Vyřazení pozemků z obchodního majetku, zúžení SJM a následný jeho prodej
Plné znění otázky
OSVČ zemědělec vede podvojné účetnictví má jeho obchodním majetku (OM) pozemky, jejichž koupě je datována 5 let tomu zpětně, kde je kupujícím on a manželka a nabývají pozemky do SJM. Pozemky vložil neprodleně po nabytí do SJM do svého OM manžel. Jelikož ale ne všechny pozemky obhospodařuje, plánoval již při koupi, že prodá pozemky pod stavbou, která je cizího vlastníka. Čekal 5 let, jak mu poradil náš předchůdce, ovšem zapomněli na to, že pozemky jsou stále po celou dobu v jeho OM a po jejich vyjmutí z OM majetku by se pro osvobození počítal další časový test 5 let. V případě, že se by pozemky vyřadily z OM manžela, posléze by manželé zúžili SJM o tyto pozemky ve prospěch manželky a následně by je pak prodala manželka, mohlo by se jednat o osvobozené plnění u manželky ? Vypořádání SJM by nebylo předmětem daně § 3 písm. c), tj. zúžení SJM. Podle § 10 odst 2 příjmy plynoucí ze SJM se daní u toho, kdo je měl zahrnuty v obchodním majetku a tato podmínka by po zúžení SJM o tyto pozemky nebyla naplněna a nešlo by při prodeji o příjmy plynoucí se SJM. Příjem z prodeje pozemků by danila manželka jako výhradní vlastník. Manželka není spolupracující osobou a ani nikdy pozemky neměla ve svém OM. Pozemky měl v OM manžel, který zdaňuje podle § 7, je plátce DPH a vede podvojné účetnictví. Mohli bychom tímto postupem, tj. vyřazení z OM manžela, následné zúžení SJM ve prospěch manželky o tyto pozemky a realizací prodeje pozemků manželkou dospět k tomu, že 5 letý časový test by se dal počítat od data koupě pozemků u manželky u celé plochy pozemků i v případě, že by prodávajícím jako výhradní vlastník pozemků byla pak ona, byť by nabyla celou plochu pozemků zúžením SJM až nyní? Ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) hovoří o datu vypořádání spoluvlastnictví, a to zúžení SJM není, tudíž se domnívám, že dle tohoto ustanovení se prodej manželkou posuzovat nebude. Jak vyplývá z ustanovení § 4 odst. 2 doba mezi nabytím a prodejem podle odst. 1 písm. a) a b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo mimo jiné k vypořádání společného jmění manželů. Ale právě v důsledku té kombinace s obchodním majetkem manžela si ejsem jista. V § 4 odst. 1 písm. b) bod 1 vylučuje z osvobození mj. případ, kdy nemovitost byla zahrnuta v obchodním majetku. Lze toto chápat tak, že se jedná o jakékoliv zahrnutí do obchodního majetku obecně, tj. kohokoliv? Nebo lze vyčíst z tohoto znění, že by se posuzoval „obchodní majetek poplatníka“ jako takového, v tomto případě OM prodávajícího a zdaňujícího příjem z prodeje a tím by již v okamžiku prodeje byla manželka. Nebo se toto znění vztahuje z té nemovité věci jako takové? Pak by se podle mého názoru ale muselo čekat i u všech ostatních nemovitostí, které např. byly nabyty koupí od prodávajícího, který by měl tyto nemovitosti zahrnuty v obchodním majetku. Je možné usoudit, že v případě koupě nemovitosti do SJM, následné vložení do OM manžela a posléze vyjmutí z OM manžela, zúžení SJM o tyto pozemky ve prospěch manželky a následný prodej těchto pozemků manželkou, lze posoudit jako osvobozené plnění, když mezi koupí a prodejem těchto pozemků uplynulo 5 let?