Obchodní právo (599)

Rozdělení odštěpením

Dceřiná společnost a. s., jejímž 100% vlastníkem je mateřská společnost s r. o., rozděluje odštěpením část svého majetku mateřské společnosti. Konkrétně jde o nemovité věci. Rozhodný den rozdělení je 1. 1. 2018, projekt rozdělení 10. 9. 2018, zápis v katastru nemovitostí k 1. 11. 2018. V účetnictví a.s. byly nemovité věci dosud odepisovány a nemovitosti byly matce pronajímány včetně DPH. K jakému datu budou nemovité věci vyřazeny z evidence a. s.? K 1. 1.2018, tedy rozhodnému dni rozdělení, nebo ke dni zápisu do katastru nemovitostí? Pokud je to datum rozhodného dne, budou se rušit zápisy účetních odpisů a bude se odepisovat v s. r. o.? Bude se rušit nájem včetně DPH a dělat dodatečná přiznání k DPH? Jak to bude s daňovými odpisy?

Fakturace do vlastní společnosti

Společnost s r. o. A má jediného společníka, a to s. r. o. B. Mohou společníci s. r. o. B fakturovat své služby do s. r. o. A? Může jednatel s. r. o. A fakturovat své služby do s. r. o. A, anebo je lepší aby pobíral odměnu jednatele? 

Reklamace zboží a nová účtenka

V prosinci 2017 jsem nakoupila zboží - svetr, v únoru 2018 jsem ho reklamovala, rozpáral se, pro reklamaci jsem si došla v červnu 2018, dostala jsem svetr nový, ale starou, ani novou účtenku jsem nedostala. Je povinen prodávající vystavit při dodání nového - reklamovaného zboží - úplně novou účtenku? A má od tohoto data zákazník možnost reklamovat nový vyměněný svetr opět dva roky? V případě, že obchodník účtenku novou nevystavil a měl tu povinnost, jaký zákon obchodník porušil? Je povinen obchodník při reklamaci vystavit nějaký „záporný“ doklad z kasy nebo jen nějaký reklamační list? 

Zprostředkování prodeje lihu

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. Má živ. list na zprostředkování. Zprostředkovává prodej zboží i lihovin pro velkosklad. Musí mít zřízenou koncesi pro prodej lihu? A musí uhradit kauci 5 mil. Kč?

Odpovědná osoba a exekuce

Ve firmě s. r. o. máme jako odpovědnou osobu člověka, který tuto funkci vykonává bezúplatně. Tento člověk má ale jako fyzická osoba několik exekucí - je možné, že by se jeho exekuce mohly nějak dotknout firmy, popř. firemního majetku? 

Zápůjčka dceřiným společnostem

Mateřská společnost vlastní dvě dceřiné společnosti. Jedna dceřiná společnost poskytla druhé dceřiné společnosti krátkodobou půjčku. Může být taková půjčka bezúročná?

Údržba vozidla v záruce u firmy, která není autorizovaným partnerem výrobce

K údržbě a opravě vozidel máme uzavřenu rámcovou dohodu se smluvním servisem - firmou, která není autorizovaným partnerem výrobce (např. společnosti ŠKODA AUTO a. s). Co musí splňovat tento opravce s ohledem na „Nařízení komise (EU) č. 461/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování EU na kategorie vertikálních dohod o jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel“, aby mohl provádět na nových vozidlech v záruční době servisní úkony tak, aby dále trvaly záruční nároky na tato vozidla? Budou garanční prohlídky na vozidlech, provedené u této firmy uznány, pokud by došlo k reklamačnímu řízení u výrobce?

Odkup části obchodního podílu: dcera odkoupí část obchodního podílu od vlastníka své matky

Existují společnosti A, B, C vše s. r. o. Společnost A vlastní 100 % společnost B. Společnost B vlastní 90 % obchodní podíl společnosti C. Nyní chce společnost C odkoupit 10 % podíl společnosti B od vlastníka společnosti A. 1) Je toto možné z hlediska obchodního práva? V případě kladné odpovědi: 2) Jaké má tento odkup daňové důsledky pro společnost B a C? 3) 

Změna adresy společníka a jednatele

Je třeba změnit společenskou smlouvu v případě změny adresy společníka a jednatele. Zadali jsme pouze formulářem do obchodního rejstříku, ale nyní vznikla kolize mezi zápisem v obchodním rejstříku a společenskou smlouvou. Která adresa je v tomto případě považována za adresu jednatele? Společnost se ještě nepodřídila ZOK, bohužel. Není tedy veden seznam společníků. 

Vrácení poškozeného zboží podle zákona a náklady na dopravu

Jak postupovat se zákazníkem, který nám zaslal nakoupené zboží zpět ve lhůtě 14 dní. Bohužel zboží použil a poškodil díly. Jedná se o křovinořez a poškozena byla mechanicky z viny uživatele hlava (spotřební díl). Vzhledem k mechanickému poškození a použití křovinořezu jsem odmítal vrácení zboží podle zákona, také jsem žádal zákazníka o zaplacení poštovného zpět. Kupující odmítal provést platby, takže zboží zůstalo u nás ve firmě. Kdo má podle zákona zaplatit poštovné zpět k zákazníkovi? Proč já (prodejce) mám platit za škody vyplývající z chyby uživatele?

Prosím o informace, jak postupovat. Prosím o odpověď a odkaz na zákon, jak můžeme nevrátit částku za nákup a proč by kupující měl zaplatit poštovné zpět k němu. Chyba nebyla na naší straně, za mechanické vady/škodu na zboží je vinen kupující. Proč bych měl platit poštovné zpět? Moje marže z prodání křovinořezu je ve výši poštovného… Děkuji vám za vaši pomoc při řešení problému.

