Přiznání k dani z přidané hodnoty - strana 3

Pro našeho tuzemského odběratele máme zpracovat projektovou dokumentaci elektronického požárního systému budovy umístěné na Slovensku. Plátci DPH jsme pouze v tuzemsku. Náš odběratel je rovněž pouze tuzemský plátce DPH, na Slovensku k DPH registrovaný není. Náš odběratel bude projekt a další služby fakturovat finálnímu zákazníkovi na Slovensko. Místo plnění je tedy na Slovensku; povinnost registrace na Slovensku máme my, nebo náš odběratel? Pokud nám nevzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, zdanitelné plnění máme zahrnout na řádek č. 26 přiznání k DPH, do souhrnného a kontrolního hlášení ho neuvedeme a na fakturu neuvedeme žádné DPH?

S. r. o., plátce DPH, si pronajala od jiné s. r. o., plátce DPH, bytový dům. Nyní jsme obdrželi fakturu za nájem domu za období 7-9/2023. Tato faktura je vystavena bez DPH. Ráda bych se zeptala, zda vstoupí tato faktura do přiznání k DPH a KH? 

Naše společnost je plátce CZ DPH. Obdrželi jsme od švýcarské společnosti fakturu za veletrh: fakturují stánek, registrační poplatek + 8,1% DPH. Společnost uvádí švýcarské DIČ. Vstupuje tato faktura do českého daňového přiznání? Můj názor je, že místem plnění u veletrhu za pronájmu stánku - plochy je Švýcarsko, a tedy, že do přiznání k DPH již nevstupuje. Je to správně?

Účetní jednotka (neplátce v ČR, identifikovaná osoba) uskutečňuje pouze plnění osvobozená dle § 54 ZDPH s místem plnění v JČS EU. Musí podávat daňové přiznání k DPH a plnění uvádět na ř. 50? Je ÚJ povina podávat i souhrnné hlášení? Předpokládám správně, že dle § 6i ZDPH se poskytováním osvobozených služeb do JČS EU ÚJ nestane identifikovanou osobou? 

Uvádí se, přijatý dar do některého řádku přiznání DPH? Jedná se o peněžní dar. Nebude realizováno protiplnění. Ptám se z pohledu příjemce daru. Příjemcem je plátce DPH. Je rozdíl - pokud se jedná o neziskovou společnost nebo o s. r. o.? Jedná se o neziskovou společnost. 

Společnost s r. o., plátce DPH, zakoupila v roce 2020 automobil (datum první registrace 2/2019) od živnostníka, neplátce DPH, a to ve výši 190 000 Kč. Nyní bude automobil prodávat. Máme fakturu vystavit s nebo bez DPH a na jaké řádky přiznání DPH, popř. oddíl KH tento prodej uvést, příp. je s prodejem spojena ještě nějaká povinnost? Druhý dotaz se týká účtování a odpisů. Automobil se odepisuje rovnoměrně 5 let. Daňové odpisy za rok 2020 a 2021 odpisy byly přerušeny. První daňový odpis v roce 2022 ve výši 20 900 Kč. Účetní odpisy za roky 2020–2022 byly ve výši 105 450 Kč. Jak prodej správně zaúčtovat?

Akciová společnost (plátce DPH) nakoupila zboží (elektr. trezor) od slovenské firmy (sídlo fa Bratislava). Na slovenské faktuře je uvedené české DIČ, cena bez DPH v české měně, DPH 21 % a celková cena v Kč. Do kterého řádku zařadit výše uvedenou fakturu v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení?

Společnost s r. o. v roce 2022 koupila čisticí stroj - byl zařazen do majetku, uplatněny odpisy. Stroj byl používán, ale z důvodu plného nevyužití stroje se v roce 2023 společnost s dodavatelem dohodla na vrácení stroje. Dodavatel vystavil opravný daňový doklad. Jak zaúčtovat – mohu jako prodej MD 641/D 321 minusem a MD 343/D 321 minusem a související MD 541/D 082 a MD 082/D 022? A jak vykázat do výkazu DPH a kontrolního hlášení – jako zdanitelné plnění na vstupu minusem nebo plnění na výstupu mimo koeficient? Pak se mi tento ODD vykáže v KH v oddíle A.4 , což jsou uskutečněná ZP. 

Na faktuře za nákup telefonu je také položka prodloužené záruky. Prodloužená záruka je s 0 % DPH jako pojistné osvobozené od DPH podle § 51 ZDPH. Budu tuto položku vykazovat v přiznání k DPH? Případně kde?

Jsme zemědělská společnost s rostlinnou a živočišnou výrobou. Dospělá zvířata (krávy) zařazujeme do majetku. Do řádku 47 přiznání k DPH máme uvádět hodnotu aktivace u skotu a hodnotu pořízeného pozemku – nakoupeného nebo získaného směnou?

V praxi účtujeme náklady za energii k 31. 12. dle aktuálního stavu a poté rozdíl dle vyúčtování - konečné fakturaci v červnu. Zálohy vůbec neúčtujeme v průběhu roku, neuplatňujeme/nenárokujeme ani DPH. Může to takto být? Jak je to s vyúčtováním v červnu, když máme přeplatek přes 20 000 Kč vč. DPH a za energii nám budou vracet? Jedná se mi zejména o přiznání k DPH (to účtuji skutečnost) a kontrolní hlášení. Musí se uvést do kontrolního hlášení faktura na přeplatek za energie (přes 10 000 Kč), když jsme předtím DPH vůbec neuplatňovali? 

