Dovoz, vývoz zboží a clo

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holansku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Dostali jsme fakturu od dodavatele za dopravu zboží z Velké Británie, na faktuře je uvedeno - VT4 - Exempt/zero rate - Art. 144 EU VAT directive. Znamená to, že je od DPH osvobozeno, nebo se jedná o formu „reverse charge± a je třeba DPH zaúčtovat na vstupu i výstupu, jako u ostatních faktur v rámci EU? 

Jak postupovat z hlediska DPH v případě fakturace kupujícímu z třetí země (Švýcarsko), ale zboží bude dodáno v rámci EU (Belgie)? Jak takový obchod vykázat v rámci DPH? 

Prodáváme zboží na Slovensko a máme s odběratelem ujednáno, že nám může vrátit část neprodaného zboží. V takovém případě vystavujeme opravný daňový doklad v režimu reversecharge. Jak ovšem tuto situaci správně zachytit v intrastatu? Četl jsem sice manuál intrastatu, ale nevím, jestli jsem tomu dobře porozuměl. Čili správně vykázat jako přijetí zboží s kódem 21? V účetním programu však máme z důvodu OPD mínusové položky. Nejsem si jist, jestli ovšem produkt Celní správy InstatDesk dovoluje uvádět mínusové zápisy.

Mám k dispozici jeden vývozní doklad na vývoz zboží do USA vystavený na naši společnost (vývozcem je naše společnost), na kterém jsou uvedena čísla 3 faktur, dvě jsou vystavené naší společností, třetí je vystavena naším dodavatelem. Jakou částku mám uvést do vývozu zboží v DPH? Obávám se, že pokud vykážu v DPH jen naše vystavené dvě faktury, tak FÚ bude po nás chtít i ten rozdíl, nebo může i zákazník uvést ve svém DPH ten rozdíl? Nebude problém, že je vývozní doklad vystavený jen na nás? 

Plátce DPH prodává vozidlo do třetí země. Vozidlo je opatřeno vývozovou registrační značkou, v technickém průkazu je uveden nový majitel ze třetí země. Je toto dostačující doklad k osvobození prodeje od DPH? 

Klient dodává zboží (nábytek) českému odběrateli pro jeho soukromou potřebu - vybavení jeho domu na Kapverdských ostrovech. Český občan má „zelenou kartu“ na Kapverdských ostrovech, žije střídavě tam a v ČR (50:50). Nábytek si koupí od českého dodavatele s tím, že ho vyveze a chce vystavit fakturu bez české DPH. Zboží bude přepraveno českým kupujícím na jeho náklady do Portugalska a následně lodní přepravou na Kapverdy. Z EU tedy vystoupí v Portugalsku. Celní formality a lodní přepravu zajišťuje pro českého kupujícího společnost MAERSK. Dokumenty o vývozu odběratel následně zašle českému dodavateli. Může český dodavatel vystavit „vývozní fakturu“ bez české DPH? 

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Provozuji e-shop v ČR jako neplátce DPH, občas na tomto e-shopu nakupují i Poláci. Mám povinnost stát se identifikovanou osobou? Děkuji.

Klient A prodal firmě ze 3.země 3D tiskárnu. Prošlo celnicí, vykázali jsme jako vývoz. Zanedlouho vrátili vadnou část stroje, prošlo to přes celnici, kde vykázali přibližnou cenu dílu, v ČR došlo k opravě a zdarma bylo posláno zpět. Jak toto vykázat v DPH prosím? Prvotní vývoz je jasný, ale jak dále? 

Česká firma, s.r.o., plátce DPH, prodala osobní automobil fyzické osobě na Ukrajinu. Při předání vozu 10.01.2024 byl vystaven daňový doklad s DPH a celá cena ihned zaplacena. Se zákazníkem bylo domluveno: když dodá doklady o vývozu mimo EÚ, včetně přihlášení automobilu na Ukrajině, bude mu DPH vráceno. Doklady o vývozu máme zatím zaslané emailem (na naší faktuře razítka na hranici a někde na území Ukrajiny, technický průkaz vystavený na Ukrajině). S prokázáním vývozu nemáme problém, ale nevíme jak správně vrátit DPH, do kterého řádku přiznání se vrácení promítne. Lze postupovat podle § 84 odst. 2 písm. ZDP? V bodě c) se píše o osobním zavazadle.

Společnost A (CZ) uskuteční vývoz na společnost B (Ukrajina) Incoterms FCA. Přepravu zajišťuje kupující firma B. Část zakázky bude vyrobena firmou C v jiném členském státě EU. Odběratel B požaduje přepravit přímo z jiného členského státu C na Ukrajinu firmě B. Incoterms FCA. Firma C bude fakturovat firmě A(FCA) a firma A firmě B. Dodací podmínka bude opět FCA. Dle informací firma C proclí zboží jako zástupce A v DE a vykáže jako vývoz. Na JSD bude uvedena firma A. Dodavatel firma C tvrdí, že půjde o nepřímý vývoz a bude mít osvobozeno. - Za jakých podmínek je možné tzv.nepřímý vývoz uskutečnit? - Pokud firma C bude mít osvobozeno jako vývoz, v jakém režimu dph se ocitne firma A, rovněž vývoz? Předpokládáme, že tato transakce nevstoupí do tuzemského DPH, takže bude uvedena na řádku č.26 DPH. Co pořízení zboží od našeho dodavatele v DE? Nepůjde o tuzemské plnění v DE ani o dodání do EU. Vzniká nám povinnost registrace v DE? - Jaký by byl správný postup, pokud by obdobný situace nastala v tuzemsku? Firma A (CZ) by prodala firmě C (DE) a ta by vyvezla z CZ na Ukrajinu.

