Jaroslava Pfeilerová

Firma, která prodává b2b zboží. Zaměstnanci této firmy chodí s obchodními partnery na obědy, kde řeší pracovní záležitosti a snaží se je přesvědčit, aby u naší firmy více nakupovali. Daný oběd zaměstnanec zaplatí. Dá se to považovat za náklady, které vedou k dosažení zisku, a jsou tedy daňově uznatelné? A je nějaký rozdíl, když je oběd v Praze (místo výkonu práce pro zaměstnance), nebo když jede za partnerem třeba do Brna, a jedná se tedy o pracovní cestu?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Při výběru zálohy na služební cestu z bankomatu používáme účetní kurz dne odečtení z bankovního účtu, ne kurz výběru je to tak správné? Příklad: výběr zálohy na služební cestu 22. 4. 24 kurz 25,00, dne 24. 4. 24 odečteno z bankovního výpisu kurzem 26,00. Pro přepočet zálohy použijeme kurz 26,00. 

Jaký použít kurz pužít pro výplatu cestovního příkazu, který je v EUR, když ho budu vyplácet v Kč na účet? Mám ho spočítaný v EUR, ale nárok bude vyplacen v Kč na účet. Jaký kurz pro přepočet použít? 

Pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu a snídani/oběd/večeři si uhradí služební kartou zaměstnavatele, lze tento způsob považovat za bezplatně poskytnuté jídlo zaměstnavatelem na pracovní cestě? Tato poskytnutá jídla budou či nebudou předmětem daně z příjmu na straně zaměstnance? Zaměstnanec si zároveň nárokuje stravné pokrácené o tato poskytnutá jídla. 

Firma chce omezit vyplácení hotovosti, a proto uvažuje o dohodě se zaměstnanci, že nebudou poskytovány zálohy na pracovní cesty a vyúčtování se budou proplácet bezhotovostně na účet zaměstnanců. Jak je to s účtováním cestovních příkazů v cizí měně (z většiny jen EUR)? Jelikož většina zaměstnanců má účet jen v Kč, tak budou dostávat náhradu přepočtenou na Kč. Pro účetnictví musíme zaúčtovat náklady naším měsíčním kurzem z účetnictví, nebo můžeme i pro účetnictví použít doložené kurzy a účtovat celý cestovní příkaz rovnou v Kč (přepočty jednotlivých dokladů kurzem dle dokladu ze směnárny nebo doklad zaplacený soukromou kartou doložený výpisem doloženým zaměstnancem)? Zaměstnanci se bude vyplácet vše v Kč (doložené přepočty u přímých úhrad a stravné a další hrazené např. přímo cizí měnou zaměstnance-nedoložen přepočet ze směnárny - přepočtené kurzem ČNB k datu zahájení pracovní cesty). Nákladově bude oboje stejně, v jednom případě vše na 512, v druhém na 512 a 563 (ev. ve výjimečných pohybech kurzu 663) a větší administrativní zátěž na účetní (proúčtování v EUR, příp. proúčtování Kč za tuzemský úsek, přeúčtování na korunový závazek vůči zaměstnanci, vyrovnání kurzových rozdílů).

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?

Naši výzkumní pracovníci se zúčastňuji mezinárodních konferenci, které jsou plně hrazeny pořadatelem. To znamená, že naše organizace (v.v.i.) nemá žádné výdaje s cestou. Je naši povinností i přesto uhradit zaměstnanci 25% denního stravného?

Jednatel s. r. o. nemá ve smlouvě sjednán nárok na cestovní náhrady. Nejsou mu propláceny. Nyní předložil účet za ubytování, kde je uvedena samostatně položka snídaně. Může mu být tato snídaně proplacena, nebo na její proplacení nemá nárok?

Jednatel s. r. o. se smlouvou bez nároku na cestovní náhrady pozve na služební cestě obchodního partnera na večeři. Může být jednateli proplacena jako reprezentace celá večeře (pro dvě osoby jednatel + obch. partner), nebo můžeme proplácet jen to, co zkonzumoval obchodní partner? Musí nutně jednatel k předložené účtence za večeři předložit i záznam o tom, kdo se večeře účastnil, aby doložil realizaci pracovní večeře, nebo to striktně vyžadováno není?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Naši žáci jezdí na lyžařský výcvik s učiteli tělesné výchovy a s externími instruktory do Krkonoš na Benecko. Jedním z učitelů tělesné výchovy je i ředitel školy. On nebo jiný učitel jedou do hor vlastním autem, které je využíváno k případnému rychlému převozu zraněného žáka do tamní nemocnice v Jilemnici. Náhrady za použití osobního automobilu proplácíme na základě předloženého cestovního příkazu. Ve vnitřním předpisu máme zakotveno poskytnutí kráceného stravného za bezplatně poskytnutou stravu. Poskytujeme jej i těm instruktorům, s kterými máme uzavřenou dohodu o provedení práce, v níž uvádíme výši odměny za instruktorskou činnost a že jim budou proplaceny cestovní náhrady. Tím máme na mysli i ostatní výdaje, jako jsou např. permanentky na vleky nebo doklady o parkovném. Je náš postup správný? 

