Odpočet DPH (1271)

Jednorázová úprava odpočtu DPH při prodeji automobilu

Poplatník pořídí osobní automobil, který využívá v rámci své ekonomické činnosti a zároveň pro účely nesouvisející s nimi. Stanoví si kvalifikovaným odhadem poměrný koeficient, který uplatňuje v průběhu zdaňovacího období, na konci roku přepočte a upraví v DAP za poslední zdaňovací období roku. Takto postupuje dva roky. V třetím roce ( tj. v období kdy odpočet podléhá zákonné 5 leté úpravě § 78 odst.1) dojde k prodeji automobilu. Celou prodejní cenu zdaní základní sazbou 21 %. Zajímá nás stanovisko k douplatnění odpočtu na DPH. V odborné literatuře jsme se setkali s nejednoznačným řešením. Jedno stanovisko ( daňový poradce) říká že „zdanitelný prodej majetku zakládá plátci nárok na odpočet daně z pořízeného majetku v plné výši. Uvedené platí bez ohledu na skutečnost, že část prodaného majetku byla původně určená pro soukromé použití plátce, tzn. pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi". Druhý názor, se kterým jsme se setkali, je, že plátce je oprávněn v roce prodeje provést podle § 78d zákona o DPH úpravu odpočtu- zvýší odpočet na 100 %, ale pouze za zbývající dobu do konce 5leté lhůty (tj. dva roky). Můžete nám prosím sdělit Vaše stanovisko?

Odpočet DPH při změně režimu

Právnická osoba, neplátce DPH, pořizovala v roce 2019 zásoby zboží od českých (s českou 21% sazbou DPH) a slovenských plátců DPH. Nakupovala nejdříve se slovenskou sazbou DPH a od 1. 11. 2019, kdy se stala identifikovanou osobou, již bez DPH, přičemž v českém přiznání k DPH vykázala (z těchto nákupů bez DPH od slovenských plátců) českou DPH na výstupu. Od 1. 1. 2020 se tato právnická osoba stala plátcem DPH. Předpokládám, že si v lednovém přiznání k DPH může uplatnit DPH ze zásob, které evidovala k 1. 1. 2020 na skladě, ale pouze z těch, které nakoupila v roce 2019 od českých plátců DPH a dále z těch, které nakoupila po 1. 11. 2019 od slovenských plátců DPH? Nemůže si uplatnit DPH ze zásob, které nakoupila od slovenských plátců se slovenskou DPH, je to tak? Na druhou stranu musí tato právnická osoba po 1.1.2020 již prodávat všechny zásoby zboží s DPH, tedy i ty, které byly nakoupeny od slovenských plátců se slovenskou DPH, kde není možné uplatnit nárok při změně režimu, je to tak? 

Opožděně předaná faktura z předešlého období

Společnost s r. o. předala ztracenou fakturu k zaúčtování v prosinci 2019, faktura je za nákup PHM v období prosinec 2018 a je na částku 68 993,09 + DPH 14 493,23 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysokou částku, tak bych chtěla fakturu správně zaúčtovat, aby to společnost nepoškodilo a bylo to dobře i podle zákona. S odpočtem DPH předpokládám, že problém není. Mohu DPH uplatnit za prosinec 2019 s tím, že ZP bude v kontrolním hlášení uvedeno správně 15. 12. 2018. Nerada bych upravovala rok 2018 pro složitost, a nevím tedy jak postupovat se zaúčtováním dokladu a promítnutím do nákladů. Zda se musí měnit daňové přiznání za rok 2018? Jak postupovat co nejjednodušeji?

Při podání dodatečného přiznání k DPPO je třeba tuto položku zahrnout do účetnictví a všechny podklady znovu zpracovat nebo je možné upravit jen daňové přiznání a přílohy? 

Prodej auta z obchodního majetku na Slovensko

Plátce DPH zakoupil před 3 lety automobil, uplatnil si DPH na vstupu a auto vložil do obchodního majetku. Nyní chce automobil prodat plátci DPH na Slovensko. Fakturovanou částku vloží do souhrnného hlášení. Bude mít tento prodej za následek nějaké úpravy odpočtu DPH na vstupu?

