Ing. Martin Děrgel (2141)

Dobrovolná práce - sázení stromků

Jsme s. r. o., které hospodaří s místními lesy na základě pachtovní smlouvy s městem. Město je též naším jediným společníkem. Pořádáme akce pro dobrovolníky na sázení nových stromků. Sazenice nakupujeme, dobrovolníci od nás dostanou za svou práci jen občerstvení. Občerstvení účtujeme jako nedaňový náklad na reprezentaci. Obáváme se, že jako právnická osoba máme v podobě práce dobrovolníků zdarma bezúplatný příjem. Jejich práce by se dle našeho názoru měla ocenit obvyklou cenou a tento nepeněžní příjem uvést v přiznání k dani z příjmů na ř. 30. O tomto nepeněžním příjmu nebudeme účtovat, pouze jej uvedeme v přiznání. Je náš postup správný? Pokud by akce pro dobrovolníky pořádalo přímo město - vlastník lesa - byl by postup odlišný?

Odpis pohledávky

Jsme s. r. o., plátce DPH, a k dnešnímu dni evidujeme neuhrazené pohledávky od našeho zákazníka z Polska v celkové výši 35 000 Kč. Jedná se o faktury vystavené za služby v roce 2017. Polská firma se v roce 2017 přejmenovala (IČO zůstalo) a společníkem a zároveň jednatelem se stala sestra společníka a jednatele naší firmy. Jelikož v polské firmě jsou od té doby zmatky, dluh již nám neuhradí. Můžu zde vytvořit daňové opravné položky a odepsat pohledávky nebo se jedná o spojené osoby a tento krok učinit nejde. Co v tomto případě pak dělat s těmito neuhrazenými pohledávkami? 

Kapitalizace pohledávky

Česká fyzická osoba nakoupila pohledávku z titulu úvěru od jiné české fyzické osoby, kdy nominální hodnota pohledávky je 2 mil. Kč, a to za cenu 1,8 mil. Kč. Věřitelem úvěru je české s. r. o., které má ve svém účetnictví evidován závazek právě 2 mil. Kč. Tato fyzická osoba je zároveň společníkem s. r. o. a ráda by svoji pohledávku kapitalizovala - jaké jsou poté u ní daňové dopady? Má zdanit částku 2 mil. Kč a jako výdaj si může uplatnit částku, kterou reálně zaplatila, tj. částku 1,8 mil. Kč? Původní vlastník této pohledávky má povinnost zdanit v okamžiku postoupení její jmenovitou hodnotu 2 mil. Kč a jako výdaj může uplatnit také 1,8 mil. Kč? 

Úroky do Ruska srážková daň

Ruská fyzická osoba (rezident v Rusku) je 100 % společníkem s. r. o. v ČR. Této české s. r. o. poskytnul ruský společník půjčku úročenou 10 % p. a. K půjčce je každoročně počítán úrok zaúčtovaný nedaňově dle § 25 odst. 1 w) zákona o daních z příjmů.

1. Je třeba odvádět srážkovou daň 15 % dle § 22 odst. 1 písm. g), 3 a 4 zákona o daních z příjmů?

2. Pokud ano, odvádí se srážková daň už při zaúčtování úroků nebo až při platbě úroků do Ruska?

3. Budou se také danit tyto úroky, když budou zaúčtovány jako daňově uznatelné?

 

Daňový postup při poskytnutí bytu zaměstnaci

Účetní jednotka (s. r. o.) si krátkodobě pronajme byt, který poskytne svému zaměstnanci po dobu rekonstrukce jeho vlastního bytu. Bude se u účetní jednotky jednat o nedaňový náklad? Bude zaplacený měsíční pronájem nepeněžním příjmem zaměstnance, ze kterého budou provedeny odvody na ZP a SP (11 %) a u zaměstnavatele se také částka měsíčního pronájmu zahrne do odvodů na ZP a SP ve výši 33,8 %? 

