Účetní chyba - strana 1

Při předávání účetnictví účetní jednotky (zapsaný ústav) a zápisu počátečních stavů rozvahy (k 1. 1. 2021) do nového účetního SW nebyla zapsána hodnota zapsaného vlastního jmění ve výši 20 000 Kč na účet 901000. Jak nejlépe tuto chybu opravit, aby rozvaha odpovídala skutečnosti?

Účetní jednotka uzavřela v předchozích letech účetnictví s významnými chybami, kdy zůstatky rozvahových účtů nesouhlasily s realitou. Jedná se především o závazkové a pohledávkové účty. V rámci roku 2023 účetní jednotka dává vše do pořádku, zjišťuje skutečné stavy rozvahových účtů a účetnictví chce k 31. 12. 2023 uzavřít tak, jak má být. Lze rozdíly v rozvahových účtech zaúčtovat přes účet 426? Nebo by se to mělo účtovat přes 548 (nedaňově) a 648?

V převzatém účetnictví s. r. o. byla chybně nasazena jistina úvěru na pořízení majetku, místo 500.00 Kč (účet 479) jen 400.000 Kč. Úroky z úvěru za aktuální rok byly vždy účtovány do nákladů. V roce 2023 byl celý úvěr doplacen (jistina 500.000 + úroky). Na účtě 479 nám ale zbyl „přeplatek“ 100.000 Kč, tzn. nezaúčtovaná část jistiny. Jak zlikvidovat zůstatek na účtě 479?

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví jako provozovatel malé vodní elektrárny, je držitelem energetické licence. Za vodní dílo – jez – platil nájem 13 000 Kč ročně Povodí Vltava. Při zachování všech parametrů došlo k technické změně, která reguluje hladinu vody. Povodí navýšilo nájem z titulu změny stavby, včetně energetického potenciálu na 200 000 Kč + ve smlouvě je uvedena povinnost „bagrování koryta“ do délky více než 1 km. V případě těchto prací by se jednalo o náklady kolem 50 mil. Kč, což nelze reálně financovat ani z příjmů mnoha let. Podle právníků na vodní právo je postup Povodí nezákonný. Několik daňových dopadů: Podnikatel odmítl podepsat smlouvu a vede soudní spor. Klasická fyzická osoba by účtovala podle výsledků soudů. Po zaplacení třeba dvou ročních nájmů + soudní výlohy. Náklad v roce zaplacení. Ale podvojné účetnictví věci komplikuje. Účtovat o nájmu, který je předepsaný, ale odmítnutý a je u soudu? Dohadná položka je sporná. Nedaňová rezerva neřeší skutečnou daňovou povinnost. V případě uznání neoprávněného postupu Povodí, bude náklad minulých let chybný – účtovat o nájmu dohadnou položkou v ceně původní 13 000 Kč? Fyzická osoba by i uznala zvýšení nájmu, ale součást smlouvy na bagrování nemůže souhlasit. Kdyby zaplatila nájem + úrok z prodlení, ale nepodepsala smlouvu a dále se soudila, nebude zaplacení nájmu i bez podpisu smlouvy cestou, že smlouva bude právně uznána za platnou? Soudní spor se vede od roku 2022, na sklonku roku 2023 soud prvního stupně fyzická osoba prohrála. Rozsudek zní zaplatit 2 × nájem + úrok z prodlení, což je téměř 500 000 Kč. Bylo podáno odvolání ke krajskému soudu. Jak správně časově postupovat v účtování rozporovaného nájmu, možných úroků z prodlení a případných soudních poplatků v případě prohry?

Jednatelka s. r. o. mi dodala daňový doklad na náklad, který účetně patří do minulého účetního období. Vím, že oprava chyb minulých období, která není významná ve vztahu k výsledku hospodaření (10 000 Kč bez DPH) se opraví na účtech, kterých se týká, a to v období, kde se chyba zjistila. Zaúčtuji tedy na nákladový účet a závazek vůči dodavateli MD 518/D 321. Má to však dopad i na daňovou uznatelnost těchto nákladů? Musím zvýšit výsledek hospodaření běžného účetního období o tuto částku? Mám ještě jeden dotaz týkající se odpuštění penále v tzv. milostivém létě. OSSZ poslala sdělení, že dlužné pojistně bylo uhrazeno a a byly splněny podmínky o mimořádném odpuštění penále z pojistného. V minulých období jsme o výši penále z pojistného zvýšili hospodářský výsledek. Nyní odpuštěné penále zaúčtujeme na výnosový účet a výsledek hospodaření snížíme o výši tohoto odpuštěného penále? 

