Expertní odpovědi

Překročí-li zaměstnanec měsíční limit přesčasové práce (cca 32 – 35 hodin), zbytek mu evidujeme jako hodiny, které si vybere v náhradním volnu. Časem se tyto hodiny nashromáždí a zaměstnanec nemá šanci si je vyčerpat. Proto jsem se s ním dohodla, že mu každý měsíc několik hodin proplatíme (jsou to hodiny již z loňského roku). Ale když sečtu tyto jeho proplacené hodiny z loňska a letošní hodiny (v rámci 150 neplacených), překračuje tím povolený měsíční limit. Jak máme postupovat v tomto případě?

Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, vedu daňovou evidenci. Pronajímám si nebytové prostory na základě smlouvy o pronájmu nebytových prostor. Na základě této smlouvy jsem pronajímateli zaplatil kauci na nájemné a na zálohy na energii ve výši dvou měsíčních splátek. Nevím, zda si tuto kauci mohu uplatnit v daňových výdajích v roce, ve kterém jsem ji zaplatil či nikoliv. V nájemní smlouvě je uvedeno, cituji doslova: \"nájemce zaplatí pronajímateli při podpisu smlouvy nájemné za dva měsíce, tj. 26 000 Kč a zálohy na energie za dva měsíce, tj. 4 000 Kč. Celkem 30 000 Kč. Tato částka slouží jako složená kauce a bude zúčtována za poslední dva měsíce nájemního vztahu.\" Nevím tedy, kdy správně uplatnit daňové výdaje z této zaplacené kauce, zda v momentě zaplacení (v tom případě budu mít ve výdajích v daném roce o dva měsíční nájmy více), nebo zda až v momentě započtení na poslední dva měsíce nájmu (což ale může být také klidně až za pět deset let).

Běžnou praxí je, uhradit nájemci, který končí nájemní smlouvu na nebytový prostor, odstupné. Je možno takového odstupné zahrnout do daňových výdajů v daňové evidenci? V písemné dohodě o odstupném není specifikace, že by šlo o náhradu technického zhodnocení, cenu za přenechané vybavení, apod. ... Uváděno je pouze odstupné z důvodu ukončení nájemního vztahu původním nájemcem s třetí osobou - vlastníkem nebytových prostor. Následně byla uzavřena nájemní smlouva mezi novým nájemcem a vlastníkem nebytových prostor. Odstupné je nákladem k zajištění, dosažení a udržení příjmů, protože bez něj by nebylo možné nájemní smlouvu získat. Nicméně zákon o dani z příjmu takovýto náklad výslovně neuvádí jako daňový. Za jakých podmínek by odstupné bylo možné uplatnit do daňových výdajů?

Zaměstnanec byl vyslán na týdenní školení od pondělí do pátku. Pořadatel školení vystavil daňový doklad zahrnující kurzovné a stravné. Stravné není blíže popsáno, budeme tedy předpokládat, že se jedná o zajištění oběda. Na dokladu je stravné uvedeno ve výši 655,50 + 19 % DPH = 780 Kč. Ubytování zaměstnance jsme zajistili v hotelu včetně snídaně. Součástí ceny za ubytování je i cena podávané snídaně. Tzn. kolik stojí pouze snídaně není z daňového dokladu zřejmé. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům celodenní stravné ve výši 160 Kč. Krácení při bezplatném poskytnutí některého jídla je vnitřním předpisem stanoveno jednotně o 25 %. Zaměstnanec byl informován o krácení za bezplatně poskytnuté snídaně a obědy před vysláním na školení. Celodenní stravné bude tedy kráceno o 50 %, tzn. zaměstnanci bude vyplaceno 80 Kč denně. Pro zjednodušení výpočtu budeme předpokládat pro všech pět dnů nárok na celodenní stravné. A zároveň poskytnutí snídaně i oběda ve všech pěti dnech. Daňově uznatelnými náklady zaměstnavatele: Stravné 80 x 5 dní = 400 Kč Cena stravování = jaká částka ze 780 Kč? Daňově neuznatelnými náklady zaměstnavatele: Cena stravování = jaká částka ze 780 Kč? Cena snídaně není z daňového dokladu zřejmá. Znamená to, že daňový doklad za ubytování včetně snídaně zaúčtujeme komplet do daňově uznatelných nákladů? Vycházíme z předpokladu, že max. sazba celodenního stravného podle § 176 je částka 165 x 5 dní = 825 Kč. Pak hodnota stravování 780 Kč, přestože zahrnuje pouze poskytnutí oběda, bude celá daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele? Včetně nároku na odpočet DPH? Žádám o uvedení konkrétních částek pro výše uvedený příklad jak daňově uznatelných tak daňově neuznatelných.

