Expertní odpovědi

Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.

Zaměstnanec má exekuci, ale "vlastní" družstevní byt. Když byt není zapsán v katastru nemovitostí najde jej exekutor? Mám obavu, zda exekutor může po zaměstnanci požadovat prodej členského podílu v družstvu, ve kterém vlastní byt.

Připravuji daňové přiznání pro osobu, která v 2023 měla příjmy z Dánska a následně z ČR. Je daňovým rezidentem ČR. Uplatnila jsem v rámci smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Dánskem metodu zápočtu. Je možné rozdíl mezi zaplacenou a započtenou daní z Dánska dle § 6 odst. 13 odečíst od celkového základu daně? Nejsem si jistá, zda jsem tento odstavec správně pochopila. 

Společnost zprostředkovává různé služby (široký záběr). Tyto služby pak přefakturuje + zvlášť na faktuře vyčíslí provizi,. Má provize sledovat DPH u původní služby (např. pokud je sužba osvobozená dle §68,70...) Nebo se vždy řídíme základním pravidlem dle §9?

Jak zaúčtovat, odepisovat, popř, rozlišit nákup know-how? Jedná se o akciovou společnost - pivovar, společnost založena v roce 2018, fakturovaná částka v roce 2024 je 650 000 Kč.

Zaměstnavatel poskytuje v souladu s kolektivní smlouvou lázeňské pobyty zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Pobyt je zaplacen zaměstnavatelem v okamžiku rezervace. Na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad – čerpání sociálního fondu, na straně zaměstnance se jedná o osvobozené nepeněžní plnění dle § 6 odst.9 písm d). V případě, že je pobyt z důvodu nemoci zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka zrušen, jsou ze strany lázeňského zařízení uplatněny storno poplatky ve výši 50% hodnoty pobytu. Jsou storno poplatky také považovány za plnění dle § 6 odst.9 písm. d) a vstupují do limitu osvobozených nepeněžních příjmů na straně zaměstnance?

OSVČ byla zřízena datová schránka, ale není moc zběhlá v jejím používát. Může podat daňové přiznání elektronicky z portálu daňové správy a pak zanést na podatelnu podepsaný e-tiskopis? Nebo musí poslat přiznání tou svojí datovou schránkou? 

Ve vztahu k příjmům uvedených v § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 nebo bod 2 zákona o daních z příjmů a povinnosti srazit daň z těchto příjmů [§ 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů] rád bych se zeptal, jak se postupuje v případě nerezidenta, který vyjma honoráře za veřejné vystoupení si sjedná ve smlouvě náhradu za dopravu na místo vystoupení a per diems za dobu strávenou v místě vystoupení. Náhrada za dopravu a per diems souvisí s předmětným veřejným vystoupením umělce. Je povinnost provést srážku daně jen ze sjednaného honoráře a nebo provést srážku daně též i z hodnoty dopravného a per diems? A jak by se postupovalo, kdyby nerezident uzavřel na veřejné vystoupení dvě smlouvy. V jedné smlouvě se bude řešit honorář a ve druhé samostatné smlouvě se budou řešit náhrady za dopravu a per diems?

Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Pořídili jsme na firemní pozemek zahradní domek Duramax 7,8m2. Pořizovací cena tohoto domku byla 9900,- bez DPH + dlažba, která se musela dát jako podlaha (v hodnotě cca 5.000,-). Zahradní domek bude sloužit jako sklad pro nářadí a ostatní věci, které potřebujeme někde uskladnit. Je nutné zařadit domek jako dlouhodobý majetek a odepisovat ho (případně v jaké odpisové skupině), nebo můžeme zařadit jako drobný dlouhodobý majetek a účtovat rovnou do spotřeby? 

Budeme likvidovat prodejnu se smíšeným zbožím. Jak prodat zboží před koncem doby spotřeby - DPH jen ze zlevněné ceny a odpis zboží ze skladu v celé hodnotě? Je tento odpis daňový? Mohli bychom před dnem uzavření prodat zbytek zboží třeba jen za 50 %? Jak s DPH a jak to půjde do nákladů? 

Náš zaměstnanec se staral o postiženého syna od 1. 3. 2023 - 31. 3. 2024 z důvodu vážně nemocné manželky, která se jinak o syna stará. Čerpal neplacené volno. Se zaměstnancem jsme neukončili pracovní poměr po dobu, kdy se o syna staral. Má zaměstnanec nárok na dovolenou za rok 2023 a 2024, kdy se o syna staral? 

