Expertní odpovědi
Společnost nakupuje v tuzemsku i v zahraničí zboží, které dále v tuzemsku nebo do EU a mimo EU prodává. Zboží je nakupováno od partnerských distributorů výrobce Western Digital, který má sídlo ve Velké Británii. Partnerský distributor veškeré prodeje eviduje pro výrobce a výrobce na základě těchto obchodů společnosti vyplácí na účet z partnerského programu odměny. Výrobce, který vyplácí tyto odměny, je z Velké Británie. Jedná se o nákup služeb mimo EU? Má společnost, které takto přijdou peníze, povinnost přiznat daň na výstupu s nárokem odpočtu na vstup?
Společnost v rámci výstavby nové budovy určené k pronájmu vyjmula z pořizovacích nákladů na dokončení této nemovitosti nákup movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok (konkrétně jde o nábytek: lavice, stoly, židle, zrcadla na pověšení na zeď, PC vybavení (klávesnice, optické moduly) v celkové hodnotě 334 tis. Kč (žádná z těchto věcí nemá pořizovací cenu za 1 ks větší než 80 000 Kč). Jaké máme možnosti účtovat/odpisovat tento soubor - 1. VARIANTA jde o účetní soubor tj. společnost si stanový časový odpis např. na dobu 3 let a daňové odpisy se budou rovnat účetním? nebo 2. VARIANTA společnost nechce tento soubor odpisovat, pouze časově rozliší náklady na pořízení souboru na období dle její směrnice na 3 roky tj. účtování v roce pořízení celá faktura: 381/321 a část této faktury v roce pořízení k 31. 12. přeúčtována 501/381 a v dalších 2 letech to stejné, tak abych účet 381 postupně rozpustil do nákladů?
Jsme pořadatelé reklamních soutěží, výherci jsou převážně fyzické osoby, a v případě výhry, která překročila částku 10 000 Kč jsme odváděli srážkovou daň ve výši 15 % z celé hodnoty výhry. Takto jsme praktikovali do konce roku 2023. Od roku 2024 ze zákona o dani z příjmu vypadlo osvobození [§ 4 odst. 1 písm. f) ZDP] pro výhry z reklamních soutěží do 10 000 Kč. Veškeré reklamní výhry jsou tedy považovány za příjem dle § 10 ZDP a my jakožto pořadatel soutěže - plátce daně - musíme srážet srážkovou daň ze všech výher bez ohledu na její hodnotu?
Prodej bytu byl uskutečněn na přelomu roku 2023/2024. Kupní smlouva podepsána 21. 12. 2023, do katastru nemovitostí zapsáno 24. 1. 2024, s právními účinky 2. 1. 2024. Časový test nesplněn, osoba tam nebydlela více jak 2 roky - prodej bytu neosvobozen. Nicméně, byt se původně koupil v roce 2022 v hodnotě 4,5 mil., nyní se prodal za 3,6 mil., tudíž se ztrátou. Rezervační poplatek 200 000 Kč přijat už v roce 2023, zbývající doplatek 3,4 mil. přijat až 24. 1. 2024. I když je byt prodán ze ztrátou, tak není prodej osvobozen a jde mi o to, kdy uvést do daňového přiznání.
Bude to:
Daňové přiznání za rok 2023 - příloha 2, ostatní příjmy dle § 10 ZDP - příjem 200 000 Kč (rezervační záloha) - proti tomu výdej 200 000 Kč (část kupní ceny).
Daňové přiznání za rok 2024 - příloha 2, ostatní příjmy dle § 10 ZDP - příjem 3,4 mil. (doplatek ceny) - proti tomu výdej 3,4 mil. (část kupní ceny do výše příjmu, aby základ byl 0). Nebo je tomu jinak? Jedná se o FO nepodnikající, která má dále jen příjmy ze zaměstnání.
Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082?
