Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 2

Dobrý den, potřebovala bych poradit s problematikou DPH - máme firmu, která obchoduje s použitým zbožím (autobazar) dle § 90 zákona o DPH. Firma začala pořizovat použité zboží také od osob povinných k dani - plátců DPH z jiných členských států EU. Chci se zeptat, zda toto pořízení zboží my uvádíme někde do DPH a musíme uplatnit systém reverse charge (domnívám se, že bychom neměli, jelikož u použitého zboží není nárok na odpočet DPH). A dále, když použité zboží prodáváme do EU osobě povinné k dani - též plátci DPH, zda se toto plnění vykazuje v přiznání k DPH a do souhrnného hlášení? Tady se zase domnívám, že by mělo jít jen do ř. 26, ale do souhrnného hlášení nikoliv...

Jaké povinnosti vyplývají OSVČ (neplátce DPH) při pravidelné fakturaci softwarových služeb do zemí EU z hlediska různých hlášení a zda může nastat povinná registrace na finančním úřadě v tuzemsku nebo v zahraničí?

Máme přijatou fakturu z Monaka za instagramovou spolupráci. Faktura je od fyzické osoby. V DPH bude částka uváděna na řádku 12 a 43? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným prodává své výrobky (zdvihací zařízení) švýcarskému odběrateli, který poskytl německé DIČ. Hotové výrobky si dopravce švýcarské firmy obvykle vyzvedne v sídle české firmy, poté je odveze svým konečným zákazníkům do Polska, Německa popř. Francie. Jakým způsobem má česká firma vykazovat a prokazovat dodání do EU? Také v průběhu výroby nastává situace, že švýcarský odběratel zakoupí a zaplatí komponenty v Španělsku či Německu, komponenty jsou vezeny přímo ze Španělska nebo Německa do české společnosti, tyto pak tuzemská firma namontuje do objednaného zdvíhacího zařízení. Vzniká tuzemské společnosti nějaká povinnost vykazovat v tvrzeních k DPH tyto komponenty, které obdržela a namontovala do výrobků, když není jejich vlastníkem?

OSVČ, plátce DPH, dopravce fakturoval službu firmě v Arménii, vezl zboží z Čech do polské Lodzi. Jak zařadit tuto službu v přiznání k DPH? Faktura se vystaví do 3. země. 

Dobrý den, český plátce DPH poskytuje služby autoservisu. Auto si u něj nechal opravit rakouský podnikatel, který není plátcem DPH (avšak osoba povinná k dani). Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o službu poskytnutou na MOVITÉ věci, bude místem plnění sídlo odběratele a mělo by se tak jednat o poskytnutí služby mimo tuzemsko a plnění by mělo projít souhrnným hlášením (tzn. DPH si v reverse charge řeší odběratel na území AT). Ze subjektu AT tento obchod udělá minimálně osobu identifikovanou (optikou české legislativy). Jak však postupovat, když neznáme přidělené DIČ? Jak takové plnění promítnout do přiznání DPH a SH? Předem děkuji za odpověď

Zájmový spolek plátce DPH v rámci své hlavní činnosti svým členům, studentům vysoké školy, jako protihodnotu členského příspěvku poskytuje bezúplatně kartu Multisport. Podle § 61 ZDPH je toto plnění osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet. Jediným nákladem na toto plnění je náklad na pořízení karet Multisport, které jako víceúčelový poukaz nepodléhá DPH a jiné náklady, kde by se měl krátit odpočet na vstupu vzhledem k plnění na výstupu podle § 61 na tuto činnost nejsou, takže podle mého názoru není nutné ostatní vstupy nesouvisející s tímto osvobozeným plněním krátit, souhlasíte se mnou? A jak vlastně prakticky toto osvobozené uskutečněné plnění zaznamenávat v daňovém přiznání - mělo by se uvést v daňovém přiznání v rámci uskutečněných osvobozených plnění na řádek 50, a to ve výši vstupu? Např. za Multisport kartu spolek za říjen zaplatil 61 000 Kč, tzn. na řádku 50 by mělo být za říjen 60 000 Kč? 

X, plátce DPH, uhradí zálohu plátci Y z EU za poradenské služby v oblasti softwaru, a informačních systému firmy. Poradenská činnost proběhla v ČR, tudíž předpokládám že se jedná o službu dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Poskytovatel služby Y by tedy měl vyhotovit danový doklad k přijaté platbě. Částka bude uvedena bez DPH, společnost X provede samovyměření a dá na řádek 5 a 43 v přiznání k DPH, a KH A2 (pokud je zdanitelné plnění dostatečně známo = pokud víme, za co toto plnění je?) 

Pokud přijde česká faktura v přenesené daňové povinnosti s datem DUZP 30. 9. a datem vystavení 12. 10., můžu vyměření DPH odvod a nárok DPH udělat oběma řádky v říjnovém přiznání k DPH? 

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) ukládá v souvislosti s podáním daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku plátcům daně řadu povinností. Některé z těchto povinností jsou spojeny s uplatňováním odpočtu daně. Vedle ročního vypořádání kráceného nároku na odpočet daně podle § 76 zákona o DPH je uloženo plátcům daně, kteří uplatňují odpočet daně v poměrné výši podle § 75 zákona o DPH , provést případnou opravu odpočtu daně, pokud v průběhu kalendářního roku uplatňovali odpočet daně v poměrné výši na základě poměrného koeficientu, který byl stanoven kvalifikovaným odhadem.