Česká firma s. r. o., plátce DPH s českým DIČ, plánuje nákup zboží z třetí země a dovoz (v rámci své ekonomické činnosti) do Rumunska, Chorvatska, Maďarska a Česka, kde toto zboží bude propuštěno do volného oběhu. (na začátku ve skladu, potom postupně se bude prodávat). Přepravu zajišťuje česká firma s. r. o. Prosím o potvrzeni, že v případě dovozu do České republiky českým s. r. o. s českým DIČ – DPH nevyměřuje a nevybírá daň celní orgán, ale plátce DPH ve svém daňovém přiznání přiznává DPH, a zároveň má nárok na odpočet, ve výsledku DPH = 0,00. Pokud česká firma se zaregistruje jako plátce DPH v ostatních uvedených zemích – Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku – při dovozu také nebude muset platit DPH celnímu úřadu, a bude muset přiznávat DPH v daňových přiznáních Rumunska, Chorvatska, Maďarska + bude mít nárok na odpočet – ve výsledku DPH = 0,00, – nebo pro tato země platí jiná pravidla, a při dovozu česká firma bude muset zaplatit rumunské, chorvatské, maďarské DPH, a potom nárokovat vraceni zaplaceného DPH přes evropsky systém vraceni daně. (protože při telefonickém rozhovoru rumunská celnice se vyjádřila, že bude chtít po české firmě zaplaceni DPH při dovozu přímo celnici – zda není to chyba nebo nedorozuměni) Pokud nedisponujete těmito informacemi můžete prosím poradit někoho, kdo disponuje? 

Nakupování v e-shopech nezná hranic. Při přeshraničním obchodování se jedná z pohledu DPH převážně o prodej zboží na dálku. Ten má svůj limit pro určení místa zdanění i speciální obchodní pojmy jako fulfillment nebo dropshipping. Jejich daňové dopady, jednoduchý režim EU a komplikovaný dovozní režim jsou spolu s novou povinností poskytovatelů platebních služeb obsahem tohoto článku.

Tuzemská s.r.o., plátce DPH, uzavře obchod s dánskou společností (také plátce DPH) na práci ve Švédku (pro švédskou společnost) majetku švédské společnosti a to pracovníky z ČR. Jedná se tedy o subdodávku, kdy budeme postupně dodávat jak materiál, výrobky + montáž bude na místě v zahraničí. Jedná se o dodání 1) materiálu, výrobků (z ČR) do EU nebo 2) dodání materiálu + montáž přímo na místě – v EU? Jedná se nám o nastavení správné spolupráce: fakturace, DPH a dalších možné předpisy (zaměstnanci, OSVČ – subdodavatelé). Jako např. Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, případně jaké další…. Dovoz zboží z EU – doplnění textu: reverse charge Základ daně a DPH na řádku 7/8, 43/44 (bez DPH) KH na A2 Vývoz zboží do EU – doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 20 Následné souhrnné hlášení: kód 0 Služby v jiném státě - doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 21 Následné souhrnné hlášení: kód 3 Náležitosti faktury: Fakturace DPH – bez DPH A text u faktury 2006/112/es rozdíl 235/2004? 

Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích - Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Na vybrané suroviny a výrobky dovážené ze třetích zemí bude nově zaveden dorovnávací mechanismus na základě uhlíkových emisí obsažených v dovezeném zboží v podobě tzv. CBAM certifikátů, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek.

Firma S. R. O. Plátce DPH nakoupil majetek jachtu 15000eur od fyzické osoby z Velké Británie. Jachtu bude používat pro podnikání v oblasti cestovního ruchu. Pro daň DPH udělám reverse charge - řádek v přiznání k DPH 7 a 43? Nebo nebude do DPH vstupovat? Clo se bude nějakým způsobem řešit? Nebo se podle obchodní smlouvy mezi EU a Velkou Británií po 1. 1. 2021 vzájemně uplatňováno nulové clo, pokud jsou splněny sjednané podmínky, tj. prokázání původu zboží (EU nebo naopak Velká Británie). Teprve nejsou-li tyto podmínky splněny, uplatní se clo ve standardní výši). Jachta se při koupi nacházela ve Francii (Nice) budeme ji provozovat v Gozo - Malta, v současné době je v Itálii bude převezen na Maltu.

Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, dovezl jsem zboží z Číny (přes společnost DHL), zaplatil jsem clo, poplatky (v období 09/2023), DPH jsem vypořádal v daňovém přiznání za 3.Q/2023. Při stanovení výše cla došlo k chybě na straně celního úřadu, clo bylo stanoveno vyšší. Toto jsem reklamoval a celní úřad v říjnu 2023 reklamaci uznal jako oprávněnou, vydal rozhodnutí o vrácení cla ve výši 3 361 Kč. Nový JSD nebude vystaven, mám pouze rozhodnutí o vrácení částky cla, kde je výpočet částky. Jak mám řešit vratitelný přeplatek cla z pohledu DPH, anebo přeplatek řešit z pohledu DPH nebudu, přeplatek zaúčtuji, a tak dojde k ponížení výdajů (původního cla) pro DPFO?