Nejnovější otázky

Sleva na děti a střídavá péče

Může zaměstnanec, který je rozvedený a má střídavou péči o dvě nezletilé děti, uplatňovat slevu na obě děti po celý rok s odůvodněním, že děti jsou většinu dní v měsíci u otce - zaměstnance a že bývalá manželka je vedena na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, tudíž si nikde slevu na děti neuplatňuje?

Služby v oblasti pořádání tanečních soutěží v ČR

Jsme společnost s. r. o., neplátce DPH. Na podzim proběhne na území ČR taneční soutěž pro účastníky, kteří uhradí startovné. Účastníci jsou lidé z EU a ze třetích zemí. Jak to bude z pohledu DPH? Všichni tanečníci si platí startovné jako jednotlivci-občani, a to ať z EU, tak ze třetích zemí. Musíme u účastníků z EU řešit registraci k DPH jako IO, a jak přistupovat ke zdanění startovného u lidí ze třetích zemí z pohledu DPH? Museli bychom se stát IO, kdybychom fakturovali startovné pro firmy do EU nebo do třetích zemí?

Služba do třetích zemí

Český plátce DPH provádí grafické práce na webových stránkách plátci DPH do Švýcarska. Jak DPH na vystavené faktuře do Švýcarska? Jaká by byla situace v případě neplátce, švýcarského podnikatele?

Fiktivní pojištění - EU

1. Máme zaměstnance, kterému odvádíme zálohy na daň z příjmů v ČR. Je to Němec, český daňový rezident a na základě Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům odvádí sociální a zdravotní pojištění v Německu. Hrubý příjem jsme mu dosud navyšovali o fiktivních 34 % (důchodové a zdravotní pojištění). Chápu dobře, že od července máme navyšovat hrubou mzdu pro výpočet daně z příjmů ne o 34, ale o 33,8%? Někde jsem četla, že by se hrubý příjem neměl navyšovat (v případě zemí EU) o těchto 34 %, ale o pojištění, které se platí v daném státě = v tomto případě v Německu. Je toto pravda? Pokud ano, jak se dá zjistit správné procento?

2. Máme klienty, kteří pár měsíců v roce pracují v zahraničí jako zaměstnanci, tam platí daň z příjmů i důchodové a zdravotní pojištění. V českém daňovém přiznání použiji metodu vynětí pro tento příjem (předpokládejme, že toto je dobře neb toto není předmět mého dotazu). V takovém případě se navyšoval tento příjem opět o 34 % fiktivního pojištění a příjem se následně vyjmul. O kolik procent se bude tento příjem navyšovat za rok 2019, když máme část roku 34 % a část roku 33,8 %? Nebo bych měla použít skutečně odvedené/zaplacené pojištění v dané zemi, jedná-li se o EU?

Náležitosti likvidačního protokolu a kontrola správce daně

U s. r. o. probíhá kontrola finančního úřadu. Ve Výzvě k prokázání skutečností správce daně uvádí: „V likvidačním protokolu není uveden čas provedení likvidace. Protokol o likvidaci tedy neprokazoval veškeré skutečnosti, které je k prokázání likvidace poplatník povinen předložit dle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů“. Jaký dopad může mít neuvedení konkrétního času (den je uveden) likvidace? Je možné dodatečně dodatkem k likvidačnímu protokolu doplnit čas provedení likvidace? Případně jakým způsobem je možné dodatečně uvést likvidační protokol do bezchybného stavu?

Dobropis na zboží starší 3 let bez DPH

Dostali jsme dobropis na zboží, které se vztahuje k faktuře za zboží starší 3 let a paní účetní mi tvrdí, že v tomto případě se fakturuje bez DPH. Odkazuje se na § 42 (zřejmě odst. 6 a 7) zákona o DPH. Původní zboží bylo fakturováno s DPH. Jak je to správně?

Přefakturace služby do EU

Tuzemská firma, plátce DPH, přijala od jiného tuzemského plátce fakturu za dopravu (stěhování zaměstnance - jeho majetku) z Polska do Česka. Kompletní faktura se bude přeúčtovávat plátci do Polska. Je správné, když přijatou fakturu zaúčtuju s daní (tj. základ/účet přefakturace + 21% DPH) a zároveň vystavím fakturu na polského odběratele (plátce) v režimu reverse charge?

DPH - registrace

Německá společnost, která je registrovaná k DPH v Německu, nakoupí v ČR od české společnosti zboží. Toto zboží obratem prodá na Slovensko - slovenskému občanovi, kdy zboží je tedy dodáno s přepravou z ČR na Slovensko. Má tento německá subjekt registrační povinnost v ČR díky této transakci? Pokud ano, podle jakého ustanovení a má již zdanit ihned tuto první transakci?

Jednorázová úprava odpočtu DPH

U osobního automobilu byl uplatňován poměrný nárok na odpočet DPH, tj. vozidlo se používalo jak k soukromým, tak služebním účelům. Nyní je vůz prodán v pětileté lhůtě. Lze provést jednorázovou úpravu odpočtu DPH i v případě jeho prodeje plátci do EU, tj. došlo k osvobozenému plnění. Ustanovení § 78d hovoří o tom, že se musí jednat o uskutečnění plnění dodání zboží - tj. chápu správně, že pod tento pojem se řadí jak zdanitelné plnění, tak i osvobozené s nárokem na odpočet? 

Zboží objednané podnikatelem mimo EU a rozeslané koncovým klientům v rámci EU a mimo EU

Kanadská firma (podnikatel) si u české firmy (plátce DPH) objedná výrobu šanonů a rozesílku jejich koncovým klientům (občanům) - 95 % zásilek v rámci EU, 5 % do zemí mimo EU. To znamená, že šanony vyrobíme a přepravcem zašleme ke konečnému spotřebiteli (občané). Půjde o vývoz zboží osvobozené od DPH a v přiznání k DPH to bude na řádku 26 a v kontrolním hlášení se neuvádí? A jak to bude s DUZP - bude to datum uvedené na přepravním dokladu z pošty?

Kanadské firmě (podnikateli) jsme za zboží zatím žádnou fakturu nevystavili a není registrovaná k dani v rámci EU. Nabývá vlastnictví ke zboží v momentě, kdy je předáno přepravci, který zajišťuje předání zboží konečnému spotřebiteli.

Ještě pro upřesnění, vyrobili jsme 300 šanonů. Těchto 300 šanonů jsme odeslali 300 koncovým spotřebitelům (70 % do České republiky Českou poštou, 25 % na Slovensko Slovenskou poštou, 5 % mimo EU Českou poštou. Podací archy z pošty jsme předali kanadské firmě, hlídají si doručení sami.

A jak by to vypadalo, kdybychom zajišťovali jenom dopravu bez výroby šanonů? Šlo by v tomto případě o službu osvobozenou od DPH?