Ing. Martin Děrgel (2097)

Palety za 0 Kč

Jsme a. s., plátci DPH. Prodáváme zboží, které zákazníkům dodáváme na dřevěných paletách. Tyto dřevěné palety nám zákazník někdy bezplatně vrátí, někdy nevrátí, nicméně cena této palety je zakalkulovaná v prodaném zboží. Na vystavenou fakturu píšeme vždy kromě zboží také počet kusů palet, které byly součástí dodávky, ale uvádíme na fakturu - dodací list sazbu 0 Kč, protože tuto informaci na fakturu-dodací list uvádíme pouze pro naši skladovou evidenci, abychom věděli, kolik palet máme k dispozici na skladě. Zboží se bez palety nedá dodat. Je to takhle v pořádku? Já v tomto případě nevidím problém, že to takto uvádíme s 0 Kč sazbou, ale pro jistotu se ptám i na Váš názor. 

Vklad pozemku v SJM do podnikání

Manželé vlastní pozemek, který společně koupili (SJM). Manžel je OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci, manželka na rodičovské dovolené. Manžel chce v rámci podnikání na pozemku postavit dům a následně prodat. Může pozemek vložit do svého obchodního majetku (manželka souhlasí) za cenu znaleckého odhadu? Pokud ano, nebude platit daň z nabytí? Pokud ne, jak jinak lze provést převod? Při následném prodeji domu se bude odvádět DPH jen z prodeje domu, prodej pozemku bude osvobozen od DPH?

Nárok na odpočet

Plátce DPH, vede daňovou evidenci. 

a) Jak nejlépe vyřešit zápis faktury, kdy má plátce DPH pouze poměrný nárok na odpočet z celkové částky na faktuře? Umí toto účetní programy automaticky vyřešit „nějak paušálně“, tj. lze nastavit nějaké členění DPH, které by umělo automaticky při zadání celkové částky rozpočítat poměrově částku např. 20 % pro soukromé a 80 % pro ekonomické činnosti nebo se může pouze udělat propočet ručně na faktuře a pak ručně zadat do jednolitých řádků částky a k tomu potřebné DPH - uplatnit DPH x neuplatnit DPH? Je toto možnost?

b) Jak nejlépe propočty poměrného nároku na odpočet evidovat pro případnou kontrolu z finančního úřadu? Stačí si udělat ruční propočet na faktuře a zadat do programu, aby nárok, který má být, seděl na přiznání?

c) V případě, že má poplatník na faktuře některé položky daňově uznatelné (benzin) a některé daňově neuznatelné (pohoštění), pak stačí do účetního programu zadat jednu položku s daňovým nákladem a jednu s nedaňovým?

d) V případě, že má poplatník nárok na 80 % výdajů daňových z faktury a 20 % nedaňových, pak také stačí fakturu rozpočítat ručně tak, aby se částky daňové a nedaňové správně zobrazily v přiznání k DPFO?

e) Jsou v přiznání k DPFO vidět i např. částky nedaňové, které neovlivní základ daně, a to např. 20 % paušálu, který nemohu uplatnit jako daňově uznatelný náklad, neboť jako OSVČ používám paušál na dopravu a 20 % ostatních nákladů je pro mne nedaňových?

Úmrtí zaměstnavatele zaměstnávajícího rodinné příslušníky

Zemřel zaměstnavatel - OSVČ, který zaměstnával svého syna a jeho manželku. Syn bude patrně pokračovat v provozování živnosti. Když bude syn pokračovat v živnosti do té doby, než získá vlastní živnostenské oprávnění, jaký bude jeho statut? Může sám sebe a svou manželku zaměstnávat, či jejich pracovní poměr úmrtím zaniká? Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?

