Pracovní cesta (341)

Právo na informace

Při dotazu na obec, jak je evidováno používání služebních vozidel v majetku obce, mi nebylo na toto vůbec ze strany starostky odpovězeno, pouze zaslána kopie Směrnice o cestovních náhradách, která mne vlastně nezajímala a za kterou jsem zaplatila. Při dotazu na ZO v prosinci 2018 na to, zda je vedena kniha jízd v rozlišení na služební i soukromé cesty (v konkrétních dnech jsem zaznamenala soukromé jízdy starostky s rodinnými příslušníky a o dovolené i s jinými občany obce někam k vodě s dětmi) mi bylo odpovězeno, že je kniha vedena. Mohu jako občan obce žádat o nahlédnutí do této knihy jízd? Je možná vedena až od 9/2018, kdy jsem se v měsíci červenci o tuto záležitost zajímala a informace jsem právě nedostala. Náš místostarosta na ZO něco poznamenal, že to snad může je celní správa? Dočetla jsem se na webových stránkách u jiných obcí, že to občané žádají a jsou jim informace poskytnuty.

Dále by mě zajímalo, zda mohu nahlédnout do pracovních smluv na dělnických pozicích u obce, příp. i na měsíční výpočet mzdy naší starostky, zda je jí dle zákona navýšena mzda o 1 % z kupní ceny služebního osobního auta? Nebo jak toho dosáhnout?

Využívání firemního vozu společníkem a jednatelem (v jedné osobě)

Společnost s. r. o. má společníka a jednatele, který má bydliště asi 100 km vzdálené od sídla společnosti (společnost pronajímá nemovitou věc, která je na adrese sídla společnosti). Společník nemá uzavřený pracovní poměr a nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Čerpání PHM i ostatní náklady spojené s využíváním automobilu se odehrávají v místě bydliště společníka a jednatele. Je to přípustné? A jak nejlépe ošetřit tuto situaci z pohledu daní? Je cesta společníka z místa bydliště do sídla firmy jízdou pro firemní účely?

Přerušení pracovní cesty a nárok na stravné

Zaměstnanec odjel v pátek na pracovní cestu, která byla po dohodě s nadřízeným přerušena, protože v místě pracovního výkonu chtěl navštívit rodinu. Cesta byla přerušena od ukončení pracovního výkonu v pátek do odjezdu vlaku v neděli. Má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného a má nárok i na stravné za dobu od konce přerušení cesty do jejího skutečného ukončení? Jak se určí výše jízdného k proplacení, aby byla splněna podmínka, že uhrazené jízdné nesmí být vyšší, než kdyby cesta přerušena nebyla?

Účtování pokladny při zahraniční pracovní cestě

Účetní jednotka má ve vnitřní směrnici uvedeno: Používá pro přepočet cizích měn denní kurz stanovený kurzovním lístkem ČNB. Při účtování směny (nákupu) cizích měn se používá k jejich ocenění kurz dané obchodní banky, případně směnárny, přes kterou byla operace provedena. Při účtování nákupu valut v bance vkládaných do pokladny, používá kurz směny. Při účtování pokladny v cizí měně (vyplácení a přijímání cizí měny do pokladny při jiné příležitosti než při výměně za koruny) používá pevný kurz odvozený od denního kurzu ČNB k 1. dni každého čtvrtletí. Z toho vyplývá, že při výplatě zálohy na pracovní cestu je použit pevný kurz aktuálního čtvrtletí a vyúčtování probíhá kurzem data poskytnutí zálohy nebo začátku pracovní cesty. Lze pro zjednodušení účtování, aby nevznikl při pracovní cestě kurzový rozdíl, do vnitřní směrnice uvést výjimku při účtování cestovních náhrad, a to: při výplatě zálohy i konečném vyúčtování se používá kurz dne výplaty zálohy, popř. zahájení pracovní cesty? Bylo by toto v souladu s požadavky na vedení účetnictví?

Náklady na agenturní zaměstnance

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

Uznání bezplatného stravování na cestách při zdravotních problémech, dietách apod.

Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů. 

Cestovní náhrady - dovoz na letiště

Naše pracovnice byla poslána na zahraniční pracovní cestu - letecky. Z místa bydliště ji na letiště dovezl manžel a po skončení pracovní cesty pro ni opět dojel: - cestovní příkaz se vystaví na jméno zaměstnankyně - proplatí se vlastně 4 cesty mezi bydlištěm zaměstnankyně a letištěm, náklady budou daňově uznatelné - je tento postup správný, i když je jasné, že neřídila zaměstnankyně? 

Určení země na zahraniční pracovní cestě při letecké přepravě

Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?

Nákladní automobil zaměstnance k pracovní cestě

Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?

Dohoda o provedení práce a odpracovaná doba

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba?