Ing. Martin Děrgel (2066)

Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání

Právnická osoba (s. r. o., zaměstnavatel) sjednal „Kolektivní pojištění odpovědnosti z výkonu povolání“, kde je jako zaměstnavatel v pozici pojistníka. Jedná se tedy o pojištění odpovědnosti zaměstnanců vůči zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. Pojištěným je každý zaměstnanec uvedený v seznamu pro tyto účely vedeným zaměstnavatelem. Pojištění se sjednává s ročním limitem 500 000 Kč. Roční pojistné pak hradí zaměstnavatel ve dvou splátkách. V případě škodní události je sepsán protokol o škodě se zaměstnancem, příslušené dokumenty jsou předány pojišťovně k likvidaci pojistné události a pojistné plnění je připsáno přímo zaměstnavateli na bankovní účet. Jedná se v daném případě o nepeněžní příjem (neosvobozený) zaměstnance a pro zaměstnavatele půjde o daňový náklad? Pokud ano, kdy zaměstnancům přidanit příslušnou částku jako nepeněžní příjem ve mzdě? Jak daňově řešit situaci, kdy se na konkrétní pracovní pozici změní zaměstnanci (tj. jeden zaměstnanec odchází a na jeho místo je přijat nový) - nový zaměstnanec je do seznamu pojištěných zaměstnanců v průběhu roku doplněn, ale nepeněžní příjem by byl už zdaněn u předchozího zaměstnance? 

Odmítnutí generální plné moci z důvodu doručení z datové schránky zmocněnce

Fyzická osoba, důchodce, nepodnikající, udělila generální plnou moc jiné fyzické osobě, která není daňovým poradcem. Plná moc byla opatřena ověřeným podpisem zmocnitele i ověřeným podpisem zmocněnce. Tato plná moc byla na pracovišti Czech POINTU konvertována do elektronické podoby. Tento dokument byl pak zaslán z datové schránky zmocněnce na příslušné Územní pracoviště finančního úřadu. Finanční úřad odmítá plnou moc přijmout a odůvodňuje to pouze telefonicky, a to takto: Plná moc musí být doručena osobně a v papírové podobě, a to pouze zmocnitelem. Konverze plné moci je možná pouze u daňových poradců nikdo jiný tuto výjimku nemá. Proto plnou moc v elektronické podobě může doručit pouze daňový poradce. Proto nelze akceptovat plnou moc od obyčejné fyzické osoby zaslanou elektronicky. S fyzickými osobami prý finanční úřad nemusí vůbec komunikovat elektronicky, není to pro něj povinné. Díval jsem se do daňového řádu a tam se nic takového neuvádí. V § 27 odst. 2 se uvádí že plná moc je účinná od okamžiku jejího UPLATNĚNÍ. Nikde, ani v komentáři k zákonu jsem nenašel nic o tom, že plnou moc musí předložit zmocnitel pouze v papírové podobě a osobně na příslušné územní pracoviště Finančního úřadu. Domnívám se, že Finanční úřad nepostupuje správně a vymáhání papírové podoby plné moci a její doručení pouze v papírové podobě a osobně zmocnitelem je nad rámec zákona a finanční úřad pro to nemá žádnou oporu v zákoně.

Přeúčtování nákladů

Společnost ZUBY s.r.o. vykonává zdravotní výkony pro veřejné zdravotní pojištění. Spornou otázkou je placení členských příspěvků České stomatologické komoře. Podle výkladu zákona, pokud uhradí členský příspěvek svým jménem společnost ZUBY s.r.o., jde o daňově uznatelný náklad a současně nepeněžní příjem zaměstnance. Tento postup zřetelně poškozuje zaměstnance. Proto navrhujeme účetní postup. Kdy zaměstnanec MUDR. nositel výkonů uhradí členský příspěvek ČSK sám ze svým prostředků a následně jej „vyfakturuje“ společnosti ZUBY s.r.o., protože jde o její nezbytný náklad, aby mohla vykonávat předmět činnosti podnikání. Bez členství nelze vykonávat zubní praxi společnosti ZUBY s.r.o. U zaměstnance jde o příjem do 15 000 Kč, příjmy osvobozené. Je zde účetní problém? 

Patent

Společnost s r. o. požádala o udělení patentu pro svůj vynález. Přihlášku podala v listopadu 2018. V souvislosti s tímto zaplatila například náklady na patentové rešerše, poplatky patentovému úřadu za úplný průzkum, náklady na zastoupení, poplatek za podání přihlášky. Všechny tyto náklady eviduje účetní jednotka na účtu 041. Ze zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích vyplývá, že patent platí 20 let od podání přihlášky vynálezu a že účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Celkové náklady v patentovém řízení přesáhnou 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Hranici 60 000 Kč stanovila účetní jednotka jako rovněž jako hranici pro účtování o dlouhodobém majetku v účtové třídě 0.

1. Půjde automaticky o nehmotný majetek ve smyslu § 32a zákona o daních z příjmů? Nebo jde o majetek vytvořený vlastní činností a je nutné si zodpovědět na otázku dle § 32a odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů, zda bude použit za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování?

