Ing. Jiří Nigrin (1090)

DPH u pronájmu

Společnost Majetek s.r.o., vlastní nemovitost. Součástí nemovitosti je nezbytné vybavení, ale dále i základní vybavení, např. kuchyňská linka, myčka, pračka, skříně, základní zařízení místností. Pronájem nemovitostí je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet. Lze za správný považovat systém, kdy po zahájení pronájmu, pravděpodobně překročí obrat 1 mil. Kč, firma nebude plátcem DPH, neuplatňuje DPH na vstupu, pronajímá neplátci v ceně bez DPH. Další potřebné osobní vybavení, provozní náklady energie, vodné, stočné, drobné opravy a údržby hradí nájemce?

Prodej hmotného majetku do s. r. o.

Osoba, která dosud podnikala jako fyzická osoba, si založila s. r. o., kde je jediným společníkem. Jedná se o stejný předmět podnikání. Do tohoto s. r. o. chce OSVČ prodat (nikoliv vložit) hmotný majetek a materiálové zásoby, jež využívala k činnosti jako OSVČ. Jsou nějaké zákonné překážky či omezení bránící tomuto prodeji, a pokud ne, tak za jakou cenu majetek a zásoby prodat? 

Kurzy u pracovní cesty a vyúčtování

Firma využívá ve svém SW automatické načítání denních kurzů z ČNB. Tuto službu má nastavenou tak, že pro přepočty v účetnictví používá denní kurzy, a to kurzy z předešlého dne. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného se používá kurz vyhlášený ČNB a platný v den určení výše zálohy.

1) Pakliže firma bude účtovat o poskytnuté záloze v cizí měně, může použít kurz, který se jí pro den určení zálohy nabídne v „jejich“ denních kurzech užívaných pro účetnictví (tedy kurz z předešlého dne), nebo musí nahlédnout do kurzového lístku ČNB a použít kurz ČNB platný pro tento den, tj. pro den určení zálohy?

2) Předpokládáme, že stejný princip platí při vyúčtování zahraniční pracovní cesty ať už s poskytnutou zálohou, či bez ní (pak se používá kurz nástupu na pracovní cestu). Nedoplatek pracovní cesty bude vrácen v Kč a pro přepočet se použije kurz Zálohy nebo nástupu pracovní cesty? Přeplatek bude vrácen v cizí měně a pro zaúčtování se použije kurz z předchozího dne, který je použitý v účetnictví nebo kurz ČNB platný ke dni?

 

Fakturace mezi vlastním OSVČ a vlastním s. r. o.

Pan X má živnostenský list na reklamní služby. Zároveň má s. r. o. (plátce DPH), kde je jediným společníkem a toto s. r. o. má obchod, ve kterém prodává počítače. Pan X byl ve svém obchodě zaměstnán jako prodavač. Nyní zvažuje, že tento pracovní poměr ukončí a bude v obchodě prodávat z titulu majitele firmy. Pro zvýšení obratu potřebuje zajišťovat reklamu a marketing. Tyto práce plánuje vykonávat jako OSVČ s tím, že je bude svému s. r. o. fakturovat.

1) Je tato fakturace svému s. r. o. schůdná (i za situace, že jako OSVČ jiným firmám reklamní služby nefakturuje), pokud bude fakturovat v ceně obvyklé?

2) Přináší tato fakturace nějaká rizika?

Náhrada za použití soukromého auta zaměstnancem - metodika výpočtu spotřeby dle WLTP

