Obrat (227)

Posouzení zařazení činnosti z hlediska DPH

Podnikatel, fyzická osoba, podnikající v oblasti výchovy a vzdělání (výuka cizích jazyků, živnostenské oprávnění 855: Ostatní vzdělávání). V případě překročení limitu 1 mil. a vzniku povinnosti plátce DPH lze toto plnění posuzovat podle § 57 zákona o DPH?

DPH a spolek

Jsme zapsaný spolek. Cílem společnosti je poskytování obecně prospěšných činností v oblastech informačních technologií, podpora využívání internetu a komunikačních technologií apod. Jediným příjmem společnosti jsou členské příspěvky. Jak moc se nás dotkne změna definice ekonomické činnosti v zákoně o DPH (již ne za účelem zisku, ale pravidelného příjmu). Což členské příspěvky jsou. Zahrnují se do obratu pro účely DPH? Pokud ano, od kdy se počítá limit? 

Daň z přidané hodnoty - stavební práce

Náš dodavatel stavebních prací vystavoval v roce 2018 faktury jako neplátce DPH. Finanční úřad mu k 26. 1. 2019 přiznal registraci k DPH, a to zpětně od 1. 5. 2018. V březnu 2019 mi přinesl opravené faktury za minulý rok, a to v režimu přenesené povinnosti. Jakou povinnost mám teď já jako odběratel? Musím podat následná kontrolní hlášení a dodatečná přiznání k DPH, ve kterých doplním do pol. B1 a do ř. 10 a 43 tyto daňové doklady, nebo lze využít § 104 odst. 1 zákona o DPH a doplnit je v kontrolním hlášení a přiznání, které budu řádně podávat za 3/2019 (moje daňová povinnost se díky PDP nezmění)? Datum zdanitelného plnění uvedu takové, jaké je na daňových dokladech.

Účtování u cestovní agentury v daňové evidenci

Klientka, fyzická osoba, není plátcem DPH, má malou cestovní agenturu, vede daňovou evidenci. Jak správně zaúčtovat nákup vstupenek z Ticketportalu, vstupenky do divadla... a následný prodej klientům? Jedná se o nedaňový výdaj a nedaňový příjem a do DPFO se zaúčtuje pouze provize? A jak je to u prodeje zájezdu, např. příjem od klientů a náklady na dopravu a na nákup vstupného nedaňově a do DPFO dát pouze zisk z daného zájezdu? A ohledně obratu a registrace DPH - započítávají se veškeré příjmy, nebo jen provize?

Zpětná registrace k DPH z pohledu odběratele

Jsme stavební firma. Kontaktoval nás jeden z našich dodavatelů, že loni neuhlídal obrat a musel se zpětně registrovat k DPH. Plátcem DPH se stal od 1. 6. 2018. Jedná se o plnění v režimu PDP. Vzhledem k tomu, že režim PDP nelze použít zpětně (§ 92a odst. 3 ZDPH), dodavatel přišel s opravenými původními fakturami, kde je vyčísleno DPH. DPH je součástí původní fakturované částky - tento postup má prý odsouhlasený FÚ, tzn. původní faktura za plnění od neplátce v hodnotě 60 500 Kč, opravená faktura v hodnotě 50 000 Kč + DPH 10 500 Kč. Naše firma se v rámci dobrých vztahů s dodavatelem dohodla, že mu zaplatíme DPH, které si zpětně uplatníme. Je tento postup možný? Jak postupovat z pohledu odběratele? Původní faktury prostě nahradím opravenými a podám dodatečná přiznání DPH a následná kontrolní hlášení? A jak účtovat vyrovnání DPH mezi námi a dodavatelem?

 

Obrat DPH - rozdělení příjmů na spolupracující osobu

Pokud manžel rozděluje příjmy v daňovém přiznání a spolupracující manželku, počítají se rozdělené příjmy do obratu pro DPH? Domnívám se že ne, protože do obratu se počítají zdanitelná plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, je to správně?

Obrat pro povinnost vést podvojné účetnictví

Podnikatel, fyzická osoba, v prosinci 2018 uskutečnil dodání zboží na Slovensko pro plátce DPH. Zahrnuje se toto dodání zboží do JČS do obratu pro povinnost vést v r. 2019 podvojné účetnictví? Touto transakcí fakturace v r. 2018 přesáhla 25 mil. 

Obrat pro vedení účetnictví u společnosti bez právní subjektivity

Společnost bez právní subjektivity má tři společníky. V současné době vedou daňovou evidenci. V roce 2018 dosáhli společného obratu 65 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že jsou tři společníci, jednotlivě nepřesáhli hranici obratu za kalendářní rok, aby se stali účetní jednotkou. Vzhledem k tomu, že se pohybují na hraniční hodnotě obratu, vzniká u nás pochybnost, jak se vypořádat s chápáním obratu pro povinnost vést účetnictví od roku 2019, kdy došlo k výrazným změnám v zákoně o DPH pro společnosti (bez právní subjektivity). Pověřená osoba bude nadále fakturovat za celou společnost a na příjmech a výdajích společnosti se podílí 20 %. Zbylí dva společníci se podílí každý 40 %. V momentě fiktivní přefakturace, kterou musí kvůli přiznání a odvodu DPH společníci mezi sebou provádět, výrazně narůstá obrat dle zákona o DPH za společnost. Z pohledu zákona o účetnictví, a tedy dosažení hranice pro vedení účetnictví se tyto fiktivní operace do obratu zahrnují, nebo se bude brát obrat pouze té pověřené osoby, která fakturuje navenek, a což je skutečný obrat, který se sledoval do roku 2018? 

Výše obratu pro DPH u příjmů z pronájmu

Pronajímatel má příjmy z pronájmu, které se skládají z nájmu a z příjmů za služby spojené s nájmem (energie, vodné, stočné, teplo, STA, poplatky za užívání výtahu, úklid apod.). Jaké příjmy se zahrnují do obratu pro účely DPH? Pouze příjmy z nájemného, nebo i příjmy za služby spojené s nájmem?

Nákup zboží pro osobní spotřebu a obrat na DPH

Fyzická osoba, neplátce DPH, poskytuje poradenskou činnost v oblasti kosmetické. Spolupracuje s kosmetickou firmou, kde je registrována a může odebírat zboží za velkoobchodní ceny. Svým známým toto zboží objedná na své IČ, ale neplatí ho ani jí nepřijde domů, rovnou je směřováno k nim. Taková osobní spotřeba, ale za rok ve výši cca 300 000 Kč. Nemá z toho žádný zisk. Je toto zboží součástí obratu na DPH (tzn. za služby + za „odebrané“ zboží)? Měla by o něm účtovat?