Důvodová zpráva k zákonu č. 212/2011 Sb., změna zákona o dani z nemovitostí.

Poslanecká sněmovna PČR; Vláda ČR Vydáno:
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
A. Obecná část
I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE PODLE OBECNÝCH ZÁSAD (MALÁ RIA)
1.Důvod předložení
- Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán na základě plánu legislativních prací vlády na 1. pololetí roku 2010.
Předkládaná novela zákona o dani z nemovitostí nemění základní koncepci platného zákona o dani z nemovitostí. Cílem novely je odstranit zejména výkladové nejasnosti zdanění u pozemků s plošnými stavbami (tzv. zpevněnými plochami pozemků).
Dále novela navazuje na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a upravuje náležitosti rozhodnutí o vyměření daně v případech, kdy nedošlo ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím k žádným změnám ohledně daňové povinnosti.
- Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Zhodnocení současného stavu a identifikace problému
Návrh řeší zdanění pozemků zpevněných stavbou bez svislé nosné konstrukce, tzv. „plošnou stavbou“, daní z nemovitostí upravenou zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z nemovitostí). Reaguje zejména na rozhodovací praxi soudů a jeho záměrem je především vyjasnění a dosažení jednoznačnosti právní úpravy, odstranění výkladových nejasností, zjednodušení správy daně a snížení administrativní náročnosti zpracování těchto specifických případů zdanění.
S ohledem na dosavadní poznatky a zkušenosti správců daně a chování poplatníků daně z nemovitostí je nezbytné navrhnout efektivní řešení současného neuspokojivého stavu, který komplikuje výkon správy daně při zdaňování plošných staveb a v určité míře negativně ovlivňuje vývoj daňových příjmů do rozpočtů obcí.
Podle stávajícího znění § 7 zákona o dani z nemovitostí jsou nemovité plošné stavby (resp. zpevněné plochy) předmětem daně ze staveb a pro stanovení základu daně jsou podle § 10 tohoto zákona na rozdíl od staveb se svislou nosnou konstrukcí (zejm. budov) vymezeny jako stavby bez svislé nosné konstrukce (komunikace, parkoviště, zastavěné manipulační plochy mezi jednotlivými budovami). Aby mohla být stavba (tedy jak budova, tak zpevněná plocha) předmětem daně ze staveb, musí být
1. stavbou nemovitou ve smyslu ustanovení § 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), tedy stavbou spojenou se zemí pevným základem;
2. a jako taková být samostatnou věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů.
Protože stávající právní úprava tohoto předmětu daně ze staveb je poměrně obecná a vychází z institutů občanského zákoníku definovaných rovněž jen velmi obecně, může být prokazování naplnění výše uvedených podmínek v daňovém řízení u jednotlivých zpevněných ploch poměrně náročné, a to i s ohledem na rozmanitost a stáří objektu či neexistenci příslušné dokumentace. Nelze rovněž opomenout judikaturu nejvyšších soudních instancí v posledních letech, resp. nejednotnost názoru nejvyšších soudních instancí na danou problematiku. Nejvyšší správní soud i Ústavní soud při posuzování staveb bez svislé nosné konstrukce jako předmětu daně ze staveb doposud kladly důraz na jednoznačné prokázání otázky, zda se v konkrétním případě jedná o samostatnou nemovitou věc (Nález I. ÚS 483/01 ze dne 6. 5. 2003 a Nález I. ÚS 531/05 z 6. února 2007, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 125/2005-40 ze dne 1. března 2007). Oproti tomu Nejvyšší soud se v řadě rozsudků v oblasti občanskoprávní spíše přiklání k tomu, že zpevněná plocha pozemku (tj. komunikace či manipulační plocha) je pouze způsobem využití pozemku a nemůže být samostatnou věcí ve smyslu ust. § 119 občanského zákoníku.
Další pochybnosti přineslo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 24/2008-63 ze dne 25. 9. 2008, v němž jsou zpevněné plochy z hlediska posouzení, zda se jedná o samostatnou věc (a tedy i předmět daně ze staveb) rozlišovány podle toho, zda jde o stavby komunikací či ostatní zpevněné plochy pozemků.
Z uvedeného je zřejmé, že stávající stav není uspokojivý a že zdaňování zpevněných ploch daní ze staveb vyvolává neustále pochybnosti, vedoucí ke komplikacím v daňovém řízení.
V zájmu právní jistoty všech zúčastněných na daňovém řízení, včetně příjemce výnosu daně z nemovitostí, tedy obcí, je zpracován návrh nové právní úpravy zdaňování plošných staveb daní z nemovitostí, který výslovně vyjímá stavby zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb.
Zpevněné plochy pozemků, se jako určitou nově definovanou kategorii pozemku navrhuje zdaňovat pouze daní z pozemků. Vyjmutí staveb zpevněných ploch pozemků z předmětu daně ze staveb zjednoduší správu daně z nemovitostí, neboť odstraní náročné prokazování a projednávání, zda má být plošná stavba užívaná pro podnikání zdaněna daní ze staveb či daní z pozemků.
Zpevněné plochy pozemků, užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní, které jsou specifickým ztvárněním, zpracováním i u