Nejnovější otázky

Výroba cideru, skladové karty, výrobní listy

Nově vzniklé s. r. o. zkouší nový produkt - výroba cideru (prodej bude zpočátku symbolický např. do 5 000 Kč měsíčně). Zjišťuji řešení, které by bylo v rámci administrativního a technického zázemí řešitelné a zároveň by bylo v souladu se zákonem o účetnictví. Účetnictví bude vedeno externě metodou B a sklad si bude řešit firma odděleně.

Společnost obhospodařuje smluvním vztahem část sadu, ze kterého si sbírá jablka na sklad. Vylisováním jablek vzniká mošt, ten se dále neprodává a slouží výhradně pro výrobu cideru. Cider vzniká procesem kvašení a čištění z moštu. Do moštu se postupně přidává např. síra, kvasinky, želatina, bentonyt případně jiná dochucovadla. Složitěji by se dalo říct, že z moštu vzniká tzv. čistý mošt a tzv. suchý cider, smícháním těchto dvou nakonec vznikne finální cider, který je jediným výrobkem, který se prodává.

Společnost by pro jednoduchost preferovala vést pouze 3 karty zásob. Jablka, mošt a finální cider (a nevést dva meziprodukty při výrobě čistý mošt a suchý cider). Karta jablek by měla status materiálu, mošt nedokončená výroba, cider výrobek. Mezi výdejkou z karty moštu a příjemkou na kartu cideru by vznikla určitá časová prodleva a v případě této nedokončené výroby by se ocenila na základě plánované kalkulace ocenění moštu, přidaných ingrediencí a výrobních režií. Ocenění jablek na kartu zásob by bylo dle tržní ceny obdobných jablek, protože nejsou nakupovány. Ocenění moštu by vycházelo z tržní ceny moštu na výrobu cideru - nebo doporučujete jiný postup? A ocenění cideru vychází dle podrobné kalkulace přímých nákladů, kde je zcela zásadní hodnota moštu např. z 70 % a ztráta kalu např. z 20 % (ztráta hmotnosti při čištění apod.). Do kalkulace jsou započítány odborným odhadem náklady na další ingredience a výrobní režie.

Nakoupené ostatní ingredience - želatina, síra atd. budou účtovány do spotřeby na unikátní analytické účty 501.AE bez vedení skladové karty a do hodnoty zásob budou navedeny pomocí nedokončené výroby (respektive výrobku) MD 121/D 581 (MD 123/D 583), aby neovlivňovaly výsledek hospodaření. Nicméně nikoliv ne na základě skutečné spotřeby, ale pouze plánované kalkulace. Je takový to postup možný, nebo byste doporučili jiný?

Firmě kromě vedení 3 skladových karet zásob vznikne povinnost evidovat ještě výrobní listy? Co si má na takových to výrobních listech evidovat a v jakém okamžiku? Např. v případě v případě vylisování jablek a související příjemce na kartu moštu (by evidovala datum skončení výroby a množství jablek, ze kterých tento mošt vznikl. U výroby cideru z moštu by tento výrobní list byl zřejmě složitější - co je vše nutné tam psát a nejde to udělat nějak normovaně, aby vycházel z plánované kalkulace? A plánovaná kalkulace by byla na konci roku opravena dle skutečnosti na realitu?

 Kromě 3 skladových zásob bude firma mít 3 zásoby typu obaly - vratné láhve, přepravky a sudy. Je možné tyto evidovat na zálohových účtech 314.AE (lahve) apod. Tyto obaly nakupuje od větších firem (MD 314.AE/D 321) a prodává zvlášť položkou na faktuře k cideru (MD 311/D 314.AE). Účetní výsledek daného účtu na 314.AE by zároveň sloužil k porovnání stavu z fyzickou inventurou a mohl by být zaúčtován inventarizační rozdíl. Je tento postup vedení obalů možný, nebo se musí účtovat do nákladů (metodou B) na účet 504.AE a vést skladové karty?

Zdanění příjmu z USA = LLC Partnership

Američan s přechodným pobytem v ČR, který je český daňový rezident, má jediné příjmy americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se to daní jako samostatná výdělečná činnost. V USA to pán zdanil. Má otázka je: 1) Daní se toto v ČR? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2) Musí se zde přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdrav. pojištění a z příjmu takto vydělaného platit toto pojištění? 

Faktura za služby od neplátce z EU

Tuzemská firma - plátce DPH přijala od slovenského dodavatele fakturu za potrubářské práce (výstavba nového vedení potrubí nebo oprava stávajícího). Práce byly prováděny v tuzemsku. Faktura je vystavená bez DPH, na faktuře je uvedeno, že dodavatel není plátcem DPH. Jedná se o poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti s místem plnění v tuzemsku? Je tuzemská firma povinna přiznat DPH, i když slovenský podnikatel není plátcem DPH? Případně, je dodavatel – slovenská firma povinna registrovat se k dani v tuzemsku nebo na Slovensku?

