Stavby (294)

Zemní práce a odvoz zeminy

Subdodavatel pro nás provádí zemní práce bagrem. Zároveň vedle bagru popojíždí celou dobu jeho nákladní automobil, bagr mu nahazuje vytěženou zeminu a tu nákladní auto odváží na skládku (fakturace za hodiny, kdy je auto k dispozici). Je v pořádku, když fakturuje v režimu přenosu pouze práce bagrem a odvoz zeminy fakturuje s DPH? Lze tyto služby chápat každou jako samostatné plnění s odlišným daňovým režimem? Jaké by bylo řešení, pokud by nákladní automobil byl za stejných podmínek dalšího dodavatele? 

Stavba výrobní haly - rozsudek 5 Afs 3/2010-144

V návaznosti na odpověď k DAUC ID: 11365 (pozn. redakce: jde o odpověď ID 11952 z 31. 5. 2014) mám dotaz týkající se posouzení konkrétního případu: pro výstavbu výrobní haly bylo vydáno stavební povolení, v němž se uvádí, že „stavba bude sloužit pro výrobu plastových obalů. Ze vstupního materiálu bude formována folie a následně bude probíhat její přířez, balení, popřípadě potisk“. Pro realizaci této fáze výroby se do haly budou instalovat dvě technologická zařízení-extrudéry, které z granulátu budou fólii vyrábět a upravovat. Uvedená výrobní technologie bude sice pevně spojena se stavbou, ale je otázkou, zda bude umožňovat funkci a účel stavby a dále, zda její demontáží (ne)dojde ke znehodnocení funkce a účelu stavby. Lze tyto extrudéry zařadit jako samostatné movité věci nebo se jedná o součást stavby, neboť je na nich závislý výrobní proces – provoz stavby určené právě k určité výrobě, a tedy tvoří se stavbou funkční celek?

Poznámka redakce: Doplňujeme znění původní otázky a odpovědi.

ID: 11952 | DAUCID: 11365 Zařazení do odpisové skupiny

Naše obchodní korporace má předávací stanici, která je umístěna v malé přízemní stavbě. Stavba je jen technickým zázemím pro technologii předávací stanice. Ve stavbě se nebydlí. V Pokynu GFŘ D-6 k § 26, který se týká odpisování majetku pro účely daní z příjmů, vyplývá, že předávací stanice jsou samostatnou movitou věcí.

Máme samostatně odepisovat předávací stanici (3.sk.) a samostatně budovu tzn. odepisovat dva majetky? Lze zařadit technologii i s budovou do 3.odp. skupiny jako jeden majetek?

 

Hlavní otázkou, kterou je si položit, je zda  předávací stanice je součástí stavby či se jedná o samostatnou movitou věc. Pojem „samostatná movitá věc“ účetní a daňové předpisy nikterak nevymezují, jedná se o pojem právní nauky a judikatury. Používá se pro odlišení věcí od sebe navzájem, věcí hlavních od věcí vedlejších. Jedním z nosných rozsudků zabývajících se touto problematikou je rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“), sp. zn. 5 Afs 3/2010-144 ze dne 17. 10. 2010. Soud v rozsudku uvádí, že zásadním kritériem pro posouzení zda daná věc je součástí stavby podle zákona o daních z příjmů, je umožnění funkce a určeného účelu stavby, pevné spojení se stavbou, jakož i to, zda demontáží součásti (ne)dojde ke znehodnocení funkce a účelu stavby. Zpravidla (tj. nikoli nutně) se jedná o součást celkové dodávky stavby. Za samostatné věci, tedy nikoli součást věci, se považují dle zákona o daních z příjmů zařízení a předměty, které se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou se stavbou pevně spojeny. Tyto podmínky však technologická zařízení, o která je ve věci sporu, nesplňují, a to jak již bylo konstatováno především stran funkčního využití stavby k účelu, pro který byla zkolaudována a kterému také slouží. Samostatnou věcí tak typicky budou například výrobní prostředky, které mají vlastní funkci (soustruh, fréza, ...), jakkoli jsou pevně spojené se stavbou, podle občanskoprávní úpravy svojí povahou nenáležejí ke stavbě; podle daňové úpravy se stavbou netvoří jeden funkční celek (mají vlastní odlišné funkce). Odkazuje-li stěžovatel na vysvětlivky k § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů, lze zcela jistě například i klimatizační jednotku, respektive filtrační jednotku, považovat za samostatnou movitou věc, avšak pouze tam, kde může sloužit sama o sobě a není na ní závislý výrobní proces – provoz stavby určené právě k určité výrobě. Uvedené ustanovení, jehož se stěžovatel dovolává, nadto expressis verbis stanoví, že se jedná o taková zařízení, která s budovou netvoří jeden funkční celek. Jak již bylo naznačeno, v případě, který je nyní posuzován, se však o takový celek jedná. Stejně tak ve smyslu vysvětlivky k příloze č. 1 zákona o daních z příjmů, na kterou stěžovatel odkazuje, se za nedílnou součást staveb považují zařízení, která umožňují funkci a účel, k němuž byla stavba určena a zkolaudována. Jejich demontováním by nepochybně došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavby, neboť by výroba, k níž byla stavba určena, nemohla probíhat."