Několik let pronajímám byt a proti příjmu z § 9 ZDP uplatňuji jako jediný výdaj odpisy. V roce 2022 jsem přiznala jen příjem a základ daně snížila o ztráty minulých let. V roce 2023 bych chtěla použít jako výdaj 30% paušál a ze základu daně opět použít předcházející ztrátu. Mohu střídat každý rok jiný způsob výdaje, kterým by byl buď 30% paušál z příjmu, nebo skutečný výdaj, kterým by byl pravděpodobně opět jen odpis? Rokem, kdy uplatním paušální výdaje, se odpis bytu oddaluje o 1 rok, nebo se započítává místo paušálu? Pro DPFO za rok 2023 bych mohla využít ztráty roku 2019 nebo až roku 2020?
Faktura přijatá vystavená dne 2. 1. 2024 s DUZP patří do salda dnem vystavení - 2. 1. 2024, do nákladů se vztahuje k období r. 2023. Do nákladů vždy proúčtováváme interním dokladem. Takto je to dle mého názoru v pořádku. Je nějaká možnost tuto situaci vyřešit jiným způsobem? Pro účely vedení sledujeme náklady z pohledu manažerského, tudíž by potřebovali, aby faktura byla v období se kterým souvisí, tzn. v r. 2023. Dle mého názoru by zde být neměla, závazek vzniká dnem vystavení faktury tedy v r. 2024.
Občan ČR má příjmy jen ze zaměstnání, jako odčitatelnou položku dle § 15 ZDP uplatňuje úroky z hypotéky na svůj byt, který zakoupil. V roce 2023 tento byt na základě nájemní smlouvy pronajímal své babičce, a to v období od června do listopadu. Příjmy z pronájmu zahrnu do § 9 ZDP, uplatním buď skutečné nebo paušální výdaje ve výši 30%, podle toho, co bude pro něj výhodnější. Můžu úroky z hypotéky uplatnit v plné výši jako odečitatelnou položku ze základu daně dle § 15 ZDP, nebo je potřeba tyto úroky poměrem rozpočítat podle doby pronájmu a ty pak zahrnout jako výdaj dle § 9 ZDP?
Jak ukončit řádně pracovní poměr se zaměstnancem, který přestal chodit do zaměstnání a žádným způsobem nekomunikuje? Při nástupu uvedl adresu trvalého pobytu (Magistrát města Brna) a zasílací adresu na jiném místě. Na uvedené zasílací adrese jsme chtěli dokumenty k ukončení předat osobně, ale nebyl tam a jeho partnerka nám sdělila, že ho vystěhovala a že bydlí někde v Brně. Proto jsme poslali dokumenty na adresu trvalého pobytu (Magistrátu) do vlastních rukou. Odtud se nám pošta vrátila s uvedením, že jmenovaný je na adrese neznámý. Momentálně nevím, jakým způsobem můžeme ukončit pracovní poměr a k jakému datu. Dosud evidujeme v docházce neomluvenou absenci, tudíž máme povinnost odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu a pravděpodobně to bude nedobytná pohledávka za zaměstnancem?
Sociální podnik (podnikající fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku) v letošním roce čerpá tzv. provozní úvěr v programu S-podnik od Národní rozvojové banky. Tento úvěr je bezúročný a čerpá se postupně na základě zaslaných daňových dokladů. Jedná se o faktury za materiál, který souvisí s projektem, na jehož základě byl úvěr schválený. Splácení poskytnutého úvěru pak bude probíhat v pravidelných měsíčních splátkách. Zahrnuje se tento provozní úvěr při čerpání do příjmů podléhajících dani?
Mám k dispozici jeden vývozní doklad na vývoz zboží do USA vystavený na naši společnost (vývozcem je naše společnost), na kterém jsou uvedena čísla 3 faktur, dvě jsou vystavené naší společností, třetí je vystavena naším dodavatelem. Jakou částku mám uvést do vývozu zboží v DPH? Obávám se, že pokud vykážu v DPH jen naše vystavené dvě faktury, tak FÚ bude po nás chtít i ten rozdíl, nebo může i zákazník uvést ve svém DPH ten rozdíl? Nebude problém, že je vývozní doklad vystavený jen na nás?
