Stravné v tuzemsku (157)

Souběh stravenkového paušálu a stravného při pracovní cestě

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Stravenkový paušál a stravné v jednom dni

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Práce přesčas o víkendu a stravné

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Přefakturace kávy, stravného, malého jídla

Chtěli bychom si ověřit kam na jaký účet v účtové osnově účtovat:

a) jídlo zahraniční stravné, které se dále přefakturovává na zahraniční subjekt,

b) jídlo, káva, zakoupené obchodníkem (ne vždy je toto jídlo možné brát jako hlavní jídlo poskytnuté zaměstnanci)?

Káva a malé jídlo se dále přefakturovává na zahraniční subjekt.

Cestovné

Jak je dnes nutné prokazovat cestovní náhrady? Dříve byl tiskopis "Cestovní příkaz", kde se uváděly údaje o tom, kam se jede, proč, časy, dopravní prostředek a počítaly se podle toho cestovní náhrady. Jak je to dnes - musí být stále cestovní příkaz? Nebo by stačil údaj z elektronické docházky zaměstnance, kde by byl uveden čas, kdy odjel na služební cestu a čas kdy se ze služební cesty vrátil, podle toho by se stanovilo stravné v nejnižší zákonné výši a bylo by to takto dostačující pro obhájení nákladů na stravné jako daňově účinného nákladu zaměstnavatele? Pokud by to takto nestačilo, kde je napsáno, jak se musí cestovné prokazovat pro účely daně z příjmu zaměstnavatele, výpočet podle zákoníku práce nám je znám. 

Stravenka a stravné

Zaměstnanec odpracoval celou směnu (7-15:30) a po směně jel na služební cestu. Vrátil se až další den. Má první den nárok jak na stravenku, tak i na stravné? 

Oběd pro zaměstnance

Společnost přispívá zaměstnancům na obědy do limitu určeného zákonem. Z faktury od dodavatelů za obědy si neuplatňuje DPH, zaměstnancům strhává ze mzdy doplatek na obědy, případně za celý oběd, pokud si zaměstnanec např. objednal dva. DPH na výstupu neodvádí. Je to tak správně?

Doplňující otázka:

Je třeba odvádět DPH za část obědů, které si hradí zaměstnanci i v případě, že bychom o přijaté faktuře za obědy (o té části, která by byla stržena zaměstnancům) účtovali rozvahově přes účet 335? Není to možné považovat za přefakturaci?

 

DPH na výstupu z obědů zaměstnanců

Společnost si může dát do nákladů cenu oběda až do výše 55 %, zbytek pak doplácí zaměstnanec. Na vstupu je PSZ tj. 15 % na výstupu je také PSZ tj. 15 % (z částky kterou nám doplatí zaměstnanec). Jelikož je ale zaměstnanec pro firmu osobou spojenou, musí společnost odvést DPH z "ceny obvyklé" oběda, tedy z plné ceny, nikoli jen z "doplatku od zaměstnance"? (§ 36a ZDP).

Teambuilding

Společnost bude pořádat pro své zaměstnance teambuilding. Bude se jednat o pobyt na horské chatě od čtvrtečního rána do nedělního rána Povinná účast zaměstnanců je od čtvrtka do pátečního večera. Od pátečního večera do neděle je pobyt dobrovolný. Předpokládám, že pro společnost bude daňově účinným nákladem ubytování i stravování zaměstnanců do pátečního večera, dále také činnost lektora zajišťujícího teambuildingový program v tuto dobu a doprava. Je na stravování zaměstnanců (aby bylo daňově uznatelným nákladem) stanoven nějaký zákonný limit? Pobyt zaměstnanců na nepovinné části je pro společnost nedaňovým nákladem. Pro zaměstnance je nepovinný pobyt nepeněžním, plněním, které se musí přidanit ke mzdě, nebo je možné, do výše 20 0000 Kč, ho uznat jako nepeněžní příspěvek zaměstnanci na dovolenou? Večerní program (kouzelník, alkoholické nápoje apod.) jsou daňově neúčinným nákladem, i když se týká večeru s povinnou účastí? Zaměstnancům za pobyt na povinné části teambuildingu náleží mzda za hodiny, kdy by v práci pracovali (např. při 8hodinové pracovní době za 8 hodin) a za celou povinnou dobu teambuildingu cestovní náhrady - tedy stravné krácené o 75 % při celodenním stravování?

Cestovní náhrady

Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?