NOVELA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Již od počátku platnosti zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“ či „o. z. “) bylo odbornou veřejností upozorňováno na některá problematická ustanovení občanského zákoníku, která jsou způsobilá v krátkém čase po jejich účinnosti omezit, znesnadnit či nenávratně zasáhnout právní postavení lidí i dalších uživatelů 1) . Dne 30. 12. 2016 tak byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 460/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb. , a další související zákony. Tento článek se tedy bude zabývat vybranými změnami, které do oblasti občanského práva přinesl zákon č. 460/2016 Sb. Pro úplnost je však nutno dodat, že tento zákon vedle občanského zákoníku novelizuje rovněž zákon o soudních poplatcích , notářský řád , zákoník práce , zákon o základních registrech , zákon o katastru nemovitostí, zákon o zvláštních řízeních soudních a zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Zákon nabyl účinnosti, s výjimkou řady ustanovení, dnem 1. 3. 2017.
Legislativní novinky s komentářem
Michal
Jakoubek
Závislá práce nezletilých starších 15 let
První z podstatných změn občanského zákoníku se týká § 35 o. z., který upravuje možnost výkonu závislé práce nezletilého staršího 15 let. Důvodem změny dosavadní úpravy bylo to, že tato bez zjevného důvodu znemožňovala sjednání základního pracovněprávního vztahu osobou, která sice dovršila patnáct let věku, ale dosud neskončila povinnou školní docházku.2) Problém aplikace tohoto ustanovení v praxi je zřejmý, neboť je běžné, že nezletilá osoba má zájem sjednat si pracovněprávní vztah na dobu po ukončení povinné školní docházky ještě před jejím ukončením. Takovéto omezení možnosti osoby, jež dovršila 15 let, zavázat se k výkonu závislé práce se jeví jako nadbytečné a limitující, zejména vzhledem k těm osobám, které neplánují pokračovat v dalším vzdělávaní. Z tohoto důvodu byl § 35 o. z. změněn tak, že
připouští možnost nezletilého, který dovršil 15 let, zavázat se k výkonu závislé práce, nicméně jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku.
Novela občanského zákoníku rovněž
ruší možnost zákonného zástupce nezletilého, který nedosáhl věku 16 let, rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek
, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, což umožňoval § 35 odst. 2 občanského zákoníku a rovněž ustanovení § 56a, 77 odst. 5 a § 77 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem zrušení těchto ustanovení bylo to, že tato značně snižovala právní jistotu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, což bylo umocňováno velmi neurčitě vymezenými výpovědními důvody, což v samotném důsledku snižovalo motivaci zaměstnavatelů zaměstnávat osoby, které nedosáhly 16 let. Je zřejmé, že toto pravidlo mělo zajistit vyšší ochranu nezletilých v pracovněprávních vztazích, nicméně jeho efektivita nebyla dostatečná, neboť zákonný zástupce mohl zasáhnout pouze do doby, než nezletilý dovršil 16 let, přičemž potřeboval přivolení soudu. Dřívější úprava, která toto pravidlo neobsahovala, přitom nepůsobila v praxi problémy a návrat k ní shodně požadovaly jak odborové organizace, tak zástupci zaměstnavatelů.3)Forma plné moci
Další změna, kterou přináší předmětná novela, je reakcí na problémy, jež se v praxi vykytují při aplikaci poslední věty dosavadního § 441 odst. 2 o. z. O uvedeném svědčí četné návrhy a podněty k novelizaci tohoto ustanovení, které obdrželo Ministerstvo spravedlnosti (např. ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu, ČNB a mnohých dalších, včetně mnoha podnětů z praxe).4) V této souvislosti je vhodné si připomenout usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, které v době jeho vydání vzbudilo vlnu negativních reakcí. Toto usnesení se vztahuje k dosavadnímu znění § 441 odst. 2 o. z., který pojednává o formě plné moci. Nejvyšší soud v tomto usnesení vyložil, že
plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy, není-li pochyb o tom, kdo plnou moc udělil
. Podle Nejvyššího soudu pro plnou moc udělovanou k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, stačí písemné udělení a současné úřední ověření podpisu zmocnitele. V opozici k tomuto závěru bylo poukazováno na ust. § 582 o. z., které stanovuje sankci neplatnosti při nesplnění požadavku formy právního jednání předepsaného zákonem, aniž by byl dán prostor pro úvahu, zda neplatnost vyžaduje smysl a účel zákona.5) Novela občanského zákoníku by tedy měla nastolit právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady vznikající při něm osobám vznikající. Nadále tak v případě, vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
6)Toto ustanovení se jeví jako odůvodněná změna, neboť zjednoduší právní styk a sníží transakční náklady, když požadavek plné moci ve formě notářského zápisu je bezesporu nadbytečný a ochranu zmocnitele dostatečně zajišťuje požadavek, aby plná moc byla v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.