Faktura vystavená mezinárodní organizaci EUROCONTROL

Firma, plátce DPH, pořádá v ČR konferenci. Za účast člena organizace EUROCONTROL na této konferenci bude vystavovat fakturu. EUROCONTROL má sídlo v Belgii a neposkytl své DIČ. Zároveň tvrdí, že ČR je členem této mezinárodní organizace a tudíž má být faktura na něj osvobozena při intraunijních transakcích od DPH. Toto je prý na základě směrnice 2006/112/EC čl. 151 písm. b). Pokud je toto tvrzení správné, bude se jednat o osvobození s nárokem či bez nároku na odpočet? Promítne se nějak plnění z vystavené faktury v daňovém přiznání DPH případně v souhrnném hlášení?

Doprava zboží do EU, faktura tuzemské firmě

Jsme firma (s. r. o.), prodávající náhradní díly. Odebírá od nás i firma K z tuzemska. Nyní však chce, abychom zaslali zboží z naší firmy prostřednictvím přepravní služby PPL přímo zákazníkovi na Slovensko (plátce DPH). My budeme zboží a dopravu účtovat firmě K v tuzemsku (CZ). Jak to bude s DPH za přepravu zboží - můžeme si odečíst DPH na vstupu (česká PPL - české firmě, tj. nám) a dále při naší fakturaci firmě K (česká firma - české firmě) - všichni plátci DPH? Je třeba tuto skutečnost, že zboží je zasláno od nás do EU uvést v souhrnném a kontrolním hlášení, ev. ještě na jiných řádcích než na ř. 1 v přiznání k DPH?

Vánoční dar - alkohol nad 500 Kč a DPH

Firma nakoupí láhev alkoholu s cenou nad 500 Kč + DPH, který předá obchodnímu partnerovi jako bezúplatný dar (ekonomická významnost dobrého vztahu s partnerem tam pro firmu je). Jelikož se jedná o částku vyšší než 500 Kč, tak si nebude moci uplatnit odpočet DPH. Předpokládám, že ani na výstupu nemusí odvést DPH při darování obchodnímu partnerovi. Je to tak? Pokud by firma rozdala jednomu obchodnímu partnerovi 2 kusy různého rumu po jednotkové ceně 300 Kč + DPH (celkem za 600 Kč + DPH), byl by režim stejný?

Vypořádací koeficient DPH § 76

Společnost s. r. o., měsíční plátce DPH, poprvé uskutečnila v průběhu roku osvobozené plnění - finanční činnosti podle § 61. Předtím uskutečňovala pouze plnění zdanitelná, bez krácení na vstupu. Po celý tento rok se ponechal zálohový koeficient ve výši 100 %. V prosinci společnost provedla úpravu odpočtu, kdy se koeficient podstatně snížil. Jak vyrovnat plnění, která byla do přiznání po začátek roku uplatňována jako plný nárok a v programu nebylo zadáno plnění krácené? Je nutné podat dodatečná přiznání za všechny tyto předchozí měsíce, z důvodu přeřazení na odpočet krácený, i když se daňová povinnost nezmění? 

Přiznání DPH ze zaplacené zálohy do EU

Česká společnost, měsíční plátce DPH, si u italského dodavatele objedná v listopadu 2019 zboží v hodnotě 5 000 EUR. Dojde k potvrzení objednávky a na základě toho naše společnost uhradí v témže měsíci italskému dodavateli zálohu na toto plnění v částce 3 000 EUR. Následně italský dodavatel vystaví dokument "Invoice", s datem přijetí zálohy 18. 11. 2019 a na doklad uvede jednoduchý text: záloha na objednávku a částku 3 000 EUR. K fyzickému dodání zboží dojde až v prosinci 2019 a spolu se zbožím, italský dodavatel vystaví a dodá dokument "Invoice" s datem 19. 12. 2019 (odpovídá datu dodání zboží), kde je detailně rozepsáno zboží vč. množství a cen (vše dohromady v částce 5000 EUR), dále je zde odečtena záloha 3 000 EUR a výsledná částka na tomto dokumentu je vypočtena na 2 000 EUR. Dodavatel dodání zboží osvobodil. Na dokladech je nulová sazba a odkaz na zákon/nařízení.

