Pracovní cesta (345)

Stravné - konkrétní aplikace § 163 odst. 4 zákoníku práce

Dle zákoníku práce platí, že při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Jak konkrétně postupovat při výpočtu, pokud zaměstnanec obdržel na pracovní cestě jídlo (jídla) zdarma?

Prosím o objasnění na příkladu: Dvoudenní tuzemská cesta, jeden den trvá 4 hodiny, druhý den 11 hodin. První den je bezplatně poskytnuto 1 jídlo. Stravné podle pásem je ve výši 82 Kč, 124 Kč, 195 Kč. Postupuji tak, že za a) Porovnám výši stravného bez krácení za bezplatně poskytnutá jídla za oba dny odděleně. Za první den nárok není, za druhý je ve výši 82 Kč. Při neodděleném posuzování je za 15 hodin celkem nárok na 124 Kč. Použiji tedy neoddělené počítání, jelikož je pro zaměstnance výhodnější. Částku zkrátím o jedno jídlo, tedy o 35 % a vyjde mi nárok zaměstnance ve výši 80,60 Kč.

b) Spočítám si obě varianty (výpočet za každý den a za oba dny dohromady) včetně krácení za jídlo. Tedy za první den je nárok na stravné 0 Kč, za druhý 82 Kč. Při posouzení bez rozdělení na dny, je stravné v druhém pásmu (124 Kč) kráceno o jedno jídlo, tedy o 35 % a výsledek je 80,60 Kč. Při tomto způsobu výpočtu vychází výhodněji varianta 82 Kč, tedy počítání stravného za každý den zvlášť.

Potřebuji do systému pro výpočet cestovních náhrad nastavit automatické porovnání variant, ale nevím, zda postupovat dle varianty a) nebo b).

Firemní a soukromé náklady na pracovní cestu

Jednatel firmy (a zároveň zaměstnanec) byl na pracovní cestě za obchodním partnerem v Londýně na 4 dny. Společně s jednatelem cestovala i manželka, která není ve firmě zaměstnaná. Jako jediný doklad za letenky mám pouze potvrzení o platbě, který je uvedený na jméno zaměstnance. Letenky si hradil jednatel ze soukromé platební karty a nyní by rád uplatnil letenky na sebe jako daňově uznatelný náklad, jelikož pro něj se jednalo o pracovní cestu. Jakým způsobem mohu doklad zaúčtovat? Bude dostačující pouze potvrzení o platbě nebo je nutná faktura vystavená na firmu? Letenka na manželku bude daňově neuznatelným nákladem na 512 s analytikou nebo vůbec o těchto nákladech nebudu účtovat? Mohu jednateli vyplatit peníze za jeho letenku v hotovosti?

Kurz vyúčtování pracovní cesty

Zaměstnanec vyjíždí na služební cesty na Slovensko. Jakým kurzem může vyúčtovat? V s. r. o. používáme pevný měsíční kurz. Může i on vyúčtovat pevným měsíčním kurzem? Bylo by to pro nás nejjednodušší. 

Kurz při výměně peněz na zahraniční pracovní cestu

Zaměstnanec na zahraniční pracovní cestu nedostává zálohu, při vyúčtování pracovní cesty doloží doklad o výměně CZK na EUR, kde je uveden směnný kurz jiný, než je kurz ČNB v den zahájení cesty. Výměna CZK na EUR byla provedena v Čechách, zaměstnanec vyměnil více EUR, než na pracovní cestu potřeboval. Po ukončení pracovní cesty je provedeno vyúčtování, spočítá se stravné v cizí měně. Jaký kurz se má použít, zda kurz, kterým zaměstnanec provedl výměnu CZK na před pracovní cestou v Čechách, tento kurz může doložit dokladem o výměně, nebo kurzem ČNB v den zahájení pracovní cesty, tento kurz je pro něho méně příznivý? V zákoníku práce jsem našla, že jen při výměně v zahraničí se používá jiný kurz než kurz ČNB.

