86/1912 ř.z.
Zákon,
daný dne 26. dubna 1912,
o stavebním právu.
S přisvědčením obojí sněmovny rady říšské vidí mi se naříditi
takto:
I.
Ustanovení soukromoprávní.
§ 1.
Pozemek může býti zavazen věcným, zcizitelným a děditelným
právem, míti stavbu na povrchu nebo pod povrchem půdy
(stavebním právem).
Stavební právo může se vztahovati také na díly pozemku, jichž
není třeba k stavbě samé, avšak které jsou prospěšné k jejímu
užívání.
Obmezení stavebního práva na díl budovy, zejména na některé
patro, není dopuštěno.
§ 2.
Stavební právo může býti založeno toliko na pozemcích státu,
některé země, některého okresu, některé obce nebo některého
veřejného fondu. Kostely, obročí, církevní ústavy nebo
společenstva a obecně prospěšné ústavy nebo sdružení mohou
zakládati stavební právo na svých pozemcích, když jest v tom
kterém případu zjištěno výrokem politického zemského úřadu, že
toto založení odpovídá veřejnému zájmu.
§ 3.
Stavební právo nemůže býti zřízeno na méně let nežli třicet a
ne na více let nežli osmdesát.
Záleží-li úplata za zřízení stavebního práva v opětujících se
plněních (stavební činže = stavebné), tedy jejich výměra a
dospělost musí býti určena neodvisle od nejistých příštích
událostí.
§ 4.
Stavební právo nemůže býti obmezeno rozvazovací výminkou.
Že stavební právo má býti zrušeno pro prodlení v zapravování
stavebného, může býti smluveno toliko pro případ, že se
stavebné nezaplatí za nejméně dva po sobě následující roky.
§ 5.
Stavební právo vznikne knihovním zápisem jako břímě pozemku.
Stavební právo nemůže býti zřízeno na dílu knihovního tělesa.
Zástavní a jiné právní závady, které směřují na peněžní platy
neb odporují účelu stavebního práva, nesmějí v pořadí
předcházeti stavební právo. Pro zapsané stavební právo buď
otevřena zároveň zvláštní knihovní vložka. Všechny zápisy proti
stavebnímu oprávněnci buďte vykonány v této vložce.
§ 6.
Stavební právo pokládá se za nemovitou věc, stavba na základě
stavebního práva nabytá nebo zřízená za příslušenství
stavebního práva.
Stavebnímu oprávněnci příslušejí ke stavbě práva vlastníka a ku
pozemku, pokud ve smlouvě o stavebním právu nic jiného není
ustanoveno, práva poživatele.
Předpisy platné pro budovy vztahují se přiměřeně ke stavebnímu
právu.
§ 7.
Zástavní právo na stavebním právu pokládá se za zákonně
bezpečné (§§ 230 a 1374 o. z. obč.), když zavazení nepřesahuje
polovici hodnoty stavebního práva a když dluh bude zapraven
smluvenými annuitami nebo stejnoměrnými splátkami ve lhůtách
nejvýše jednoho roku dospělými nejpozději v pěti létech před
zánikem stavebního práva.
§ 8.
Výmaz stavebního práva může býti povolen před uplynutím času,
na které jest zřízeno, bez souhlasu zapsaných na něm zástavních
věřitelů a jiných věcných oprávněnců toliko s tím obmezením, že
právní účinek vzhledem k zástavním a jiným věcným právům
nastati má teprve po jejich výmazu.
§ 9.
Při zániku stavebního práva připadne stavba pozemkovému
vlastníku. Zákonná zástavní a přednostní práva, která váznou na
stavebním právu, přejdou na pozemek, jakmile stavební právo
zanikne.
Není-li tu jiné úmluvy, buď stavebnímu oprávněnci dána náhrada
čtvrtinou stavební hodnoty tu jsoucí.
§ 10.
Přísluší-li stavebnímu oprávněnci při zániku stavebního práva
podle zákona nebo smlouvy náhrada za stavbu, vztahují se
zástavní a jiná věcná práva na stavebním právu také k náhradě.
§ 11.
Při exekuci na pozemek stavebním právem zavazený buď obdobně
užívání předpisů o exekuci na pozemek služebností zavazený;
s pohledávkami stavebného buď nakládáno jako s důchody
nemovitosti. Pokud se nucená dražba koná pro veřejné dávky,
které požívají zákonného zástavního nebo přednostního práva na
pozemku, stavební právo musí býti převzato vydražitelem bez
započtení na nejvyšší podání.
II.
Řízení
§ 13.
Může-li býti vyhověno žádosti za zápis stavebního práva podle
knihovního stavu a předložených listin, buď žádost nejprve
poznamenána v pozemkové knize. Tato poznámka má účinek poznámky
pořadí podle §§ 53 až 56 obecného zákona knihovního.
Orgánové pak, kteří jsou povoláni předpisovati a vymáhati
z nemovitosti placené daně, přirážky, převodné majetku a jinaké
veřejné dávky, pokud tyto dávky požívají přednostního práva
před zástavními právy v pozemkové knize zapsanými, buďte
současně vyzváni, aby své nároky ohlásili ve 14 dnech u soudu,
jinak by přišli do pořadí za stavební právo, o jehož zápis jde.
