Ing. Martin Děrgel (2476)

Limity pro odpisy dlouhodobého hmotného majetku

Společnost má ve vnitřní směrnici stanoveno, že dlouhodobým hm. majetkem, je majetek s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Po zařazení majetku do užívání - např. na účet 022., účetně budeme odepisovat MD 551/D 082. Jak to bude s daňovými odpisy, když je limit pro hmotný majetek 80 000 Kč? Daňový odpis uděláme jednorázový? Nebo ho vůbec dělat nebudeme? Jak to bude u technického zhodnocení, u kterého máme účetní limit také 40 000 Kč?

Nákup a prodej pozemku zařazeného v obchodním majetku s. r. o.

Společnost s r. o. s jediným společníkem, plátce DPH, zakoupí od občana (tedy od nepodnikající osoby) pozemek. Dle katastru nemovitostí jde o druh "zahrada" a "ostatní plocha". Na pozemku není žádná stavba a s. r. o. neplánuje nijak měnit zápis druhu pozemku v katastru a ani na něm nebude nic stavět. V územním plánu je však možnost na pozemku stavět zakotvena. S. r. o. zařadí pozemek do svého majetku. Předmětem podnikání s. r. o. není nic související s nákupem a prodejem nemovitostí či movitého majetku. Pozemek nebude nijak využíván, ani pronajímán. Je pravděpodobné, že cca za 1 rok prodá s.r.o. tento pozemek společníkovi. 1) Vstupují do pořizovací ceny pozemku pro zápis do OM vedlejší náklady jako např. poplatek za vklad na katastr, právní služby související s koupí? 2) Pokud bude pozemek do 1 roku prodán společníkovi, lze bez daňových problémů určit prodejní cenu totožně s pořizovací cenou v OM + daň z nemovitosti za 1 rok, který uhradila s. r. o.- tedy nebude generován žádný zisk ani ztráta? 3) Jaký vliv by měl tento prodej na DPH? Byl by to prodej osvobozený od DPH bez nároku na odpočet dle § 56 zákona o DPH, nebo by se tento prodej vůbec nepromítl v daňovém přiznání k DPH, neboť by to byl jednorázový prodej, který je odlišný od ekonomické činnosti s. r. o.?

Nehmotný majetek

Účetní jednotka má stanoveno, že dlouhodobým nehmotným majetkem je majetek s pořizovací cenou nad 60 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Tento majetek zařadí a odepisuje. Drobný majetek s cenou 10-60 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok účtuje do nákladů a eviduje. Jak má postupovat u nehmotného majetku jehož hodnota je vyšší než 60 000 Kč, ale doba použitelnosti je jen 1 rok a nebo kratší (např. různé krátkodobé licence). Lze tento majetek účtovat rovnou do nákladů? Musíme ho vést v evidenci?

Prodej vinného sklípku

OSVČ, plátce DPH, má v majetku vinný sklep, který je zapsaný na katastru, jako majitelé jsou uvedeni podnikatel, ale i manželka. Na katastru je vedený jen pozemek, pod ním je sklep, velikost není řešena. Půlku sklepa chce podnikatel prodat. Jak správně účtovat o příjmu z prodeje? Může být prodejní cena zaslána na soukromý účet podnikatele? Má se upravit zůstatková cena? Nabízí se řešení snížení hodnoty sklepa, ale nejsem si jista. 

Podíl na likvidačním zůstatku

Společnost má základní kapitál 100 000 Kč. Společnost má dva společníky A a B. Společník A má obchodní podíl ve společnosti 30 % a splacený vklad ve výši 46 000 Kč, Společník B má obchodní podíl ve výši 70 % a splacený vklad 54 000 Kč. Společnost se rozhodla vstoupit do likvidace a ukončit svoji činnost. Hodnota vlastního kapitálu je ve výši 200 000 Kč. Jakým poměrem se bude rozdělovat likvidační zůstatek společnosti - poměrem 46:54 nebo 30:70?

FVE - Dodávka elektřiny DPH a daň z elektřiny

Firm,a plátce DPH, má v majetku solární panely. Za rok dojdou od plátce podpory (OTE) 4 doklady o výplatě podpory za zelený bonus za elektřinu - sluneční energie za období vždy po 3 měsících. Tuto podporu chápeme, že se nejedná o předmět DPH a žádné DPH neodvádíme. Avšak 1x měsíčně přijde faktura výrobce elektrické energie mezi Prodávajícím (naší firmou) a kupujícím (E.ON Energie, která tento doklad vystaví bez DPH) za dodávku elektřiny nejčastěji ve výši cca 100 Kč. Na faktuře je napsané Daň odvede zákazník. Námi dodaná elektřina je elektřinou z obnovitelného zdroje. Elektřina byla dodána kupujícímu bez daně z elektřiny na základě povolení celního úřadu. Faktura je dokladem o prodeji ve smyslu § 17 odst. 4 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jak prosím tuto měsíční fakturu zaúčtovat - je vhodnější účet 601 nebo 648? A dále má se z ní dodatečně odvést DPH nebo jiná daň - z elektřiny?