Správně, úplně a průkazně vedené účetnictví je nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému a základním nástrojem, který poskytuje podnikatelům a dalším uživatelům mnoho informací o celkovém hospodaření účetní jednotky. Bez těchto informací se při svém ekonomickém rozhodování v rámci řízení firmy neobejdou. V neposlední řadě je výsledek hospodaření zajištěný v účetnictví základem pro výpočet daně z příjmů.

Společnost s r. o. zahájila svou činnost v roce 2022 a k 31. 12. 2022 sestavila účetní závěrku, na základě které podala DPPO za rok 2022 s velkým množstvím účetních chyb. Např. zápůjčky od společníků jsou evidovány na účtu 411 Základní kapitál (stav základního kapitálu tedy absolutně nesouhlasí s výší ZK zapsaným v OR), majetek pořízený na finanční leasing je v celkové výši splátek FL zaúčtován na účtu 042 Pořízení DM. Naopak majetek skutečně pořízený s. r. o. v evidenci a účetnictví s. r. o. vůbec není a nebylo tedy ani účtováno o účetních odpisech. Zálohy poskytnuté zaměstnancům jsou na účtu 315 mezi obchodními pohledávky a tak dále. Jak byste doporučili postupovat? Je vhodné najmout daňového poradce k nápravě všech chyb nebo raději auditora? Kdo toto lépe vyřeší? Daňové hledisko aktuálně neřeším, ale vzhledem k významnosti chyb předpokládám, že ani výnosy a náklady z daňového hlediska nebudou v pořádku. Pokud by to účetní jednotka nechtěla řešit a závěrku by nechala tak jak je na svoji zodpovědnost, je možné účetnictví v tomto stavu převzít a v roce 2023 přeúčtovat stavy rozvahových účtů na správné účty?

Převzala jsem účetnictví společnosti, kde jsem zjistila, že je od roku 1990 od založení společnosti chybně uvedena výše základního kapitálu, ačkoliv vklady byly splaceny již při tehdejším notářském zápisu. ZK je ve výši 750 000 Kč a zaúčtováno je 370 000 Kč. Jak toto napravit? Mohu použít účet na opravy minulých let souvztažně s účtem 44? 

Každý je jen člověk. A jak to tak už bývá, ani ten není neomylný! Nelze se tedy příliš divit, že ani při vedení účetních knih není možné pracovat zcela bez chyb. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto problematiku, která v průběhu několika nedávných let doznala mnoha zásadních změn, a to včetně jejich daňových dopadů.

Ačkoli nález chyb v účetnictví patří k běžnému životu účetních, nutnost provedení oprav nesprávností dělá účetním vrásky na čele. Nejčastějším důvodem bývá nejistota, jak se zjištěním chyby naložit, a také jak opravu chyby prakticky provést. Samotné zaúčtování opravy chyby obvykle nebývá komplikované, je-li oprava zaúčtována do správného období. K problematické oblasti však patří sestavení výkazů v případech nálezů významných chyb, které musí být provedeno takovým způsobem, aby nově sestavované výkazy (zejména účetní závěrka) chybu již neobsahovaly. Obtížnost sestavení správné účetní závěrky po opravě významné chyby zvyšuje i skutečnost, že údaje v účetní závěrce uvedené musí osoba sestavující často upravovat ručně. Všechny tyto vlivy často zvyšují neochotu a obavu zjištěné chyby vhodně a správně opravovat, či vůbec nález neprávností přiznat.

Společnost s r. o. musela provést rekonstrukci účetnictví, původní účetnictví bylo velice zkreslené, prvotní doklady byly prohlášeny na odcizené. V této věci je podáno na jednatele společnosti podezření na trestní čin. Nevím nyní, jak postupovat ve vztahu k zakládání účetních závěrek do sbírky listin. Ve sbírce jsou založeny původní závěrky, které výrazně neodpovídají skutečnosti. Máme tedy zveřejnit závěrky za rekonstruovaná účetní období s poznámkou, že se jedná o rekonstruovanou účetní závěrku? V příloze máme vše popsáno. Jde o to, že budou ve sbírce listin založeny 2 účetní závěrky k totožným účetním obdobím. 

