Úroky z hypotéky
Ing. Bc.
Marcel
Pitterling
Fyzická osoba řeší tuto situaci:
1)
v roce 2010 bydlí v bytě, kde má trvalý pobyt a uplatňuje si u tohoto
bytu odpočet úroku z hypotéky, tj. splňuje všechny podmínky
dle
§ 15,2)
zároveň v roce 2010 uzavře Smlouvu o smlouvě budoucí na koupi nového
bytu, který se v roce 2010 začne stavět a dokončen (zkolaudován) bude až v roce 2011. Poté se
fyzická osoba do tohoto nového bytu v průběhu roku 2011 přestěhuje (přepíše tam trvalý pobyt) a byt
ad 1) prodá. Zároveň už i v roce 2010 čerpala hypoteční úvěr na tento nový byt a obdržela potvrzení
o zaplacených úrocích.
Může si tato osoba uplatnit odpočet úroku z hypotéky i u tohoto nového
rozestavěného bytu již za rok 2010? Kupní smlouva na ten nový byt bude podepsána v červnu 2011. V
roce 2011 už bude situace jednoduchá, neboť fyzická osoba uplatní odpočet úroku jen u toho bytu, kde
bude mít trvalý pobyt.
Související předpisy:
*
§ 15 odst. 3 a 4
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.
Pro lepší přehlednost zavedu pro prvně jmenovaný byt zkratku „byt A“ (tj.
byt popsaný v bodě jedna) a pro druhý byt zkratku „byt B“.
Z informací uvedených v dotazu usuzuji, že byt B je pořizován tzv. na klíč,
tj. není stavěn ve vlastní režii. K tomuto závěru mne vede informace o uzavření smlouvy o smlouvě
budoucí na koupi bytu, přičemž předpokládám, že k uzavření kupní smlouvy dojde až po dokončení
výstavby bytu, kterou provádí patrně dodavatel/prodávající.
Za uvedeného předpokladu poskytuje řešení
celého případu ustanovení § 15 odst. 3 a 4 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů. Pokud tedy platí teze o tom, že byt B bude pořízen v roce 2011 koupí, pak se
jedná o bytovou potřebu podle ustanovení § 15 odst. 4
písm. c) uvedeného zákona o daních z příjmů. Pro tuto bytovou potřebu je v ustanovení
§ 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů stanoveno,
že základ daně může být snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět
bytové potřeby vlastnil a užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení zákonem
vyjmenovaných osob. Zároveň platí, že v roce nabytí vlastnictví stačí, jestliže předmět bytové
potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Pokud tedy nabude poplatník vlastnického
práva k bytu B v roce 2011, pak již za rok 2011 bude moci uplatnit úroky z hypotečního úvěru, který
byl použit na pořízení bytu B. V roce 2010 však úroky z tohoto hypotečního úvěru uplatnit nemůže,
protože nejsou splněny podmínky uvedené v § 15 odst.
4 zákona o daních z příjmů (v roce 2010 vlastnického práva k bytu B poplatník
nenabyl).
U bytu A není zcela jasné, o jakou bytovou potřebu ve smyslu
§ 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů se jedná.
Budu-li předpokládat, že zmiňovaný hypoteční úvěr u bytu A byl rovněž použit na koupi bytu A, pak
není pochyb o tom, že za rok 2010 lze o uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu
zaplacených úroků z hypotečního úvěru uvažovat (předpokládám, že všechny zákonem stanovené podmínky
byly naplněny). Pokud by byl byt A v roce 2011 prodán, pak s největší pravděpodobností (pro
definitivní potvrzení by bylo nutné znát další okolnosti kolem hypotečního úvěru v souvislosti s
bytem A) nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně zanikl, jak je správně uvedeno v závěru
dotazu.