§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého
obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České
republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle
zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu,
školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu
zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární,
charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné
a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám
nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm
na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují
školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo
pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále
fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního
důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu
nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního
předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními
pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního
rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,
pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu
daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování
odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské
unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše
15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021,
za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. Jako bezúplatné plnění
na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému
nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek
podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných
cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru
orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných
buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje
částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění
poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného
členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než
České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují
podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného
jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
(2) Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní
společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky
veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují
se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve
zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého
bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,
jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou v souvislosti s úvěrem
ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových
potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu
nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro
účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti,
ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a nebo k nájmu, lze odečet úroků po
dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby
je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to
rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až
c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu
poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a
předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu
trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů
obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval
předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého
z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených
zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.63) Jde-li o předmět bytové potřeby
uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby
bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné
části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k
této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených
úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže
předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět
bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g), může být základ daně snížen
pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový
dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení
nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.
Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů
poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při
placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu
této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
(5) Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000
Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty
spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem.
Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní
pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem
na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění.
(6) V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle
zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní
spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu
daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od
které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění
se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě
zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce
5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část
jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností
na dny.
(7) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1
až 6 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým
rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský
prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí
nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§ 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž
je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí
prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.
4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.
35/1993 Sb.
4j) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o
změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů
(zákon o veřejných sbírkách).
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.
63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
§ 119 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).
89) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
109) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.
6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
114) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších
předpisů.