NSS v intencích výše uvedeného vycházel z konkrétní charakteristiky věci hlavní, v daných okolnostech tedy poměřoval rozhodná kritéria co do jejich vzájemné sounáležitosti s věcí hlavní a míry jejich oddělitelnosti. Oddělení uvedených technologií (filtrační zařízení, klimatizace) od stavby by znamenalo její funkční a účelové znehodnocení, neboť tato byla svým charakterem trvale určena k výrobě, kterou by bez nich nebylo lze provozovat. Tato zařízení nadto nebyla využívána i k jiným účelům, předmětná technologická zařízení slouží jen věci, jejíž jsou součástí.

Uvedený rozsudek považuji za určitý možný návod, jak v těchto sporných případech postupovat a pro svůj postup mít i nějakou solidní právní oporu, proto jsem se jím v širším měřítku zabýval. Současně je určitě zajímavé, že se v něm NSS vyjádřil i k pokynům MF ČR D–190 a D–300, které jsou předchůdci současného pokynu GFŘ D–6. NSS, co se týče předmětného pokynu Ministerstva financí, konstatoval, že pokyn Ministerstva financí vyjadřuje sice záměr, ale neodpovídá textu zákona. Citovaný pokyn podle soudu nediferencuje mezi druhy staveb podle účelu a funkce a jde nad rámec zákona. Jakkoli lze rozumět záměru, tj. aby byly dříve odepsány věci s kratší dobou životnosti, text tomuto záměru neodpovídá. ZDP v ustanovení § 26 v odst. 2 totiž nestanoví, že za samostatné věci se považují taková výrobní zařízení a předměty, jejichž doba použitelnosti je kratší než doba odpisování budovy. Jak již NSS vyslovil například v rozsudku ze dne 14. 7. 2005, č.j. 2 Afs 24/2005-44“(v) oboru daňového práva je nutno dbát určitých základních principů, kterými jsou zejména princip právní jistoty a princip předvídatelnosti právní regulace, z nichž plyne zákaz analogie v neprospěch daňového subjektu a zásada, že v případě, že daňový zákon z důvodu své nejasnosti, nesrozumitelnosti či nepřesnosti nebo "mezery v zákoně" umožňuje vícero rovnocenně přesvědčivých výkladů, je nutno použít takový z nich, který je vůči daňovému subjektu mírnější (neboť je věcí státu, aby formuloval své daňové zákony natolik jednoznačně, srozumitelně, přesně a úplně, aby minimalizoval výkladové nejasnosti; v opačném případě by se jednalo o nepřípustnou libovůli zákonodárce).“

Současně je k problematice vymezení hmotného majetku vhodné doplnit, že pokyn GFŘ D–6 v části k příloze č. 1 ZDP uvádí příklady technického vybavení stavebních děl, které je nedílnou součástí těchto stavebních děl, a nemůže se tak naopak nikdy jednat o samostatnou movitou věc. Většinou se jedná o vnitřní rozvody a dále obložení, obklady, izolace, základní armatury atd. Opět je ale nutné vzít v úvahu, že se jedná o výklad MF ČR, přesněji GFŘ, o kterém mimo jiné platí to, co bylo uvedeno v souvislosti s citovaným judikátem NSS ČR.

Lze tedy uzavřít, že stavba předávací stanice sloužící pouze a jedině k tomu aby v ní bylo vybudováno technologické zařízení, bude i s technologickým zařízením jednou věcí a pro účely daňového odepisování bude odepisována jako jeden samostatný majetek. Stavby se dle svého provedení pro účely daňového odepisování zatřiďují do 4 – 6 odpisové skupiny.

 

Rozpracovaná výroba k 31. 12.

Účtuje se ve stavebnictví k 31. 12. o rozpracované výrobě, pokud zakázka začala v létě a bude dokončena až další léto? Jedná se o stavbu rodinného domu. Anebo bude výnos celý až po předání zakázky? 

Sazba daně u výkopových prací

Provádíme výkopové práce pro uložení nádrže na dešťovou vodu pro fyzickou osobu nepodnikající u rodinného domu. Jakou  použijeme sazbu DPH?

DPH a služba v ČR i v EU

Stavební dělník pracuje v ČR i v Německu. Obrat má přes milion Kč. Je pravda, že nemusí být plátce DPH, protože se obrat určuje jen z příjmu v ČR? V Německu pracuje pro firmu, která je plátce DPH. Co registrace pro identifikovanou osobu? Je potřeba vůbec se registrovat na FÚ z pohledu DPH? 