Doplnění DAUC ID 23622 - Automobil v podnikání

V případě, že jsem v roce 2019 uplatnil poměrný nárok na odpočet u automobilu ve výši 80 %, tj. uplatnil jsem odpočet DPH ve výši 97 440 Kč z 121 800 Kč možných. Pak při změně těchto korekcí dochází k vyměření DPH až k 25. lednu následujícího roku, tedy podávám přiznání v lednu 2020 pak: a) změna poměru na 95 % využití pro ekonomickou činnost - tedy zvýšení odpočtu DPH na 110 838 Kč, tedy zvýšení odpočtu o 13 398 Kč. V lednu 2020 se sníží vstupní cena automobilu o 13 398 Kč? Jak tuto vypočtenou částku 13 398 Kč nejlépe uvedu do daňové evidence v účetním programu? Formou nějaké zápisu interního dokladu, tak, aby se mi částka zobrazila v daňovém přiznání na řádku 45? Zároveň tato částka nebude výdaj ani příjem, protože ovlivní cenu až při odpisech, je tomu tak? b) V případě, že bych chtěl dát tuto částku rovnou do výdajů 13 398 Kč - také mohu použít interní doklad a přímo zaúčtovat do provozních výdajů tak, aby vstoupila do přiznání k DPH za prosinec a do přiznání k DPFO za rok 2020? c) Stačí mít propočty poměru ekonomická x soukromá činnost k DPH a podklady k DPFO z KJ např. na papíře k vytištěnému internímu dokladu pro případnou kontrolu z FÚ nebo jak toto nejlépe evidovat?

Vratka DPH zprostředkovaný organizační složkou pro mateřskou firmu z Německa

Německá firma má organizační složku v ČR. Občas přijíždějí pracovníci mateřské firmy do ČR, aby zde provedli nějaké práce, a zaplatí si zde ubytování. Daňový doklad napsaný na mateřskou společnost odvezou zpět do Německa, kopii dokladu dají k dispozici organizační složce. Ta zanese do svého účetnictví pouze položku ve výši DPH, aby ho v měsíčním daňovém přiznání obdržela od finančního úřadu zpět. Částku zaúčtuje na MD 343/D 379 jako závazek vůči mateřské společnosti, náklad se v účetnictví nepromítne. Po obdržení DPH částku mateřské společnosti zašle. Je tento postup správný? Pokud budou obdobně vysláni čeští zaměstnanci do Německa, zanese mateřská společnost doklad o ubytování v Německu částkou bez DPH na MD 518/D 211 (denní kurz) a vyčíslené DPH, které jim následně mateřská společnost zašle, zaúčtují na MD 378/D 211. Po obdržení částky vznikne KR na účtu 378, který zaúčtují na MD 563/D 378 nebo MD 378/D 663. Je tento postup v pořádku?

Zvláštní režim použitého zboží - vratky (dobropisy)

Firma prodává použité zboží. Člení je pro výpočet přirážky do dvou skupin (nákupní cena do 1 000 Kč a nad 1 000 Kč). U zboží s nákupní cenou do 1 000 Kč počítá za měsíc přirážku souhrnně (celkový prodej minus celkový nákup v daném měsíci). U použitého zboží nakoupeného nad 1000 Kč sleduje ke konkrétní zásobě nákupní a prodejní cenu v tabulce - vypočte nejprve přirážky ke konkrétním zbožím (pokud vyjde u nějakého zboží záporná přirážka, počítá 0) a poté vypočte z dílčích přirážek přirážku celkovou. Nastávají však případy, že jim po prodeji použité zboží zákazník zboží vrátí a firma toto vrácení akceptuje (zároveň dochází také k vrácení platby). Jak prosím správně postupovat v takovém případě vrácení?

A) Pokud v 5/2019 prodala firma použité zboží zákazníkovi za 500 Kč/ks (nakoupeného do 1 000 Kč/kus) a v 6/2019 ho zákazník vrátí. Firma vystaví dobropis v režimu použitého zboží a v 6/2019 tento dobropis snižuje celkové příjmy o 500 Kč pro výpočet přirážky (i kdyby dobropis zvyšoval nákupní cenu, tak výsledek přirážky zůstává stejný).

B) Jak ale postupovat v případě, že zákazník vrátí další měsíc zboží, které u firmy přesahovalo nákupní cenu 1 000 Kč (např. bylo nakoupeno za 4 000 Kč v 4/2019 a prodáno za 6 000 Kč v 5/2019 a z přirážky 2 000 Kč odvedeno příslušné DPH v 5/2019). Jak se má toto vrácení v 6/2019 projevit pro výpočet přirážky? Je správné, když firma vystaví dobropis na –6 000 Kč a eviduje nově nákupní cenu za 6 000 Kč/kus, a zároveň v 5/2019 nic neupravuje a nejde-li v 6/2019 k prodeji, tak pro výpočet přirážky tato operace je v tomto období neutrální? Naopak až toto zboží prodá za 6 000 Kč např. další měsíc v 7/2019, tak již eviduje přirážku 0 Kč (6 000–6 000=0). Postupuje takto správně?