…samotná skutečnost, že o výdaji nebylo v souladu s účetními předpisy účtováno, resp. nebyla vedena skladová evidence, za situace, kdy nebylo pochyb o jeho vynaložení, nic nevypovídá o tom, zda byl vynaložen dle § 24 zákona o daních příjmů.

Možnost vzniku chyb nelze úplně vyloučit v žádné firmě. Nemělo by však jít o standardní či systémové chyby nebo pravidelně se opakující situace. Nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním lze chybám výrazným způsobem předejít. Základní a nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému je účetnictví za předpokladu, že je vedeno správně a v souladu s právními předpisy. Je to zejména proto, že obsahuje vlastní kontrolní mechanismy vycházející z účetních zásad a principů. Zejména jde o zásadu správnosti a úplnosti účetnictví, akruální princip, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokladovosti a inventarizace, zákazu kompenzace, stálosti metod, bilanční kontinuitu. Chyby mohou zahrnovat omyly ve výpočtech, nesprávnou aplikaci účetních metod, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Při posuzování otázky, zda se jedná, či nejedná o chybu, je třeba především posoudit, zda bylo možno účtovat o dotčené skutečnosti do okamžiku sestavení účetní závěrky za aktuální účetní období nebo zda se jedná o novou skutečnost následujícího účetního období.

Samozřejmě i účetní praxe s sebou přináší určitou chybovost, někdy se jedná o chyby zásadní, někdy o chyby nevýznamné. Každopádně, pokud na takovouto chybu následně přijdeme, je nutné ji opravit v souladu s účetními postupy.

Podle lidového rčení se člověk chybami učí. Spíše je tomu ale podle autora tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Přes nebývalý rozvoj umělé inteligence, sdílení dat a konektivitu technologií jsou (zatím) účetními jenom lidé, kteří přirozeně tu a tam chybují. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům – ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí až v dalším účetním období, vystává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, tím pádem účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat.

Opravy účetních záznamů Jaroslava Svobodová Předmětem tohoto článku jsou opravy účetních záznamů. Cílem je především obecně upozornit účetní jednotky na skutečnosti vyplývající ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,...

Co mají účetní profesně nejradši? To by asi byla obsáhlá a pestrá paleta, zřejmě převážně jednoduchých až rutinních prací, kde snad ani chybu udělat nelze. Naopak zřejmě unisono by z úst účetních zněla nejméně oblíbená činnost – účetní uzávěrka. Je s ní hodně práce (únava), podílí se na ní více lidí (zmatek), zahrnuje celý balík činností (chaos), je náročná odborně (nejistota), vedení má přehnaná očekávání (zklamání), výsledek je hodně a dlouho vidět (stres) a chyby již nepůjde opravit (ostuda). Žel, bez ní to v praxi nejde, navíc na její výsledek netrpělivě čekají daně z příjmů. Přeneseně lze říci, že jde o takovou každoroční maturitu účetních. Že Vám tam nějak nadbývá písmeno – U – vždyť přece jde o „účetní závěrku“ – nemylte se, oba pojmy jsou plně namístě, přičemž jeden se bez druhého neobejde. Známější – účetní závěrku – tvoří jen standardizované účetní výkazy, zejména o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli Bilance, jak se z historicky daných důvodů také v praxi ještě označuje), výnosů a nákladů (Výsledovka) a upřesňující Příloha. Naproti tomu – účetní uzávěrka – zahrnuje celý komplex účetních a souvisejících aktivit sloužících k uzavření účetního období, jako je především ověření reálnosti účetních stavů (inventarizace), aktualizace účetního ocenění (reálná hodnota, přepočet cizoměnových položek), přiřazení nákladů a výnosů příslušnému účetnímu období (časové rozlišení), vyjádření rizik (opravné položky, rezervy). Sestavení účetní závěrky je pak už spíše jen technickou záležitostí, která je ale zároveň nejviditelnější součástí, resp. výsledkem účetní uzávěrky.