Poškozené zboží od přepravní společnosti, neuznaná reklamace - DPH, daň z příjmu

Firma ABC účtuje o zásobách metodou B a doručuje své zboží prostřednictvím „doručovací balíkové společnosti“ zákazníkům. Každý měsíc přepravní společnost nějakou zásilku zničí a vrátí to s papírem, že poškození vzniklo z důvodu špatného zabalení od firmy ABC. Jak má firma ABC postupovat, když si uplatnila DPH z nákupu tohoto zboží a zároveň vystavila fakturu za zboží, které zákazník nepřevzal? (nebo jej při převzetí reklamoval) Firma ABC postupuje tak, že vystaví (minusový) opravný daňový doklad zákazníkovi ve stejné částce i DPH. Tento doklad interně započte s fakturou, aby byl výsledek nulový. Vrácené poškozené zboží nenaskladňuje do skladové evidence a zlikviduje ho včetně zápisu do protokolu. Na základě tohoto protokolu účtarna účtuje jako MD 548 (daňově)/D 132. Nárokované DPH z nákupu zboží neodvede. Je tento postup správný?

Práce zaměstnanců slovenské příslušnosti, pracující v ČR firmě na Slovensku

Zaměstnanci (Slováci) v české firmě na hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce, pokud budou pracovat na území Slovenska, je oznamovací povinnost na Slovensku? Jsou slovenské národnosti, nemají v ČR bydliště. V Česku nahlášení na Úřad práce proběhlo. Při fakturaci DPH je povinnost zaregistrovat se na Slovensku v případě fakturace slovenskému plátci DPH, jinak pokud není plátce, se musí DPH fakturovat v ČR?

Vyplácení diet občanům Slovenska

Česká firma bude zaměstnávat cizince - občana SR a pracovní smlouva bude sepsána podle českého práva. Jaké diety by se zaměstnanci vyplácely v případě, že bude mít vystavený formulář A1, určující příslušnost k právním předpisům SR? Jak by měla firma postupovat v případě, že bude odvádět za zaměstnance do SR, ale dojde ke změně a zaměstnanec začne pracovat v ČR a měl by podléhat právním předpisům ČR? Jak by měla firma postupovat, pokud by měla organizační složku v SR, ale zaměstnanci měli pracovní smlouvu v ČR?

Spolupracující osoba

OSVČ má syna, který v červnu 2019 dovršíl 18 let. Za rok 2019 by OSVČ syna uplatnil jako spolupracující osobu. Jak postupovat, kde všude syna nahlásit? Kolik % z zdanitelných příjmů může uplatnit osoba spolupracující? Syn je studentem na štřední škole. Může OSVČ uplatnit daňové zvýhodnění na dítě za rok 2019, když bude spolupracující osoba? Ale dítě si uplatní slevu na studenta. A protože tento postup mi není scela jasný, prosím o důkladné vysvětlení. OSVČ je také od 1.9.2019 v zaměstnaneckém poměru, který bude hlavní příjem.

Konkureční doložka, soudní výlohy a daňová uznatelnost

Podnikatel, finanční poradce jako OSVČ, má soudní spor. Soudí se s ním finančně poradenská společnost, že porušil „konkurenční doložku“, se kterou měl jako obchodní vztah. OSVČ platí za rady svého právníka a nyní tuší, že soud prohraje. 1) Bude vše daňově uznatelné - faktura za jeho dosavadního právníka, úhrada smluvní náhrady (sankce) za konkurenční doložku, soudní výlohy včetně právního zastoupení druhé strany?

2) Finanční poradce se rozmýšlí, že by nyní se zkusil mimosoudně vyrovnat - aby nenabíhaly další náklady se soudním řízením. Pokud bude mít v ruce nějakou dohodu s druhou stranou, kde zaplatí určitý obnos druhé straně, tak bude tento náklad také daňově uznatelný?