339/14.09.11 Uplatňování DPH v případě nepeněžních vkladů a souvislosti v
oblasti účetnictví a daně z příjmů právnických osob
PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN
Martin
Kopecký,
daňový poradce, č. osvědčení 3826
Cílem příspěvku je vyjasnit uplatnění DPH v případě nepeněžitých vkladů a
dopady uplatnění DPH na účetnictví a daň z příjmů.
Podle § 13 odst. 4 písm.
f) zákona č. 235/2004 Sb., o DPH
(„ZDPH“), se za dodání zboží nebo převod
nemovitosti za úplatu také považuje vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném
majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou
vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační
složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě
odpovídají za splnění daňové
povinnosti
společně a nerozdílně. Obdobná úprava týkající se vložení majetkového vkladu v
nepeněžité podobě v nehmotném majetku je uvedena v ustanovení
§ 14 odst. 3 písm. f) ZDPH.Od 1. dubna 2011 byl novelou č. 47/2011 do
ZDPH zaveden nový institut ručení za daňový
nedoplatek na DPH. Rádi bychom Vás požádali o vyjasnění praktické aplikace společné a nerozdílné
odpovědnosti za splnění daňové povinnosti vkladatelem a nabyvatelem a o potvrzení rozdílu oproti
ručení za daňový nedoplatek na DPH. Pro účely tohoto příspěvku předpokládáme, že ke dni vkladu jsou
vkladatel i nabyvatel registrováni jako plátci daně, vkladatel při pořízení vkládaného majetku
uplatnil plný nárok na odpočet daně, nabyvatel má plný nárok na odpočet daně na vstupu a jak
vkladatel, tak i nabyvatel mají sídlo v České republice.
1. Analýza institutu společného a nerozdílné odpovědnosti vs. ručení za
nezaplacenou daň
Společná a nerozdílná odpovědnost za splnění daňové povinnosti byla do
ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) ZDPH doplněna
bodem č. 41 zákona č. 302/2008 Sb. s účinností od 1.
ledna 2009. Z textu důvodové zprávy k tomuto bodu novely
ZDPH není zřejmé, z jakého důvodu byla
povinnost ke splnění daňové povinnosti rozšířena i na nabyvatele vkladu. Dále důvodová zpráva
nespecifikuje, zda toto ustanovení mělo do
ZDPH zapracovávat
čl. 205 Směrnice Rady
2006/112/ES o společném systému daně z přidané
hodnoty („Směrnice“), který umožňuje, aby členské státy stanovily, že za odvod daně ručí společně a
nerozdílně jiná osoba než osoba povinná odvést daň1.
Otázku vkladů řeší Směrnice v čl. 19, podle kterého členské státy v případě
převodu souhrnu majetku nebo jeho části jako vkladu do obchodní společnosti mohou mít za to, že
nedošlo k dodání zboží. Podle čl. 193 Směrnice je daň povinna odvést osoba povinná k dani
uskutečňující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou případů, kdy daň odvádí
jiná osoba podle článků 194 až 199 a článku 202. Možnost členského st