Zboží (1193)

Dodání zboží do JČS a přefakturace dopravy

Plátce dodává zboží pro osoby registrované v jiném členském státě. Ke splnění osvobození při dodání dle § 64 zákona o DPH využívá přepravní firmu, jenž ji následně fakturuje dopravu, kterou uhradí. Dodáváme třem odběratelům ze stejného státu EU. Na jednom autě přepravce veze zboží pro všechny tři. Přepravce k faktuře za dopravu dokládá tři CMR a máme potvrzené dodací listy od všech tři odběratelů. Náklady na dopravu přefakturujeme jedné ze tři společnosti, jenž je „spojenou osobou“ se dvěma zbylými. Je uvedený postup v souladu s § 64 zákona o DPH-osvobození při dodání zboží do JČS?

Dodání strojů na Slovensko

Česká společnost má ve vlastnictví drážní vozidla, které nyní pronajímá plátci DPH, slovenské společnosti, vozidla jsou využita a nachází se na Slovensku. Česká společnost nemá na Slovensku provozovnu. Stroje jsou na Slovensku již více než rok v pronájmu. Česká společnost chce uvedená drážní vozidla prodat na území Slovenské republiky, a to slovenskému plátci DPH, přičemž se nejedná o současného nájemce. Může česká společnost uplatnit osvobození při dodání zboží, když drážní vozidla jsou již nyní na Slovensku fyzicky? Ke dni prodeje nebude možné splnit požadavek a prokázat přepravu drážních vozidel z ČR na Slovensko. Nejde použít přepravní doklady z období, kdy stroje byly na Slovensko dopraveny v rámci nájemní smlouvy jako důkazní prostředek, že opustily ČR. Může česká společnost za daných podmínek uplatnit osvobození dle § 64 zákona o DPH a přenést daňovou povinnost na kupujícího – slovenskou společnost?

Novelizace režimu prodeje zboží na dálku českým plátcem DPH osobám v EU, pro které pořízení zboží není předmětem daně

V rámci harmonizace DPH v rámci EU byla novelizací směrnice Rady EU 2006/112/ES, o dani z přidaného hodnoty (dále jen „Směrnice“), významně upravena problematika tzv. elektronického obchodování, a to s účinností od 1. 7. 2021. Tato problematika se týká také režimu zasílání zboží osobám v EU - koncovým spotřebitelům, pro které zboží není předmětem daně - po schválení novelizace DPH v ČR nově označeného jako režim prodeje zboží na dálku. Český zákon o DPH nebyl k datu sepsání této žádosti o konzultaci novelizován z důvodu legislativně schvalovací prodlevy.

Problematika zasílání zboží je upravena v § 8 českého zákona o DPH, ve kterém je mimo jiné v odst. 2) písm. b) stanoveno, že ke zdanění prodeje zboží ve státě dodání zboží dochází, pokud předmětné prodeje překročí částku stanovenou jiným členským státem, je-li zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu.

Informace GFŘ k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 – čj. 43265/21/7100-20116-050701 (dále jen „Informace“) uvádí: Tato Informace stanoví, že s ohledem na současné prodlevy v legislativním procesu novely zákona o DPH může daňový subjekt od 1. 7. 2021 postupovat standardně ve smyslu ustálené judikatury Soudního dvora EU, tj. uplatní se přímý účinek dané směrnice. Dále stanoví, že přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o DPH lze také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH.

Informace stanoví, že novela Směrnice EU ruší od 1. 7. 2021 jednotlivé prahové hodnoty pro zasílání zboží, které si mohly jednotlivé státy zvolit ve výši 35 000 EUR nebo 100 000 EUR, a zavádí pouze jednu prahovou hodnotu ve výši 10 000 EUR, kterou je potřeba se řídit bez ohledu na účinnost novely zákona o DPH. K tomuto připojuji citaci bodu 1. samotné Informace:

„Prodej zboží na dálku (zasílání zboží) Novela směrnice o DPH mění pravidla v oblasti zasílání zboží v rámci EU, přičemž nově zavádí pojem „prodej zboží na dálku“ namísto „zasílání zboží“ a nastavuje nová pravidla pro stanovení místa plnění, tj. v jakém členském státě dochází ke zdanění.

Novela směrnice o DPH ruší od 1. 7. 2021 jednotlivé prahové hodnoty pro stanovení místa plnění u zasílání zboží, které si členské státy mohly zvolit ve výší 35 000 EUR nebo 100 000 EUR. Nově zavádí pouze jednu společnou prahovou hodnotu ve výši 10 000 EUR pro prodej zboží na dálku a tzv. TBE služby

Ke zrušení prahových hodnot platných do 1. 7. 2021, jakož i navazujících pravidel pro stanovení místa plnění, dochází bez ohledu na účinnost novely zákona o DPH. Od 1. 7. 2021 je tedy u prodeje zboží na dálku při sledování prahové hodnoty nezbytné vždy postupovat podle pravidel novely směrnice o DPH. Novela směrnice o DPH umožní pro prodej zboží na dálku využít zvláštní režim jednoho správního místa (One Stop Shop), což významným způsobem zjednoduší a usnadní přiznání a odvod DPH u vybraných plnění uskutečněných v rámci ostatních členských států. Pro usnadnění odvodu DPH z důvodu prodeje zboží na dálku slouží režim EU v rámci zvláštního režimu One Stop Shop. Více informací včetně příkladů je dostupných v přehledu změn v oblasti DPH od 1. 7. 2021 na internetových stránkách FS ČR.“