Společnost s ručením omezeným (plátce DPH, vede účetnictví), kupní smlouvou v 11/2007 koupila budovu s pozemkem od fyzické osoby. V 01/2008 byl podán návrh na KÚ na změnu vlastníka. V letošním roce bude budova zbourána a na pozemku bude během příštího roku vystaven bytový dům s následným prodejem jednotlivých bytů. Jak účtovat o kupní smlouvě, demolici a následných prací vč. materiálu spojených s novou výstavbou bytového domu? Při čerpání úvěru budou úroky vstupovat do pořizovací ceny?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, měla prodejnu potravin. Klesly tržby, nepokryly výdaje a tak musela prodejnu v červenci uzavřít. Aby se zbavila zásob, tyto průběžně zlevňovala a zbytek zásob vyprodala za 50 %. Marže - rabat činil v letech 2007 a 2008 zhruba 19 %, v roce 2009 20 %, v roce 2010 24 % a v roce 2011 25 %. Pokud stejným způsobem porovnáme rabat v roce letošním, k datu uzavření prodejny činí 0,83 %. Lze tedy konstatovat, že zásoby byly v podstatě vyprodány za nákupní ceny. Jak postupovat v tomto případě, aby nedošlo k doměření daně z příjmu, eventuálně DPH při případné kontrole správcem daně. Pokud bude nutné dodanit např. na cenu obvyklou? Jak tuto stanovit, vzhledem k rabatům předchozích let?

Klient-plátce DPH a stavební firma-plátce DPH ukončili spolupráci. Rozestavěná stavba se nyní nechá ocenit znalcem a klient bude požadovat rozdíl mezi platbami a odhadní cenou rozestavěné stavby po stavební firmě, jelikož to považuje za bezdůvodné obohacení. Pravděpodobně o tom rozhodne i soud (nejspíše ve prospěch klienta). My bychom tento rozdíl považovali za finanční plnění a tudíž bez DPH, nicméně jistý si tím nejsem. Máte s tímto problémem zkušenosti?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Naše firma uspořádala prezentační akci pro naše obchodní partnery. Vyúčtování této akce je rozděleno na pronájem prostor, kde byla akce uskutečněna a občerstvení, které bylo v rámci prezentace poskytnuto. Chtěla bych se zeptat, zda je možné celou částku uplatnit do nákladů a na jaký účet a také, zda je možné si odečíst i DPH?

Fyzická osoba - občan Ukrajiny bude poskytovat společnosti s ručením omezeným se sídlem v ČR know-how, tuzemská společnost mu za to bude platit pravidelně sjednanou odměnu. Vznikne občanovi z Ukrajiny na území ČR stálá provozovna a povinnost registrace k DPH v ČR, když tu nebude fyzicky přítomen?

Na základě roční inventarizace skladu bylo rozhodnuto, že budou vyřazeny z důvodu nepoužitelnosti (zastaralosti) některé zásoby. Jednalo se převážně o nepoužitelné náhradní díly na již vyřazené automobily. Tyto zásoby budou vyřazeny buď odvozem a prodejem do Kovošrotu nebo likvidací na skládce odpadů. Jakým způsobem účetně zlikvidovat tyto zásoby. Můžeme účtovat přímo na účty MD 501/D 112 nebo jako manka na účet č. 548? Dále prosíme o sdělení, zda musíme tuto likvidaci zásob dodanit platnou sazbou DPH. Jedná se o zásoby, při jejichž pořízení odpočet DPH byl uplatněn. Zásoby jsou uloženy ve skladu více než 5 let.

