Expertní odpovědi

Společnost s.r.o. splácí měsíčně úvěru z korunového účtu v měsíčních splátkách v EUR. Celkový závazek - výše úvěru je zaúčtován dle kurzu uvedeného úvěrovou společností. Měsíční splátka z korunového účtu je účtování dle kurzu uvedeného bankou, z které je úvěr splácen. Jedná se o české plátce. Jak se na konci ročního účetního období vypořádat s kurzovým rozdílem? Dle směrnice účtujeme kurzové rozdíly jednotným kurzem ČNB pro daný rok. Při účtování kurzem ČNB nám ale vznikne rozdíl v závazku oproti úvěru.

Jaké sazbě DPH bude podléhat demolice stodoly? Stodola je u rodinného domu, ale samostatně stojící. Stodola je v havarijním stavu. Bude se pouze likvidovat, nebude souviset s novou výstavbou?

OSVČ po celý rok 2020 vykonávala činnost vedlejší. V řádně podaném přehledu ji nevyšla povinnost zaplatit sociální pojištění, přihlášku k účasti na důchodové pojištění nepodala. V roce 2024 zjistí, že její daňový základ za rok 2020 byl vyšší a na sociálku podá opravný přehled. Tento vyšší daňový základ není ale tak vysoký, aby automaticky založil účast na důchodovém pojištění - může se OSVČ v tomto opravném přehledu přihlásit k účasti na důchodové pojištění dobrovolně?

Jsme škola, příspěvková organizace zřízená ÚSC. Ráda bych se zeptala na možnost čerpání prostředků FKSP na vitamínové prostředky v souvislosti s přijetím úsporného balíčku. Je možné v r. 2024 nadále zaměstnancům pořizovat z FKSP vitamínové prostředky a bude toto plnění podléhat dani z příjmů a příslušným odvodům (soc. a zdrav.)? 

Musí společnost na konci roku účtovat interními doklady kurzové rozdíly? s.r.o. vždy vyčísluje kurzovou ztrátu nebo zisk z konečných zůstatků na eurových účtech + v eurové pokladně (přepočet kurzem čnb k 31.12.) Ale musí vyčíslovat i kurzové rozdíly ke konci roku u 1) pohledávek (vystavených faktur v Eurech), když je tento rozdíl zúčtováván vždy při úhradě faktury aktuálním denním kurzem čnb a s úhradou je vyčíslen i případný kurzový zisk a ztráta, které se počítají z hodnoty faktury, ve které byla faktura pořízena (zaúčtována na počátku). 2) u půjčky dceřiné společnosti, společnost má dceřinou společnost na Slovensku, které půjčuje finanční prostředky. Je potřeba ke konci roku vyčíslit kurzový rozdíl z této půjčky, která je zasílána v Eurech na Slovensko a slovenská společnost ji postupně dle možností v průběhu roku splácí? Jedná se o půjčku cca 5 mil a kurzový zisk by ke konci roku činil cca 160 tis. Kč. Nebo je možné o kurzových rozdílech neúčtovat a až dojde k úplnému splacení půjčky, tak vyúčtovat až vzniklý nedoplatek/přeplatek jako kurzový rozdíl..? Jedná se o to, zda může společnost k vyčíslování kurz. rozdílů přištupovat dvojím způsobem, t.j. zůstatky pokladny a banky vyčíslovat a ostatní nechávat nevyčíslené a případné rozdíly likvidovat s úhradami nebo až po úplném zaplacení?

Klientka si koupila byt ve smlouvě je napsáno velikost bytu 74 metru plus 20 metru terasa. Co mam uvést do přiznání 74 metru nebo nebo 94 metru spolu s terasou? Také koupila parkovací místo v domě a sklep. Musí se to také danit? Není to uvedeno v katastru a ani ve smlouvě není jejich velikost. Musí se to vůbec uvádět v přiznání? Nebo je to osvobozené? 

Odebíráme jídlo pro zaměstnance z nedaleké restaurace. Od ledna 2024 je cena dovezeného jídla včetně DPH 12% celkem 140 Kč. Je možné napsat směrnici tak, že hodnota celého oběda je 140 Kč včetně DPH, přičemž základ činí 125 Kč a DPH činí 15 Kč a zaměstnavatel hradí ze základu 100 Kč, zaměstnanec 25 Kč a z DPH hradí zaměstnavatel 12 Kč a zaměstnanec 3 Kč. Což by znamenalo, že pro zaměstnavatele je uznatelným nákladem 100 Kč základ + 12 Kč DPH = celkem 112 Kč a pro zaměstnance činí doplatek 25 Kč základ a 3 Kč DPH = celkem 28 Kč a zaměstnanec částku 28 Kč včetně DPH uhradí zaměstnavateli. Pokud jsme pochopili zákon a metodický (neočíslovaný) pokyn MF k benefitům správně, tak od dodanění na straně zaměstnance lze ustoupit, pokud bude splněno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek v roce 2024 max. do výše 116,20 Kč a ve směrnici zaměstnavatele bude jasně stanoveno, že zbylý rozdíl si zaměstnanec doplatí. Fakturu z restaurace bychom účtovali: příspěvek zaměstnavatele ve výši základu na účet 527xxx, DPH z oběda za zaměstnavatele na účet 343xxx a doplatek zaměstnance, který by byl vyčíslen za základ a DPH zaměstnance na účet 3359xxx a proti tomu účet 6489xx ve stejné výši. Prosíme o radu, jak jinak postupovat. 