Česká filmová produkční servisní společnost platí cizincům, zahraničnímu filmovému štábu (ne hercům, umělcům, tam je to celkem jasné viz srážková daň 15%), za poskytované služby na základě faktur. Jsou to osoby z EHS s Intra-EU VAT číslem, jejichž pobyt a příjmem v ČR přesáhne 183 dnů v roce. Daňovými rezidenty jsou stále ve své domovské zemi (v rámci EHS). Jak v tomto případě postupovat a co poradit takovému cizinci, který se přijde zeptat, co má dělat se svými daněmi? Bude si muset takový cizinec v ČR zřídit registraci plátce daně z příjmu, a zahrne do celkových příjmů i příjmy před touto registrací? Zcela konkrétní příklad: občan Maďarska, registrovaný s Intra-EU VAT, maďarský daňový domicil, poskytuje služby českému subjektu (filmová servisní společnosti) na území v ČR po dobu delší než 183 dnů, za poskytnuté služby dostává pravidelnou odměnu od českého subjektu (filmové servisní společnosti). Kde a jak bude odvádět jaké daně?

Agentura práce musela po nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti do 1. 4. 2024 doplatit kauci do výše 1.000.000,- Kč, tj. poskytnout dalších 500.000,- Kč. Kauci jsem doplatili a zaúčtovali na 378-221. Nyní jsem si ale uvědomili, že nemáme zaúčtovanou tu původní kauci, která byla složena ve výši 500.000,- Kč při založení agentury práce před 5 lety. Účetnictví jsme přebrali od jiné firmy a ta to neproúčtovala. Jak bychom nyní měli zaúčtovat, abychom měli správně na účtě 378 jeden milión korun a poté i v rozvaze?

V jaké sazbě by se měly prodávat proteinové nápoje, které si dá zákazník ve fitcentru po cvičení? Tento nápoj je umíchán s proteinového prášku přímo obsluhou.

Posuzuje se úrok z termínovaného vkladu (právnická osoba) jako plnění osvobozené bez nároku na odpočet (našla jsem názor, že uložení peněz v bance na termínovaný vklad může spadat pod § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH?

Automobil je využíván k ekonomické činnosti, společnost chce uplatnit paušální výdaj na dopravu 5 000  Kč. V některých měsících však vozidlo nejezdilo, tzv. stálo. Je tedy správné uplatnit paušální výdaj pouze za měsíce, kdy byl automobil využíván?

Vyúčtování vody u plátce DPH Jsme plátci DPH , pronajímáme bytové i nebytové prostory. Platíme zálohy za spotřebu vody, DPH je nula. Na konečné vyúčtování je na faktuře vyčísleno DPH, ale vzhledem k tomu, že pronájmy poskytujeme plátcům i neplátcům (jedná se o jednotky bytové i nebytové) DPH si z konečné faktury nenárokujeme. Jak máme přefakturovat nájemcům spotřebu vody? Je správný postup : skutečná potřeba vody jako základ daně plus DPH?

Jakým rodinným příslušníkům lze poskytovat benefity od zaměstnavatele? Lze i na partnera, se kterým není zaměstnanec sezdán? A na rodiče či jiné příslušníky rodiny?

Předmětem činnosti společnosti je provádět správu nemovitostí na základě uzavřených smluv. Kromě této činnosti provádí dle vzájemných dohod na základě předem stanovených cenových nabídek součinnost (čili dohled) na pracemi pro majitele nemovitostí, kterým provádí správu. Jde o nemovitosti určené k pronájmu pro podnikatele. Práce se konkrétně týkají dohledu (součinnosti) při pracech, které jsou zajištěny jinými dodavateli např. dojde k poškození majetku vlastníka nemovitosti, tato společnost zajistí dodavatele, aby byl majetek následně opraven nebo jde o součinnost při pracech při dokončování stavebních úprav v rámci nebytových prostor majitele nemovitostí, stavební úpravy opět zajišťují jiní dodavatelé, společnost zajistí dohled na těmito pracemi, následně úklid těchto prostor prostřednictvích svých zaměstnanců apod. Jak stanovit nedokončenou činnost v případě, že tyto práce započali v roce jednom a jsou dokončeny v roce dalším? Kalkulační jednicí v tomto případě bude konkrétní zakázka, kterou si strany vzájemně domluví a cena bude vycházet z ceny přímých nákladů (tj. přímý materiál, který společnost nakoupila pro účely této zakázky - účet 501), dále přímých mezd (mzdy úklidu, manažera vč. odvodů: účty 521, 527, 524) a dále pak je povinnost tam dávat i nepřímé náklady? Jak je stanovit? Co to v tomto případě může být - např. může to být odpis vysavače použitého na vysátí prostor?