Někteří klienti při bezhotovostní platbě faktur zasílají zaokrouhlené platby na celé stokoruny nahoru jako projev spokojenosti, čímž nám na bankovním účtu vzniká přeplatek. Postupujeme tak, že tyto částky účtujeme MD 221/D 325999 jako přeplatek a vracíme zpět. Je možné tyto drobné částky do 50 Kč zaúčtovat do výnosů, nebo je lépe vracet zpět a jaký by to mělo dopad na DPH, pokud bychom je nevraceli?

Jsme s .r. o., plátci DPH, vystavené faktury vždy zaokrouhlujeme matematicky na celé koruny (i když platby probíhají bezhotovostně). Musíme tudíž od 1. 10. 2019 veškeré zaokrouhlení zdanit? Tzn. základ daně 20 Kč, DPH 21 % 4,20 Kč a další položka na faktuře bude zaokrouhlení -0,17 Kč a DPH -0,03 Kč. A toto zaokrouhlení bude vždy v sazbě 21 %?

Jsme a. s., plátce DPH. Nakupujeme některé zboží a služby pro naši dceřinou společnost a přefakturováváme je. Ke každé této transakci si připočteme marži. Faktury přijaté účtujeme buď na účet č. 518 nebo č. 504, faktury vydané na D 518, marži na 602. Faktury vydané za zboží na účet č. 604. Pokud je přijaté zdanitelné plnění v základní sazbě DPH, přefakturováváme i s marží v základní sazbě DPH, pokud je ve snížené, tak i marži přefakturujeme ve snížené. Jak je to u faktur od neplátců DPH? Máme k celému zdanitelnému plnění i marži připočítat DPH v sazbě, která odpovídá zařazení? Jak je to u zdanitelných plnění v režimu přenesené daně? Přefakturovávat i marži v přenesené daňové povinnosti? 

Společnost AAA s.r.o., plátce DPH, má autorská práva na dětské knihy. Tyto knihy při uvedení do prodeje splňují požadavky přílohy č. 3a k zákonu o DPH, uplatňujeme tedy u prodeje těchto knih druhou sníženou sazbu DPH. Tyto knihy si necháváme kompletně tisknout u dodavatele (tiskárna). Ta nám účtuje tisk a dodání v základní sazbě. Je to v pořádku? Neměla by již samotná tiskárna dodání uvádět ve druhé snížené sazbě, resp. je rozdíl pro sazbu DPH v tom, zda jde o vlastní výrobek či zboží, protože samotný název přílohy č. 3a uvádí „Seznam zboží podlehajícího ....“?

Naše firma podniká v oboru stravovacích služeb. Nyní jsme v rámci výběrového řízení dostali zakázku na zajištění stravy, tzn. zajištění a dovoz obědů a večeří, do areálu objednatele. Ve smlouvě jsou jednotlivé položky rozepsány zvlášť - cena za 1 ks jídla, cena za vydání 1 ks jídla, obalový materiál - námi poskytnuté nádobí nebo menuboxy - cena za 1 ks, dovoz jídla cena/1den… Jak bude vypadat fakturace z hlediska DPH? Budeme fakturovat každou položku zvlášť? Tzn. jídlo s 15% sazbou DPH, vydání jídla naším zaměstnancem v 21% sazbě, půjčení nádobí nebo dodané menuboxy v 21% sazbě, dovoz jídla v 21% sazbě? Nebo bude spadat celá faktura do 15% sazby jako stravovací služba?

Právnická osoba plátce DPH je provozovatelem fitcentra, jménem a na účet fitcentra poskytuje pro své klienty mimo jiné masáže a vstup do solária. Je možné poskytnutí masáží a vstupu do solária fitcentrem podřadit pod klasifikaci CZ-CPA 93.13 a pod textaci přílohy č. 2 zákona o DPH „služby posiloven a fitcenter“, tedy použít první sníženou sazbu DPH?

Stavební společnost, plátce DPH, pronajala, smontovala a demontovala lešení pro odběratele - bytové družstvo, neplátce DPH. Domnívám se, že stavební společnost by měla vystavit daňový doklad se sazbou daně 21 %, protože se jedná o službu (pronájem, montáž, demontáž lešení pro neplátce DPH). Stavební společnost uvedla na daňovém dokladu sazbu 15 %.

Společnost otevřela malé bistro. Do bistra nakupuje koblihy s 15% DPH. Jaká výše DPH bude při prodeji koncovým zákazníkům v bistru? Zůstane kobliha v 15% sazbě nebo se dostane do 21%? Koblihy přeprodává, nevyrábí je tam (nerozpéká). Jak to bude při prodeji kávy? Kávu vyrábí v přístroji na kávu a prodává v kelímku dále. 

Jaká sazba DPH se použije o dopravy materiálu na stavbu pro rodinný dům? (Rodinný dům je ve snížené sazbě DPH).

Naše společnost poskytuje úročené zápůjčky spojeným i nespojeným osobám. Ve smlouvách o zápůjčce je sjednána základní úroková sazba 6M EURIBOR + pevná odchylka. Základní úroková sazba je aktualizována vždy po uplynutí úrokového období, na které je tato úroková sazba vázána. Délka každého úrokového období činí šest kalendářních měsíců. Splátka úroků je sjednána ke dni splatnosti jistiny, tj. ke dni ukončení úvěrové smlouvy. Poskytování úvěrů a peněžních zápůjček se podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v jeho platném znění, považuje za plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet. V jakém období se toto plnění vykazuje v přiznání k dani z přidané hodnoty?