Ing. Jiří Nigrin (1037)

Cesta z provozovny do sídla společnosti

a) Společnost s r. o. má sídlo v Brně, provozovnu (restauraci) v jiném městě, provozovna je v domě, kde má také bydliště jednatel (nemá smlouvu o výkonu funkce, pracuje ve společnosti jako zaměstnanec). Je cesta z provozovny do sídla společnosti zaměstnancem daňově uznatelná (např. vyzvednutí pošty)?

b) FO má sídlo (místo podnikání) v místě svého bydliště, má 2 provozovny (prodejny), každou v jiném městě, cesta z domu na provozovnu není daňově uznatelná, ale mezi provozovnami musí pravidelně jezdit, navážet zboží, kontrolovat zaměstnance, mzdy ap., tam předpokládám, že cesty pro zboží a z jedné provozovny na druhou daňově uznatelné jsou. Je to tak?

c) FO jezdí pronajatým autem pro firmu a rozváží zboží, pronajaté auto parkuje v Brně, bydlí asi 30 km od Brna, do Brna jede vlastním autem, po Brně tramvají. Co může uplatnit do daňových výdajů?

Mobilní dům

Jak zaúčtovat mobilní dům a do jaké odpisové skupiny patří? Mohu zde uplatnit DPH a může být mobilní dům použit jako kancelář?

Odpočet úroků z hypotéky

Poplatník koupil nemovité věci - rodinný dům a platí úroky z hypotéky. Podniká jako OSVČ, ve svém vlastním RD má v jedné místnosti kancelář, kterou využívá jak k práci OSVČ, tak pro práci doma ve svých volných chvilkách. Může si poplatník uplatnit úroky jako odpočet daně na rodinný dům, pokud jednu místnost v RD využívá jak pro svou SVČ, tak i pro své „bydlení a činnosti mimo SVČ“? Nebo nějak poměrově vyloučit např. tu jednu místnost nebo si odpočet nebude moci uplatnit žádný, ačkoliv místnost, kde vykonává SVČ, je např. v poměru k celé ploše domu pouze 10 %?

Kurz vyúčtování pracovní cesty

Zaměstnanec vyjíždí na služební cesty na Slovensko. Jakým kurzem může vyúčtovat? V s. r. o. používáme pevný měsíční kurz. Může i on vyúčtovat pevným měsíčním kurzem? Bylo by to pro nás nejjednodušší. 

Ztráta z prodeje formy

Výrobní firma nakoupí formu za 200 000 Kč a prodá ji zákazníkovi za 100 000 Kč. Forma zůstane ve výrobní firmě, která má od zákazníka garantovaný odběr výrobků z této formy, jímž se uhradí i ztráta z prodeje formy. Bude ztráta z prodeje jednorázovým daňovým nákladem, popř. je možné provést částečné rozlišení nákladů z prodeje formy? Údržbu formy hradí výrobní firma a náklady na údržbu jsou rovněž zohledněny v ceně výrobků. Jsou náklady na údržbu daňově účinné?

Investování finančních prostředků

Jak postupovat v případě, že jsem v únoru 2016 investovala finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a v roce 2019 mi přišlo na účet 350 000 Kč? Je potřeba to danit, případně hned srážkovou daní nebo v rámci přiznání za rok 2019? Jakou hodnotu budu danit?

Skutečné výdaje u pronájmu

Pronajímatel uplatňuje skutečné výdaje. Nájemníci mu společně s nájmem platí zúčtovatelnou zálohu na vodu. Na základě ročního zúčtování byl zjištěn nedoplatek. Nájemníci - teď už bývalí - odmítli nedoplatek uhradit. Nedoplatek uhradil pronajímatel. Je tento výdaj daňově uznatelný? 

Osvobození od daně z příjmů u podnájmu manželce společníka s. r. o.

Fyzická osoba vlastní budovu vč. okolních zemědělských pozemků a tento majetek užívá na základě pachtovní smlouvy s. r. o., ve které je majitel nemovitostí 100% vlastníkem. Pokud by s. r. o. účtovala podnájem části budovy v ceně obvyklé manželce (SJM je rozděleno) vlastníka budovy, bude tento podnájem osvobozen od daně z příjmů dle § 19 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů?

Využívání firemního vozu společníkem a jednatelem (v jedné osobě)

Společnost s. r. o. má společníka a jednatele, který má bydliště asi 100 km vzdálené od sídla společnosti (společnost pronajímá nemovitou věc, která je na adrese sídla společnosti). Společník nemá uzavřený pracovní poměr a nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce jednatele. Čerpání PHM i ostatní náklady spojené s využíváním automobilu se odehrávají v místě bydliště společníka a jednatele. Je to přípustné? A jak nejlépe ošetřit tuto situaci z pohledu daní? Je cesta společníka z místa bydliště do sídla firmy jízdou pro firemní účely?

Přerušení pracovní cesty a nárok na stravné

Zaměstnanec odjel v pátek na pracovní cestu, která byla po dohodě s nadřízeným přerušena, protože v místě pracovního výkonu chtěl navštívit rodinu. Cesta byla přerušena od ukončení pracovního výkonu v pátek do odjezdu vlaku v neděli. Má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného a má nárok i na stravné za dobu od konce přerušení cesty do jejího skutečného ukončení? Jak se určí výše jízdného k proplacení, aby byla splněna podmínka, že uhrazené jízdné nesmí být vyšší, než kdyby cesta přerušena nebyla?