Penále jako trest

Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2015, čj. 4 Afs 210/2014-57, www.nssoud.cz

K předpisům:

Penále podle § 37b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném od 1.1.2007 do 31.12.2010, a podle § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, má povahu trestu; je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a články 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.).

Jedná se o převratné usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Vyjma již známých trestněprávních důsledků má však také revoluční důsledky daňové. Jednak jedná-li se o formu trestání, pak při jeho uvalení je nutno respektovat základní principy trestního práva. Úmluvu o ochraně lidských práv a a základních svobod nevyjímaje. Tyto principy jsou pak v příkrém rozporu s principy, na kterých stojí daňový řád. Zejména co se týče povinnost náležitě objasnit skutkový stav.

Tím se dostáváme k druhému revolučnímu důsledku. Nyní je penále považováno za něco automatického, co bez výjimky je uvaleno tam, kde to zákon říká. Jedná-li se však o trest, pak je třeba trvat na tom, aby bylo dáno také provinění. Proto do budoucna lze počítat s tím, že se bude vymezovat vůči automatickému trestání (uvalení penále), aniž by si to daňový subjekt skutečně zasloužil. Nelze přitom vyloučit, že z tohoto důvodu dokonce bude penále považováno za rozporné s ústavními právy, načež dojde k jeho zrušení či zásadní novelizaci v tom smyslu, že na příště bude penále spojeno již jen s v zákoně výslovně uvedeným proviněním. Ostatně první vlaštovky již přilétli záhy po tomto usnesení, kdy v tomto viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2015, sp. zn. 10 Afs 105/2015.