Životní připojištění

Poskytovatel životního a penzijního připojištění doporučuje velice výhodný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Prodává svůj produkt, ale otázkou je, zda není mimo zákonný rámec. Předkládá zpracovaný model, kdy zaměstnanec uzavře DPP na 4 hodiny měsíčně za 500,- Kč hrubého a k tomu vyplácí maximum životního pojištění 4 166 Kč měsíčního příspěvku. Děkujeme

Vykázání osvobozeného dodání nemovitosti v DPH

Prodáváme nemovitost, administrativní budovu v režimu osvobození. Kupující složil u notáře na zvláštní depozitní účet peníze za prodej v plné výši. Kdy vykážu v hlášení DPH? DUZP u dodání bude datum složení finančních prostředků u notáře? Ke dni DUZP vykážu osvobozené dodání na řádku 50 a současně na řádku 51 ve sloupci „s nárokem na odpočet DPH“? Budovu jsme využívali po celou dobu vlastnictví jako kancelářské prostory, tedy jsme uplatňovali plný nárok na odpočet u přijatých plnění. Zůstáváme v ní dále v nájmu. Jak ovlivní osvobozený prodej koeficient u DPH?

Silniční daň a odpisy

Podnikatel OSVČ, podvojné účetnictví, má v majetku osobní automobil a nákladní přívěs, které nevyužívá každý měsíc. Osobní automobil je určen jako náhradní vozidlo pro zákazníky, kteří mají u podnikatele auto v opravě a nákladní přívěs je určen pro dovoz ojetých aut z EU. Musí platit silniční daň za osobní automobil a za přívěs i v měsících, kdy je celý měsíc nepoužíval? Jak by to následně bylo s daňovou uznatelností odpisů a povinného ručení a havarijního pojištění?

Zdaňování dceřiné společnosti města

Město hodlá založit společnost, která bude provozovat veřejně prospěšnou činnost – ztrátové sportoviště – jež bude dotovat a dále společnost, která bude provozovat klasickou – ziskovou - podnikatelskou činnost. Nabízí se tři možnosti (jejich existenci jsem si ověřila na obchodním rejstříku): • Příspěvková organizace pro sportoviště a s. r. o. pro ziskovou činnost. • Dvě s. r. o., jedna bude zisková, druhá díky dotacím „na nule“. • Jedna s. r. o., kde zisky jedné činnosti budou pokrývat ztrátovou druhou činnost a případná výsledná ztráta bude dotována. Jde mi hlavně o poslední alternativu. Je možné bez daňových rizik takto postupovat - tedy dotovat ztrátu sportovišť ziskovými středisky? Je možné tyto činnosti daňově kompenzovat? S dopadem, dceřiná společnost města bude ve ztrátě nebo s nulovým základem daně? Je žádoucí dosáhnout alespoň kompromisu - tedy ztrátu sportovišť částečně kompenzovat ziskovými středisky a zároveň poskytnout menší dotaci a tím obhájit „přiměřený“ zisk?

Silniční daň - prodané auto

Auto jsme prodali dne 7. 5. 2019, ale v technickém průkazu bylo auto přepsáno na nového majitele až 18. 6. 2019. Za jaký měsíc máme v tomto případě odvést silniční daň? A dále prosím o upřesnění: když je auto prodáno 24. 5. 2019, poslední silniční daň se platí za měsíc 4/2019, je zde nějaký rozdíl, když se auto prodá bazaru anebo jakékoliv jiné osobě? Poslední otázka se týká karavanu, který je v obchodním majetku, je to osobní auto do 3,5 tuny. Je nutné odvádět silniční daň za celý rok, i přesto, že z roku je v provozu pouze 2 měsíce? Značky do depozitu nedáváme, ale v zákoně o SD jsem se ani tuto podmínku nedočetla. Jediné co mám k dispozici, je placené hlídané parkoviště za období celého roku. 

Práce na nemovitosti v jiném členském státě

Česká OSVČ, neplátce, plánuje poskytovat stavební práce (omítky) na nemovitostech v Německu. Jaké povinnosti z hlediska DPH bude muset splnit v případě, že práce provede v Německu pro podnikatele, a jaké, pokud práce provede v Německu pro nepodnikatele?

DPH - vývoz zboží

Naše společnost (český plátce) v praxi se často setkává s těmito případy. Případ č. 1: Kupujícím je česká obchodní společnost (plátce či neplátce DPH), kdy je sjednána obchodní podmínka „CIF přístav ve třetí zemi“, tj. naše společnost je vedena na celních dokumentech jako vývozce. Domníváme se, že v tomto případě můžeme dodávku osvobodit od české DPH. Příklad č. 2: Kupujícím je obchodní společnost, která má sídlo v jiném členském státě EU, kdy je sjednána obchodní podmínka „EXW náš závod“, nicméně naše společnost je vedena na celních dokumentech jako vývozce, a máme tedy potvrzení od celního úřadu, že zboží opustilo území EU. I v tomto případě se domníváme, že dodávku můžeme osvobodit od české DPH.