Společné jmění – podíl na společnosti nebo družstvu
Ustanovení § 709 odst. 3 o. z. se doplňuje tak, že zní:
Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev
. Novelou zákona je tak postaveno najisto, že v případě, kdy se stal manžel společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl-li podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu
, která je součástí společného jmění manželů, ale není tím založena jeho účast na předmětné společnosti nebo družstvu, a nevznikají tedy ani práva a povinnosti s tím spojené.Předkupní právo spoluvlastníků
Novela občanského zákoníku rovněž
rozšiřuje předkupní právo spoluvlastníků
vůči převáděnému spoluvlastnickému podílu, když ust. § 1124 odst. 1 o. z. nově zní: Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
Dle dosavadního znění tohoto ustanovení měli spoluvlastníci vůči sobě předkupní právo pouze v případě, bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Předkupního práva se může spoluvlastník podle ust. § 1125 o. z. vzdát s účinky pro své právní nástupce, přičemž je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitá věc zapsaná ve veřejném seznamu, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše. Tato ustanovení jsou jedna z těch, která nabudou účinnosti až dnem 1. 1. 2018.Svěřenské fondy
Novela přináší také několik změn do oblasti svěřenských fondů, z nichž nejdůležitější je např. doplnění ust. § 1452 odst. 2 o písm. g) o. z., dle kterého musí statut svěřenského fondu obsahovat rovněž
počet svěřenských správců a způsob jejich jednání.
Nadále by tak neměly vznikat nejasnosti ohledně způsobu jednání v případech, kdy je více svěřenských správců. Další změna v této oblasti je reakcí na obavy odborné veřejnosti ohledně možné zneužitelnosti svěřenských fondů, tedy že tyto mohou sloužit např. jako prostředek k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Za účelem odstranění úplné anonymity beneficientů (obmyšlených) svěřenských fondů77) je nyní potřeba jejich zápis do evidence svěřenských fondů, který je
Obmyšlený tedy bude muset být povinně zapsán do evidence svěřenských fondů a teprve poté bude moci požívat výhod, které mu svěřenský fond nabízí. Tento požadavek se však týká pouze svěřenských fondů zřízených za soukromým účelem. Údaje o beneficientech však nebudou s ohledem na zachování jejich práva na soukromí zveřejněny, ledaže k tomu dají beneficienti souhlas. Výše uvedené změny budou rovněž účinné až ode dne 1. 1. 2018.konstitutivní
.Další změny
Co se týče dalších změn, tak je vhodné zmínit například to, že § 921 o. z. byl doplněn o odstavec 2, podle kterého je možné po osobě výživou povinné požadovat v případě jejího prodlení s hrazením výživného úroky z prodlení. Povinnost rodičů pečovat o jmění dítěte již nezaniká prohlášením, resp. zjištěním úpadku, ale až prohlášením konkurzu na majetek rodiče. Za zmínku stojí rovněž změna ohledně dohody o srážkách ze mzdy, kdy výše srážek již nadále není limitována polovinou mzdy. V neposlední řadě je třeba zmínit zánik předkupního práva podle ust. § 3056 o. z., tedy předkupního práva vlastníka stavby, jež se po dni účinnosti o. z. nestala součástí pozemku k tomuto pozemku a také předkupní právo vlastníka pozemku, k takové stavbě, a to ke dni účinnosti zákona č. 460/2016 Sb.
1)
2) Důvodová zpráva k zákonu č. 460/2016 Sb.
3) Důvodová zpráva k zákonu č. 460/2016 Sb.
4) Důvodová zpráva k zákonu č. 460/2016 Sb.
5) ČECH, Petr.
Právní rádce
[online]. [cit. 2017-03-01]. Dostupné z: notarskeho-zapisu-o-plne-moci.7) Důvodová zpráva k zákonu č. 460/2016 Sb.