Vyzvanci buďte uvedeni v žádosti o zápis stavebního práva.
Usnesení buď doručeno vyzvancům k vlastním rukám.
§ 14.
Nebyl-li ve vyzývací lhůtě ohlášen nižádný nárok přednostního
práva požívající, buď ihned rozhodnuto o zápisu stavebního
práva. Byly-li takové nároky ohlášeny, buď žadatel zpraven
usnesením o ohláškách. Zápis stavebního práva smí toliko
tenkráte býti povolen, je-li prokázáno, že ohlášené nároky byly
zapraveny nebo pojištěny. Nepodá-li se soudu tento průkaz
v šedesáti dnech po vyrozumění o ohlášce, buď poznámka žádosti
z úřední povinnosti vymazána.
III.
Ustanovení poplatková.
§ 15.
Vyměřuje-li se poplatek z propůjčení nebo dalšího převodu
stavebního práva nebo z převodu pozemku tímto právem
zavazeného, buď šetřeno všeobecných předpisů poplatkových
zákonů s úchylkami v § 16 až 19 stanovenými.
§ 16.
Aby byla vyšetřena hodnota stavebního práva nebo pozemku tímto
právem zavazeného, pokud smluvená úplata nečiní základ pro
vyměřování poplatku, buď nejprve úhrnná hodnota nemovitosti
(pozemku i se stavbami na něm snad jsoucími) tak ustanovena
podle všeobecných předpisů zákonů poplatkových, jako by pozemek
nebyl zavazen stavebním právem.
Hodnota stavebního práva včetně staveb na základě stavebního
práva nabytých nebo zřízených (§ 6) buď odhadnuta tolika
setinami úhrnné hodnoty nemovitosti podle předcházejícího
odstavce vyšetřené, kolik jest let, která jsou mezi časem pro
vyměření poplatku rozhodným a časem zániku stavebního práva;
při tom zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, buď pokládány za
celý rok, jinak však nebuďte čítány.
Za hodnotu pozemku stavebním právem zavazeného buď pokládán
obnos, který na jevo jde, když se od úhrnné hodnoty nemovitosti
odečte vyšetřená podle předchozího odstavce hodnota stavebního
práva i s příslušenstvem (§ 6).
Předcházejícími ustanoveními není vyloučeno, aby bylo
upotřebeno oceňovacích způsobů uvedených v §§ 50 a násl. zákona
ze dne 9. února 1850, Z. Ř. č. 50, pro oddělené určení hodnoty
stavebního práva a pozemku jím zavazeného.
§ 17.
Hodnota opětujících se plnění podle § 3, odstavce 2, smluvených
(stavebného) buď následovně počítána:
1. je-li mezi časem pro vyměření poplatku rozhodným a časem
zániku stavebního práva kratší doba nežli deset let, úhrnem
stavebného za tuto dobu smluveného;
2. činí-li tato doba deset nebo více let, avšak nejvýše
čtyřicet pět let, desítinásobným ročním stavebným;
3. činí-li tato doba více než čtyřicet pět let,
patnáctinásobným ročním stavebným.
Jsou-li opětující se plnění v případech pod čís. 2 a 3
uvedených pro jednotlivá léta nestejné výše, tedy roční průměr
stavebného na celou dobu stavebního práva na jevo jdoucí má
činiti základ výpočtu v čís. 2 a 3 uvedeného.
§ 18.
Nevysvitá-li určitě doba stavebního práva ze smlouvy, kterou
bylo propůjčeno, nebo je-li tato doba na výmince závislá, která
v čase vyměření poplatku ještě není rozhodnuta, buď pro
předpisy §§ 16 a 17 přijata nejdelší doba podle smlouvy možná,
nebo není-li tu smluvního ustanovení, které by určovalo
nejvyšší dobu, buď přijata doba podle § 3, odstavce 1, tohoto
zákona možná.
§ 19.
Pokud stavebním sdružením, s kterými se podle § 12 zákona ze
dne 22. prosince 1910, Z. Ř. č. 242, a stanov k němu vydaných,
nakládá jako s obecně prospěšnými a která sledují účely v § 4
téhož zákona uvedené, jsou zákonodárstvím propůjčeny úlevy
v příčině poplatků za nabývání nebo zcizení nemovitých věcí
nebo v příčině poplatkového ekvivalentu z jejich nemovitého
majetku, buď těchto úlev obdobně šetřeno také při poplatcích za
nabývání a další zcizení stavebního práva dotčenými stavebními
sdruženími a při poplatkovém ekvivalentu z hodnoty stavebního
práva takovým stavebním sdružením příslušejícího. V příčině
toho, jak se příslušných ustanovení má užívati, buď stavební
právo, pokud pozemek jím zavazený není zastaven, právně
pokládáno na roveň nezastavenému pozemku, po vykonaném
zastavení však budově; podrobnější předpisy o tom budou vydány
nařízením.
Ve Vídni, dne 26. dubna 1912.
František Josef m. p.
Stürgkh m. p.
Hochenburger m. p.
Zaleski m. p.
Trnka m. p.