Expertní odpovědi

Máme firemní automobil, který během letních prázdnin poskytujeme zaměstnanci bezúplatně pro soukromé účely. Zaměstnanci strháváme 1 % ze vstupní ceny automobilu vč.DPH ze mzdy tyto měsíce, ale jak je to s uplatňováním DPH při servisech, kontrolách, opravách vozů, které jsou prováděny během celého roku? V jaké výši si společnost neuplatní DPH na vstupu, když auto pro soukromé účely je jen na 2 měsíce v roce, a to v poměru 70 na 30 %?

Společnost s.r.o. vlastní nebytové prostory, které jsou zkolaudovány jako restaurace a dále je pronajímá. Tyto nebytové prostory jsou dle LV součástí stavby- bytového domu, který je tak zapsán v katastru nemovitostí. V současné době je pro potřeby restaurace nutná výměna vzduchotechniky. Fakturace stavebních prací je v přenesené daňové povinnosti. Přestože vzduchotechnika slouží výhradně pro potřeby nebytových prostor- restaurace, avšak v bytovém domě, pochopila jsem, že správně má být v tomto případě u stavebních prací odvedena, a zároveň i uplatněna snížená, tedy 12 %-ní sazba DPH (plátce pronajímá tyto prostory s DPH na výstupu, a tak má nárok na odpočet) ?

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

Akciová společnost má 50% podíl v s. r. o. V roce 2023 došlo k výplatě zisku s. r. o. U matky se výnosy převedly na účet 665. Tento účet bude vyjmut v DPPO 23 jako nedaňový výnos. Bylo mi řečeno, že se musí dodanit náklady související s držbou podílu a že to lze řešit formou nepřímých nákladů ve výši 5 % vyjmutého zisku. Je to tak? V DPPO bude mít a. s. vyjmut nedaňový účet 665 a k tomu 5% náklady? Na jaký řádek v DP se tyto náklady uvádějí? Předpokládám, že se o nich neúčtuje, je to jen v rámci DPPO. Účet 665 vstupuje do hospodářského výsledku firmy a po odvodu 15% srážkové daně FO může být vyplacen akcionářům (FO). Platí to tak?

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holansku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

Máme fakturu přijatou za zboží od dodavatele, na hlavičce je uvedená adresa např. USA, Anglie. Níže je informace o VAT např. DE, FR. Zároveň zde někdy je také uvedená informace o intrakomunitárním plnění - fakturováno bez DPH. Někdy informace o intrakomunitárním plnění chybí, a přesto je faktura bez DPH. Je to takto v pořádku? Jedná se o pořízení zboží z EU a stačí udělat DPH - vstup a výstup? Z faktury nelze zjistit kudy zboží šlo.

Firma občas poskytne půjčku, z níž jí dle smlouvy plyne nárok na úroky vypočítané vždy k 31. 12. Jak se promítnou tyto nároky v kráticím koeficientu pro DPH dle § 76 zákona o DPH? Bude se jednat o osvobozená plnění a do jakého řádku DPH se uvádí?

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

V roce 2022 jsem prodala pozemky, které jsem zdědila po rodičích. Za část peněz jsem v tomtéž roce koupila pro kamarádku byt, s tím, že ona prodá svůj dům a peníze mi vrátí. Bohužel jej však nestihla včas prodat a já se musela nechat zapsat na katastr nemovitostí jako majitelka (na základě kupní smlouvy). Až na konci roku 2023 se jí podařilo dům prodat a mě vrátit peníze (kupní smlouva na prodej nemovitosti). Cena bytu a vyplacená částka se shodují. Byt nebyl v obchodním majetku. Budu muset za rok 2023 platit daň z příjmu fyzických osob?

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Jaká je sazba DPH v roce 2024 pro ekonomickou činnost instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace? V případě fakturace těchto služeb neplátci DPH je to 12% sazba a v případě fakturace plátci DPH se jedná o sazbu 12 % v režimu přenesené daňové povinnosti?

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.

Klient provozuje „rodinný penzion“. Je povinnost ze zákona vést knihu ubytovaných hostů?

V případě, že firma s. r. o., která se zabývá prodejem vozů do zahraničí, se k této činnosti pokusí vymyslet a prorazit s novou stavebnicí. V malém množství si začne díly tisknout na 3D tiskárně, zaplatí patent, logo, návody a snaží se zaujmout u firem zabývajících se výrobou a prodejem hraček. Jak všechny tyto náklady účtovat z pohledu DPH a daně z příjmů?

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Jsme s. r. o., plátci DPH, účtujeme způsobem B. Uzavřeli jsme s naším dodavatelem zboží „Kupní smlouvu na zboží a smlouvu o poskytnutí finančního bonusu“. Dodavatel nám dodal stroj (pro nás hmotný majetek) za 30 0000 Kč bez DPH, vystavil fakturu a splátkový kalendář na 30 měsíců na celou tuto částku. Je ujednáno, že pokud odebereme od dodavatele každý měsíc zboží ve stanovené výši, tak nám bude každý měsíc dobropisovat částku ve výši splátky, stanovené ve splátkovém kalendáři, až do celkové výše ceny stroje. Vlastnické právo ke stroji přechází na nás až po úplném zaplacení stroje. 1. Jak účtovat pořízení stroje a v jaké výši a kdy ho zařadit do majetku? 2. Jak účtovat jedn. dobropisy – minusem na účet zboží nebo pořízení majetku? 3. Jak je to s účetními a daňovými odpisy – kdy a v jaké výši začít odpisování 4. Pokud nesplníme výši odebraného zboží v měsíci, tak musíme v tomto měsíci splátku zaplatit a dodavatel nevystaví dobropis. Bude to mít vliv na pořizovací cenu stroje při odpisování?

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?