Odpočet DPH (1294)

Nárok na odpočet DPH - vyúčtovací faktura bez DD k uhrazené záloze

V měsíci květnu 2020 jsme dodavateli uhradili zálohu, ke které nám však dodavatel omylem nevystavil daňový doklad. V následujícím měsíci červnu 2020 (DUZP 6/2020) byla vystavena vyúčtovací faktura, na které byla odečtena záloha jako nedaňová. Vyúčtovací faktura tak vykazuje základ DPH a DPH 21% v plné výši přijatého zdanitelného plnění. Máme prosím nárok na odpočet daně z této vyúčtovací faktury? Nebo nám musí dodavatel vystavit daňový doklad k uhrazené záloze (s DUZP 5/2020) a opravit vyúčtovací fakturu?

Přijatá záloha na zboží, služby - EU, mimo EU

Plátce DPH přijme zálohu (vždy v případě EU od plátců daně, v případě třetích zemí osob povinných k dani), kdy je povinen vystavit daňový doklad k platbě a uvést toto plnění do přiznání DPH a v případě EU i do souhrnného hlášení již na základě přijaté platby a ne až na základě finálního daňového dokladu? Domnívám se, že pouze v případě poskytnutí služby do EU i mimo EU (bod 1, 2). V případě přijatých záloh na dodání zboží vzniká podle mého názoru DUZP nejdříve dnem dodání zboží do EU nebo vývozem zboží mimo EU. 1. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla do EU, 2. přijatá záloha na poskytnutí služby dle základního pravidla mimo EU, 3. přijatá záloha na dodání zboží do EU, 4. přijatá záloha na vývoz zboží mimo EU, 5. přijatá záloha prostřední osobou od kupujícího v případě třístranného obchodu. 

Krácený odpočet DPH a prodej automobilu

OSVČ plátce DPH je povinen krátit odpočet dle § 76. Většinu plnění má nepodléhající DPH. Nakoupil automobil, kde uplatnil pouze poměrnou, část DPH a nyní ho chce po 3 letech prodat. Bude muset DPH odvést v plné výši z prodejní ceny? A kdyby ho prodal až po 5 letech, je tam nějaký rozdíl?

Stolní fotbálek do provozovny, uznatelný náklad a odpočet DPH

Firma nakoupila do prostor své provozovny stolní fotbálek za 15 000 Kč - je to benefit pro stávající zaměstnance i pro nové potencionální jako takové "lákadlo" firemní prezentace pro zaměstnance. Jedná se o drobný majetek firmy, který firma účtuje rovnou do nákladů - je možné v tomto případě účtovat do daňových nákladů a odečíst DPH? Změnilo by na tom něco, pokud by to bylo určené pro zákazníky v této provozovně?

Druhá snížená sazba ve stravovacích službách

Od 1. 5. 2020 došlo k rozšíření přílohy 2a, kam byly zařazeny i stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů + pivo v daných případech. Provozujeme restauraci v hotelu, kam chodí převážně hoteloví hosté, ale je přístupná i veřejnosti. Restaurace se po kompletním uzavření znovu otevřela v červnu. Došlo u nás k takovému omylu, že jsme se domnívali, že 10% sazba DPH se vztahuje pouze na pivo a naši kasu jsme od června nenastavili správně pro stravování. Tudíž stravování hostů včetně nealko nápojů nám vyjíždí s 15% sazbou DPH. Pouze pivo podávané v restauraci máme s 10% DPH. V tomto měsíci nebylo žádné jídlo vydané do krabičky sebou, všechno stravování bylo poskytnuto i se související doplňkovou restaurační službou. Domníváme se správně, že můžeme odvést na FÚ (v daňovém přiznání za měsíc červen) ze stravování 10 %, to znamená, celou částku, která nám z kasy vyjela v 15% DPH přesunout a odvést z ní pouze 10% DPH? Nebo musíme tento měsíc odvést 15% DPH a až po úpravě nastavení pokladny odvádět 10% DPH? Celý tento měsíc jsme i odesílaly tržby na FÚ (EET) i přes to, že povinnost byla pozastavena. 

