Zboží (1119)

Sazba DPH u reverse charge

Plátce DPH nakoupí zboží - zelenou (nepraženou) kávu od plátce DPH z EU. Je zde uplatněný režim reverse charge. Jaká sazba má být v DPH uplatněna - 15 % nebo 21%? Zboží je následně prodáváno v ČR s 15% sazbou.

Prodej zboží evropskému dodavateli a vývoz

Tuzemská společnost s ručením omezeným prodává rakouskému plátci kovové výrobky. Rakouský odběratel sjednává a platí přepravu, která výrobky vyzvedne přímo v tuzemsku a veze do Vídně k letecké dopravě a zboží je posláno letecky přímo do Číny ke konečnému zákazníkovi. Jak vykazovat tyto obchodní případy v daňovém přiznání k DPH, souhrnném nebo kontrolním hlášení? Jedná se o vývoz nebo o dodání zboží do EU, faktura je vystavená na rakouského plátce , ale zboží jde přímo do třetích zemí ? Jaké dokumenty si má s. r. o. uchovávat jako důkazní prostředky pro uplatnění osvobození od DPH na výstupu?

Internetový obchod a obrat pro DPH při zasílání zboží 3. zemí

Internetový obchod - neplátce DPH, zasílá zboží občanům do zemí mimo EU. Zboží odesílá poštou. Počítá se mu tento prodej do obratu pro povinnou registraci k DPH?

Vývoz zboží - rozdílná země odběratel a místo dodání

Ruský zákazník chce pořídit zboží od naší společnosti (česká společnost, plátce DPH), ale zaslat ho chce přímo jeho zákazníkovi sídlícímu v Indonésii. My budeme toto zboží pořizovat od našeho dodavatele z DE na náš sklad v CZ Vývoz bude tedy uskutečněn do Indonésie, prodejní faktura (a současně doklad k proclení) bude na ruského zákazníka. Dopravní společnost potvrdila, že proclení a řádný vývoz v tomto případě je možný, ale zajímá mě, zda pro naši společnost (my budeme vývozci a my budeme zajišťovat dopravu) se bude v tomto případě jednat o osvobozený vývoz bez jakéhokoliv rizika pro naši společnost v předmětných zemích. V rámci EU toto jde. Pokud uskutečňujeme dodání do EU, pak lze fakturovat např. polské společnosti a zboží odeslat do Německa, pořád je splněna podmínka pro osvobození, jelikož zboží je fakturováno plátci v EU a zároveň bylo odesláno do EU (to že se země liší nehraje roli).

DPH = třístranný obchod mimo EU

CZ s. r. o. (nepláte dph) koupí od Švýcarské (CH) firmy zboží za 500 000 Kč (Jde o jednu věc, součástku stroje). Toto zboží CZ s. r. o. hned prodá do Srbska (mimo EU). toto zboží však je umístěno v USA ve skladu CH dodavatele. Zboží CH dodavatel odesílá přímo z USA do Srbska. Otázka: Je CZ SRO povinna se registrovat kvůli této operaci v CZ jako Identifikov\ná osoba či plátce DPH? Musí platit DPH z této operace? 

Neplátce nakoupí zboží z EU nad 326 000 Kč

Jsem neplátce DPH a nakupuji zboží z EU.

Pokud překročím limit 326 000 Kč:

a) pak se musím stát plátcem nebo identifikovanou osobou?

b) jaký kurz se používá pro přepočet, když jsem nakoupila za 12000 EUR, jakým kurzem přepočíst na KČ?

c) do kdy se přihlásit na finanční úřad od překročení? 

Internetový obchod a obrat pro DPH při zasílání zboží do EU

OSVČ, neplátce DPH, provozující internetový obchod, zasílá zboží občanům do EU. Zároveň prodává zboží i podnikatelům do EU. V případě, že překročí limit (v kalendářním roce 35 000 EUR) u zaslaného zboží do SK, stává se plátcem DPH v SK. Zde také odvádí DPH. Nicméně si stále musí hlídat obrat 1 mil. pro registraci k DPH v ČR. Co se mu po registraci k DPH v SK počítá do limitu pro povinnou registraci k DPH v ČR? Obrat za prodej zboží odběratelům v ČR nepočítaje.

1) Zásilky zboží do limitů stanovenými ostatními zeměmi mimo SK?

2) Zásilky zboží do SK již do obratu nevstupují?

3) Obrat za prodej zboží podnikatelům v EU - bez ohledu na jejich plátcovství DPH?

Zaúčtování výrobků použitých pro propagaci při účtování způsobem B

Obecně prospěšná společnost vydala publikaci, kterou prodává. Jde o neziskovou činnost (publikace se prodává za cenu nižší, než výrobní). Cena publikace je nižší než 500 Kč a společnost je na publikaci uvedena. V rámci své akce společnost část nákladu rozdala jako propagaci. Společnost účtuje způsobem B. Je nutné o počtu rozdaných publikací účtovat během roku (pokud ano, tak jak konkrétně), nebo postačí počet rozdaných publikací evidovat ve skladu (takže se snížení počtu projeví až na konci roku při účtování o konečném stavu výrobků)?

Přijatá záloha na zboží, služby - EU, mimo EU

Plátce DPH přijme zálohu (vždy v případě EU od plátců daně, v případě třetích zemí osob povinných k dani), kdy je povinen vystavit daňový doklad k platbě a uvést toto plnění do přiznání DPH a v případě EU i do souhrnného hlášení již na základě přijaté platby a ne až na základě finálního daňového dokladu? Domnívám se, že pouze v případě poskytnutí služby do EU i mimo EU (bod 1, 2). V případě přijatých záloh na dodání zboží vzniká podle mého názoru DUZP nejdříve dnem dodání zboží do EU nebo vývozem zboží mimo EU. 1. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla do EU, 2. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla mimo EU, 3. přijatá záloha na dodání zboží do EU, 4. přijatá záloha na vývoz zboží mimo EU, 5. přijatá záloha prostřední osobou od kupujícího v případě třístranného obchodu. 

Sklad, způsob B a chybné zboží

Jak správně účtovat následující případ z hlediska dodavatele/s. r. o.? Zásoby účtuje způsobem B. Na základě objednávky koupil dodavatel určité zboží (v malé hodnotě - cca 3 000 Kč) a dodal odběrateli (zaúčtováno nákup MD 504/D 321 a prodej MD 311/D 604). Odběratel zjistil, že jde o jiné zboží, než chtěl, což bylo uznáno, a následně pro něj zakoupeno nové zboží, tentokrát již správné, které mu bylo dodáno zdarma. Původní zboží si odběratel ponechal, resp. dodavatel ho nechtěl vrátit, jelikož by ho nijak dále nemohl využít (bylo to něco velmi speciálního), ani ho již nebylo možné vrátit zpět prodejci). Jak správně zaúčtovat koupi a dodání toho nového zboží?