Zákazník napsal do ČOI a ta nám zaslala tyto informace:

Stručný popis sporu: Navrhovatel po smontování zboží, které zakoupil u podnikatele, a po jeho použití cca 5 min. reklamoval vadu zboží (utržení strunové hlavy). Reklamace zamítnuta, zboží t. č. údajně u prodejce, který tvrdí, že náklady na zpětné zaslání má uhradit navrhovatel. Řešení navrhované spotřebitelem: Vrácení kupní ceny.

Vyjádření oddělení mimosoudního řešení spotřebitelských sporů k předmětu sporu:

Podle § 2161 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „OZ“) prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal,

a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Odstavec 2 stejného paragrafu stanoví, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

Ustanovení § 2161 odst. 2 OZ je pak třeba dle odborné literatury vykládat z hlediska slabší smluvní strany, tj. spotřebitele (viz Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 150 – 152 a též Kupní smlouva v novém občanském zákoníku, 1. vydání, 2014, s. 397 – 405).

Komentované ustanovení upravuje vyvratitelnou domněnku existence vady k okamžiku převzetí v případě, že se vada projeví v průběhu šesti měsíců od převzetí. Jedná se o významný institut sloužící slabší straně (spotřebiteli), jenž posiluje jeho postavení v režimu odpovědnosti za vady prodávajícího. Jde o tzv. domněnku vadnosti věci a s tím související převrácení důkazního břemene ohledně vady, jež se projeví v prvních šesti měsících po převzetí. Kupující je povinen pouze prokázat výskyt vady a okolnost, že se vada projevila po převzetí v šestiměsíční lhůtě. Což se také v tomto případě stalo.

Účelem komentovaného ustanovení je především posílení práv kupujícího, který se často ocitá v důkazní nouzi, má-li prokázat existenci vady, která se projevila později, tj. v době již po převzetí věci. Současně to znamená pobídku pro prodávajícího ohledně dodržování vlastností věci. Vada, která podléhá režimu převrácení důkazního břemene, se musí „projevit“ během určité lhůty. To znamená, že se musí stát zřejmou, a to buď opticky, anebo v důsledku používání. Tak vlastně vychází určitým způsobem ze subjektivního měřítka, protože do značné míry závisí na pozornosti a vnímavosti kupujícího, kdy vadu rozpozná.

Oddělení ADR má za to, že spotřebitel řádně reklamoval vadu v šestiměsíční lhůtě, kdy platí výše uvedená domněnka vadnosti, tedy splnil vše, co zákon požaduje. Naopak podnikatel jen stručně sdělil výše uvedené zamítnutí. Vzhledem k tomu, že důkazní břemeno ohledně vyvrácení domněnky vadnosti má v prvních šesti měsících prodávající, je tedy na prodávajícím, aby prokázal opak (např. tím, že prokáže, že si kupující způsobil vadu po převzetí sám a vada tedy neexistovala při převzetí, ale vznikla později), a pokud se mu to podaří, nebude z vadného plnění ničeho povinen. Tuto skutečnost však musí skutečně prokázat, pouhé konstatování, že vadu způsobil sám kupující či byla prováděná nevhodná údržba, neobstojí.

S ohledem na doloženou informaci podnikatele, že není povinen hradit náklady na dopravu zboží zpět spotřebiteli v případě neuznané reklamace, dovolujeme si výslovně uvést komentář k § 19 odst. 3) ZOS: „Pokud je spotřebiteli již jednou reklamace zamítnuta nebo mu bylo po provedení opravy sděleno, že z určitých důvodů není již oprávněn uplatňovat práva z vadného plnění a spotřebitel tak přesto učiní, tak tato skutečnost ještě neopravňuje prodávajícího jednat v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele a požadovat po spotřebiteli náhradu nákladů spojených s prohlédnutím (přezkoumáním vady) servisem. Je totiž na prodávajícím, aby v takovém případě reklamaci z takového důvodu zamítl a tím se chránil proti opakovaně uplatněným neoprávněným reklamacím. Podnikatel si musí v těchto případech např. vést evidenci přijatých reklamací, na jejímž základě by byl schopen dohledat, zda konkrétní spotřebitel neuplatňuje reklamaci (opakovaně) neoprávněně, a tím se předmětných situací vyvarovat. Pokud tak neučiní a ani žádným jiným způsobem si takové informace nezajistí, vadnou věc od spotřebitele přijme v rámci uplatnění reklamace, pak musí nést následky s řádnou reklamací související a nemůže na spotřebiteli v návaznosti na výše uvedené požadovat úhradu jakýchkoli nákladů vynaložených v rámci posuzování povahy reklamované vady. (Srov. rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2006, č. j. 3 As 60/2005-73.)“

Co se týče samotné vady, oddělení ADR navrhuje stranám dohodu o předmětu sporu spočívající v tom, že navrhovatel nechá vypracovat posudek předmětu koupě soudním znalcem, či znaleckým ústavem (kterého v případě souhlasu obou stran sporu doporučí nestranně oddělení ADR). Bude-li na základě znaleckého posudku prokázáno, že předmět koupě trpí výrobní či materiálovou vadou, popř. bude prokázána jiná skutečnost dokládající oprávněnost reklamace, podnikatel navrhovateli již bez dalšího uhradí náklady na vypracování znaleckého posudku a vrátí kupní cenu.