RNDr. Libor Fiala

Jak je to s přechodem společnosti bez právní subjektivity (dříve sdružení) na veřejnou obchodní společnost? „Sdružení“ má dva společníky OSVČ, plátce DPH, vedou podvojné účetnictví a vlastní hmotný movitý majetek (částečně odepsaný). Jak nejlépe vyřešit převod do v. o. s.? Pokud by se šlo cestou nepeněžního vkladu mimo základní kapitál, nebude tento vklad podléhat znaleckému ocenění, DPH a ani dani z příjmů? Předpokládám, že v. o. s. bude pokračovat v odpisování, tzn. vklad se jeví jako daňově neutrální a nejvhodnější varianta?

Osoba koupí 100% podíl v s. r. o. Převezme s ním veškerý majetek, závazky atd. V účetnictví na účtu 365 je závazek vůči společníkovi, jedná se tedy o kdysi vložené zdaněné finanční prostředky pro fungování společnosti. Může si nový společník společnosti tento závazek postupně vyplatit, aniž by ho musel danit?

Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?

Zaměstnavatel (obchodní společnost, podvojné účetnictví) se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům od roku 2024 peněžité odměny při životním nebo pracovním jubileu. Pravidla pro výplatu těchto odměn jsou formulovány v interní směrnici zaměstnavatele. Všichni zaměstnanci jsou s touto směrnicí seznámeni. Na straně zaměstnance: odměna bude vyplácena společně se mzdou, podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, je zdanitelným příjmem. Na straně zaměstnavatele: jedná se o daňově uznatelný náklad. Je tento postup správný s ohledem na změny od 1.1.2024? Do konce roku 2023 byly poskytovány nepeněžní zaměstnanecké benefity, u příležitostí stanovených ve vyhlášce o FKSP.

Máme zde dvě firmy (A a B), které jsou předmětem podnikání propojené, kde firma A zaměstná člověka na HPP. Zaměstnanec bude pracovat z cca 20 % pro společnost A, 80 % pro společnost B. Může společnost A přefakturovávat společnosti B mzdové náklady zaměstnance? Pokud ano, musí být mezi společnostmi uzavřená ohledně výše zmíněného nějaká smlouva? Když se bude jednat čistě o přefakturaci mzdových nákladů bez žádné přirážky, bude firma A fakturovat s DPH?

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Společnost (s. r. o). koupila budovu s pozemkem. V kupní smlouvě je uvedena jedna kupní cena za celý objekt. Dle informací, které jsem se dočetla, by si společnost měla nechat udělat znalecký posudek, ve kterém ocení budovu a pozemek a v tomto poměru rozdělit pořizovací cenu. 1) K jakému datu má být znalecký posudek proveden? Mohu nechat udělat znalecký posudek nyní, když prodej byl v roce 2023, případně použít znalecký posudek 2 roky starý, který máme k dispozici? 2) Je jiný způsob ocenění než znaleckým posudkem, např. cenová mapa?

Občan dostal darem od vzdáleného příbuzného nemovitost a pozemky (cena dle znaleckého posudku je nižší než 5 mil. Kč). Jelikož tento dar nespadá do osvobození dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP je potřeba tento dar zahrnout do daňového přiznání. V § 10 odst. 5 ZDP je uvedeno, že u příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, je výdajem cena určená podle právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Chápu to tak, že příjmem bude v tomto případě cena stanovená dle znaleckého posudku ke dni nabytí a jako výdaj mohu uplatnit taktéž cenu určenou dle znaleckého posudku? Nebo musím postupovat podle § 10 odst. 1, písm. n a výdajem bude pouze cena související s vypracováním darovací smlouvy, poplatky spojené s katastrem nemovitostí atd.? Jaký je rozdíl mezi § 10 odst. 1 písm. b) ZDP – příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci – jde-li o věc nabytou bezúplatně a § 10 odst. 1 písm. n) ZDP – bezúplatný příjem?

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

Předmětem činnosti společnosti je provádět správu nemovitostí na základě uzavřených smluv. Kromě této činnosti provádí dle vzájemných dohod na základě předem stanovených cenových nabídek součinnost (čili dohled) na pracemi pro majitele nemovitostí, kterým provádí správu. Jde o nemovitosti určené k pronájmu pro podnikatele. Práce se konkrétně týkají dohledu (součinnosti) při pracech, které jsou zajištěny jinými dodavateli např. dojde k poškození majetku vlastníka nemovitosti, tato společnost zajistí dodavatele, aby byl majetek následně opraven nebo jde o součinnost při pracech při dokončování stavebních úprav v rámci nebytových prostor majitele nemovitostí, stavební úpravy opět zajišťují jiní dodavatelé, společnost zajistí dohled na těmito pracemi, následně úklid těchto prostor prostřednictvích svých zaměstnanců apod. Jak stanovit nedokončenou činnost v případě, že tyto práce započali v roce jednom a jsou dokončeny v roce dalším? Kalkulační jednicí v tomto případě bude konkrétní zakázka, kterou si strany vzájemně domluví a cena bude vycházet z ceny přímých nákladů (tj. přímý materiál, který společnost nakoupila pro účely této zakázky - účet 501), dále přímých mezd (mzdy úklidu, manažera vč. odvodů: účty 521, 527, 524) a dále pak je povinnost tam dávat i nepřímé náklady? Jak je stanovit? Co to v tomto případě může být - např. může to být odpis vysavače použitého na vysátí prostor?