Odpočet DPH při bezplatném stravování zaměstnanců

Zaměstnavatel dováží obědy pro své zaměstnance v hodnotě 110 Kč se spotřebou na pracovišti. Do dnešního dne zaměstnanci hradili 45 % hodnoty oběda, takže na vstupu zaměstnavatel uplatnil 100 % odpočtu DPH a na výstupu odvedl DPH z vybrané částky od zaměstnanců. Nově chce zaměstnavatel poskytnout celý oběd zdarma. Bude si moci uplatnit celý odpočet DPH nebo částečně ve výši 55 % nebo nedojde k žádnému uplatnění DPH na vstupu?

Úprava odpočtu daně

Firma pronajímá nemovitosti na základě zdanitelného pronájmu a u oprav a technických zhodnocení na tomto pronajímaném majetku si uplatňuje DPH v plné výši. Nyní pronajímatelé požádali o odpuštění nájemného na jeden rok. Bude nutné použít § 77 a § 78 zákona o DPH a provést úpravu odpočtu daně, když nájemní smlouva jako taková trvá, ale nebude z ní příjem?

Dokazování

OSVČ, plátce DPH, prodává již odepsaný osobní automobil, který má zařazen v obchodním majetku. Prodává ho svému bratrovi do podnikání, který je také OSVČ a plátce DPH. Bratr ihned automobil zařadí od obchodního majetku. Má otázka je následující: Musejí bratři mezi sebou dodržet cenu obvyklou dle § 36a zákona o DPH? Pokud ano - pak si jí stanoví na základě filtrace např. na internetu - kolik přibližně stejně stará, ojetá auta stojí nebo je nutné dělat nějaký znalecký posudek? Nikde v zákoně o DPH jsme toto nenašli. Musí si prodávající i kupující připravit nějaký podklad - stačí vytištěné nabídky z internetu, aby při případné kontrole mohli dokázat, že to byla cena obvyklá? Jak se v případě kontroly z FÚ postupu v dokazování, resp. finanční úřad předloží např. znalecký posudek na onen automobil a naší cenu dle "internetu" může tak vyvrátit? Jak se řeší cena obvyklá z pohledu praxe?

Doplňující otázka:

V případě, že by kupující - plátce DPH - neměl nárok na odpočet daně v plné výši - pak tedy jak "dokázat" cenu obvyklou? Dle jakého postupu dokazuji cenu obvyklou? Otázka tedy zní: jak se dokazuje dle § 36a zákona o DPH cena obvyklá v praxi? Je potřeba mít znalecký posudek kdyby FÚ cenu rozporoval nebo nikoliv? Nebo stáčí mít připraveny vytištěné nabídky z internu, které jsou tam volně vloženy třeba z autobazaru? Děkuji za odpověď ohledně ceny obvyklé.

Přefakturace

Firma A (česká společnost plátce DPH), zajišťuje pro firmu B (česká společnost plátce DPH) a pro firmu C (kanadská společnost) některé služby, které jim jednou ročně bez přirážky přefakturuje. Je to tak dojednáno ve smlouvách. Nejedná se o spojené osoby. Může si firma A uplatňovat DPH na vstupu za tyto služby postupně tak, jak je nakupuje (jde o jednotlivá ukončená zdanitelná plnění), i když k přefakturaci na firmy B a C dojde až po delší době?

Zálohová faktura s DPH na právní služby před založením firmy

Společnost s r. o., která ještě nebyla zapsána v OR, přijala v 4/2020 fakturu za právní služby. Na faktuře je vyčísleno DPH. Faktura byla uhrazena ještě v 4/2020, s. r. o. ale byla založena/zapsána do OR a zároveň i zaregistrována jako plátce DPH v 5/2020. V 4/2020 s. r. o. obdržela daňový doklad k uhrazené záloze, v 5/2020 - po zápisu do OR a registraci k DPH, obdržela vyúčtovací fakturu s DUZP v 5/2020. Může si s. r. o. uplatnit DPH i z daňového dokladu k záloze, nebo jen z doplatku faktury?