2. Pokud půjde o nehmotný majetek ve smyslu uvedeného ustanovení § 32a zákona o daních z příjmů, provede se zařazení do užívání ke kterému dni - ke dni podání přihlášky nebo až dnem oznámení ve Věstníku?

3. Doba odepisování bude činit tolik měsíců, kolik bude zbývat do konce doby platnosti patentu (20 let od podání přihlášky) počínaje měsícem následujícím po měsíci uvedení do užívání? Nebo doba odepisování se zákonnou dobou platnosti patentu neřídí a bude činit 72 měsíců jako u ostatního nehmotného majetku dle § 32a odst. 4 zákona o daních z příjmů?

Pořízení majetku od osoby registrované k dani v jiném členském státě plátcem

Plátce DPH pořizuje majetek (nábytek cca za 50 000 Kč, osvětlení 80 000 Kč, kvalitní počítač přes 100 000 Kč) z Rakouska. Plátce vede daňovou evidenci. Jak bude postupovat z pohledu zdanění majetku z pohledu DPH a daně z příjmů? Vše bude platit v hotovosti a sám zboží v Rakousku zaplatí, tj. vybere si peníze z podnikatelského účtu v ČR a smění je na požadovaná eura. Počítač a nábytek bude v Rakousku osvobozen od daně - bude nakoupeno od osoby registrované k dani.

1) Jak správně stanovím vstupní cenu pro odpisování počítače a nábytku? Vyberu si pro přepočet ze 3 možností - aktuální kurz, denní či jednotný a částku 5 000 EUR přepočtu tímto kurzem a pod tomto částku zařadím do obchodního majetku a začnu odpisovat k datu zařazení do užívání bez ohledu na data na faktuře, případně ve smlouvě?

2) Z pohledu DPH má OSVČ také tyto 3 možnosti výběru přepočtu z cizí měny - může zvolit jinou možnost než pro účely daně z příjmů nebo se využití cizí měny musí shodovat, jak pro DPFO, tak i pro DPH?

3) Cenu 5 000 EUR přepočte dle dané zvolené varianty a tuto přepočtenou cenu uvede do řádku 3. a z této české přepočtené ceny dopočítá DPH? Dále uvede tuto přepočtenou cenu na řádcích 43 a 47.

4) Pokud by plátce využíval poměrný koeficient, tak uvede do řádku 43 a 47 již odpočet poměrný, např. z 5 000 EUR by chtěl uplatnit pouze 4 000 EUR, propočet na poměrný odpočet provedeme z již české částky ze řádku 3 nebo také přepočítáme oněch 4 000 EUR na české koruny stejným způsobem jako 5 000 EUR?

Vyloučení z daňové exekuce

Firma ABC omylem zaslala peněžní prostředky firmě XXZ na účet, na který je vedena daňová exekuce. Firma ABC požádala firmu XXZ o vrácení prostředků, ale vzhledem k daňové exekuci prostředky nebyly vráceny. Jak postupovat? Může firma ABC požádat finanční úřad, který daňovou exekuci vede, o vyjmutí peněžních prostředků z daňové exekuce a vrácení zpět na účet firmy ABC?

Uplatnění DPH u odměny jednatele

Podle rozsudku 2 Afs 100/2016-29 je výkon činnosti jednatele s. r. o. ekonomickou činností. Znamená to, že každý jednatel musí sledovat obrat kvůli povinné registraci za plátce? A že každý, kdo je plátcem DPH, je-li současně jednatelem s. r. o., musí uplatňovat u odměny jednatele i DPH?

Závislá činnost, odvody v ČR a EU

Občan Rakouska je zaměstnán v rakouské firmě. Nyní se přestěhoval i s rodinou do České republiky, kde má i trvalé bydliště. Je stále zaměstnancem rakouské firmy. Bude pro firmu pracovat v režimu home office, občas pojede do Rakouska do firmy na porady apod.

Jakými předpisy se bude řídit jeho mzda, daň a odvody sociálního a zdravotního pojištění?

Jaký bude mít důchod – podle rakouských nebo českých zákonů?

Když bude vyjíždět z České republiky (z domova) na porady do Rakouska, má nárok na diety?

Kde bude pojištěn – sociální a zdravotní pojištění?

Dovoz a prodej ojetých automobilů z EU, plátce DPH

Jak řešit DPH u fyzických osob v daňové evidenci následující případy? Podnikatel se nově se stal plátcem DPH.

a) Podnikatel nakoupí ojeté automobily na burze - zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH, některé automobily prodá v původním stavu, některé opraví a pak prodá v ČR. Některé automobily prodá přes bazar, některé prodá sám. Prosím o uvedení příkladu.

b) Podnikatel nakoupí ojeté automobily v EU - ne ve zvláštním režimu, prodá je v ČR.

c) Podnikatel nakoupí ojeté automobily v ČR od neplátce a dále prodá neplátci nebo plátci, něco prodá přes bazar, něco sám.

Zaměstnanci ze Srbska

Srbský plátce DPH pro nás zajistil nábor a dopravu pracovníků ze Srbska. Za tuto službu si fakturuje: doprava Srbsko-ČR 100 EUR, provize 200 EUR a doprava Záhřeb ambasáda 50 EUR. Jak budeme postupovat z hlediska DPH a daně z příjmu?