OSVČ vede pro svůj přehled účetnictví (vlastní rozhodnutí a ze zákona nemusí) a pro DPFO využívá paušální výdaje OSVČ - 60 % vývoj software. Každý rok přikládám k DPFO rozvahu, výsledovku a přílohu, ale snad zcela zbytečně. Je to v případě paušálních výdajů nutné? Mohu v jeho případě použít jednotný kurz, protože jeho příjmy jsou výhradně mimo ČR?
Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba, pořizuje z EU od plátců zboží. Vztahuje se k pořízení zboží z EU nějaký limit, při nepřekročení kterého česká s r. o. nemusí platit DPH? Dřív ten limit existoval.
Firma A, která má sídlo v ČR a je plátcem DPH poskytuje službu do EU. Službu poskytuje firmě B, která je plátcem DPH a má slovenské DIČ. Služba obsahuje vykládku, balení a nakládku zboží. Firma B SK pošle firmě A CZ své zboží. Firma A CZ zboží vyloží z transportu, zabalí do patřičných beden a naloží zboží do dalšího transportu ke konečnému zákazníkovi, který je na území ČR. Bude tato služba balení pro slovenskou firmu s místem plění podle § 9 ZDP nebo bude místo plnění v tuzemskou a faktura za službu balení by se vystavovala s tuzemkou daní? Je podmínkou pro PDP aby se zboží vrátilo zpět na území EU?
Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH?
Občan podává každý rok přiznání k dani z příjmu fyzických osob z důvodu souběhu více pracovních poměrů. V ČR nepodniká ani nevykonává jinou činnost. Rezidentem je v České republice, má zde bydliště a rodinu, ale národností je Slovák. V roce 2023 koupil na Slovensku apartmán, který pronajímá ke krátkodobému pronájmu. Bylo mu sděleno, že má na Slovensku podat daňové přiznání a příjmy z pronájmu na Slovensku zdanit. Je tento postup správný? Patří příjmy z nájmu ze Slovenska i do českého daňového přiznání? Pokud ano, jaký doklad máme po slovenském FU chtít? Doklad o zaplacení daně na Slovensku, kopie přiznání?
Společnost má zálohový koeficient na DPH z důvodu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Osvobozené plnění bez nároku na odpočet jsou úroky z poskytnutých půjček. Nyní společnost pořizuje vozidlo, které bude používat pro svoji ekonomickou činnost. Musí DPH z nákupu vozidla krátit zálohovým koeficientem?
Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být úročená a jakou výší úroku?
A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?
Biskupství zřídilo charitu (nestátní nezisková církevní organizace). Farnost, která je také zřízena biskupstvím, vlastní nemovitost, kterou pronajímá charitě (nájemní smlouva) za symbolickou 1 Kč. Režim nájemní smlouvy byl za symbolické nájemné byl zvolen z důvodu čerpání dotace na opravu a rekonstrukci budovy charitou. Použije se na nájemné § 23 odst. 7 ZDP, tzn. je pro účely ZDP nutné použít obvyklé nájemné, případně může mít popsaný stav jiné daňové konsekvence?
Nezisková organizace (z.s.) vlastní nemovitost, kterou přenechá formou výpůjčky jiné neziskové organizaci. Vypůjčitel provede na nemovitosti technické zhodnocení (se souhlasem vlastníka) a vlastník dá souhlas s daňovým odpisováním vypůjčiteli. Otázka je, zda v případě ukončení výpůjčky bude mít provedené technického zhodnocení nějaký daňový dopad (daň z příjmů) u vlastníka nemovitosti, když nedojde k žádné finanční kompenzaci z titulu provedeného tech. zhodnocení a toto zhodnocení nebude ani odstraněno (tzn. vlastník převezeme zpět zhodnocenou nemovitost. § 23 odst. 6 řeší prakticky stejnou situaci, ale výslovně uvádí pouze nájem. Pokud by vlastník musel dodanit hodnotu tech. zhodnocení k datu převzetí nemovitosti zpět do vlastního užívání, bylo by možné, aby takový příjem byl od daně z příjmů osvobozený v situaci, kdy užití nemovitosti vlastníkem (tj. včetně tech. zhodnocení) je čistě pro jeho hlavní, tedy neekonomickou činnost?