Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 3

  • Článek
I ti, kdo zpracovávají daňové přiznání k DPH během roku rutinně, by se měli nad daňovým přiznáním za prosinec nebo čtvrté čtvrtletí zamyslet. Minimálně nad tím, jaké zdaňovací období budou mít v novém kalendářním roce a zda se jich netýká změna odpočtu vyvolaná vypořádacím koeficientem.
Vydáno: 18. 12. 2019
  • Článek
Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených v rámci tzv. Koordinačních výborů (dále již jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou ČR lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .
Vydáno: 18. 11. 2019
  • Článek
Zdaňovací období pro účely DPH je důležité z hlediska frekvence podávání daňového přiznání a dalších výkazů pro účely DPH. Nesprávně určené zdaňovací období by pak vedlo k pokutám za pozdní podání daňového tvrzení a za pozdní úhradu daňové povinnosti, případně i k dalším negativním důsledkům. Tento článek obsahuje příslušná pravidla pro zdaňovací období, která jsou blíže vysvětlena na praktických příkladech.
Vydáno: 18. 11. 2019
  • Článek
Podnikatel, neplátce DPH, překročil v měsíci únoru roku 2018 obrat pro povinnou registraci k DPH. Na tuto skutečnost přišel pozdě až v srpnu roku 2019. Podá přihlášku k registraci k DPH, plátcem DPH se stává od 1. 4. 2018. Opraví všechny vydané faktury od dubna roku 2018 doposud. Všechna uskutečněná plnění jsou v režimu přenesené povinnosti. To znamená, že opraví vydané faktury, doplní na doklad „daň odvede zákazník“ a předá druhé straně. Je možné všechny vydané faktury v režimu přenesení daňové povinnosti uvést až v přiznání k DPH a kontrolním hlášení za období srpen 2019? Jde o to, abychom se vyhnuli pokutám za pozdní podání kontrolního hlášení.
Vydáno: 06. 11. 2019
  • Článek
Společnost uskutečňuje zdanitelná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, ale i plnění s DPH v plné výši a plnění – krácený odpočet. Společnost je čtvrtletním plátcem DPH. Pro roční vykazování je vypočítán koeficient, který snižuje krácený odpočet v daném kvartálu. Ke konci roku je z jednotlivých kvartálů vypočítán rozdíl oproti danému odpočtu v DPH a skutečně vykazované částce, a tato částka je zaúčtována do nákladů na účet 548 AÚ/343 AÚ. Po zaúčtování souhlasí částka DPH v hlavní knize – v účetnictví na výkaz DPH na poslední čtvrtletí. Ještě je prováděn k 31. 12. vypořádací koeficient. Můj dotaz zní, zda tento rozdíl se bez ohledu na další specifikaci z přijatých zdanitelných plnění může zaúčtovat na účet 548 AÚ-Daňově uznatelný náklad? Jak je to řešené v daňové evidenci?
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která je součástí zákona č. 80/2019 Sb. , o změně některých zákonů v oblasti daní (tzv. daňový balíček), byla provedena s účinností od 1. 4. 2019 řada dílčích metodických změn, a to i v pravidlech pro stanovení základu daně a při výpočtu a zaokrouhlování daně. Tato pravidla vyplývají z § 36 až 37a zákona o DPH . Obecná pravidla pro stanovení základu daně uvedené v § 36 zákona o DPH vycházejí ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V navazujícím § 36a zákona o DPH je vymezen základ daně ve zvláštních případech, kdy je základem daně obvyklá cena, jejíž definice byla novelou zákona o DPH doplněna na konec § 36 zákona o DPH . V novelizovaném znění § 37 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro výpočet daně a jsou z něj dovozována také pravidla pro zaokrouhlování vypočtené daně. V navazujícím § 37a zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení základu daně a výpočtu daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně a návazně s využitím příkladů novelizovaná pravidla pro výpočet a zaokrouhlování daně.
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
Tento článek upozorňuje na některé letošní legislativní novinky, na některé změny vyvolané těmito legislativními novinkami a na nově zveřejněné výklady Finanční správy – kromě změn v průběhu roku 2019 či od roku 2020 jde např. o výklad superhrubé mzdy podle zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2019 či o změny a výklady vyvolané daňovým balíčkem 2019 (zákon č. 80/2019 Sb. ).
Vydáno: 12. 08. 2019
  • Článek
V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.