V Německu jsme montovali ocelovou konstrukci. Po montáži zůstal odpad, který jsme prodali do tamní sběrny. Sběrna vystavila kreditní doklad s datem 30.9.2023. Doklad je v pořádku, bez vyčíslené daně a je na něm uvedeno: "25-Dodávka probíhá bez daně z obratu. Je dáno osvobození od daně podle § 4 odst. 1b ve spojení s § 6a UStG". Je to tedy reverse charge, vykazuje se v řádku 26 přiznání DPH? K tomu patří do Souhrnného hlášení za 9/2023? A ještě prosím o radu, jak zaúčtovat? 

Jsou matrice a formy dlouhodobým majetkem a vykazují se v přiznání k DPH v řádku 47? Platí i zde limit 80.000 Kč, nebo žádný finanční limit pro tyto matrice a formy neplatí? Nebo matrice a formy do limitu 80.000 Kč se časově odepisují a nad 80.000 Kč spadají do odpisové skupiny 2?

Právnická osoba, plátce DPH pravidelně odebírá zboží od dodavatele. Dodavatel mu poskytl mrazák a vystavil na něj standardní daňový doklad 16 500 Kč + DPH 3 465 Kč a uvedl na něm tyto podmínky: Platební podmínky: platební forma – převodem. A zároveň bylo uvedeno: „Tento daňový doklad neplaťte, slouží jako kupní smlouva k zapůjčenému zařízení na dobu 5 let. Firma XY (dodavatel) od vás bude požadovat roční odběr zboží za 240 tisíc bez DPH. V případě nedodržení stanoveného limitu vám budeme účtovat na konci daného roku nebo začátkem nového roku částku 3 300 bez DPH z celkové kupní ceny. A naopak, při dodržení odběru ve smluvené výši, vám bude každý rok odečteno z celkové kupní ceny zapůjčeného zařízení 3 300 bez DPH. Po uplynutí 5 let smlouvy v platnosti vám bude automaticky převedeno do vašeho majetku." 1) Jak zaúčtovat prvotní doklad? Lze nárokovat DPH? Tudíž návaznost na kontrolní hlášení. 2) Jak likvidovat daňový doklad? Každoročně část ve výši 3 300 Kč + DPH. Zřejmě žádný doklad o tom vydávat nebudou, anebo celou částku daňového dokladu vyúčtovat do výnosů?

Na konci srpna 2023 jsme obdrželi materiál od zahraničního dodavatele, DUZP je tedy srpnové (pořízení zboží z EU s odpočtem DPH). Fakturu jsme obdrželi až v září 2023, i když na dokladu je datum srpen a přepravní listy jsou také srpnové, což je správně. Bohužel v srpnu jsme neuplatnili daň na vstupu z tohoto zahraničního dokladu. Můžeme toto dodání zboží z EU zahrnout do přiznání k DPH za měsíc září, nebo musíme podat dodatečné přiznání za srpen a v září nesmíme vůbec uplatnit? U českého dodavatele je mi to jasné, ale u zahraničního tápu.

Nakoupíme zboží od firmy z 3. země (Singapur) a rovnou ho prodáme do 3. země (Hong Kong). Zboží vůbec nejde do ČR, je zasláno ze Singapuru do Hong Kongu. Jak naložit s přijatou fakturou za zboží a s vydanou fakturou za jeho prodej z hlediska DPH?

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o DPH, která je součástí tzv. konsolidačního balíčku (Sněmovní tisk 488/Senátní tisk 161) dochází ke zrušení dvou snížených sazeb DPH(15 % a 10 %), od 1. 1. 2024 by měla být účinná pouze jedna snížená sazba DPH (12 %). V důsledku toho dojde k menším úpravám elektronického formuláře kontrolního hlášení a daňového přiznání k DPH, týkajícím se zejména popisů vybraných položek těchto formulářů. Tyto úpravy budou předmětem aktualizace vyhlášky 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, která bude zveřejněna ve Sbírce zákonů po přijetí novely zákona o DPH. Vzhledem k dotazům veřejnosti upozorňujeme předem na následující úpravy.  

Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Pro našeho tuzemského odběratele máme zpracovat projektovou dokumentaci elektronického požárního systému budovy umístěné na Slovensku. Plátci DPH jsme pouze v tuzemsku. Náš odběratel je rovněž pouze tuzemský plátce DPH, na Slovensku k DPH registrovaný není. Náš odběratel bude projekt a další služby fakturovat finálnímu zákazníkovi na Slovensko. Místo plnění je tedy na Slovensku; povinnost registrace na Slovensku máme my, nebo náš odběratel? Pokud nám nevzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, zdanitelné plnění máme zahrnout na řádek č. 26 přiznání k DPH, do souhrnného a kontrolního hlášení ho neuvedeme a na fakturu neuvedeme žádné DPH?

S. r. o., plátce DPH, si pronajala od jiné s. r. o., plátce DPH, bytový dům. Nyní jsme obdrželi fakturu za nájem domu za období 7-9/2023. Tato faktura je vystavena bez DPH. Ráda bych se zeptala, zda vstoupí tato faktura do přiznání k DPH a KH?