S. r. o. plátce DPH, pořizuje zboží z EU. Na faktuře od dodavatele je uvedena hodnota zboží - 3% skonto za platbu předem. Transakce probíhá následovně: • Platba za zboží předem 9700 EUR. • Dodání zboží. • Faktura od dodavatele zní na 10000 EUR - 3 % skonto za platbu předem (částka 9700 EUR není vyčíslena). • Podle českého zákona o DPH ale také směrnice je dodavatel na faktuře povinen zohlednit slevy z ceny, které byly poskytnuty přede dnem uskutečnění plnění. Toto pravidlo ovšem není dodavatelem dodrženo (běžná praxe na fakturách např. z Německa). Otázky: 1) Do Intrastatu (a prahu pro Intrastat 8 mil. Kč) se započítává částka 9700 EUR nebo 10000 EUR? (domníváme se, že by se mělo jednat o 9700 EUR, protože toto hodnotu odběratel za zboží zaplatil) 2) Pro účely DPH se v přiznání k dani z přidané hodnoty musí uvést 9700 EUR, jinak by byl porušen zákon o DPH i směrnice k DPH EU. Je možné, aby se hodnoty v přiznání DPH a intrastat lišily?

Jsme a. s. plátci DPH máme 100 % nárok na odpočet DPH. V roce 2012 jsme nakoupili osobní automobil, podle předběžného propočtu soukromých a služebních jízd jsme uplatnili odpočet ve výši 70 %. Za celý rok činí služební jízdy 85 %. Můžeme si provést úpravu odpočtu na ř. 45 přiznání DPH ve výši 15 % z celkové výše DPH ‒ § 75 DPH a v dalších čtyřech letech provádět úpravu ve výši 1/5 na ř. 60 přiznání DPH - § 78,78a?

ČR s. r. o. má půjčené finanční prostředky od ČR fyzické osoby, od ČR s. r. o. a od zahr. právnické osoby. Toto ČR s. r. o. se z důvodu finančních problémů dohodlo s ČR s. r. o., s ČR FO a zahr. právnickou osobou na odpuštění úroků z půjček. Všichni věřitelé s tímto odpuštěním úroků souhlasili. Lze takto staré úroky odpustit? Výše odpuštěných úroků by na straně ČR s. r. o. (dlužníka) byly vyúčtovány ve prospěch výnosů a zdaněny. Protože však prozatím plynoucí úroky nebyly uhrazeny, byl od r. 2008 postupně zvýšen ZD o náležící úrok v rámci daňového přiznání jako nezaplacený závazek po 36 měsících §23/3/a/12. Bylo by možné nějak daňově zohlednit tyto již „dodaněné“ úroky? Na straně ČR s. r. o. (věřitele) by odpuštěné úroky byly vyúčtovány na vrub nedaňových nákladů. Nejsem si jistá, jak postupovat u české fyzické osoby, která je zároveň spřízněnou osobou (společník). Vznikne této fyzické osobě z odpuštěných úroků nějaká povinnost?

Podnikatel, plátce DPH, poskytuje elektroinstalační práce v režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací, v základní sazbě daně pro plátce DPH. Jak to bude s vyúčtování přijaté zálohové platby? Např. 30. 1. 2013 přijmeme na účet zálohu ve výši 50 000 Kč (od plátce DPH). Je třeba vystavit daňový doklad k přijaté záloze, když je daň nula (z důvodu zvláštního režimu)? Celková částka bude 80 000 Kč a bude fakturována 15. 2. 2013.

Pracoviště jedné fakulty vysoké školy je umístěno v blízkosti areálu fakultní nemocnice, kde je možné si zakoupit parkovací kartu pro celoroční parkování. Zaměstnanci fakulty žádají o proplacení nákladů na tyto parkovací karty. Za jakých podmínek je možné tyto parkovací karty zaměstnancům uhradit?  