Vydáno: 08. 07. 2019
  • Článek
Podnikatel, plátce DPH, se rozhodne jako občan zakoupit byt od developera s tím, že bude byt po dobu nejméně 10 let pronajímat v rámci § 9 zákona o daních z příjmů . Ještě neví jistě, zda se mu podaří byt pronajmout plátci DPH, který ho bude používat k ekonomické činnosti, či zda se mu podaří byt pronajmout občanovi k bydlení. Protože však chce byt určitě pronajímat a z titulu OSVČ je plátce DPH, uplatní si DPH na vstupu při koupi nemovité věci. Pokud byt nakonec pronajme občanovi k bydlení, bude nájem osvobozen bez nároku na odpočet. Předpokládáme, že již uplatněné DPH na vstupu bude muset státu vrátit. Kdy bude toto DPH vracet a v jakých částkách?
Vydáno: 19. 06. 2019
  • Článek
V současné době je podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upraven v § 44 postup pro opravu výše daně při řešení úpadku u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. V srpnu roku 2018 vydalo Generální finanční ředitelství Informaci GFŘ k opravě základu daně dle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH u plnění vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen reorganizací.
Vydáno: 13. 03. 2019
  • Článek
Pozemek prodává fyzická osoba, která je v době prodeje OSVČ a plátce DPH. Předmětem podnikání OSVČ je projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Pozemek fyzická osoba koupila o 5 let dříve, než se stala OSVČ a než se stala plátcem DPH. Jednalo se o soukromou investici, záměrem bylo soukromé využití pozemku (stavba rodinného domu). Pozemek je evidovaný v katastru nemovitostí jako orná půda, nicméně podle § 56 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, splňuje definici stavebního pozemku, jelikož byly učiněny správní úkony provedené za účelem výstavby nemovitosti na pozemku. Jelikož se zde jedná o pozemek, který fyzická osoba pořídila mimo svoji ekonomickou činnost (podnikání), domníváme se, že při prodeji tohoto pozemku není třeba uplatňovat DPH, jelikož tento prodej není předmětem DPH.
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Směrnicí Rady (EU) 2016/1065 , kterou se mění směrnice 2016/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy, se upravují a v rámci EU sjednocují s účinností od 1. 1. 2019 pravidla pro uplatňování DPH u poukazů. Mění se dosavadní pravidla pro uplatňování DPH u tzv. digitálních služeb a při zasílání zboží. Pravidla pro uplatňování DPH u poukazů se promítají do zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), novelou, která je součástí daňového balíčku s původně navrhovanou účinností od 1. 1. 2019 (sněmovní tisk č. 206, senátní tisk č. 32, dále jen „novelizovaný zákon o DPH “). Vzhledem k tomu, že daňový balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou až ve druhé polovině prosince roku 2018, příslušné změny zákona o DPH nabydou účinnosti později po definitivním schválení daňového balíčku a jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Při aplikaci příslušných pravidel mohou plátci od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti příslušných novelizovaných ustanovení zákona o DPH využít tzv. přímého účinku směrnice, tj. postupovat při uplatňování DPH u poukazů již od 1. 1. 2019 podle pravidel vyplývajících z novelizovaného znění směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty DPH (dále jen „směrnice o DPH “). V článku je nejprve vysvětleno vymezení poukazů pro účely DPH a jejich členění na poukazy jednoúčelové a víceúčelové. V další části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro uplatňování DPH u jednoúčelových poukazů a v závěrečné části textu pravidla pro uplatňování DPH u víceúčelových poukazů.
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Dodavatel i odběratel jsou plátci DPH. Dodavatelem byl odběrateli v roce 2014 vystaven daňový doklad na stavební práce (přenesená daňová povinnost), který nerespektoval ústně dohodnuté cenové vyrovnání. Odběratel rozporoval správnost ceny na daňovém dokladu, dodavatel mu nevyhověl. Odběratel doklad nezaúčtoval ani neuvedl do přiznání DPH. Na základě následného soudního jednání došlo koncem roku 2017 k uzavření dohody o narovnání s tím, že dohodnutá částka je včetně DPH 21 % (viz příloha). Odběratel celou částku zaplatil a požadoval po dodavateli daňový doklad, aby mohl uplatnit odpočet DPH. Ten mu sdělil, že nemůže již opravný daňový doklad vystavit, protože byla překročena tříletá lhůta pro možnost provedení opravy původního dokladu. Má snížení původní ceny na základě dohody o narovnání vliv na DPH? Z průběhu soudního jednání vyplývá, že dohodnutá částka narovnání byla nešťastně zvýšena o částku DPH. Jedná se ale o plnění s přenesenou daňovou povinností. Znamená to, že při kladné odpovědi na výše uvedenou otázku by měla být částka ve výši DPH dodavatelem vrácena a odběratel by měl uplatnit ve svém daňovém přiznání režim přenesené daňové povinnosti? Při záporné odpovědi na danou otázku by měla být dodavatelem pouze vrácena částka DPH?
