Ing. Ladislav Pitner

Společnost pořídila soubor movitých věcí v hodnotě 167 tis. Kč do nebytových prostor, které jsou určeny k pronájmu (nájem je zdanitelný ne osvobozený), o kterém neúčtuje jako o účetním souboru hmotného dlouhodobého majetku, ale časově tyto pořizovací náklady společnost rozliší pod dobu 3 let. Společnost při pořízení uplatnila plný nárok na odpočet DPH, protože souvisí tento soubor se zdanitelným nájmem. V případě, že by došlo v budově k obsazení nájemce, se kterým bude uzavřen osvobozený nájem, jak se postupuje z hledisku nároku na odpočet DPH - provede se jednorázová úprava DPH dle paragrafu 77 zákona o DPH? Jaká je lhůta pro posuzování tohoto vyrovnání DPH?

Český plátce DPH na základě smlouvy o zprostředkování zajistil osobě z Ukrajiny získání kupce a zajistil administrativu kolem prodeje věci, která je v době realizace zprostředkování obchodu umístěna na území ČR. Výsledkem zprostředkování je uskutečnění vývozu této věci do třetí země, kde ale CZ plátce DPH nebude figurovat jako vývozce. V celém případu vystupuje jen jako zprostředkovatel a za realizaci služby obdržel provizi od ukrajinské osoby. Jedná se mi o postup pro DPH, pokud bude ukrajinskou osobou osobou povinnou k dani (TAX code pro daň z příjmů na Ukrajinu) nebo bude privátní osobou (lze TAX code nějak ověřit?)

Restaurace (česká s. r. o., není plátce DPH ani IO), chce prodávat tabákové výrobky, zejména cigarety. Musí se registrovat k DPH a musí platit spotřební daň? 

Izraelská společnost bude nakupovat zboží od společnosti A se sídlem ČR a následně ho prodávat společnosti B se sídlem v ČR. U obou transakcí se bude zboží nacházet stále na území ČR, čili místo plnění bude u obou transakcí taky v ČR. Izraelská společnost není registrovaná v ČR k DPH. Ráda by se v ČR k DPH zaregistrovala dle § 6c odst. 2 zákona o DPH, aby si mohla uplatnit i nárok na odpočet DPH z nákupu zboží, nicméně máme pochybnosti, zda to lze udělat. Dle § 108 odst. 3 písm. b) zákona o DPH bude mít totiž dle našeho názoru povinnost přiznat daň osoba, které bude zboží dodáváno (společnost B). Dle § 6c odst. 2 zákona o DPH by ale díky tomu nevznikla povinnost se zaregistrovat k DPH, protože plnění bude mít povinnost přiznat osoba, které je plnění poskytováno. Jako problematické pak vidíme, že si nebude společnost moct požádat dle § 83 zákona o DPH o vrácení daně, protože firma z Izraele pravděpodobně tuto žádost podat nemůže. Navíc by to bylo zbytečně zdlouhavé. Existuje nějaké řešení, jak tuto transakci správně provést? Teoreticky by mohlo pomoci provést dobrovolnou registraci k DPH, nicméně je riziko, že se to nestihne a případný dopad by byl extrémní.

Firma nám dodala nejdříve fotovoltaické panely z důvodu rychlé reakci na dostupnosti tohoto zboží v danou chvíli a dala nám daňový doklad na uhrazenou zálohu se sazbou 21 %, protože ještě nevěděla, zda bude taky celou FVE taky montovat. pak za 3 měsíce naše firma nakonec podepsala smlouvu o dílo s původním dodavatelem panelů na celou zakázku FVE. Zaplatili jsme další zálohu a na ní se již vztahuje přenesená daňová povinnost podle § 92. Ptám se zda může být konečná faktura na celou zakázku vyúčtovaná se zálohou na dodání panelů s 21% a další práce a materiál podle § 92 dohromady až po předání díla? Nebo měla být na dodávku panelů v den dodání UZDP a vystaven daňový doklad do 15 dnů? nebo může být první záloha součástí díla? My jsem si bohužel nárokovali DPH z první zálohy 21 %, ale stavba FVE celá patří do režimu přenesené daňové povinnosti a dodavatel tvrdí že to má správně.

