Daň ze závislé činnosti (186)

Zálohová daň u zaměstnance ze Slovenska

Tuzemská akciová společnost zaměstnává slovenského pracovníka, který pracuje na našem území o odvádí za něho zálohou daň a pojištění v ČR. Nyní tento slovenský zaměstnanec uzavřel DPČ se slovenskou firmou, ale práci bude vykonávat na území ČR. Vznikla tedy povinnost zahraničního zaměstnavatele se registrovat v ČR, u sociálního pojištění je povinnost registrace na Praze 8 u zdravotního pojištění u VZP, co se týče daně z příjmu, vzniká plátcova a pokladna a bude se registrovat tam, kde se nachází potřebné doklady. Je tomu tak?

Stravenkový paušál ve svátek

Zaměstnanec má 40hodinovou rovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobu (pondělí až pátek). Ve 4/2021 byl v práci ve svátek - 5. 4. 2021, kde odpracoval celou 8hodinovou směnu. Může za tento den práce ve svátek dostat peněžitý stravenkový paušál? Předpokládám, že se nejedná o přesčas, když svátek vyšel na pracovní den - pondělí.

Sleva na dítě při ukončení studia na učilišti

Do kdy může uplatňovat rodič slevu na studující dítě, pokud toto dítě studuje učiliště a nikde nepracuje? Uplatňuje se sleva pouze do měsíce ukončení studia nebo do 31. 8., jako je tomu u studia střední školy? 

Doklad o výši čtvrtletního příjmu

Pobírám příspěvek na bydlení od úřadu práce. Dokladám výši čtvrtletního příjmu pro výpočet výše dávky (vystavuje zaměstnavatel). Nyní jsem dokládala příjmy za 1. čtvrtletí 2021, v únoru mi bylo provedeno vyúčtování daně z příjmu. Dodatečně jsem uplatnila slevy na děti, takže mi bylo vráceno cca 37 000 Kč. V potvrzení za únor je k čisté mzdě přičteno cca 12 680 Kč, což je asi část z těch vrácených daní. Je to tak správně? Myslela jsem, že se to do příjmů nezapočítává. 

Zálohová nebo srážková daň

Zaměstnanec (hlavní pracovní poměr, podepsané prohlášení) odpracoval v březnu pouze 2 dny, zbytek byl na OČR. Hrubá mzda za tyto 2 dny je 2609 Kč. Bude se mu strhávat záloha na daň nebo zaplatí daň srážkou? 

Vyúčtování daně ze závislé činnosti, příloha nerezidenti, povinnost zjišťování daňového domicilu zaměstnavatelem

Firma zaměstnala na DPP v 1/2020 dva občany SVK. Oba podepsali prohlášení - sleva na poplatníka. Místo výkonu práce měli v ČR. V prohlášení zaměstnanci vyplnili část prohlášení patřící k nerezidentovi (identifikaci občanského průkazu, místo svého bydliště), ovšem pole - "Stát, ze kterého jste daňovým rezidentem" nevyplnili. Druhý z nich dostal v 7/2020 po dokončení studia pracovní smlouvu na HPP (opět místo v ČR, sleva na poplatníka), sociální i zdravotní pojištění je odváděno českému státu podle českých předpisů. Tito zaměstnanci si nepožádali o roční zúčtování (zřejmě nemají žádné další slevy - děti apod.). Je nutné tyto zaměstnance vyplnit do přílohy č. 2 (jako daňové nerezidenty) ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti FO? Zaměstnavatel netuší, zda jsou daňoví nerezidenti - protože nezkoumá jejich stálé bydliště a vazby na ČR/SK - jak moc dojíždí apod. Obecně první na DPP je předpoklad, že spíš je rezident SK, u HPP spíš rezident ČR. Ale rozhodně nechce spekulovat, kdo je rezident a zároveň tyto zaměstnance zbytečně obtěžovat s byrokracií, protože si o roční zúčtování a žádné slevy pro rezidenty nepožádali. Jakým způsobem je možné toto řešit? Mají se tito zaměstnanci do přílohy napsat? Je nutné je někam poslat, aby se zjistilo, zda jsou daňoví rezidenti?

Úroky z úvěru v ročním zúčtování na koupi bytu a dalších pozemků

Zaměstnanec si chce v ročním zúčtování uplatnit úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na koupi bytu a dvou pozemků. Jeden z nich je v katastru označen jako ostatní plocha (jiná plocha) a druhý jako orná půda. Dle všeho se jedná v prvním případě o parkovací místo a v druhém o předzahrádku k bytu. Je možné úroky z úvěru uplatnit, když byl úvěr poskytnut kromě koupě bytové jednotky i na koupi těchto dvou dalších pozemků?

Doplňkové penzijní spoření

Jakou výši příspěvků je možno zaměstnanci odečíst od základu daně z příjmů, jestliže si měsíčně na své doplňkové penzijní spoření přispívá 300 Kč, ale v prosinci zaplatí jednorázový příspěvek 25 000 Kč? Celkem tak za celý rok naspoří 28 300 Kč. Lze odečíst 24 000 Kč, což je částka o kterou celkem v daném měsíci (prosinci) převýšil příspěvek 1 000 Kč? Nebo existuje nějaká omezující podmínka? Např. že si musí sám měsíčně přispívat alespoň 1 000 Kč? Je možné, aby tento zaměstnanec měl možnost si odečíst celých 24 000 Kč, což je stejně jako si může odečíst zaměstnanec, který si pravidelně spoří každý měsíc 3 000 Kč (za rok 36 000 Kč)?

Příjem na základě pracovní smlouvy

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnankyně chce uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Nemá ale rozsudek soudu, že má dítě v péči. Má pouze protokol z OSPOD, že se dohodli na předávání dítěte a výživném. Stačí to pro uplatnění daňového zvýhodnění?