Může se český plátce s účinností od 1. 7. 2021 řídit limity stanovenými jednotlivými zeměmi EU ve smyslu znění platného ustanovení § 8 zákona o DPH? Pokud ano, jaké to jsou legislativně stanovené limity v zemích EU od 1. 7. 2021? Od jakého data je rozhodná pro českého plátce prahová hodnota 10 000 EUR pro všechny prodeje do všech zemí EU? Je to od 1.7. 2021, resp. data účinností novely Směrnice, nebo od data nabytí účinnosti českého ZDPH, nebo se počítá retroaktivně od 1. 1. 2021 bez ohledu na datum účinnosti českého zákona o DPH a na datum účinku novely Směrnice? Jaká je stanovena lhůta pro registraci do systému One Stop Shop (dále jen „OSS“), zjednodušeného systému odvodu DPH do jednotlivých členských států při překročení prahové hodnoty tak, aby se český plátce mohl zprostit povinné registrace a odvodu DPH v jednotlivých členských státech EU? Jaká je stanovena lhůta pro registraci k DPH v jednotlivých členských státech při překročení prahové hodnoty a včasného nezaregistrování se do systému OSS?

Nákup zboží v Německu od zahraničního neplátce

Český plátce DPH nakoupil na území Německa zboží od čínského dodavatele, který nemá registraci k DPH v žádném státě EU. Na základě obchodních, daňových a přepravních dokladů pořídil zboží na sjednaných dodacích podmínkách EXW ze skladu v Německu, kde měl čínský dodavatel zboží uskladněné. Pro zboží vyslal český plátce smluvního přepravce z Německa, který mu zboží dopravil do závodu v ČR. Jak má český pořizovatel zboží vykázat nákup v daňové evidenci pro DPH?

Režim OSS a zároveň prodeje zákazníkům BTB v rámci EU

Dotaz k režimu jednoho správního místa (OSS) - naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům BTC prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům BTB (plátcům DPH) bez DPH. Uvažuji správně, když se domnívám, že tyto prodeje zákazníkům BTB budou stále ve stejném režimu? tj. v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a v souhrnném hlášení?

Vrácené zboží do 3. země, DPH vývoz nebo mínusový dovoz

Firma pořídila z UK zboží. Dodavatel však poslal víc zboží než měl na potvrzené objednávce, svoji chybu uznal a vystavil toto dobropis. Tento nadstav česká firma vrátila zpět z CZ do UK a zajistila prostřednictvím zástupce (dopravní společnosti) vývozní celní prohlášení. Tento dobropis a vrácení zboží zpět do UK je podle mého názoru plusový vývoz - vykazovaný na ř. 22 - je to tak? Pozn. alternativně přemýšlím ještě o snížení hodnoty původního dovozu - tedy minus ř. 7 a 43.

Krádež - účtování

Společnost účtuje zásoby dle „A“. Do obchodu se vloupal zloděj a byla vyčíslena škoda 434 000 Kč (pořizovací cena zboží). Policie ukončila vyšetřování se závěrem: „neznámý pachatel“. Jaké je správné účtování? Odečtení ze skladu? Účtování o škodě, která nebude uhrazená? Předpokládám, že DPH se toto nedotkne.

Dovoz zboží z Německa na Slovensko

Prosím o posouzení správného účtování DPH následující transakce. Právnická osoba, plátce DPH nakupuje zboží od plátce v Německu. Dopravu zajišťuje dodavatel. Odběratel nakoupil zboží pro slovenského zákazníka také plátce DPH a bylo převezeno z Německa rovnou na Slovensko. Německý dodavatel vystavil fakturu pro českého odběratele a ten ji zaúčtoval v režimu reverse charge. Následně vystavil fakturu na slovenského odběratele dle § 64 odst.1 - osvobozené plnění. Je toto řešení správné? Jaké potvrzení potřebuje Český dodavatel, aby prokázal FU, že zboží bylo dodáno na Slovensko.

Vrácení zboží z jiného členského státu do jiného členského státu než má dodavatel sídlo

Z Francie jsme koupili zboží, které jsme vykázali jako pořízení zboží z jiného členského státu, v Kontrolním hlášení jsme uvedli v oddíle A2. Nyní zboží dodavateli z Francie vracíme (dodavatel nám vystavil dobropis se svým francouzským DIČ) a my zboží odesíláme jeho dealerovi do Německa, kterému pak následně náš dodavatel vystaví fakturu za prodej. Mám vykázat tento dobropis jako pořízení zboží z jiného členského státu na řádku 3 DPH s opačným znaménkem a v Kontrolním hlášení také v oddíle A2 s opačným znaménkem (všude uvedu francouzské DIČ). DIČ dealera dodavatele mě vůbec nezajímá, že? Dodavatel vykáže v Souhrnném hlášení a v DPH na řádku 20? Nebo on to bude brát jako třístranný obchod a bude se považovat za prostřední osobu?

Vedlejší pořizovací náklady ke zboží

Máme zahrnout jako VPN do pořizovací ceny zboží náklady na jeho katalogizaci? Jedná se o speciální zakázku na zboží, která byla smluvně podmíněna jeho katalogizací dle určitého standardu - výstupem katalogizace je dokument katalogizační doložka, bez kterého by odběratel zboží nepřijal. Katalogizace zboží byla provedena jiným dodavatelem, než byl dodavatel zboží. Katalogizace je využitelná pouze k této konkrétní jednorázové zakázce. Měla by se zaúčtovat na účet 504 (účtujeme způsobem B) anebo jako služba účet 518?