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Dotaz ohledně přechodu z neplátce DPH na plátce DPH ve společnosti s ručením omezeným. V roce 2017 byla založena společnost a podána přihláška k dobrovolné registraci k DPH – této nebylo vyhověno, tudíž společnost podniká jako neplátce DPH. Koncem roku 2018 bude dosažen limit pro registraci k DPH. Pokud se stane plátcem od 1. 1. 2019, stačí vzít pouze zásoby na skladě, dle inventury, k těm dohledat faktury za nákup a uplatnit DPH – pouze na řádku 45 daňového přiznání? Na konci roku tuto částku dát zase v daňovém přiznání k dani přijmu právnických osob jako dodanění? Je možné si uplatnit DPH i u pokladny EET, regálů, kamer atd. sloužících výhradně v prodejně a zakoupených v srpnu 2017?
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Střední odborná škola (technického zaměření, příspěvková organizace kraje) plánuje od září otevřít v rámci své doplňkové činnosti svářečkou školu (certifikát od České svářečské společnosti – souhlas se zřízením a vedením svářečské školy, TESYDO – registrační list svářečské školy).
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Plátce DPH – OSVČ, nakoupí zboží (hrnky) od neplátce DPH pro další prodej. Poté se rozhodne, že jeden hrnek bude mít pro osobní spotřebu. Cena hrnku byla 300 Kč, platba dodavateli byla provedena v roce 2017. OSVČ bude mít hrnek pro osobní spotřebu v roce 2018. Jak máme postupovat ve vztahu k DPH, a jak postupovat ve vztahu k dani z příjmu fyzických osob?
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Manželé (SJM) podnikají 20 let ve společnosti a dělí si příjmy a výdaje v poměru 50 : 50. Vzhledem k novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017 využili přechodné období a společnost ukončí k 31. 12. 2018. Od 1. 1. 2019 bude podnikat manžel a manželka bude spolupracující osobou. Příjmy a výdaje si budou i nadále dělit v poměru 50 : 50 (§ 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů).
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Úvod S účinností od 1. 1. 2016 mají plátci povinnost podle příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující metodiky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) předkládat kontrolní hlášení. Údaje vykazované plátcem v kontrolním hlášení za příslušné období musí odpovídat údajům vykázaným tímto plátcem v příslušných řádcích daňového přiznání. Plátce je přitom povinen podat v případě zjištění chybných či neúplných údajů následné kontrolní hlášení. Podání následného kontrolního hlášení může být spojeno s podáním dodatečného daňového přiznání. Podání dodatečného daňového přiznání přitom neznamená pro plátce automaticky povinnost podat také následné kontrolní hlášení, pokud plátce v tomto dodatečném přiznání opravuje údaje, které se nevykazují v kontrolním hlášení. V článku jsou nejprve stručně shrnuta, v návaznosti na zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), obecná pravidla pro podávání dodatečných daňových přiznání a následných hlášení. Návazně jsou vysvětlena základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona o DPH . V další části textu jsou vysvětleny praktické případy, kdy plátci vzniká povinnost či právo podat dodatečné daňové přiznání, s jehož podáním může být spojena i povinnost podat následné kontrolní hlášení i případy, kdy s podáním dodatečného daňového přiznání nevzniká důvod k podání následného kontrolního hlášení.
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Běžně se stává, že plátce, který poskytl plnění, udělá chybu například tím, že u poskytnutého zdanitelného plnění uplatní chybnou sazbu daně nebo na plnění osvobozené od daně omylem uvede daň, nebo naopak na zdanitelné plnění uvede osvobození od daně, případně uvede daň u plnění, která nejsou předmětem daně. Všechny tyto omyly je nutno napravit.
Vydáno: 07. 08. 2018
  • Článek
Pokud daňový subjekt nepodá přiznání k DPH ve stanoveném termínu, pošle ho až například po 20 dnech, pak podává přiznání řádné nebo dodatečné? Je toto stejné u daně z příjmů i u daně z převodu nemovitostí? Pokud tedy podáváme po zákonem stanovené lhůtě pro podání přiznání, jde o dodatečné nebo řádné přiznání?
Vydáno: 10. 04. 2018