Změny v předpisech - strana 1

Sledujeme za vás: Celní správa ČR letos získala novou kompetenci, kterou je vymáhání justičních pohledávek. Ministr financí chce navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků. Dejte si pozor na podvodné telefonáty, ve kterých se volající vydávají za zaměstnance ČNB ve snaze vylákat citlivé údaje. Sociální podniky mohou od 1. dubna 2024 žádat o poskytnutí bezúročného úvěru až do výše 25 mil. Kč.

Sledujeme za vás: Ministerstvo financí shrnuje praktické informace k pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Do 30. dubna 2024 můžete zasílat své připomínky k návrhu nové interpretace NÚR. Daňová podpora výzkumu a vývoje přesáhla v roce 2022 poprvé v České republice tři mld. Kč. Až do 31. května 2024 můžete požádat o grant na podporu principů cirkulární ekonomiky ve vaší firmě.

Jako každý měsíc, vám nyní opět přinášíme přehled novinek a zajímavostí, které se ve světě daní a účetnictví narodily. Aktuálně za období těsně před Velikonocemi. V prvním příspěvku stručně probereme technickou novelu konsolidačního balíčku, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně. Jak vidno, za tři měsíce fungování změn se projevily určité nedostatky, jež je potřeba napravit. V uplynulé době nelenila ani Národní účetní rada, která přišla s novou interpretací týkající se problematiky cenin. Užitečný počin vyšel z dílny Finanční správy, která zveřejnila dva dokumenty obsahující ucelený pohled na změny v zákoně o daních z příjmů tak, jak vyplývají z konsolidačního balíčku a novely zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu.

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Sledujeme za vás: Finanční správa komentuje výsledky svých kontrol v oblasti převodních cen. Systém zpojistnění pracovních dohod zřejmě dozná změn. Nezapomeňte na termín pro elektronické podání daňového přiznání.

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Účetní období je i nadále vymezeno základním pravidlem, že trvá 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově je stanovena možnost pro účetní jednotky, které jsou obchodní korporací a zároveň jsou zahrnuty v konsolidované účetní, vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů, a to tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení podle kalendářních měsíců. Tímto vymezením se tedy rozumí období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprava je inspirována mezinárodními účetními standardy.

Oceňování je věnována relativně dlouhá pasáž v důvodové zprávě. Níže shrnuji, v čem se budou nejdůležitější zásady prvotního a následného ocenění lišit, a v čem naopak zůstanou shodné se stávající právní úpravou.

Navrhovaná právní úprava umožňuje účetním jednotkám, s výjimkou účetních jednotek veřejného sektoru, používat pro účely účetnictví i jinou než českou měnu. Za tímto účelem navrhovaná právní úprava zavádí nový institut tzv. funkční měny, který vychází z Mezinárodního účetního standardu 21.

Konsolidovaná účetní závěrka je důležitá zejména pro potřeby vnějších uživatelů. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Česká republika je zemí dceřiných společností, a proto je nutná větší transparentnost. Nová právní úprava se tak snaží zohlednit rovnováhu mezi zájmy vnějších uživatelů konsolidované účetní závěrky a zájmem účetních jednotek nebýt zbytečně zatěžován administrativními požadavky.

Nový zákon o účetnictví zavádí pojem účetní závěrka jako obecný termín, čímž sjednocuje terminologii a usnadňuje výklad právních předpisů. Zároveň rozlišuje dva typy účetní závěrky, a to individuální účetní závěrku (sestavuje se za jednu účetní jednotku) a konsolidovanou účetní závěrku (sestavuje se za uskupení konsolidovaných entit (mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

Nová právní úprava se zaměřuje na několik oblastí: zvyšování transparentnosti, postavení výroční zprávy v právním řádu, statutární výroční zpráva, zpráva vedení a terminologické změny.

Návrh novely zákona o účetnictví zachovává povinnost zveřejňovat účetní závěrku a případně další dokumenty ve veřejném rejstříku. V návaznosti na změnu koncepce účetního výkaznictví a s ohledem na naplnění jeho cíle, kterým je poskytování relevantních informací vnějším uživatelům, dochází k úpravě konstrukce této povinnosti.

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Zákon o úpravě účetnictví se zaměřuje na zobrazování dějů a jejich důsledků pro účetní jednotku. Cílem je reflektovat aktuální potřeby účetní praxe a vedení účetnictví ve vazbě na účetní výkaznictví. Úprava se týká: vymezení vedení účetnictví a požadavku na jeho ověřitelnost, definice účetního systému a vymezení účetní dokumentace a dokumentů, včetně jejich základních náležitostí.

Navrhovaný zákon zachovává povinnost inventarizace pro účetní jednotky. Vnímá ji jako klíčovou součást vnitřního kontrolního systému pro zajištění řádného vedení účetnictví. Inventarizace slouží ke kontrole věcné správnosti účetnictví, a je tak důležitým nástrojem pro splnění požadavku na poctivé a věrné zobrazení a pro zajištění spolehlivosti účetních informací.

Nový zákon o účetnictví představuje lex specialis ve vztahu k úpravě přestupkového práva obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“). V důsledku toho obsahuje zákon o účetnictví pouze dílčí úpravu vybraných institutů, které se od obecné úpravy odchylují. V případech neupravených tímto zákonem se subsidiárně použijí ustanovení zákona o přestupcích.

Sledujeme za vás: Start-upy v oblasti finančních inovací a decentralizovaných technologií podpoří Digitální regulatorní sandbox. Bankovní rada ČNB snížila úrokové sazby. Vláda schválila mechanismus valorizace minimální mzdy – pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy se bude používat zákonem daný vzorec. Vyšla nová interpretace NÚR I-49: Vykazování a oceňování cenin, která se týká např. poštovních známek, ale i jízdenek nebo vstupenek.

Leasing je jedno z účetně-daňových témat, o kterých toho bylo napsáno již mnoho. Píší se o něm články, bakalářské i diplomové práce, v podnikových financích se počítá tzv. čistá výhoda leasingu (srovnávající finanční leasing a úvěr). A jak se zdá, téma leasingu bude i v blízké budoucnosti stále hojně popisováno. Proč? Protože po mnoha letech, kdy česká účetní legislativa v tomto směru ustrnula, se (konečně) posouváme blíže k mezinárodním účetním standardům IFRS.

V měsíčním přehledu nové legislativy informujeme o vládním nařízení a vyhlášce týkající se mýtného. Vyšel také Finanční zpravodaj a několik informací na webu Finanční správy.