že nemůže podávat daňové přiznání přes svoji datovou schránku? Týká se to všech daní (silniční, z nemovitostí aj.)? Pokud podává za svého klienta daňového přiznání přes formulář EPO, je zde kolonka, kde se vyplňuje osoba, která podává daňové přiznání odlišná od daňového subjektu (má od klienta plnou moc na zastupování a odesílání daňových přiznání přes svoji datovou schránku u fin. úřadu jako obecný zmocněnec). Jak by to bylo u účetní, která by byla registrovaná jako s. r. o. popř. firma, která má mimo jiné také živnost vedení účetnictví, která ale také nemá daňového poradce, ta také nesmí zpracovávat daňové přiznání svých klientů a případně odesílat přes datovou schránku s. r. o.? 

Platba daně - chybné vyplnění variabilního symbolu

Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?

Mobil pro zaměstnance včetně úhrady za hovorné

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

Neomezená plná moc - platnost

Subjekt vystaví neomezenou plnou moc na jinou osobu (zmocněnec č. 1). Následně po vystavení této plné moci vystaví další neomezenou (generální) plnou moc na další jinou osobu (zmocněnec č. 2) s tím, že plnou moc na zmocněnce č. 1 nezruší. Je toto jednání v souladu s právním řádem ČR, anebo vystavením plné moci na zmocněnce č. 2 se ruší plná moc na zmocněnce č. 1.

Vliv daňové kontroly a daňové ztráty na prekluzi

Otázka se primárně vztahuje na prekluzi práva pro vyměření daně. Důležitou okolnosti je, že tři roky před kontrolovaným zdaňovacím obdobím (2013) došlo k vykázání daňové ztráty, tudíž se postupuje dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů. Správce daně nyní otevřel daňovou kontrolu za poslední zdaňovací období (2015), čímž mělo dojít k prodloužení lhůty pro vyměření pro všechna předchozí zdaňovací období, jakkoliv už v minulosti daňovou kontrolou (za 2013) dle daňového řádu počala lhůta pro vyměření daně už jednou běžet znovu. Otázkou je, zda správce daně může daňovou kontrolou v posledním zdaňovacím obdobím skutečně prodloužit i lhůty z minulých let (odpověď standardně bývá ano), ovšem zda se tento závěr uplatní i v případě, kde již byla zahájena daňová kontrola v minulosti a mělo dojít k prekluzi? Případně jaké argumenty by se daly použít na podporu názoru, že nelze kontrolou v posledním zdaňovacím období prodlužovat lhůtu dle § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů ve spojení s § 148 odst. 3 daňového řádu, pro kterou již počala lhůta běžet dle 148 odst. 3 daňového řádu běžet už jednou v minulosti (tedy prodloužení dle § 148 odst. 3 daňového řádu by mělo dojít 2x). 

Předložení smlouvy o vkladu části obchodního závodu mimo základní kapitál

Podle § 127 odst. 3 písm. c) daňového řádu je registrovaný daňový subjekt povinen předložit správci daně smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to 15 dnů od jejího uzavření. Platí tato povinnost i u smlouvy o vkladu části obchodního závodu mimo základní kapitál? Případně je jiná povinnost poskytnout tuto smlouvu do určitého data správci daně?