Zdanění výdělečně činných studentů

Vydáno: 19 minut čtení

V článku se zaměříme na daňové podmínky výdělečné činnosti studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „ZP “), specifikuje omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243-247 ZP , přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „ObčZ “), vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Zdanění výdělečně činných studentů
Ing.
Ivan
Macháček
 
Vymezení výdělečné činnosti
Výdělečnou činnost vymezuje § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), kde se uvádí, že výdělečnou činností se rozumí:
a)
činnost v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění,
b)
činnost osoby samostatně výdělečně činné, za kterou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,
c)
činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.
 
Pracovní poměr
V § 3 ZP se uvádí, že
závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterými jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr
. Podle § 33 odst. 1 ZP se zakládá pracovní poměr pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Podle znění § 34 odst. 1 ZP musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, a den nástupu do práce. Podle § 34b odst. 1 ZP musí být zaměstnanci přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87 ZP).
Zákoník práce se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74-77. Hlavní zásadou pro
dohodu o provedení práce
je, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce
,
přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zamě