Zaúčtování postoupeného závazku

Firma "A" (dlužník - plátce DPH) měla závazek vůči firmě "B" (postupitel). Firma "B" postoupila pohledávku (závazek firmy "A") firmě "C" (postupník) a firma "A" nyní dluží firmě "C". Jak zaúčtovat u firmy "A"? Přijatou fakturu má zaúčtovanou v nákladech. Jedná se pouze o změnu věřitele? Může být zaúčtováno MD 321/D 395 věřitel původní a MD 395/D 321 věřitel nový? Následně firma "A" s firmou "C" postoupenou pohledávku (závazek firmy "A") započetla s pohledávkou, kterou měla firma "A" za firmou "C".

Faktura v cizí měně hrazená společníkem

Společnost s r. o. přijala fakturu v cizí měně, kterou uhradil společník ze svého soukromého účtu. Bude se závazek vůči společníkovi evidovat v cizí měně a na konci roku se přepočte kurzem k 31. 12.?

Zánik závazku při fúzi

1) Firma A drží pohledávku za firmou B ve výši (např.) 100 mil. Kč.

2) Firma A tuto pohledávku postoupí na firmu C za cenu (např.) 1 mil. Kč.

3) Firma C následně sfúzuje s firmou B.

Bude mít z důvodu fúze vzájemné držení pohledávky a závazku daňové dopady? Bude 99 mil. Kč daňový výnos? Firma C zanikne, pokračovat bude firma B.

Účetní zápisy a daňové dopady

1) Firma A: Držení pohledávky 100 mil. Kč MD 315/… , Firma B: Závazek …/321 100 mil. Kč.

2) Firma A: Postoupení pohledávky 546DU/315 1 mil. Kč, 546DN/315 99 mil. Kč, úhrada 221/646DU 1 mil. Kč, Firma C: Nabytí pohledávky 315/325 1 mil. Kč, úhrada 325/221 1mil. Kč, podrozvahová evidence 75./75.. 99 mil. Kč.

3) Fúze společnosti B a C 321/315 1 mil. Kč, 321/… 99 mil. Kč? Vím, že kdyby neproběhla fúze a společnost B by zaplatila společnosti C za pohledávku částku nad 1 mil. Kč, tak u společnosti C se jedná o zdanitelný výnos (646), ale po sloučení?

Nevyplacená mzda

Společnost ABC s. r. o. nevyplatila svému řadovému pracovníkovi čistou mzdu za měsíce červen a červenec 2009 ve výši 53 820 Kč z důvodu špatné ekonomické situace společnosti. Záloha na daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele byly v obou měsících řádně a včas odvedeny. Pracovník následně rozvázal se společností pracovní poměr. Výše zmiňovaný zaměstnanec se pak v roce 2013 stal jediným společníkem a jednatelem společnosti (dříve byl pouze řadovým zaměstnancem). Tento závazek za bývalým zaměstnancem, současným společníkem a jednatelem, nebyl při převodu společnosti vypořádán a společnost jej dosud vykazuje na účtu 331. Je možné tuto téměř 10 let nevyplacenou mzdu stávajícímu společníkovi (bývalému zaměstnanci) zpětně vyplatit? Bude to spojeno s daňovými dopady? V případě, že mzdu již vyplatit nelze, jak správně účetně a daňově postupovat, aby tento závazek již neovlivňoval výši závazků společnosti? Nebo lze tento závazek z nevyplacené mzdy přeúčtovat na půjčku společníka?

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2017

Poplatník v přiznání v roce 2016 na řádku č. 30 zvýšil výsledek hospodaření o neuhrazené závazky, od jejichž splatnosti uplynulo 30 měsíců. V roce 2017 tyto závazky odepsal do výnosů - účet 648, nedošlo k zaplacení. Vstupují tyto odepsané závazky do základu daně v přiznání za rok 2017? Pokud ne, na jakém řádku v přiznání se snižuje výsledek hospodaření?

Zápočty a vedení příjmů a výdajů v § 9 zákona o daních z příjmů

Vedu evidenci příjmů a výdajů podle § 9 zákona o daních z příjmu. Je možné i v rámci této evidence uskutečňovat zápočty pohledávek a závazků? Stačí k tomu pouze smlouva o zápočtu a nemusí být uskutečněna platba? 

Účtování o zaslaných vzorcích zboží - dovoz

Firma s. r. o., plátce DPH, obdržela od dodavatele z Číny vzorky zboží. Na tyto vzorky obdržela také fakturu, kterou ale dodavatel nechce uhradit. Zboží bylo procleno celním úřadem (clo 0 Kč). Faktura byla celnímu úřadu se zbožím přiložena. Došlou fakturu zaúčtujeme, doměříme si DPH. Jak postupovat účetně se vzniklým závazkem, který dodavatel nechce uhradit?

Neexistující zásoby a závazky v podvojném účetnictví OSVČ

OSVČ, plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví, má v rozvaze uvedené zásoby v částce 500 000 Kč. Klient tvrdí, že žádné zásoby nemá. Také rozvaha vykazuje neexistující dlouhodobý závazek ve výši 1 300 000 Kč. Jak se účetně a daňově a správně vypořádat s rozdíly v rozvaze oproti skutečnosti? Klient svému bývalému účetnímu důvěřoval a ve výkazech se neorientoval.

Nesrovnalosti účtů 311 a 321

Jak opravit učty 311 a 321 v učetnictví? Nesedí stavy v knize pohledávek a závazků se stavy v rozvaze. V rozvaze na účtě 311 jsou částky nižší než v knize pohledávek, na účtě v rozvaze 321 je stav vyšší než v knize závazků. Dohledat chyby nelze, jedná se o chyby v účtování záloh v minulých letech. Potřebujeme stavy srovnat. 

Polhůtní závazky

Právnická osoba (s. r. o.) má krom jiného jeden závazek z obchodního vztahu (nakoupená služba), který je více než 36, resp. 30, měsíců po splatnosti - závazek splňuje podmínky pro jeho zdanění v § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 ve výši 100 000 Kč. Naproti tomu má vůči témuž obchodnímu partnerovi pohledávku po splatnosti ve výši 80 000 Kč. Jak postupovat při zdanění uvedeného závazku co do jeho výše? Je možné dodanit pouze 20 000 Kč (rozdíl mezi závazkem a pohledávkou), jako skutečný závazek odpovídající skutečné pohledávce druhé strany k rozvahovému dni, aniž by došlo formálně k zápočtu uvedeného závazku a pohledávky (tj. v účetnictví by k 31. 12. byl samostatně veden závazek 100 000 Kč a samostatně pohledávka 80 000 Kč)? Nebo je nutné nejprve udělat zápočet - ať už dvoustranný, nebo jednostranný?