Ing. Martin Děrgel (2056)

Vyloučení dvojího zdanění příjmů dle § 38f ZDP

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

DPH v oblasti služeb pro zahraniční klienty

OSVČ, která vykonává služby architektonické, projekční ve stavebnictví, vytváří vizualizace projektů v 3D, projektové dokumentace pro podání na úřady a práce související s touto činností. 1) Pod jaké ustanovení zákona o DPH lze zařadit tyto služby - pod základní pravidlo § 9 či jiné? OSVČ vystavuje ročně cca 100 faktur. Jde o to, zda se state identifikovanou osobou - bude-li poskytovat nějaké tyto služby do zahraničí? Může zařadit tyto služby pod jeden paragraf nebo je nutno "prohlédnou" každou fakturu, resp. každou fakturovanou službu - zda půjde o základní pravidlo § 9 zákona o DPH či jiné? 2) OSVČ poskytuje tyto služby do zahraničí (nejvíce pro Slováky, Němce a Francouze) on-line - pracuje z kanceláře z ČR - přesto se jí bude týkat „identifikovaná osoba“? Pokud ono, kdy se musí zaregistrovat a jaké formuláře musí k DPH podávat - měsíčně, čtvrtletně? Jaké řádky případně bude vyplňovat? 3) Bude mít OSVČ ještě jiné zákonné povinnosti dle zákona o DPH pokud poskytuje tyto služby?

Doplnění informací:

OSVČ - neplátce DPH, OPD, která vykonává služby architektonické, projekční ve stavebnictví, vytváří vizualizace projektů v 3D, projektové dokumentace pro podání na úřady a práce související s touto činností. 1) Pod jaké ustanovení zákona o DPH lze zařadit tyto služby - pod základní pravidlo § 9 či jiné? 2) OSVČ vystavuje ročně cca 100 faktur. Jde o to, zda se state identifikovanou osobou - bude-li poskytovat nějaké tyto služby do zahraničí - služby poskytuje a) poskytuje služby občanům b) zahraničním OPD, c) ale i např. firmám, které mají přiděleno DIČ v jiném členském státě? 3) Může zařadit OSVČ tyto služby pod jeden paragraf nebo je nutno "prohlédnou" každou fakturu, resp. každou fakturovanou službu - zda půjde o základní pravidlo § 9 zákona o DPH či jiné? 4) OSVČ poskytuje tyto služby do zahraničí (nejvíce pro Slováky, Němce a Francouze - jak tedy občany bez vztahu k DPH, tak pro ORD, tak i pro zahraniční OPD) online - pracuje z kanceláře z ČR - přesto se jí bude týkat "identifikovaná osoba"? Pokud ono, kdy se musí zaregistrovat a jaké formuláře musí k DPH podávat - měsíčně, čtvrtletně? Jaké řádky případně bude vyplňovat? 5) Bude mít OSVČ ještě jiné zákonné povinnosti dle zákona o DPH pokud poskytuje tyto služby?

Sauna jako osvobozený benefit

Lze považovat využití sauny a páry za využití tělovýchovného a sportovního zařízení dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, bude-li jinak dodržena forma nepeněžního plnění? Máme na mysli jen taková zařízení, které nejsou součástí registrovaného zdravotnického zařízení či vyloženě součástí sportovních zařízení jako jsou bazény, fitcentra apod., ale jsou provozována zcela samostatně. K provozování sauny je nutné živnostenské oprávnění s názvem „Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti“. V definici této živnosti se však dále uvádí, že obsahem této živnosti je „Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center, saun...). V bližší obsahové definici se tedy už nepoužívá jen pojem tělovýchova a sport, ale i pojem rekondice a regenerace, což je pro nás zavádějící.

Výpůjční výdaje

Bude potřeba do výpočtu nadměrných výpůjčních nákladů ve smyslu nového § 23e zákona o daních z příjmů zahrnovat mezi výpůjční výdaje dle odst. 3 rovněž úroky obsažené v úplatě za operativní leasing?

Internetový e-shop

Budu si zakládat e-shop na prodej zboží z Číny. Jaký živnostenský list si mám pořídit? Zboží objednám v Číně a bude putovat převážně do zahraničních zemí. Zboží se do ČR ke mně vůbec nedostane, poputuje z Číny rovnou k zákazníkovi. Já budu mít v ČR účet, kam pouze přijde zaplacené zboží zákazníkem a já samozřejmě zaplatím čínskému obchodu. Jak se to bude celé danit? 