Jednatel společnosti nemá podepsanou s firmou smlouvu o výkonu funkce jednatele, podle které jednatel dostává odměnu. Firma se zabývá manikúrou a pedikúrou. Jednatel je zároveň zaměstnaný v jiné společnosti na základě pracovní smlouvy jako zaměstnanec. Několikrát týdně jednatel ve své společnosti poskytuje služby pedikúry a manikúry, děla úklid prostor. Příjmy z manikúry a pedikúry společnost zahrnuje do svých výnosů. Jednatel nepobírá žádnou odměnu, věnuje svůj čas ve prospěch společnosti. Je to v pořádku? Pokud se bude finanční úřad ptát, proč společnost nemá žádného zaměstnance, ale má příjmy, co na to jednatel může říct? Může jednatel dělat pedikúru, manikúru a uklízet ve své společnosti bez odměny, nebo musí podepsat smlouvu, třeba DPČ? Pokud jeho měsíční příjem bude do 4 000 Kč, společnost bude odvádět jenom srážkovou daň, protože „růžový papír“ je podepsaný ve společnosti, kde jednatel je zaměstnaný? A jak je to s odvody zdravotního a sociálního pojištění? 

Zaměstnanec nastoupil zpět do zaměstnání od 1. 9. 2023 po rodičovské dovolené na poloviční úvazek. Uplatňuje si daňové zvýhodnění na 2 děti. V rámci jednotlivých měsíců splnil podmínku výše příjmu, aby mu byl vyplacen daňový bonus. Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání za rok 2023 z důvodu dalšího příjmu z pronájmu. Příjmy ze závislé činnosti za rok 2023 ale nedostáhly šestinásobku minimální mzdy, a tudíž nemá nárok na daňový bonus. 1) Příjmy z pronájmu se do příjmů pro nárok na daňový bonus nezapočítávají? 2) Musí tedy zaměstnanec daňové bonusy vyplacené v rámci mzdy podáním daňového přiznání vrátit? 3) Pokud by neměl povinnost podat daňové přiznání a požádal by o roční zúčtování zaměstnavatele, tak by daňové bonusy vyplacené v jednotlivých měsících vracet nemusel? 

Společnost s r. o. koupila zimní pneumatiky na automobil, který má v majetku od roku 2017. Běžně bych je zaúčtovala do nákladů, ale zde váhám, protože byly zakoupeny až 28. 12. 2023 (a rovnou ten den byly namontovány do auta). Následně už automobil v roce 2023 využit nebyl. Rádi bychom dali celou částku (jde o 14 000 Kč) rovnou do daňově uznatelných nákladů roku 2023 a můj dotaz je, zda to tak lze udělat. V účetní směrnici toto řešeno nemáme, takovýto nákup na konci prosince je pro nás v podstatě ojedinělý případ. 

Máme majetek na účtu 042 - ke dni registrace není zařazen ani nemůže. Máme možnost při registraci DPH odpočet z přijatých plnění na tuto nemovitost? 

Dobrý den, firma chce poskytnout multisport kartu jak zaměstnancům, tak i dodavatelům na IČO. Víme, jak účetně/daňově řešit zaměstnance. Ale jak je to u ičařů, je to vůbec možné? Mohla by být karta Multisport pro firmu daňově uznatelná, kdyby se „ičařům“ faktury přefakturovávaly?

Fyzická osoba, vlastník lesa, prodal v lednu 2023 dřevo z vlastního lesa. Jiný prodej dřeva v roce 2023 neuskutečnil. Od března 2023 má registraci samostatně hospodařícího rolníka. Bude příjem z prodeje dřeva posuzován jako příjem ostatní podle § 10 odst. 1 nebo podle § 7 odst. 1 ZDP?

Podnikatel, FO, je neplátce DPH. Poslední čtyři roky podával daňové přiznání, kde uplatňoval výdaje procentem. V této době pořídil vozidlo na úvěr. Z důvodu totálního zničení vozidla byla úvěrová smlouva předčasně ukončena a úvěrující na účet podnikatele poukázal pojistnou náhradu sníženou o nesplacenou část jistiny. Musí podnikatel tuto pojistnou náhradu zdanit? Pokud ano, tak v plné výši, nebo částku, která mu byla poukázána na účet?

Jsme s.r.o., měsíční plátci DPH a v 01/2024 jsme přispěli obci na ples věcným darem v hodnotě 20000,- včetně DPH. Nakoupili jsme 2 ks zboží a máme vystavenou fakturu na tento nákup. Zároveň obec s námi sepsala smlouvu o poskytnutém věcném daru. Poté nám od obce přišel i daňový doklad na věcný příspěvěk na Ples dle smlouvy v hodnotě 20000,- s rozepsaným základem daně a daň 21%. Na fa je uvedeno neplatit!, nepeněžní plnění. Jak máme zaúčtovat obě faktury? Od dodavatele zboží a i od obce za poskytnutý věcný příspěvek?

Rozumím dobře tomu, že dle Metodické informace ke zdaňování benefitů od 1. 1. 2024 je oběd, který spotřeboval obchodník na pracovní schůzce, daňovým nákladem, pokud obchodníkovi pokrátím stravné, případně mu neposkytnu stravenku (pokud mu nevznikl nárok na stravné na pracovní cestě)? Jak máme ale přistupovat k pití, případně kávě? Je to ještě součást oběda, nebo to už bude nedaňový náklad a započítávat ho do limitu? Popřípadě, co když půjde obchodník s obchodním partnerem pouze na kávu? 

Otec daroval synovi chatičky, před tím je synovi pronajímal. Syn (plátce DPH) podniká sezónně, jen v létě. V době daru měl podnikání přerušené, podnikání obnoví až v květnu. Chatičky nebude mít v obchodním majetku, ale bude je využívat ke krátkodobým pronájmům dle § 7 ZDP. Bude nutné dar zdanit? Pokud ano, bylo by řešením chatičky vložit do s. r. o.? Je případně jiné daňově nejvýhodnější řešení?