Sociální zabezpečení (942)

Fiktivní pojištění - EU

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento?

2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Úmrtí zaměstnavatele zaměstnávajícího rodinné příslušníky

Zemřel zaměstnavatel - OSVČ, který zaměstnával svého syna a jeho manželku. Syn bude patrně pokračovat v provozování živnosti. Když bude syn pokračovat v živnosti do té doby, než získá vlastní živnostenské oprávnění, jaký bude jeho statut? Může sám sebe a svou manželku zaměstnávat, či jejich pracovní poměr úmrtím zaniká? Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

Zaměstnanec zrušil pracovní poměr okamžitě dle § 56 zákoníku práce. Důvodem byla skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 zákoníku práce. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Zaměstnavatel tedy vyplatil zaměstnanci mzdu za poslední odpracovaný měsíc a dále náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce (délka výpovědní doby). Z této náhrady mzdy byla sražena pouze daň z příjmu, obdobně jako v případě odstupného. Z náhrady mzdy nebylo sraženo sociální ani zdravotní pojištění. Byl náš postup správný?

OSVČ a opravný přehled na OSSZ

Pokud OSVČ zjistí, že uvedla v přehledu vyšší vyměřovací základ, než měla, může podat opravný přehled v letošním roce 2019 i za roky 2013, 2014 a 2015 a žádat o vrácení přeplatku? Jedná se o roky, kdy už nelze podat daňové přiznání.

Zdanění příjmů ze smlouvy o dílo mezi fyzickou osobou nepodnikající a s. r. o.

Společnost s. r. o. na základě smlouvy o dílo uzavřené s fyzickou osobou - nepodnikatelem - zaplatí za provedenou práci cca 60 000 Kč. Jaké jsou důsledky pro fyzickou osobu z hlediska daní a jaké povinnosti z toho vyplývají pro s. r. o.? Předpokládám, že fyzická osoba, která je zaměstnaná u jiného zaměstnavatele, musí tento příjem, protože je jednorázový, zdanit v daňovém přiznání - příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů. Zdravotní a sociální pojištění z toho neplatí? Pro s. r. o. žádné další povinnosti z toho neplynou?

Zaměstnání Čecha v ČR polskou firmou

Polská firma, která nemá v ČR provozovnu, hodlá zaměstnat českého zaměstnance. Ten pro ni bude v ČR shánět odběratele. Polská firma musí z tohoto zaměstnaneckého poměru vypočítávat mzdu a odvádět SP, ZP a FÚ dle českých zákonů. Jakým způsobem se polská firma zaregistruje k odvodům u zmíněných institucí, když nemá v ČR provozovnu a není zapsaná v českém obchodním rejstříku? Má polská firma nějaké jiné povinnosti související se zaměstnáním českého občana? (např. oznámení na ŽÚ, nějaká jiná registrace na úřadech, vyplnění nějakých výkazů atd.?)

Opravný přehled OSVČ na VZP

Je akceptován opravný přehled podaný na pojišťovnu, který je podán později, tedy po více než 8 dnech po zjištění skutečnosti, že daňový základ je nižší než bylo původně uvedeno v řádném přehledu (vznikl tedy na pojistném přeplatek)? Současně nebylo podáno daňové přiznání, jelikož lhůta pro podání dodatečného přiznání dle daňového řádu již uplynula. Jak je tomu u opravného přehledu na zdravotní pojištění v tomto případě?

Dohoda o provedení práce

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

Výše dávky nemocenského pojištění

Byla jsem 3 roky na rodičovské s jedním dítětem, po narození prvního dítěte jsem ukončila své dva pracovní poměry a pobírala následně rodičovský příspěvek. Nyní jsem dva měsíce zaměstnána a ve třetím odpracovaném měsíci budu muset odejít na rizikové těhotenství, tedy mé druhé. Budu mít nárok na dávky nemocenské, pokud za mne zaměstnavatel odvedl ve dvou měsících řádně všechny odvody? Budu mít nárok i na mateřskou z toho nynějšího zaměstnání? Ja nějaký práh či strop dávek nemocenského pojištění? Jak si případně spočítám, kolik nemocenské dostanu? Kolik jsou maximální dávky nemocenského? Dosáhne na ně člověk s hrubým příjmem 30 000 Kč?

Odměna jednatele během mateřské dovolené

Jednatel s. r. o. (muž) má každý měsíc vyplacenou odměnu za činnost jednatele 26 000 Kč. Od 1. 6. 2019 nastoupil na mateřskou dovolenou. Je správný postup, že během mateřské dovolené mu nenaléží odměna za výkon funkce bez rozhodnutí valné hromady, anebo je třeba tento postup nějak ošetřit?