Smlouva o zřízení práva stavby a věcného břemene - evidence, odepisování

Společnost jako stavebník uzavřela v roce 2017 smlouvu o zřízení práva stavby - 100 let,

  • vlastník se stal v roce 2018 plátcem DPH,
  • v roce 2019 byla uzavřena smlouva
    •  o rozšíření práva stavby
    • a zřízení věcného břemene k pozemkům, věcné břemeno je uzavřeno na dobu trvání práva stavby,
  • stavební plat - právo stavby - je ve smlouvě stanoven jako roční, splatné měsíčně,
  • ve společnosti máme evidováno:
    •  - stavby/dlouhodobé závazky (dlouhodobé závazky = výpočet - 100 let),
    • uplatňujeme měsíční odpis - počet měsíců (1 200 měsíců) ,
    • rozšíření zaevidujeme jako zvýšení ceny práva stavby,
  • máme problém s věcným břemenem –
    • ve smlouvě je stanoveno –
    • zřízeno po dobu trvání práva stavby, tzn. 100 let –
    • 2 roky - úplata stanovena ročně + DPH – úplata bude hrazena měsíčně –
    • k 1. 4. běžného roku se zvyšuje roční úplata o inflaci –
    • ostatní ujednání - roční platební kalendář – pravidelné měsíční platby s vyčíslením DPH.

Je nutné evidovat věcné břemeno v majetku a měsíčně odepisovat, tzn. dopočítat cenu na 98 let - cca 48 mil. Kč, nebo je možné pouze evidenčně, zvyšovat průběžně vstupní cenu věcného břemene, a zároveň zvýšit oprávky (dle měsíčních splátek) – zůstatková cena by byla vždy 0?

Sazba DPH u stavebních prací v rozestavěné nebytové jednotce v bytovém domě

Společnost s r. o., neplátce DPH, vlastní rozestavěnou nebytovou jednotku (komerční prostor) v bytovém domě. Bytový dům je rozdělen na jednotky. Nebytová jednotka nebyla zkolaudována a v katastru nemovitostí je zapsána jako rozestavěná nebytová jednotka. Samotný bytový dům již byl zkolaudován s výjimkou nebytových jednotek v něm se nacházejících, které mají sloužit jako komerční prostory. Nebytová jednotka nevznikala v bytovém domě dodatečně, vznikala současně s ostatními bytovými jednotkami, pouze s tím rozdílem, že na rozdíl od ostatních ještě není dokončena a bude kolaudována samostatně podle způsobu využití.

1. Jsou-li v jednotce prováděny stavební a montážní práce, použije dodavatel prací sazbu DPH 15% nebo 21%? Brání použití snížené stavby fakt, že dotčená jednotka nebyla zkolaudována a bytový dům bez jedné zkolaudované jednotky tím pádem není dokončenou stavbou ve smyslu § 48 odst. 1 zákona o DPH?

2. Jaké sazbě DPH budou podléhat stavební a montážní práce v nebytové jednotce po její kolaudaci? Záleží přitom na tom, zda v bytovém domě ještě budou nějaké nezkolaudované nebytové jednotky? 

Úprava odpočtu DPH - bytový dům

Stavební firma, s. r. o. , plátce DPH, postavila bytový dům formou subdodávek za účelem pronájmu neplátcům. Při stavbě uplatňovala nárok na odpočet. Po kolaudaci pronajímá byty jednotlivým nájemníkům. Nájem osvobozuje od DPH. Je s. r. o. povinna provést úprava odpočtu DPH?

Obrat pro registraci k DPH - uskutečněné plnění

Jsme stavební firma - právnická osoba, neplátci DPH, nyní připravujeme k prodeji byty, které jsou v našem vlastnictví a které jsme stavěli. Který měsíc budeme považovat za měsíc, ve kterém došlo k překročení obratu pro registraci k DPH:

a) podpis kupní smlouvy a vystavení faktury (jako podklad k platbě bez uvedení DUZP nejsme ještě plátci),

b) dojde k úhradě,

c) je podán návrh na vklad (dnem podání nastávají právní účinky vkladu a stávají se majiteli),

d) obdrželi jsme vyrozumění z katastrálního úřadu o zápisu,

e) došlo k předání bytu?

Podle § 21 zákona o DPH („Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Při přenechání nemovité věci k užívání podle § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přenechání nemovité věci k užívání.“).

Bych měla brát za DUZP bod d) nebo e) (ten co nastane dříve) a tento měsíc budu považovat za měsíc, ve kterém došlo k překročení obratu. Chápu to takto správně? 

Parkovací plocha

Firma buduje parkovací plochu pro vozidla tak, že na svém pozemku navrství podklad z kameniva a na něj položí panely, které mají obrubníkový lem. Panely jsou volně položené. Je to technické zhodnocení pozemku, či samostatná stavba, nebo jen úprava, kterou lze dát rovnou do nákladů? Cena je vyšší než 40 000 Kč.