Právo na informace

Při dotazu na obec, jak je evidováno používání služebních vozidel v majetku obce, mi nebylo na toto vůbec ze strany starostky odpovězeno, pouze zaslána kopie Směrnice o cestovních náhradách, která mne vlastně nezajímala a za kterou jsem zaplatila. Při dotazu na ZO v prosinci 2018 na to, zda je vedena kniha jízd v rozlišení na služební i soukromé cesty (v konkrétních dnech jsem zaznamenala soukromé jízdy starostky s rodinnými příslušníky a o dovolené i s jinými občany obce někam k vodě s dětmi) mi bylo odpovězeno, že je kniha vedena. Mohu jako občan obce žádat o nahlédnutí do této knihy jízd? Je možná vedena až od 9/2018, kdy jsem se v měsíci červenci o tuto záležitost zajímala a informace jsem právě nedostala. Náš místostarosta na ZO něco poznamenal, že to snad může je celní správa? Dočetla jsem se na webových stránkách u jiných obcí, že to občané žádají a jsou jim informace poskytnuty.

Dále by mě zajímalo, zda mohu nahlédnout do pracovních smluv na dělnických pozicích u obce, příp. i na měsíční výpočet mzdy naší starostky, zda je jí dle zákona navýšena mzda o 1 % z kupní ceny služebního osobního auta? Nebo jak toho dosáhnout?

Využívání firemního vozu společníkem a jednatelem (v jedné osobě)

Společnost s. r. o. má společníka a jednatele, který má bydliště asi 100 km vzdálené od sídla společnosti (společnost pronajímá nemovitou věc, která je na adrese sídla společnosti). Společník nemá uzavřený pracovní poměr a nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Čerpání PHM i ostatní náklady spojené s využíváním automobilu se odehrávají v místě bydliště společníka a jednatele. Je to přípustné? A jak nejlépe ošetřit tuto situaci z pohledu daní? Je cesta společníka z místa bydliště do sídla firmy jízdou pro firemní účely?

Přerušení pracovní cesty a nárok na stravné

Zaměstnanec odjel v pátek na pracovní cestu, která byla po dohodě s nadřízeným přerušena, protože v místě pracovního výkonu chtěl navštívit rodinu. Cesta byla přerušena od ukončení pracovního výkonu v pátek do odjezdu vlaku v neděli. Má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného a má nárok i na stravné za dobu od konce přerušení cesty do jejího skutečného ukončení? Jak se určí výše jízdného k proplacení, aby byla splněna podmínka, že uhrazené jízdné nesmí být vyšší, než kdyby cesta přerušena nebyla?

Účtování pokladny při zahraniční pracovní cestě

Účetní jednotka má ve vnitřní směrnici uvedeno: Používá pro přepočet cizích měn denní kurz stanovený kurzovním lístkem ČNB. Při účtování směny (nákupu) cizích měn se používá k jejich ocenění kurz dané obchodní banky, případně směnárny, přes kterou byla operace provedena. Při účtování nákupu valut v bance vkládaných do pokladny, používá kurz směny. Při účtování pokladny v cizí měně (vyplácení a přijímání cizí měny do pokladny při jiné příležitosti než při výměně za koruny) používá pevný kurz odvozený od denního kurzu ČNB k 1. dni každého čtvrtletí. Z toho vyplývá, že při výplatě zálohy na pracovní cestu je použit pevný kurz aktuálního čtvrtletí a vyúčtování probíhá kurzem data poskytnutí zálohy nebo začátku pracovní cesty. Lze pro zjednodušení účtování, aby nevznikl při pracovní cestě kurzový rozdíl, do vnitřní směrnice uvést výjimku při účtování cestovních náhrad, a to: při výplatě zálohy i konečném vyúčtování se používá kurz dne výplaty zálohy, popř. zahájení pracovní cesty? Bylo by toto v souladu s požadavky na vedení účetnictví?

Náklady na agenturní zaměstnance

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

Uznání bezplatného stravování na cestách při zdravotních problémech, dietách apod.

Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů.