JUDr. Vlasta Víghová (524)

Nadbytečnost zaměstnance

Zaměstnavatel zaměstnává 2 účetní. Nyní se rozhodl si nechávat účetnictví zpracovávat externě, účetní se tedy pro něj staly nadbytečnými zaměstnanci, jelikož nemá pro ně žádnou jinou práci. Je možné v tomto případě dát účetním výpověď z důvodu nadbytečnosti (samozřejmě s odstupným)? Zpracování externě je levnější, než zaměstnávání 2 účetních. Varianta, že by byla propuštěna jen jedna, není výhodná, protože zaměstnavatel není s prací účetních příliš spokojen. 

Souběh HPP a DPP při rodičovské dovolené

Naše zaměstnankyně je u nás zaměstnána na HPP jako zubní lékařka. V současné době pobírá peněžitou pomoc v mateřství a nepracuje. Po mateřské dovolené tzn. v době čerpání rodičovské dovolené by chtěla nastoupit do práce, ale pouze na pár hodin v měsíci. Příjem by nepřesáhl 10 000 Kč. Můžeme s ní na tento malý úvazek uzavřít DPP, konkrétně na práci zubní lékařky, pokud bude na HPP evidovaná jako zaměstnankyně na rodičovské dovolené s výdělkem 0? Lze tedy sjednat po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně DPP se stejnou náplní práce jako má HPP? Zaměstnankyně totiž plánuje další dítě do tří let a z tohoto důvodu si nepřeje vrátit na původní pozici na HPP, a zkrátit tak úvazek a výměr.

Vnitropodnikový předpis o odměňování

Jsme družstvo, co se týče odměňování postupujeme dle kolektivní smlouvy. Naše družstvo si s ohledem na tuto kolektivní smlouvu uzavře každý rok vnitropodnikový předpis o odměňování, který schválí představenstvo. V tomto předpisu jsou konkrétní sazby hodinové mzdy a měsíční mzdy vedoucích pracovníků a všechny příplatky apod. Je třeba jednotlivým zaměstnancům každý rok vydávat mzdové výměry nebo stačí odkaz na vnitropodnikový předpis? Jak je to s vedoucími pracovníky, kteří mají měsíční mzdu?

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí

Je postačující pokud je v pracovní smlouvě uvedeno: "Zaměstnanec a Zaměstnavatel tímto sjednávají dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů v souladu s ust. § 255 Zákoníku práce. V případě, že Zaměstnavatel svěří Zaměstnanci na základě písemného protokolu o předání podepsaného Zaměstnancem k výkonu sjednaného druhu práce nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo jiné podobné předměty, o nichž tak Zaměstnavatel určí, odpovídá Zaměstnanec za jejich ztrátu ve smyslu § 255 Zákoníku práce." nebo je potřeba napsat zvlášť dohodu? Jedná se mi o předměty v hodnotě vyšší 50 000 Kč. 

Úhrada za poskytnutí informací

Bylo správné, že obec požadovala úhradu za poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., kdy jsem si nemohla při zadaném dotazu na informace dopředu orientačně spočítat, kolik zaplatím, jelikož nebyla nikdy na webových stránkách obce v Sazebníku zveřejněna částka - sazba za hodinu za mimořádné vyhledávání požadovaných informací? Našla jsem informaci z jiné podobné zkušenosti o tom, že obec nemůže v tomto případě požadovat úhradu. Pouze za pořízení kopií a poštovní služby dle konkrétního případu odeslání.

Bylo pouze obcí sděleno v sazebníku, že to bude vypočteno podle loňských mezd úředníků, ale nikdy to nebylo během roku doplněno. Zaplatila jsem několikrát sazbu 390 Kč/hod., což nemá ani Ministerstvo financí! Poprvé tuto sazbu schválila rada obce až 28. 12. 2018, když už mi takovou sazbu dali během roku 2018, a na dotaz z čeho se sazba skládá, mi nebylo zodpovězeno. Mám právo tedy požadovat zaplacené úhrady zpět jako neoprávněné obohacení obce?

 

Zřízení služebnosti

Na náš nový pozemek není jiný vjezd než přes pozemky cizích vlastníků. Zkoušíme se slušně domluvit, ale zatím se nám nedaří. Možná bude nutné přistoupit k soudnímu návrhu o zřízení služebnosti s odkázáním na občanský zákoník - Přístup na pozemek je základní podmínkou toho, aby mohl být pozemek užíván. Je přístupem myšleno i vjezd? Z hlavní cesty máme pozemek cca jeden km daleko a nosit například techniku na udržování pozemku je nemožné. Nyní jsem v jednání s městem (protože jeden z pozemků je v majetku města). Město mi oponuje, že jsme pozemek vydražili ve stavu, že na něj není vjezd, a tudíž se nemohu odvolávat na občanský zákoník.

Pozemek jsme vydražili v době, když existovala ústní dohoda s vlastníky pozemků, že rybáři mohou přes jejich pozemky jezdit. Jsme též rybáři. A ještě i my jsme se byli zeptat, jestli budeme moci též jejich cestu používat, a bylo nám přislíbeno, že ano. Vše však jen ústně. Po nějaké době se majitelé právě s rybáři nedohodli, protože tam vznikl nějaký problém a majitelé řekli, že tam tedy nepustí nikoho. Čili ani nás. Takže moc prosím odpovědět na otázku, jestli přístup se rozumí i autem? A zda by žádost o služebnost mohla být zamítnuta z důvodu toho, že pozemek neměl přístup v době, když jsme ho vydražili a měli jsme jen ústní dohodu?

Opatření obecné povahy

Jaký je výklad § 67 odst. 3 zákona 254/2001 Sb., o vodách: „Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.“

Jsem přesvědčená, že náš pozemek nespadá do aktivní zóny, protože není vedle toku, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku. Pozemek máme vedle pískovny (povodňové území č. 4), která je sice propojená s řekou, ale pískovna není průtoková - je to stejné, jako třeba jsou mrtvá ramena řeky. Nevím však, jestli vodoprávní úřad stanovil nějaká další opatření. Kdy se tato případná opatření stanovují? Jestliže nyní nejsou stanovena, může je vodoprávní úřad stanovit, když nenastala nějaká změna? Na základě čeho se tato opatření stanovují? Jde mi o to, že s pracovníkem vodoprávního úřadu zrovna nevycházíme a bojím se jít zeptat, zda tam nějaká opatření na pozemku máme, aby náhodou tam dodatečně opatření nestanovil. Po případě, když tam nějaká opatření budou, jak se mohu bránit, jak to změnit?

Zákony k napadnutí územního plánu

Náš pozemek je zařazený v územním plánu do DRZ, což je v pořádku a pak ještě, že spadá pod limity, a to konkrétně do krajinné zóny s dominantními přírodními funkcemi. Problém je ten, že v územním plánu (textová část právní stav) zcela chybí popis tohoto konkrétního limitu. Veškeré další plochy a limity jsou popsané - je uvedeno - hlavní využití, přípustné a nepřípustné využití a atd. Jen limit krajinná zóna s dominantní přírodní funkcí chybí. V hlavním výkresu je náš pozemek do tohoto limitu zařazený, ale v územním plánu o něm není ani zmínka. Když jsem byla na městském úřadu, tak mi bylo řečeno, že díky tomuto limitu na pozemku nesmím naprosto nic, ale kde bych si toto mohla přečíst a něco k tomu zjistit, mi nebyli schopni říct. Existuje nějaký zákon, dle kterého bych mohla napadnout platnost územního plánu a chtít, aby můj pozemek byl vyřazen z tohoto limitu z důvodu toho, že v územním plánu není o něm nic napsáno? Dnes již vím, že na městském úřadu mi neporadí, nemají zájem mi nějak pomoci.

Právo na informace

Při dotazu na obec, jak je evidováno používání služebních vozidel v majetku obce, mi nebylo na toto vůbec ze strany starostky odpovězeno, pouze zaslána kopie Směrnice o cestovních náhradách, která mne vlastně nezajímala a za kterou jsem zaplatila. Při dotazu na ZO v prosinci 2018 na to, zda je vedena kniha jízd v rozlišení na služební i soukromé cesty (v konkrétních dnech jsem zaznamenala soukromé jízdy starostky s rodinnými příslušníky a o dovolené i s jinými občany obce někam k vodě s dětmi) mi bylo odpovězeno, že je kniha vedena. Mohu jako občan obce žádat o nahlédnutí do této knihy jízd? Je možná vedena až od 9/2018, kdy jsem se v měsíci červenci o tuto záležitost zajímala a informace jsem právě nedostala. Náš místostarosta na ZO něco poznamenal, že to snad může je celní správa? Dočetla jsem se na webových stránkách u jiných obcí, že to občané žádají a jsou jim informace poskytnuty.

Dále by mě zajímalo, zda mohu nahlédnout do pracovních smluv na dělnických pozicích u obce, příp. i na měsíční výpočet mzdy naší starostky, zda je jí dle zákona navýšena mzda o 1 % z kupní ceny služebního osobního auta? Nebo jak toho dosáhnout?

Provozování činnosti bez živnostenského oprávnění

Může OSVČ provozovat několik let živnost, konkrétně výrobu dřevěných výrobků, např. vybavení zahrady mateřské školky prolézačkami, houpačkami a jiným zařízením ze dřeva, které podle charakteru náleží do živnosti řemeslné, a to truhlářství, podlahářství? Musí k takovým výrobkům být atesty? OSVČ má živnostenské oprávnění na zemní a výkopové práce a stavební činnost, ale během ca 5 let prováděla několik zakázek od obce, co se týká výrobků ze dřeva, aniž by si zřídila k takové řemeslné činnosti živnostenské oprávnění. Dočetla jsem se také, že při provádění stavební činnosti, např. nějaké stavby, je možno provést i jako součástí stavby nějaké dřevěné doplňky, ale zde se většinou jednalo o samostatné vybavení i dalších dvou dětských hřišť opět skluzavkou houpačkami, pískovištěm, stoly a lavicemi. Navíc pískoviště se po čtyřech letech rozpadá, je z nesprávného materiálu, a tedy hodnota neodpovídá fakturované částce.

Při dotazu na živnostenském úřadu a doložení kopie faktur, kde jsou vyobrazeny a popsány konkrétní práce, mi pracovnice kontrolního oddělení sdělila, že mohu podat podnět ke kontrole. Po nějaké době mi bylo do e-mailu pouze sděleno, že kontrola byla provedena u OSVČ. Výsledek nesdělili. Když jsem opět navštívila ŽÚ s tím, že bych ráda znala výsledek, bylo mi pouze sděleno, že OSVČ má vše v pořádku a že prý nic neporušila, jelikož v průběhu běžného roku nepřesáhla finančně tato činnost bez patřičného živnostenského oprávnění příjem z činností uvedených v živnostenském oprávnění.

Při telefonickém dotazu na jiném ŽÚ mi bylo sděleno, že není rozhodující finanční otázka, ale že tímto došlo k porušení živnostenského zákona tím, že neměl k takové činnosti vůbec živnostenské oprávnění, bez ohledu na finanční vyhodnocení.

Který ŽÚ má pravdu?