Ve školní jídelně při naší ZŠ se stravují kromě žáků a zaměstnanců i cizí strávníci a též bývalí zaměstnanci. Pokud je důchodce nadále v pracovním poměru, je mu vyměřena částka za oběd stejně jako ostatních zaměstnancům - hodnota surovin (finanční normativ) + příspěvek z FKSP. Cizí strávníci platí hodnotu surovin, režii + zisk. Jaká cena by měla být vyměřena našemu důchodci, který už není v PP? (do důchodu odcházel jako učitel na naší škole). Domníváme se, že jako cizím strávníkům + příspěvek z FKSP, na který má jako bývalý zaměstnanec nárok (pracovník požaduje stejné podmínky jako v době, kdy pracoval ve škole).

Je někde v zákoně uveden výčet úkonů správce daně směřující ke správnosti daně? Prosím o názor k těmto lhůtám: 1) Za 8/2004 jsme zaplatili pozdě daňovou povinnost k DPH. Nyní ve 12/2010 nám bylo vyměřeno penále. a) Mám správný názor, že jednal FÚ správně neboť se jedná o 6 lhůtu DO KONCE ROKU 2010? Je díky tomuto vyměřenému penále nutno počítat opět od 12/2010 s 3 lhůtu na kontrolu DPH za zdaň. období 8/2004? b) Jak by vypadala situace, kdyby FÚ vyměřil do 31. 12. 2010, poslal přes datovou schránku, ale firma by si vyzvedla platební výměr až po 1. 1. 2011? 2) V 5/2006 jsme podali sami, bez podnětu FÚ dodatečné DP na DPPO na daň vyšší za rok 2005 a rozdíl zaplatili. a) Může přijít FÚ ve shora uvedeném případu na kontrolu daně z příjmu za rok 2006, protože vyměřil penále? b) Mohl by přijít na kontrolu, pokud by penále vyměřeno nebylo?

Společnost s r. o., plátce DPH. Lze samostatně poskytnutou cestovní službu dopravy osob (lístky na trajekt) poskytovat jako službu osvobozenou od DPH podle § 70 zákona, tj. jako osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně, jehož hodnota je vykázána v ř. 25 daňového přiznání? Pokud tato služba bude poskytnuta společně se službou ubytování ve třetí zemi, bude nutno v souladu s § 89, odst. 7 zákona o DPH odvést daň z přirážky v poměru odpovídajícím poskytnutým službám na území EU a ve třetí zemi (trajekt se pohybuje zčásti na území EU a zčásti na území třetí země)? Jaký kurz použít pro přepočet cizí měny za účelem výpočtu daně z přirážky podle § 89, odst. 3 zákona: pevný kurz platný pro účetní jednotku stanovený ve vnitropodnikové směrnici nebo denní kurz ČNB platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, tj. ke dni uskutečnění cestovní služby - viz. stanovisko MFČR z 10. 5. 2005 (pozn. skutečně uhrazená částka odpovídá kurzu banky ke dni úhrady faktury)?

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnancem podle § 52 - pro nadbytečnost, v posledním měsíci zaměstnání mu přizná odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec měl v užívání firemní auto. Je možné přenechat zaměstnanci toto osobní auto a považovat to za odstupné? Jak to firma (spol. s r. o.) zaúčtuje? Jak to zdaní zaměstnanec (§ 10 - ostatní příjmy)? Hodnota auta bude vyčíslena přesně na základě odhadu.

Jak správně odvést DPH při výrobě jídelny v ČR a dopravě s montáží do EU ve variantách pro plátce a neplátce DPH. Dále, jaký rozdíl bude při variantě přímé fakturace do Dánska a ve variantě subdodávky pro českého plátce a kdo bude podávat souhrn. hlášení. Je nutné zařizovat pro krátkodobou montáž do 1 týdne nějaké povolení nebo hlášení v této zemi?