Smluvní závazek držet specifickou zásobu a její správné uplatnění do nákladů
Plné znění otázky
Společnost dodávající komplexní hardwarové řešení se svému odběrateli smluvně zavázala, že po určitou dobu (např. 36 měsíců) bude držet specifický náhradní díl (např. nějaký unikátní čip) pro případ nefunkčnosti původního dílu. Tento náhradní díl má hodnotu v řádech stovek tisíc Kč a samostatně je neprodejný. Je také velmi nepravděpodobné, že by mohl být v budoucnu užit pro jinou zakázku. Společnost tedy náhradní díl nakoupila a po celou dobu ho evidovala na skladě jako zásobu. V roce 2018 uplynula zmíněná garanční lhůta a náhradní díl již nemá pro společnost žádnou hodnotu. Lze za těchto okolností dostat hodnotu náhradního dílu do daňově uznatelných nákladů v roce 2018? Nebo měla být hodnota náhradního dílu vzhledem k jednoznačnému závazku ho mít k dispozici pro konkrétního odběratele uplatněna do daňových nákladů již v roce vyfakturování zakázky spolu s ostatními náklady?