Ing. Martin Děrgel (2167)

Osvobození při pořízení zboží z EU

Jak nejlépe postupovat při pořízení zboží z EU a následným dodáním? Náš zákazník, plátce CZ (jen registrace k CZ), si u nás objednal 3 kamiony zboží s tím, že by je chtěl odvést do Žiliny, my jsme plátci DPH CZ. Zboží si necháváme vyrobit u dodavatele v PL - registrovaný k DIČ PL, dodavatel fakturuje na nás CZ. Dopravu budeme zajišťovat my, můžeme si objednat dvě dopravy u přepravce jednu z PL do CZ Českého Těšína (kde zboží zkontrolujeme) a druhou Český Těšín-Žilina. Fakturace proběhne z PL na nás CZ jako dodání do EU a my na našeho odběratele CZ s českou DPH. Vzhledem k velkému množství nemůžeme zboží překládat. Můžeme si uplatnit osvobození při pořízení zboží z EU? Pokud bychom ještě na kamióny nakládali další zboží, nebo jej přebalovali a doprava by proběhla stejně, byl by v osvobození zboží z EU rozdíl? 

Pronájem a přefakturace elektrické energie

Naše firma pronajímá nebytové prostory. Na nemovitosti je fotovoltaická elektrárna. Měsíčně chodí faktury na spotřebu el. Energie od Centropolu, my zapisujeme stavy dle odpočtových měřidel nájemníků. Součet odpočtových měřidel je větší než spotřeba uvedená na faktuře od Centropolu, protože část energie si vyrobíme a spotřebujeme díky fotovoltaice sami. Mám tedy např. fakturu od Centropolu na celkem 30 000 Kč. Nájemníkům ale vyjde podle odpočtových měřidel vyfakturovat daleko větší částka, např. v součtu 50 000 Kč. Můžeme takto postupovat? Vím, že se nesmí přeúčtovávat více, než je celkový náklad, pokud nejsme licencovaný dodavateli energií. Nejsem si však jistá, jak postupovat tady, když část energie vyrábíme, tím pádem je fakturovaná částka od dodavatele nižší, spotřeba nájemníků je ale jiná. Co se týká cen, používám na celou naměřenou spotřebu dle odpočtových měřidel ceny uvedené ve faktuře od Centropolu. Mohu ji použít na přefakturaci el. energie vyrobené fotovoltaikou? Tentýž problém se týká spotřeby vody. Část vody odebíráme z vlastní studny a dodává se nájemníkům, část dodává Moravská vodárna Jak postupovat při přeúčtování tady? Odpočty nájemníků jsou zase podstatně větší než na fakturách od Moravské vodárenské, protože jsou zde započteny i dodávky ze studny. Každopádně nelze u jednotlivých nájemníků rozpoznat, kolik vody je ze studny a kolik od Moravské vodárenské.

EET na parkovišti

Fyzická osoba provozuje pouliční parkoviště. V práci se střídají důchodci, někdy i pokročilého věku, kteří inkasují peníze na základě zúčtovatelných dokladů a po směně vyúčtují peníze a zbytek parkovacích bloků. Pracují v podstatě 365 dnů v roce, za každého počasí, s omezenou možností zázemí. Od 1. 5. 2020 nastupuje EET a nyní řešíme zásadní problémy:

- Pracovníci jsou staršího data narození, tlačítkový mobil je někdy vrcholem znalostí. Nyní tedy otázka obsluhy pokladny EET s internetem a odpovědností za odeslání každé 100 Kč platby. Sankce za neodeslání položkové tržby jsou likvidační.

- Pohyb v sezóně turistů značný, a proto i možná vysoká chybovost z důvodů rychlého inkasa. Dnes lístek proti hotovosti. Nově namarkovat, odeslat, zkontrolovat, vytisknout, vydat …

- Zjišťujeme, zda existují "EET kasírky" bez připojení na elektrickou síť, pracující spolehlivě za každého počasí.

Dle různých internetových diskuzí (prodej piva na stánku apod.), se dá předem vytisknout např. 100 lístků tržby po 100 Kč. Tím je tržba evidována. Bloky se vydají obsluze, která je vydá v režimu stávajícího systému. Pokud by docházely, osoba v zázemí dotiskne sadu "tržeb", pokud se bloky nespotřebují, provede se večer storno tržeb? Je tento systém v praxi reálný a úředně možný?

Jak lze vyložit zákon EET při výpadku? Poškození (důchodce zakopne), výpadek v důsledku zasněžení, v dešti apod.? Opustit pracoviště a nepodnikat, nebo dojet směnu, než dojde k nápravě a následně stvrzenky odeslat? Pokud by fyzická osoba splnila podmínky zjednodušené evidence, je pro FÚ přijatelné schválení a vydání bloku pomocné evidence např. v počtu 1 000 kusů? Nejde o nahodilé nebo tržby malého počtu?

Právnická osoba - přijatý dar ve formě poukázek

Naše firma se domluvila s dodavatelem stravenek na bezplatném poskytnutí kupónů na nákup zdravotních potřeb, kulturních akcí. Mělo by to probíhat formou daru, tzn. ročně od nich dostaneme poukázky ve výši cca 15 000 Kč. Jak má poskytnutí vypadat (mají nám to prodat třeba za 1 Kč, má to být zdarma na základě nějaké smlouvy)? Kam budeme my jako obdarovaný tyto kupóny účtovat? Jak to bude při hodnotě cca 1 Kč a jak by to bylo, kdybychom poukázky dostali úplně zdarma. Zahrnujeme to do daňového přiznání (DPH, darovací, DPPO)?

Odčitatelná položka na výzkum a vývoj ve vztahu k investiční pobídce - slevě na dani

Poplatník je příjemcem příslibu investiční pobídky a bude uplatňovat nárok na slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů (dále ZDP). Jednou z podmínek uplatnění nároku na slevu je i dodržení podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP, tj. že poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP. Podle § 34 odst. 4 ZDP je odčitatelnou položkou od základu daně i odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník si zdaleka není jistý, zda jeho aktivity v oblasti vývoje by mohly splňovat podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně. Musí poplatník v případě, že bude uplatňovat výše uvedenou slevu na dani, řešit (pravděpodobně nákladně, neboť mu to bude muset udělat nějaká poradenská společnost a v případě neexistence příslibu investiční pobídky by tuto skutečnost vůbec neřešil) nutnost uplatnění i této odčitatelné položky? Jaká jsou daňová rizika, pokud tak neučiní?

Penze ze Spojeného království

Klient během roku 2019 obdržel dvě jednorázové platby z veřejného důchodového systému Velké Británie a v prosinci začal pobírat pravidelnou měsíční penzi. Nejedná se o penzi za veřejnou službu. Je český daňový rezident. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem se dočetla, že penze se zdaní pouze v ČR, ale je mi to divné, protože v UK jsou tyto penze osvobozeny od daně. Můžete mi prosím potvrdit, jaký je správný postup? A pokud bude potřeba danit v ČR, je možnost použít částečné osvobození od zdanění důchodů, jako to mají české důchody?

Účtování fakturace se zahraničím

Zahraniční firma (Švýcarsko) nechá vyrábět v ČR a požaduje to účtovat při placení přes úvěr mezi výrobcem a odběratelem. Dle našeho názoru účtujeme u firmy v ČR takto: Zákazník uhradí 25 MD 311/D 604 faktura vystavená za 10 MD 221/D 311 zaplacená za 10 MD 221/D 314, 15 je přeplatek a účtujeme ho na zálohu na další fakturu. Zákazník však požaduje přeplatek ve výši 15 zaúčtovat jako úvěr a účtovat úrok do další vystavené faktury. Firmy však nemají uzavřenou žádnou úvěrovou či jinou smlouvu. Je náš názor správný?

Daňový režim osobního automobilu u jednatele s. r. o.

Jednatel s. r. o. s názvem A je zároveň zaměstnancem s. r. o. s názvem B, kde každý měsíc vykazuje jízdy pro firmu B cestovními příkazy. Firma A má automobil zařazený v majetku s. r. o. Je možné tento automobil používat i pro firmu B a vykazovat na něj cestovní příkazy? Pokud ne, tak jak nejlépe tuto situaci vyřešit?

Přechod OSVČ na s .r. o.

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o.

1)     Ordinace je v nájmu. Řešení převod nájemní smlouvy, bez v účetnictví. Je to tak?

2)     Majetek jednoduchý - stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů … sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty?

3)     Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování. Je to tak?

4)      Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

Časové rozlišení - položka významnosti

Společnost s. r. o. by ráda vytvořila směrnici k časovému rozlišování nákladů a výnosů. Jak konkrétně stanovit položku významnosti, od které by časové rozlišování bylo nutné provádět? Vím, že "Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi." Ale jak jí stanovit konkrétně? Je nějaký doporučený, obvyklý výpočet – např. % (jaké?) z aktiv? Pokud na základě směrnice společnost časově nerozlišuje nevýznamné položky není tento postup napadnutelný případnou kontrolou z finančního úřadu?