C) Musí se doprava vždy fakturovat jako vedlejší náklad pro výpočet přirážky, nebo je možné dopravu fakturovat zvlášť jako službu v běžném režimu 21 %? Pokud se doprava musí fakturovat také ve zvláštním režimu, jak postupovat, když firma na jedné faktuře prodává bazarové zboží společně se zbožím v běžném režimu 21 %? Jelikož se jedná softwarově o problém, tak firma odvádí z dopravy v takových případech 21 % jako v běžném režimu, může to být problém?

Automobil v podnikání

OSVČ zakoupila automobil, který bude používat dle odhadu z 80 % pro ekonomickou činnost a z 20 % pro činnost soukromou. Uplatila tedy jako plátce DPH odpočet daně na ř. 40 v poměrné výši. Celková částka za osobní automobil byla 580 000 Kč + 121 800 Kč DPH, celkově 701 800 Kč. Auto bylo koupeno od plátce v ČR.

a) Do přiznání uvedla OSVČ poměrně 80 %, tedy částku 464 000 Kč a 97 440 Kč DPH - je tato částka správná?

b) Dojde-li ke změně odhadu o více než 10 %, bude muset plátce v posledním zdaňovacím období provést úpravu na ř. 60?

c) K pořízení auta a zaplacení hotově došlo v únoru 2019, tj. zařazení pro účely daně z příjmů v únoru. V jaké částce OSVČ zařadí auto pro odpisy - v částce 604 360 Kč, tedy v částce = celková cena - DPH, která byla uplatněna, tj. 701 800 Kč - 97 440 Kč = v částce 604 360 Kč?

d) V případě, že zařadí auto v částce 604 360 Kč a uplatňuje na něj částku 4 000 Kč za měsíc - paušál na dopravu, pak vypočtený roční odpis z této částky se ještě zkrátí o 80 %?

e) V případě, že dojde ke změně odhadu a v posledním zdaňovacím období bude OSVČ provádět úpravu odpočtu, např. se sníží dle knihy jízd odhad pro ekonomickou činnost na 60 % - pak provede OSVČ v přiznání k DPH úpravu a bude mít tato úprava vliv na vstupní cenu, ze které již stanovila první odpis pro rok 2019? Měla by změna odhadu i v budoucnu vliv na změnu vstupní ceny?

Zaměstnání Čecha v ČR polskou firmou

Polská firma, která nemá v ČR provozovnu, hodlá zaměstnat českého zaměstnance. Ten pro ni bude v ČR shánět odběratele. Polská firma musí z tohoto zaměstnaneckého poměru vypočítávat mzdu a odvádět SP, ZP a FÚ dle českých zákonů. Jakým způsobem se polská firma zaregistruje k odvodům u zmíněných institucí, když nemá v ČR provozovnu a není zapsaná v českém obchodním rejstříku? Má polská firma nějaké jiné povinnosti související se zaměstnáním českého občana? (např. oznámení na ŽÚ, nějaká jiná registrace na úřadech, vyplnění nějakých výkazů atd.?)

Zaměstnanec a služební auto

Firma (plátce DPH) podniká v oblasti telekomunikačních služeb, kde zastřešuje velkou oblast přípojných míst. 12 zaměstnanců využívá 8 firemních aut. Zaměstnanci pracují 8 hodin denně, ale mimo pracovní dobu, mají ve své oblasti dispečink, kdy jsou na telefonu a vyjíždějí ke klientům. Chtěla jsem se zeptat, když jedno auto využívají k práci i 3 zaměstnanci, jestli se všemi sepstát dohodu o poskytování služebního auta pro služební a soukromé účely a všichni by měli mít v měsíčních mzdách 1% vstupní ceny auta. Ovšem, když zaměstnanec jede domů ze služebním autem, ale po pracovní době může neplánovaně jet k řešení problému ke klientům, jak ošetřit, že cesta domu není soukromá jízda, i když auto bude parkovat u zaměstnance doma?