Ukončení podnikání OSVČ s daňovou evidencí v roce 2020
Plné znění otázky
Podnikatel – živnostník (v oboru pohostinství), neplátce DPH, vedl daňovou evidenci, výkon podnikání z pohledu pojistného na sociální zabezpečení i veřejné zdravotní pojištění považován za vedlejší činnost (podnikání při zaměstnání, které je hlavním zdrojem příjmů). K 31. 5. 2020 ukončil provozování živnosti oznámením na živnostenském úřadu, k témuž dni bylo oznámeno ukončení samostatné výdělečné činnosti i na příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovně. Výsledky podnikání 1 – 5/2020 (fiktivní – ilustrativní částky): Tržby z podnikání: 30 000 Kč Výdaje na dosažení, zajištění a udržení za 1-5/2020: 20 000 Kč Zisk 1-5/2020: 30 000 – 20 000 Kč: 10 000 Kč Stav zásob ke dni ukončení činnosti: 0 Kč (do dne ukončení prodány, tedy v tržbách, nebo fyzicky zlikvidovány – potraviny, nápoje). Žádné pohledávky nebo dluhy ke dni ukončení činnosti kromě záležitostí dále uvedených. Po dni ukončení podnikání, tedy po 31. 5. 2020, inkasoval podnikatel v roce 2020 ještě tyto příjmy, které souvisely s výkonem jeho předchozí podnikatelské činnosti: Příjem z titulu vrácení vratných obalů: 15 000 Kč Příjem z titulu přeplatku na energiích*: 5 000 Kč *V 7/2020 přišlo vyúčtování energií za provozovnu (uzavřenou 31.5.2020), vznikl přeplatek ve výši 5 000 Kč. Zálohy na platby energií za 1-5/2020 byly součástí daňových výdajů 1 – 5/2020 (tedy součástí výše uvedených 20 000 Kč). Můj dotaz zní: Kolik bude činit správný dílčí základ daně ze samostatné činnosti podnikatele za rok 2020 (dále jen: „DZD § 7“)? Kolik bude činit správný vyměřovací základ na ZP podnikatele (dále jen: „ VZ ZP“)? Varianty, které se nabízí: A) Použití (mé) „selské“ logiky: DZD § 7 = (30 000 – 20 000) + 15 000 + 5 000 = 30 000 Kč. Vysvětlení: Ve všech případech jde o záležitosti s přímou vazbou na podnikání podnikatele. Příjmy inkasované po ukončení podnikání představují „vrácení výdajů“, které byly uplatněny dříve, buď v roce 2020, nebo v předchozích letech jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tj. snižovaly základ daně z příjmů i vyměřovací základy pro SP a ZP podnikatele. Z DZD § 7 ve výši 30 000 Kč se bude také počítat ½ pro stanovení VZ ZP, tedy VZ ZP bude: 15 000 Kč. B) Aplikace § 23/8/b/2. zákona o daních z příjmů: „……..rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti….., se upraví …… u poplatníků uvedených v § 2……………..pokud vedou daňovou evidenci, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem……………………..“ Ke dni ukončení činnosti (31.5.2020) určitě právně existovala pohledávka z titulu vratných obalů: 15 000 Kč. Pohledávka z titulu přeplatku na energiích v provozovně ke dni ukončení právně dosud neexistovala. Řešení podle B): Rozdíl mezi příjmy a výdaji: 30 000 – 20 000 = 10 000 Kč Úpravy podle § 23/8/b/2.: Zvýšení rozdílu o 15 000 Kč Výsledný DZD § 7: 25 000 Kč VZ ZP: 5 000 Kč (10 000/2), neboť podle § 3a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se do konce roku 2020 vychází při stanovení VZ ZP jen z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Úpravy tohoto rozdílu podle § 23 zákona o daních z příjmů se do VZ ZP za rok 2020 ještě nepromítnou. Při variantě B nedojde logicky k vyměření daně z příjmů a pojistného na ZP z částek, které dříve ovlivnily oboje směrem dolů. Proto mi logicky přijde správnější varianta A. Jak je to ale správně podle příslušné zákonné úpravy? Dále mě napadá ještě: Když při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob již vím, že z těch záloh na energie se jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů fakticky použilo o 5 000 Kč méně (hodnota přeplatku), tak proto už v daňové evidenci mám snížit daňové výdaje o těchto 5000 Kč, a tím logicky zvýšit DZD § 7 a VZ ZP?