Kdy je pořizovatel zboží, tedy český plátce, povinen přiznat DPH z tohoto plnění? Musí přiznat už i z toho dokladu o záloze nebo až z finálního dokumentu? Má ve stejný okamžik i nárok na odpočet, když splní podmínky a použije plnění pro ekonomickou činnost? Jaká jsou rizika/sankce ze strany FÚ, když by plnění přiznal v jiném čase (měsíci), než mělo být? 

Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností - základ daně a úprava nároku na odpočet DPH

Společnost nakoupila nemovité věci (pozemky, staré budovy) z důvodu plánované rezidenční výstavby ve které budou k dispozici i komerční části. V průběhu výstavby vznikají společnosti náklady od různých subdodavatelů, které souvisejí s výstavbou daného projektu (např. architektonické práce, právní služby, výkopové práce, položení základní desky apod.). Někteří subdodavatelé nejsou plátci DPH a některé práce jsou vykonané i zaměstnanci společnosti. Většina nákladů je účtováno na účet 042, protože vstupují do pořizovací ceny, nicméně některé náklady mohou být zaúčtovány i přímo do nákladů, protože dle zákona o účetnictví tyto náklady nevstupují do pořizovací ceny. Společnost kromě této výstavby má další činnosti zdanitelné i osvobozené, tj. používá zálohový koeficient na vstupy, které spadají do kráceného nároku na odpočet DPH. Z důvodu, že tyto náklady jsou vynaloženy k výstavbě rezidenční a komerčních prostorů, tj. bude pronajímáno, jak neplátcům DPH, tak plátcům DPH), tak se bude jednat o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností, kde dochází k fikci dodání dle § 13 odst. 4 písm. b). Naše otázky jsou následující: a) Může společnost uplatňovat plný nárok na odpočet DPH u těch vstupů, které souvisejí s výstavbou tohoto projektu bez rozlišení, zda je účtováno na účet 042 či do nákladů? Nebo u těch vstupů, které neskončí na účtu 042 musí rovnou dát do kráceného nároku na odpočet DPH a zkrátit aktuálním zálohovým koeficientem? b) V roce, kdy dojde k zařazení výstavby do užívání dle § 13 odst. 4 písm. b) dojde k fiktivnímu dodání zboží , kde základ daně se určí dle § 36 odst. 6. písm. a)prostřednictvím kterého se odvede státu DPH na řádku 1 daňového přiznání (A.5. kontrolní hlášení). Jelikož u tohoto projektu nelze zjistit cenu obdobného zboží, tak by měl být základ daně dle zákona stanoven ve výši celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP. Vstupují do základu daně i ty náklady u kterých nebylo DPH účtováno ani samovyměřeno? Jsou to náklady od neplátců DPH a mzdové náklady společnosti, takže tam není žádný titul pro krácení, neboť nebyl uplatněn původně žádný nárok na odpočet DPH a tudíž by byla porušena neutralita DPH. Ve podobné logice funguje i § 13 odst. 5, kdy se jedná o dodání zboží pouze v případě, že byl nárok na odpočet DPH uplatněn. c) současně při fiktivním dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm.a) vzniká společnosti nárok na odpočet DPH v krácené výší, který uvede na řádku 47 a na řádku 40 do sloupečku pro krácený nárok na odpočet DPH. V jaké hodnotě bude uveden tento majetek na řádek 47? Bude to součet nákladů, kde byl uplatněn nárok na odpočet DPH, které podléhají 10 letému období pro úpravu odpočtu DPH či pořizovací cena z účetnictví, která zahrnuje i náklady od neplátců či mzdové náklady? V případě, že budu mít daný rok zálohová koeficient 20%, tak bude toto zdaňovací období uplatněna pouze 20% část DPH, která je odvedena na řádku 1 prostřednictvím fiktivního dodání zboží i kdyby v dané budově bylo 90% prostoru určeno plátcům DPH a 10 % neplátcům? d) Desetiletá lhůta pro úpravu odpočtu DPH by měla běžet kalendářním rokem, v němž byl tento majetek uveden do užívání. Pokud první rok jsem majetek vypořádal v prosinci vypořádacím koeficientem 25 %, tak následující rok vždy porovnávám s tímto původním číslem a to na celkový koeficient celé společnosti bez ohledu na situaci pronájmů v tomto konkrétním projektu? Pokud je rozdíl vyšší nebo nižší 0 10 %, tak dělám úpravu odpočtu DPH a jinak nikoliv?