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Společnost uzavírá obchod, kde by mohla využít zjednodušeného režimu dle § 17 zákona o DPH. Kupující je rakouská společnost a prodávající je německá společnost. Česká společnost, která by při této transakci chtěla vystupovat v pozici prostřední osoby má registraci k DPH také v Rakousku a Německu. (V těchto zemích nemá žádnou provozovnu ve smyslu zákona o DPH). Může česká společnost využít režim § 17 zákona o DPH pod svým českým DIČ?

Obchodní společnost bude stavět polyfunkční dům, kde převládá funkce bydlení (51 %), komerční prostory budou ve zbývajících 49 % plochy. Objekt má mít dle stavebního povolení 3 užitná podlaží, kde: suterén bude sloužit jako společné technické zázemí (kotelna a ohřev TUV, sklepní prostory, garážové stání a společné spojovací schodiště); 1. NP pro komerční využití společnosti (kanceláře, společné schodiště); 2. NP pro samostatné bydlení, kde budou dvě bytové jednotky(+ sklepní koje, společná chodba a schodiště). Oba byty budou do 120 m2, v plánu je jejich pronájem FO, případně prodej. Jakou sazbu nám mají fakturovat dodavatelé při budování základové desky a 1. NP (základní vs snížená) a v jaké výši máme nárok na odpočet v případě budoucího pronájmu, nebo prodeje? Pokud by došlo ke změně stavebního povolení a byty ve 2. NP bychom nedostavěli, mělo by to vliv na uplatnění odpočtu DPH ze základové desky a 1. NP?

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

Společnost v rámci výstavby si pronajala stavební výtah - cena montáže, včetně pronájmu tohoto stavebního výtahu je dodavatelem vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti, dále si pronajala kvůli výstavbě mobilní toaletu, která je v režimu DPH bez přenosu. Část těchto nákladů bude přeúčtovávat na dodavatelé stavby - můžeme vystavit v rámci přeúčtování část nákladů v přenosu (tj. náklady na stavební výtah) a část bez přenosu (tj. náklady na pronájem mobilní toalety) na jednu fakturu (daňový doklad)? Pokud dodavatel v příštích měsících bude vystavovat už jen pronájem stavebního výtahu bez montáže - má tam být režim přenosu nebo ne? Na části nákladů se bude spolupodílet od dodavatelů bude nést stavba - tudíž se musí vystavit faktura týkající se přeúčtování 1. montáže a pronájmu stavebního výtahu a 2. pronájem mobilní toalety.

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP? 

Obdrželi jsme fakturu přijatou od dodavatele, kde je uvedeno voda spotřeba 26183,25 Kč- minus zálohy 30000 - DPH 10 %, takže -3816,75 DPH 10 % - 381,68. tj. - 4198,43 Kč. Já vystavuji odběrateli vodné a stočné 2023 8 m3 × 107,75, tj. 862 minus zálohy 3000 Kč, tj. 2138 - 12 % DPH, doplatek 2394,56 Kč. Myslím si, že u záloh by měla být uvedena 10% DPH. Účetní program mě už nechce pustit k 10% DPH. Jak bych měla správně vyfakturovat?

Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Dostali jsme fakturu od dodavatele za dopravu zboží z Velké Británie, na faktuře je uvedeno - VT4 - Exempt/zero rate - Art. 144 EU VAT directive. Znamená to, že je od DPH osvobozeno, nebo se jedná o formu „reverse charge± a je třeba DPH zaúčtovat na vstupu i výstupu, jako u ostatních faktur v rámci EU?