Technické aspekty reportingu o udržitelnosti podle CSRD

Vydáno: 24 minut čtení

Snadný přístup k datům je důležitý pro usnadnění rozhodovacího procesu široké škály investorů, ale i mnoha dalších stakeholderů, nevládních organizací a organizací působících v oblasti sociální a životního prostřední (sociální a ekologické organizace). Zejména snadný přístup ke kompletním informacím souvisejícím s udržitelností by umožnil účastníkům trhu, kteří poskytují finanční produkty nebo poskytují poradenství, snadněji získat informace, které potřebují při začleňování rizik udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost. Přijetím směrnice 2022/2464/EU , o podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), došlo nejen ke standardizaci informací, které má podnik povinnost uvádět, ale oproti podávání nefinančních informací došlo i k určité formalizaci formátu zprávy o udržitelnosti. Směrnice CSRD požaduje, aby zpráva vedení byla vyhotovena v elektronickém formátu XHTML a pro zprávu o udržitelnosti, včetně informací podle čl. 8 nařízení (EU) 2020/852 , použijí značkovací jazyk XBRL podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 .

 

Technické aspekty reportingu o udržitelnosti podle CSRD
Ing.
Hana
Kubcová
Ing.
Václav
Tittelbach
Požadavky na formát nesouvisejí pouze s rozvojem digitalizace, ale také s vazbou na dostupnost informací, neboť snadný přístup k informacím je důležitý pro přijímání kvalifikovaných rozhodnutí. V roce 2020 Evropská komise rozhodla o vytvoření jednotného evropského přístupového místa (ESAP)1) jako jednoho z nástrojů zlepšení přístupu veřejnosti k finančním a nefinančním informacím. ESAP by měl shromažďovat veřejně dostupné informace o evropských obchodních společnostech a investičních produktech a měl by být rovněž základním stavebním kamenem digitalizace. Tento záměr vyústil v přijetí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. 12. 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti.
 
ESEF
Směrnice 2004/109/ES2) vyžaduje, aby emitenti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nacházejícím se nebo operujícím v některém členském státě, vyhotovovali a zveřejňovali své výroční finanční zprávy v jednotném elektronickém formátu. Tato povinnost se vztahovala již na účetní období začínající 1. 1. 2020 nebo později. Tento jednotný elektronický formát je upřesněn v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/8153) (dále jen „nařízení ESEF“).
Cílem přijetí a používání jednotného elektronického formátu (ESEF) je zajistit vysokou úroveň transparentnosti a srovnatelnosti účetních závěrek, včetně konsolidovaných. V souladu s nařízením ESEF vyhotoví emitenti svou výroční finanční zprávu ve formátu XHTML. Pro účetní závěrku emitentů se použije značkovací jazyk XBRL (eXtensible Business Reporting Language – rozšiřitelný jazyk k podávání obchodních zpráv). XBRL je strojově čitelný formát, který umožňuje automatizované zpracování velkého množství informací. Je zavedeným formátem, který se používá v řadě jurisdikcí, a v současnosti představuje jediný vhodný značkovací jazyk pro značkování účetních závěrek a účetních zpráv. Tím, že výroční finanční zpráva emitenta byla vyhotovena ve formátu XHTML, je také v tomto formátu zveřejněna. Formát XHTML (Extensible Hypertext Markup Language – rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk) nevyžaduje pro převod do formátu čitelného okem žádné zvláštní mechanismy. Jelikož XHTML není chráněný formát pro elektronické podávání zpráv, lze jej volně využívat. Obdobný přístup bude využit i v případě zpráv o udržitelnosti, jakmile ESMA vydá prováděcí opatření, kterým se stanoví jednotná taxonomie.
Stále více je patrná snaha o poskytování informací v elektronických formátech a značkování informací. Abychom se v těchto formátech neztratili, pojďme se ve zkratce na ně podívat. Nejprve je však vhodné si říci, že běžný