Spotřeba pohonných hmot je ve smyslu § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Manželka předložila velký technický průkaz (dále jen „TP"), kde je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 4,9 l/100 km dle metodiky NEDC. Automobil máme nový, který v době nákupu podléhal přechodu na novou homologaci dle metodiky WLTP. Při koupi auta jsme současně s velkým TP obdrželi prodejcem nazvaný „mezinárodní technický průkaz“ (EC CERTIFICATE OF CONFORMITY), ve kterém je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 7,3 l/100 km dle nové metodiky WLTP. V době pořizování automobilu v roce 2018 byl automobil sice vyroben, byl k němu vytištěn velký TP, který obsahoval původní hodnoty, ale automobil nám vydán být nemohl. Čekalo se na novou homologaci. Po provedené homologaci dle metodiky WLTP nám teprve automobil byl prodán s tím, že údaje ve velkém TP již zůstaly původní. Zaměstnavatel údaje o spotřebě 7,3 l/100 km neuznal a výpočet náhrady provedl dle údaje ve velkém TP, tedy se spotřebou 4,9 l/100 km. Tzv. mezinárodní technický průkaz obsahuje v jeho záhlaví odkaz na velký TP textem „Vydáno osvědčení o registraci vozidla, část II č .xxxxxxx“ a tento text a číslo se shoduje s textem a číslem v záhlaví velkého TP. Tento další dokument lze tedy považovat za nedílnou součást velkého technického průkazu. Můj dotaz zní, zda zaměstnavatel pro účely stanovení náhrady za používání soukromého vozidla na služební cestě musí trvat na původních nereálných údajích uvedených ve velkém TP, nebo zda pro stanovení náhrady může zohlednit reálné hodnoty dle metodiky WLTP uvedené v doplňujícím dokumentu. V této souvislosti upozorňuji, že zákoník práce v § 158 odst. 4 nehovoří o velkém technickém průkazu, ale zmiňuje pouze technický průkaz. Prosím o informaci co máme udělat, aby zaměstnavatel hodnoty dle WLTP uznal.

Oprava automobilu u plátce DPH

a) Plátce DPH, využívá automobil pro ekonomickou i soukromou činnost v poměru 70 x 30. Nyní mu přišla faktura za opravu auta ve výši 30 000 Kč + DPH. V srpnu uplatnil odpočet z faktury ve výši 70 %, tj. 21 000 + 4 410 Kč DPH. Je tento nárok na odpočet daně konečný, v případě, že se na konci roku po propočtu km z knihy jízd zjistí, že pro ekonomickou činnost najezdil pouze 40 % a pro soukromou najezdil 60 % km. Dělá se ještě nějaké úprava u těchto drobných výdajů a pokud ano, až ke konci roku, kdy zjistí konečný poměr z KJ či v jiných intervalech?

b) Plátce si koupil v srpnu mobilní telefon za 5 000 Kč + DPH, také u něj uplatnil poměrně odpočet dle odhadu užití. Musí ještě u toho mobilního telefonu sledovat účel užití? V případě, že musí, jak dlouho? Každý měsíc? Ke konci roku nebo je odhad použití u těchto nižších výdajů konečný? Jak by případně měl opravu poměru zaznamenat v daňové evidenci?

Fotovoltaická elektrárna

Fyzická osoba-podnikatel, plátce DPH, si nechal zřídit FVE na střeše svého rodinného domu, který není majetkem firmy, ale je v SJM. Faktura na FVE je s přenesenou daňovou povinností. Fyzická osoba má v rodinném domě i svou provozovnu, kvůli které se FVE zřizovala. Jak máme správně postupovat při zařazení FVE a odepisování do majetku fyzické osoby?

Zdanění příjmu z prodeje bankovky s portrétem Karla Gotta

Je možné považovat příjem z prodeje 4 kusů bankovek s portrétem Karla Gotta za osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. c), nebo je celkový příjem 40 000 Kč nutné zdanit jako ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů, přičemž je možné uplatnit základní slevu dle § 35ba zákona o daních z příjmů?

Soudní spor

Společnost s r. o. vede již několik let soudní spor, ve kterém, na základě rozsudku, musela v roce 2018 vyplatit náhradu škody, úroky z prodlení a náklady řízení protistraně. Vše bylo v řádném termínu uhrazeno. Jsou tyto jednotlivé náklady (náhrada škody, úroky z prodlení a náklady řízení protistraně) daňové uznatelné, či ne? 

Pokuta, daňová uznatelnost

Firma neodpověděla včas na výzvu od Českého rozhlasu. Český rozhlas ji vyměřil za toto pokutu 5 000 Kč. A: Tato pokuta není daňově uznatelná podle 25 odst. 1 písm. f)? B: Dále k této pokutě běží zákonný úrok z prodlení - může být daňově uznatelný při zaplacení nebo ne? C: Soud uložil firmě nahradit náklady řízení v této věci, může si to dát do daňově uznatelných nákladů?