Zboží (1055)

Pozdě dodaná faktura z EU

Podnikatel, plátce DPH, pořídil zboží z EU od plátce. Faktura je vystavená v únoru 2019, kdy došlo k dodání zboží a současně i k převzetí faktury. K zaúčtování ji však dodal účetní až v květnu 2019. Je potřeba udělat dodatečné přiznání za 1. čtvrtletí 2019?

Neplátce - prodej zboží do EU

Společnost s r. o. – neplátce DPH – chce prodávat zboží do EU. Nakoupí toto zboží od českého plátce a zajistí jeho dopravu do EU, pak vyfakturuje. Prosím o kontrolu svého postupu: • Bude vystavovat klasické faktury bez DPH , které se započítávají do obratu • Pokud by překročil obrat 1 mil, zaregistruje se k DPH • K fakturám je nutné dokládat, že zboží opustilo ČR – předpokládám doklad od přepravce? 

Pořízení zboží z EU, kdy zboží nekončí v tuzemsku, ale v jiném členském státě (upřesnění k DAUC ID: 23263)

Objednávku vystavila na německé firmy C a D česká firma B. Důvod proč zboží předala německá firma D německé firmě C je důvod dopravy. Obě firmy se znají a chtěli tak ušetřit za náklady za dopravu. Dodání pak uskutečňuje na Slovensko německá firma C. Česká firma B pak fakturuje dodání zboží slovenské firmě A. Slovenská firma A vystavila objednávku na českou firmu B.

Vrácení dovezeného zboží v režimu vývoz

S. r. o., plátce DPH, dovezla v březnu 2019 zboží z USA do ČR. Část zboží však neodpovídala objednávce, dodavatel omylem poslal jiný druh zboží. Chybně dodané zboží jsme vrátili dodavateli do USA. Vrácení zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu trvalý vývoz, z EU vystoupilo 28. 3. 2019. Disponujeme výstupním souhrnným celním prohlášením, které prokazuje vývoz zboží. Dodavatel vystavil dobropis v původní hodnotě chybně dodaného zboží. 1. Je správné vykázat transakci v březnovém přiznání na řádku 22 jako vývoz zboží, přičemž datum uskutečnění plnění je 28. 3. 2019? 2. Základem daně bude hodnota vraceného zboží v USD přepočtená na Kč kurzem platným ke dni uskutečnění plnění, který používáme v účetnictví? Celní kurz se nepoužije? 3. Žádný další daňový doklad není potřeba? Logicky tady nevystavujeme fakturu, máme jen zmíněný dobropis a výstupní souhrnné celní prohlášení. 

Reklamace a pohyb náhradního zboží

Prostřední osoba (CZ), zákazník (PL), dodavatel (DE) - byl uskutečněn třístranný obchod. Zákazník PL zjistil vadu na dodaném zboží či chybějící kus, vystaví prostřední osobě reklamační protokol, ta následně řeší s dodavatelem. Je možné, aby chybějící kus či nový kus dodavatel (DE) zaslal okamžitě zdarma zákazníkovi do PL s tím, že vystaví fakturu se 100% slevou na prostřední osobu? Dle zákona je pohyb takto napřímo povolen pouze v třístranném obchodě, ale zde se podle mého názoru nejedná o prodej. Pokud je tento postup nesprávný, musí DE dodavatel poslat nejdříve kus prostřední osobě (CZ) opět s fakturou se 100% slevou a prostřední osoba ho musí odeslat zákazníkovi do PL? Celý tento případ dle mého názoru nezakládá žádné vykazovaní dph, nejedná se ani o službu ani o prodej (vše je zdarma). Je to tak? Ještě je zde složitější verze. Zákazník PL před reklamací vyveze vadné zboží do Ameriky a zjistí vadu až tam a požaduje poslat nový kus přímo do Ameriky . Prostřední osoba (CZ) si v tomto případě vyžádá od dodavatele (DE) zaslání tohoto kusu do CZ (opět ho dostane zdarma) a musí ho poslat zákazníkovi do PL nebo může vyhovět jeho přání a uskutečnit vývoz do Ameriky? Prostřední osoba (CZ) by v tomto případě opět nevykazovala žádnou evidenci DPH, a to i v případě vývozu, jelikož se nejedná o prodej za úplatu. Ještě poslední otázka - je vyřizování reklamací považováno vlastně za uskutečnění služby? 

Stát, který vydal DIČ, a stát ukončení odeslání nebo přepravy zboží není shodný

Pokud nesplníme podmínky pro třístranný obchod a neprokážeme, že jsme splnili podmínku odvést DPH v místě ukončení dopravy, pak místem plnění dle § 11 odst. 2 bude ve stát, který vydal DIČ (tedy v případě, kdy si česká firma objedná zboží z Německa a německá firma dodá zboží přímo na Slovensko, pak je místem plnění ČR). Česká firma pak musí odvést DPH z pořízení zboží ř. 3 přiznání, ale nemá nárok na odpočet DPH ř. 43 (dodatečně nesplní také podmíky § 11 odst. 3). Do kterého řádku přiznání ale česká firma uvede prodej zboží na Slovensko? O dodání do EU se jednat podle mého názrou nebude, tedy neuvedu prodej v řádku 20, ale podle mne ani do řádku 26. Je pak prodej zboží vůbec předmětem českého přiznání DPH? A do kterého řádku přiznání DPH bych prodej zboží uvedla, pokud bych splnila podmínky § 11 odst. 3 nebo i prokázala, že jsem zboží zdanila na Slovensku, a není tak místem plnění ČR, ale Slovensko? 

Hodnota vývozu zboží v DPH

V přiznání DPH se na řádku 22 uvádí hodnota vývozu zboží. Uvádí se do tohoto řádku statistická hodnota z JSD vztahující se k obchodní faktuře nebo fakturovaná částka z obchodní faktury?

Aktivní zušlechťovací styk

Od našeho zákazníka z USA se nám vrátilo zboží na opravu v rámci celního režimu 5100 (AZS) bez vyměřeného cla, k tomu byl vystaven dovozní doklad (JSD). Budu to prosím uvádět v přiznání DPH na řádku č. 7 a 43?

Vrácené zboží a vydaný poukaz

Zákazník v obchodě vrátí zakoupené zboží (oděvy), nejsou mu vráceny peníze, ale poukázka s hodnotou vráceného zboží, tuto poukázku uplatní při dalším nákupu. Jak se má postupovat z hlediska DPH ? 1) vratka zboží, 2) vydání poukázky zákazníkovi, 3) uplatnění poukázky při dalším nákupu?

DPH při dovozu zboží ze třetí země

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?