Daňový rezident (81)

Určení daňového rezidenství u OSVČ po návratu ze státu EU

Klient se trvale zdržoval ve Španělsku od části roku 2018 do září 2020. V roce 2018 přerušil živnost odevzdal v ČR daňové přiznání. Nyní od října 2020 obnovil živnost a bude také podávat v ČR daňové přiznání. Je možné klienta považovat za rezidenta ČR pro část roku 2020 a do formuláře uvést pouze příjmy z jeho živnosti, tedy neuvádět zahraniční příjmy ze závislé činnosti v Španělsku? Trvalý pobyt má v ČR. V roce 2019 nepodával daňové přiznání (závislá činnost španělsko) Bohužel žádné potvrzení ohledně španělského příjmu od zaměstnavatele ani od jejich úřadu momentálně nemá.

Vyúčtování daně ze závislé činnosti, příloha nerezidenti, povinnost zjišťování daňového domicilu zaměstnavatelem

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Cizinec - daňový rezident

Cizinec - daňový rezident ČR má adresu hlášeného pobytu v Hradci Králové. Svou adresu má také na Slovensku v Breznu. Jakou adresu uvede na ř. daňového přiznání 09-15 - Adresa místa pobytu v den podání přiznání? Uvede dále také adresu, kde se obvykle zdržoval na ř. 16-21, nebo nikoliv? Pokud by cizinec adresu hlášeného pobytu neměl - jakou by uvedl tu na Slovensku nebo kde se obvykle zdržoval a vyplnil by obě adresy na ř. 16-21 a ř. 09-15 či pouze jednu? Byl by stejný postup jak u rezidenta a nerezidenta?

Vlastníci právnické osoby, která má sídlo v zahraničí, ale skutečné místo vedení v ČR

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Zaměstnání cizinců na DPP

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Náklady na vývoj aplikace před zahájením živnosti

Občan vyvíjí aplikaci na mobilní telefon, kterou po ukončení vývoje plánuje prodávat zájemcům. Občan zatím nemá živnostenské oprávnění, neboť je v současné době v zahraničí a zajištění ŽL by bylo komplikované. S vývojem aplikace má spojené výdaje, neboť se na vývoji podílí různí programátoři, kterým hradí faktury ze soukromých peněz. Občan se v 4/2020 vrátí do ČR a založí si ŽL. Bude moci považovat výdaje uskutečněné před založením ŽL a které jsou spojené s vývojem aplikace za daňové? A pokud ano, jaký je časový úsek, ze kterého bude moci tyto výdaje před podnikáním považovat za daňové?

Penzijní pojištění vyplácené z EU

Pokud poplatníkovi (daňovému rezidentovi v ČR) vznikne nárok na výplatu penzijního pojištění z jiného státu EU a v souladu s mezinárodní smlouvou mají být tyhle příjmy zdaněny ve státě rezidence, platí pro něho stejné podmínky, jako pro občana ČR, kterému plyne příjem z českého penzijního pojištění? Nejedná se však o penzijní pojištění, na které by mu přispíval zaměstnavatel. Pojištění si po celou dobu platil sám (investuje peníze do penzijního fondu, kde se mu zhodnocují). Poplatník si má možnost zvolit, zda mu penze bude vyplacená jednorázově, nebo v splátkách po dobu, kterou si stanoví. V případě, že by si poplatník zvolil, že mu penze bude vyplácená po dobu delší než 10 let, byla by možnost osvobození tohoto příjmu dle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o daních z příjmů? V případě, že by se rozhodl jinak, šlo by o příjem dle § 8 odst. 6 zákona o daních z příjmů?

Příjmy z pronájmu bytu - cizinec

Fyzická osoba – cizinec vlastní v Praze byt. V České republice pobývá zhruba jeden měsíc v roce, žádné jiné příjmy v ČR nemá. Byt pronajímá prostřednictvím realitní agentury, která zprostředkovává pronájem. Příjmy od nájemníků chodí na bankovní účet agentury a ta je po zápočtu se svojí provizí posílá na bankovní účet majitele bytu. Nájemníky bytu jsou zejména cizinci, kteří jsou v Praze služebně nebo na rekreaci, sami si provádí úklid bytu a praní ložního prádla. Agentura zajišťuje opravy v bytě, platby za energie a právní servis. Doba pronájmu je individuální: 3 dny, týden, měsíc. Zájem je o nájemce s co nejdelší dobou pronájmu v době, kdy jej majitel nepotřebuje pro vlastní bydlení. Cizinec podává v ČR přiznání k dani z příjmu, ve kterém zdaňuje uvedené příjmy jako příjmy z pronájmu. Lze tyto příjmy posuzovat jako příjmy z pronájmu, nebo zhruba po roce pronájmu mají již charakter příjmů z podnikání? Pokud by se měly zdaňovat podle § 7 ZDP, je zde povinnost mít živnostenský list a odvádět sociální a zdravotní pojištění? Pokud by příjmy překročily hranici 1 mil. Kč během 12 měsíců po sobě jdoucích, je povinnost registrace k DPH a s jakou sazbou daně by byly tyto příjmy daněny?

Potvrzení o zdanitelných příjmech k DPP a podílu na zisku

Formulář - 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech - mohou být v tomto potvrzení vykázány i příjmy z podílu na zisku daňového rezidenta nebo v tomto potvrzení pro daňového rezidenta mají být pouze příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP? Existuje nějaký formulář - potvrzení - o příjmu z podílu na zisku sražené srážkovou daní pro daňového rezidenta? A dále v té poznámce 2) 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech je uvedeno včetně příjmů daňových nerezidentů dle § 22 odst. 1 písm. f) ZDP a § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP - ten bod 6 se týká také pouze nerezidentů?

Osvobození prodeje obchodního podílu v českém s. r. o. občanem SRN

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let?