Klient (plátce DPH) prodal s instalací 3D tiskárnu do Rumunska. Tiskárna je veliká, kotví se do země. klient tuto tiskárnu sám smontuje a zabuduje v Rumunsku. Bude toto plnění na řádku 26 DPH přiznání? Vzniká povinnost v Rumunsku se kvůli tomuto plnění registrovat a je zde případně nějaký limit pro registraci? Má na výše uvedené nějaký vliv, že přepravu tiskárny zařídí kupující z Rumunska na svůj účet a odpovědnost?

Co vše je potřeba učinit při úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob a plátce DPH? Poplatník měl pouze příjmy z pronájmu hmotného majetku. V pronájmu bude pokračovat jeho družka dle dohody dědiců.

Jsme česká firma, s. r. o., plátci DPH, cestovní kancelář, vlastníme penzion v Rakousku a zde také dle rakouských předpisů platíme DPH. V ČR nakupujeme režijní materiál a převezeme do Rakouska do penzionu. Jak vykážeme v přiznání k DPH v ČR, které řádky DPH na vstupu a výstupu formuláře DPH použít a jak to bude z pohledu daně z příjmů zachyceno v účetnictví s. r. o. v ČR? Koncovým zákazníkům fakturujeme ubytování v penzionu v Rakousku – jak vykážeme v přiznání k DPH na jakém řádku formuláře? Jedná se klasicky o výnos v účetnictví v s. r. o. v ČR a současně k tomu budou uplatněny režijní náklady? 

Slovenská firma (plátce daně na Slovensku se slovenským DIČ) prováděla stavební a montážní práce (výroba, dodávka a montáž konstrukce pro umývací linku) v ČR českému plátci a vystavila mu fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti [dle § 69 odst. 12 písm. j) zákona č. 222/2004 Z.z.]. Je možné vystavit fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti i přeshraničně? Český plátce to pak uvede v přiznání k DPH na řádku 10. Neměla by se slovenská firma registrovat v ČR, aby to pro českého plátce mohlo jít na ř. 10?

Jak již označení režimu napovídá, pravidla fungování daně z přidané hodnoty ve zvláštních režimech se odlišují od těch běžných. Hlavním znakem zvláštních režimů je způsob určení základu daně, kterým není vše, co má být jako úplata přijato za uskutečněné plnění, ale pouze přirážka poskytovatele snížená o daň. To platí pro cestovní služby a dodání zboží obchodníkem s použitým zbožím, uměleckými předměty a starožitnostmi. Zcela jinak je koncipován zvláštní režim pro investiční zlato, kde se plnění osvobozené do daně prolíná s možnostmi odpočtu.

Jsme CZ společnost, plátci DPH. Na Slovensku máme organizační složku , která je také plátcem DPH. Od dodavatelů na Slovensku pořizujeme stroje a vybavení, které se bude nyní využívat na stavbě na Slovensku, kterou realizujeme prostřednictvím organizační složky. Kupujícím je společnost CZ, prodávajícím společnost SK. Na kupní smlouvě bude uvedeno buď 1) IČ CZ a DIČ SK organizační složky, předání stroje bude na Slovensku, tam se bude i nyní využívat, na organizační složce se uplatní nárok na odpočet, prodávající uplatní na výstupu DPH nebo 2) IČ i DIČ CZ , stroj by byl převezen do ČR a následně ihned přemístěn na Slovensko, prodávající by tedy uplatnil RCH. Měli bychom nárok na odpočet DPH v ČR, pokud budeme stroj ihned přemísťovat z důvodu jeho použití na Slovensko? Jsou možné obě varianty koupě?

Manželský pár koupil do svého SJM byt, který pronajímá právnické osobě, plátci DPH. Jak se posuzuje úhrada nájmu za byt z pohledu DPH? Je třeba ji v případě právnické osoby (nájemce bytu) uvádět v daňovém přiznání k DPH? 

Holandský fiskální zástupce proclil zboží ze 3. země pro tuzemskou společnost, která mylně oznámila pro potřeby proclení údaje jiné tuzemské společnosti. Faktura z 3. země zní na společnost A. Následné potvrzení o proclení a dodání zboží v rámci intrakomunitárního plnění od holandské společnosti zní na společnost B. Holandské společnosti byla zaslána žádost o opravu celní dokumentace a dokladu o intrakomunitárním plnění, ta se odkázala na celní kodex Unie, čl. 173, podle kterého není k opravě důvod, s tím, že si má tuzemský odběratel přiznat plnění ve společnosti A a všechny písemnosti případně doložit ke kontrole. Která tuzemská společnost by měla přiznat pořízení zboží v přiznání k DPH? Účetní doklad ze 3. země bude zaevidován ve společnosti A.

Dobrý den firma obdržela fakturu s přenesenou daňovou povinností na dodávku a montáž klimtizace v celkové částce 51 000,-, dph 0%. Faktura má zdanitelné plnění 31.3.2023, ale vystavená je 3.4.2023. Do kterého měsíce mám pro účely DPH fakturu zahrnout a jaka bude výše DPH . Jaký kód předmětu plnění uvést ? V přiznání k DPH vykážu částku na řádku 10 a následně si ji mohu uplatnit na řádku 43 ? Děkuji za odpoveď.