Náklady nedobrovolné dražby

Společnosti s ručením omezeným (dlužník) byl soubor majetku prodán v nedobrovolné dražbě. Dražebník zpeněžil soubor majetku a z výnosu dražby uspokojil pohledávky navrhovatele dražby (věřitele). Dále z výtěžku dražby pokryl náklady dražby. Na náklady dražby dražebník vystavil fakturu k tíži navrhovatele dražby (věřitele). Tyto náklady jsou uspokojeny z výtěžku dražby. Jak má správně zaúčtovat vlastník předmětu dražby (dlužník) částku, která mu byla stržena z výtěžku dražby?

Vlastník předmětu dražby (dlužník) vystaví fakturu na prodej (podle výsledku dražby) 5 000 000 Kč MD 311/D 641. Dražebník převede částku na účet navrhovatele (věřitele) částku 4 500 000 Kč. Částku 500 000 Kč si dražebník ponechá na úhradu nákladů řízení. Dlužník podle vypořádání dražby započte částku 4 500 000 Kč na úhradu faktury vydané a dluhu, který má u věřitele, např. MD 321/D 311. Po započtení zůstává na faktuře vydané neuhrazená částka 500 000 Kč, což jsou náklady řízení. Věřitel má nárok na náhradu nákladů spojených s dražbou, na které má fakturu od dražebníka. Jaký doklad však vyžadovat pro zaúčtování nákladů řízení u dlužníka a jak správně zaúčtovat u dlužníka částku 500 000 Kč jako náklady řízení? Asi by bylo vhodné účtovat MD 5XX/D 311, tím by byla celková částka dražby umořena. Jaký účet 5XX by bylo vhodné použít a jakým dokladem doložit. Postačuje protokol o uspokojení pohledávek v provedené dražbě?

Účtování zásob v baru + skladová evidence

Jaký je správný způsob účtování zásob v baru? Dosud jsme účtovali na účet 504-Zboží, prodej na 604, setkala jsem se ale i s názory, že správný účet pro hostinskou činnost by měl být 501 a proti tomu výnos na 602. Jaký je váš názor? Dále by mě zajímalo, jak ideálně nastavit účtování a evidenci skladu u složek míchaných nápojů. Vedeme sklad korunou, veškeré položky jsou na faktuře naceněny prodejní cenou, od nákupů v prodejné ceně odečteny prodeje a výsledek porovnán s fyzickou inventurou k 31. 12. 2021. Nevím si však rady, jak takto naceňovat složky míchaných nápojů, kdy mám nákup např. prosecco, neperlivá voda, sirup ... a do každého míchaného nápoje se přidává jiný poměr těchto složek. Pokud je nějakým způsobem nezahrnu do naceněných zásob, nebude mi pak sedět ani zůstatek, když tržbu včetně tržby za míchané nápoje budu odečítat od celkových nákupů v prodejní ceně.

Likvidace společnosti - základní kapitál

Společnost s r. o. se sídlem v ČR bude vstupovat do likvidace, v účetnictví společnosti je v aktivech evidována pouze pohledávka za nesplacený z

Společnost s r. o. se sídlem v ČR bude vstupovat do likvidace, v účetnictví společnosti je v aktivech evidována pouze pohledávka za nesplacený základní kapitál a v pasivech je evidován vlastní kapitál (ve výši této nesplaceného pohledávky) a nic jiného - od vzniku společnosti nebyla vyvíjena žádná aktivita. V rámci likvidace bychom chtěli likvidační zůstatek rozdělit právě tak, že společníkovi (česká PO, která má naopak ve svém účetnictví evidován dluh z tohoto titulu) případně tato pohledávka a zároveň dojde ke splynutí dlužníka a věřitele, tj. dojde účetně k zápočtu pohledávky a závazku v účetnictví společníka. Je tento postup možný, případně jsou zde nějaká rizika?

ákadní kapitál a v pasivech je evidován vlastní kapitál (ve výši této nesplaceného pohledávky) a nic jiného - od vzniku společnosti nebyla vyvíjena žádná aktivita. V rámci likvidace bychom chtěli likvidační zůstatek rozdělit právě tak, že společníkovi (česká PO, která má naopak ve svém účetnictví evidován dluh z tohoto titulu) připadně tato pohledávka a zároveň dojde ke splynutí dlužníka a věřitele, tj. dojde účetně k zápočtu pohledávky a závazku v účetnictví společníka. Je tento postup možný, případně jsou zde nějaká rizika? 

Zatřídění obráběcího stroje na dřevo do odpisové skupiny

Společnost s r. o. zakoupila velký obráběcí stroj na dřevo (značka Hundegger K2i). Stroj se nevyrábí v ČR, český prodejce není schopen dodat číslo klasifikace CZ-CPA. 1) Do jaké odpisové skupiny stroj patří? 2) Pokud by firma stroj z opatrnosti zařadila do vyšší odpisové skupiny, než by ve skutečnosti stroj patřil a tím by „prodloužila“ daňové odpisy, přinesl by tento fakt nějaké sankce při případné kontrole FÚ za situace, že by v průběhu odpisování nebyla zvýšena zákonná sazba daně z příjmu DPPO?