Poměrový koeficient u automobilu (PHM, opravy, parkování, pořízení)
Plné znění otázky
Firma při pořízení vozidla předpokládala 100% využití pro ekonomické účely. Proto zvolila kvalifikovaným odhadem 100% odpočet DPH. I když jiné auta měla minulý rok koeficient různý, avšak v dané chvíli předpokládala, že automobil nebude využívat zaměstnanec pro svoje účely. Byl tento postup při prvotním odpočtu v pořádku? V průběhu roku nakonec použil zaměstnanec automobil i pro soukromé účely.
1) Firma v prosinci dle skutečného využití pro ekonomické účely vyrovná odpočet daně na ř. 45 za pořízení automobilu v případě, že se skutečnost o více než 10 % bude lišit. Je to tak?
2) Firma po celý rok uplatňuje plný odpočet DPH z pohonných hmot a oprav v souladu s kvalifikovaným odhadem 100 %. V přiznání za prosinec dojde k vyrovnání, např. pokud automobil byl využíván z 80 % pro ekonomický účel, tak 20 % DPH z pohonných hmot a DPH na konci roku vrátí. Firma zkrátka nechce měsíčně dodaňovat PHM a opravy na měsíční bázi využití skrz vyšší administrativu (dle § 75 odst. 2 ZDPH - kdy dodaňuje na ř. 1 měsíčně), ale preferuje až na konci roku dle stavu k 31. 12., v prosincovém přiznání toto DPH vrátit na ř. 45 za celý rok. Je tento postup v pořádku?
3) Chápu správně, že pokud má firma vozidel víc, tak je možné si vybrat metodiku odvodu DPH za jednotlivé auta zvlášť i za celý vozový park dohromady? V případě postupu dle konkrétního auta si firma vede analyticky spotřebu PHM a opravy za dané auto zvlášť a vyrovná odpočet za PHM a opravy dle konkrétního auta samostatně. U souhrnného postup by vypočetla součet všech údajů z knih jízd a dle % využití celého vozového parku hromadně vyrovná odpočet za PHM a opravy všech vozidel. Podle toho jaký postup by si firma vybrala, tak by dodržovala celý rok a postup/metodiku by byla schopna doložit při kontrole.
4) Může firma plně odečíst DPH z účtenek za parkování ze 100 % bez vyrovnání dle % využití, pokud se jedná o parkování ryze za ekonomickým účelem firmy? A naopak parkování, které nesouviselo s ekonomickou činností, vůbec do účetnictví nedávat? Nebo doporučujete parkování vyrovnávat stejně jako nákup PHM a oprav dle % využití auta?
Doplňující otázky:
1) Pokud by firma byla v oné situaci, že by tušila, že auto využije zaměstnanec minimálně i pro soukromé účely (dovolená) a zároveň, aby firma nemusela uplatňovat administrativně pracnější postup, tak je třeba, aby si hned zpočátku zvolila kvalifikovaným odhadem poměrný koeficient, který bude nižší než 100% (např. 90%.). Neuplatněné DPH 10% z oprav, PHM bude účtovat do daňových nákladů a neuplatněné (10%) DPH z ceny pořízení automobilu bude účtovat do majetku, který se dostane do nákladů odpisy. Je tato moje hypotéza správná? 2) Nevím, jestli jsem porozuměl správně. Napsal jste: " Výhrady bych měl také k uváděnému záměru neřešit poměrný odpočet daně jednotlivě za každý vůz (dlouhodobý majetek) plátce, ale paušálně za celý vozový park, tedy za množinu (skupinu) dlouhodobého majetku. K tomu nenacházím právní oporu, jelikož jak § 75, tak posléze navazující úprava odpočtu daně v § 78 a následujících ustanoveních ZDPH hovoří v jednotném čísle o „dlouhodobém majetku“… " Ano, chápu, že nelze řešit poměrný odpočet daně u DPH hromadně z pořízení ceny dlouhodobého majetku (aut), ale myslel jsem to ve smyslu hromadného odpočtu za PHM a oprav vozidel. Když si firma nesleduje náklady za PHM a opravy aut po speciálních analytických účtech (501.PHM.auto1, 501.PHM.auto2 ), tak nezbývá než vzít všechny knihy jízd dohromady a udělat úpravu daně dle hromadné tabulky za všechny automobily dle počtu km. Je tento hromadný postup u PHM a oprav správně? Nebo ne? Pokud by tento hromadný postup u PHM nebyl v pořádku a v účetnictví by byly všechny nákupy PHM evidovány na jednom účtě, tak bych musel vycházet pro účely vrácení poměrného odpočtu z nějaké průměrné ceny na trhu - šlo by to?