Dožádání doplňujících podkladů z účetnictví celní správou

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Stavební práce

Dodavatel stavebních prací, který se stal zpětně plátcem DPH, musí vystavit daňové doklady v běžném režimu zpětně za rok 2018. Jakou povinnost mám já jako odběratel těchto služeb? Musím takovou opravenou fakturu přijmout? Pokud ano, potom:

- musím podat dodatečné daňové přiznání za rok 2018 (původní faktura zněla na 70 000 Kč, nyní na 57 848 Kč + 12 125 Kč DPH), protože budu mít v nákladech méně, a uplatnit si DPH, to ale znamená, že budu mít penále od FÚ za pozdní doplatek DPPO bez vlastního zavinění, nebo

- si DPH neuplatním a mohu si ponechat 70 000 v nákladech, bez opravy daňového přiznání – uplatnění DPH není povinnost, ale lze ho dát do nákladů?

Hygienické potřeby na pracovišti

Zaměstnavatel vybavil pracoviště a poskytuje svým zaměstnancům/zaměstnankyním na pracovišti hygienické potřeby nejen ty základní typu toaletní papír, mýdlo, ručník, ale zaměstnankyním také dámské hygienické potřeby (nemyslíme tím kosmetiku). Je možné do daňových výdajů dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP zahrnout nejen základní hygienické potřeby, ale i uváděné dámské hygienické potřeby? Dle tohoto ustanovení jsou daňovým výdajem rovněž výdaje vynaložené na hygienické vybavení pracovišť, aniž by se zde zákon odvolával a limitoval takové výdaje zvláštním zákonem podobně jako u ochranných nápojů. 

Příjem z Francie - OSVČ

OSVČ podniká v architektonické činnosti - nabízí a zpracovává architektonické studie, poskytuje inženýrskou činnost. OSVČ je daňovým rezidentem ČR - žije zde, má zde trvalé bydliště. V roce 2018 fakturovala částku 500 000 Kč pro české klienty a částku 1 000 EUR pro francouzské klienty. Na účet jí přišla částka 24 800 Kč.

1) OSVČ poskytuje služby do zahraničí na dálku, tj. nikam nejezdí a „pracuje“ ze své kanceláře v ČR on-line na dálku - má nějakou povinnost přiznat příjem ve Francie, tj. vznikne jí stálá provozovna, nebo vzniknout nemůže, když pracuje vždy na dálku z ČR?

2) Bude všechny příjmy zdaňovat dle § 7 s paušálními výdaji včetně přijatého příjmu 24 800 Kč z Francie?

3) Bude-li mít v následujících letech více takovýchto zahraničních příjmů, např. 80 % ze zahraničí a bude-li pracovat na dálku z ČR online - také se jí nebude týkat stálá provozovna ve Francii, protože ta by vznikla pouze v případě, že by 6 měsíců vykonávala činnost z Francie - nebude tedy žádný zápočet a přílohu č. 3 k přiznání přikládat?

4) Může OSVČ uplatnit všechny slevy a odpočty pokud bude mít na dálku ze zahraničí více než 80 % příjmů?

5) Má OSVČ z pohledu DPH nějaké povinnost k našemu „českého či francouzskému“ DPH - poskytuje-li takovéto služby do EU na dálku z ČR?

Prodej zboží za protislužbu a DPH

Firma dává youtuberovi svoje zboží bezúplatně. Youtuber o tomto zboží natočí video, kde firmu zmíní (firma profituje z reklamy ve videu a youtuber si zboží nechá). Jak by měla správně vypadat faktura s prodejem takového zboží youtuberovi, který si toto zboží nechá? Firma přemýšlí nad variantami: 1) zboží bude oceněno 0 Kč + 0 DPH, 2) zboží bude oceněno jako 1 Kč + DPH, 3) zboží bude oceněno na faktuře za obvyklou prodejní cenu, ale bude tam záporná slevová položka ve 100% výši včetně DPH, takže výsledek faktury bude jako u bodu 1) 0 Kč.