Společnost CZ plátce DPH poskytuje službu v hodnotě 400 tis. Kč (datum vystavení dokladu 31.12.2023) na Slovensko osobě do té doby neregistrované k DPH. Slovenský příjemce služby (odměna za poskytnutí práva uzavírat lic. sml.) se stal osobou registrovanou k DPH 10.1.2024 a prý dle slovenských pravidel se nemusí stát osobou identifikovanou na tak krátkou dobu a máme si DPH odvést v ČR. Prosím o vyjádření, jak postupovat. 

Může být mzdový výměr nižší než zákonná minimální mzda v případě, že zaměstnanci náleží každý měsíc mimořádná odměna? Díky této odměně hrubá mzda zaměstnance dosahuje minimální mzdy v r. 2024. Ve mzdovém výměru je věta „K této základní mzdě Vám může být přiznána prémie v maximální výši 20%“. Je to takhle dostačující? Společnost má směrnici k mimořádným odměnám při práci nad rámec stanovených m2 úklidu ploch na základě které, jsou mimořádné odměny vypláceny.

Je možné, aby pedagog fakturoval školské právnické osobě? Konkrétně se jedná o výuku občanské výchovy.

Manžel daroval manželce v roce 2021 pozemek, na kterém začali svépomocí stavět rodinný dům. V roce 2024 chtějí rozestavěný rodinný domek s pozemkem prodat. Mají faktury jen za nákup materiálu, což je velice nízká částka. Je možné dle § 10 odst. 5 použít jako výdaj cenu stanovenou ve znaleckém posudku? Nebo je to možné jen na pozemek a stavbu musí doložit skutečnými náklady/výdaji?

Zaměstnanci podniku mají nárok na stravenky v hodnotě 100 Kč za směnu. Při delší směně než 11 hodin vznikne zaměstnanci nárok na druhou stravenku v hodnotě 100 Kč. Zaměstnanec tedy při směně delší než 11 hodin dostane stravenky v hodnotě 200 Kč. V rámci konsolidačního balíčku došlu k novelizaci § 6 odst. 9 písm. b) Zákona o daních z příjmů. Předpokládám správně, že dle tohoto paragrafu bude mít zaměstnanec 116,2 Kč (70% horní hranice stravného) osvobozen od daně a zbývající část 83,8 Kč bude podléhat dani z příjmů a pojistným odvodům? Z hlediska podniku pak bude celých 200 Kč daňově uznatelný náklad?

Firma má v katastru nemovitostí zapsaný pozemek - ostatní plocha. V minulém roce na něm firma začala stavět výrobní halu a administrativní budovu. Do konce roku má hala i administrativní budova hotové obvodové zdi, střechu. Chybí dodělat elektroinstalaci, topení, rozvody vody. Jaký je prosím správný postup při sestavení daňového přiznání k dani z nemovitých věcí? K 1.1.2024 je v katastru nemovitostí zapsaný nezměněný stav, tedy pozemek - ostatní plocha.

Firma má v areálu čističku odpadních vod, která se ale v současné době nevyužívá k čištění odpadních vod ani jinému účelu. Nelze tedy uplatnit osvobození od daně z nemovitých věcí a musí se zdanit jako stavba pro podnikání N ?

Je nákup detektoru radarů daňově uznatelný náklad? OSVČ, plátce DPH, se zabývá montážní činností, k výkonu podnikání využívá automobil v majetku firmy. 

Dodavatel, který poskytuje střešní práce, provedl zaměření střechy u rodinného domu splňující podmínky pro sociální bydlení. Standardně by tedy zhotovení střechy fakturoval se sníženou sazbou 12% DPH. Se zákazníkem se ale nakonec na zakázce nedomluvil a bude fakturovat jen zaměření střechy pro účely cenové nabídky. Může i toto zaměření střechy fakturovat se sníženou sazbou DPH 12%? Platí snížená sazba DPH i v případě, že fakturuje za střešní práce na obytném domu, který se skládá z několika bytů a splňuje podmínky pro sníženou sazbu, ale odběratelem je SVJ?

Matka a otec třech dětí jsou rozvedení. Nejstarší a prostřední dítě bylo svěřené do střídavé péče rodičů. Rodiče si mezi sebou písemně dohodli, že uplatňovat slevu na vyživované stasrší dvě děti bude po celou dobu otec. Matce bylo nejmladší dítě soudně svěřené do výhradní péče. Jaké pořadí určí matka třetímu nejmladšímu potomkovi v Prohlášení k dani, když na první dvě děti má "N" a "N"?

Na kolik hodin dovolené má zaměstnanec nárok? 1. zaměstnanec - pracuje pouze v pondělí a úterý od 1. 3. 2024 á 8 hodin, tj. 16 hodin týdně, 2 zaměstnanec - pracuje středa - 5,5 hod., čtvrtek - 8,5 hod a pátek 5.5 hod, tj 19,5 hod. týdně, také od 1. 3. 2024 3. zaměstnanec má při plném pracovním úvazku nárok na 25 dnů dovolené. 

Firma s. r. o. má takovou praxi, že při návštěvách a jednáních dává stávajícím zákazníkům ale i těm potencionálním různé drobné dárky. Převážně čokolády, cukrovinky, a nejdražší položkou jsou asi řezané květiny. Minulá účetní firma dávala všechny tyto výdaje bez omezení nedaňově na účet 513. Je to takto v pořádku i pro rok 2024 nebo to může mít nějaká úskalí či limitace?

Z ustanovení § 25 odst. 1 písm. x) ZDP vyplývá, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat u vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaje na dopravu, mimo jiné, výdaje (náklady) na spotřebované pohonné hmoty. Patří mezi pohonné hmoty Ad Blue nebo různá aditiva, přídavná do pohonných hmot a je nutné je z daňově uznatelných výdajů (nákladů) vylučovat?