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?

Jaký název obce uvést do přílohy č. 1 k vyúčtování daní z příjmů ze závislé činnosti v případě, že má zaměstnanec dle pracovní smlouvy dvě místa výkonu práce (A - obec sídla firmy a za B - obec svého bydliště). Zaměstnanec má 6 hodinovou pracovní dobu, pracuje v místě svého bydliště a většinou 1x za týden dojíždí do sídla firmy, což je považováno za služební cestu mezi A a B. Zároveň v průběhu měsíce vyjíždí i na jiné služební cesty z místa svého bydliště. Má nějaký vliv uvedení názvu obce v příloze 1 na posouzení soukromých a služebních cest?

Zaměstnanec firmy s. r. o. spolu s předsedou dozorčí rady (není v pracovním poměru u firmy s. r. o.) jeli na dva dny na pracovní cestu. Vyjeli v 8 hodin ráno, jeli vlakem, ubytovali se v hotelu a vrátili se druhý den opět vlakem v 17.30 hod. Jak správně vypočítat cestovní náhrady? Stravné 2 × 212 Kč pro zaměstnance a 50% cenu za cestu vlakem a 50 % z dokladu za ubytování? Lze nárokovat plný nárok na odpočet DPH?

Společnost vyšle na pracovní cestu do zahraničí svého zaměstnance před koncem roku a ten požádá o přerušení pracovní cesty z osobních důvodů s tím, že se bude vracet až po Novém roce. Tzn. 27. 12. 2023 se uskuteční pracovní cesta mimo území ČR a v tento den a 28. 12. 2023 zaměstnanec na místě jedná. Zaměstnanci se proplatí letenka. Zaměstnavatel souhlasí s přerušením pracovní cesty a s nárokem zaměstnance na návrat zpět v roce 2024 letadlem. Druhá letenka je však datovaná až do roku 2024. Jedná se pouze o cestu zpět bez jednání v roce 2024. Do jakého období patří náklad na zpáteční letenku? Má být zaúčtována do roku 2023, protože souvisí s cestou, která se uskutečnila v roce 2023? 

Občan Polské republiky, daňový nerezident České republiky (trvalé bydliště, centrum životních zájmů Polsko), byl v kalendářním roce 2023 (případně 2022, 2021) krátkodobě zaměstnán v české firmě na území ČR ( v roce 2023 pracoval 3 měsíce, v roce 2021 jen 11 dnů). Tyto příjmy podléhaly zálohové dani (ve výši odvislé na tom, zda podepsal příp. nepodepsal prohlášení k dani) a daň byla odvedena prostřednictvím zaměstnavatele. Obdržel potvrzení o zdanitelných příjmech. Roční zúčtování daně mu nebylo provedeno. Jiné příjmy ze zdrojů na území ČR neměl. Dotaz: - Má možnost tento nerezident podat DAP v ČR, uplatnit celoroční základní slevu na poplatníka a požádat o vrácení přeplatku na dani? - Lze nyní v roce 2024 podat DAP i za roky 2021 a 2022? - Musí k DAP jako přílohu doložit kromě Potvrzení o zdanitelných příjmech i daňový domicil (daňový poplatník Polska)?

Jednatel a jediný společník společnosti ABC s.r.o. má ve svém osobním vlastnictví vozidlo (kategorie N1). Toto vozidlo poskytne zaměstnanci společnosti ABC s.r.o., aby jej užíval k pracovním cestám v rámci činnosti společnosti ABC s.r.o. Vzniká nárok na náhradu nákladů (náhrada za PHM a opotřebení dle vyhlášky)? Pokud ano, komu (jednateli nebo zaměstnanci) náleží náhrada za PHM a komu náhrada za opotřebení? Děkuji

Může si zaměstnavatel uplatnit DPH z dokladů přiložených ve vyúčtování pracovní cesty zaměstnancem - např. fakturu za ubytování, PHM, parkovné? Faktury/účtenky bývají hrazené kartou z firemního účtu společnosti.

Zaměstnanec předložil k proplacení výdaje, na které neobdržel zálohu v cizí měně. Doklad uhradil svou soukromou platební kartu. K proplacení nedoložil výpis z bankovního účtu v CZK na kterém je zřejmá stažená částka v CZK. Můžeme zaměstnanci proplácet vynaložené výdaje placené soukromou kartou i v cizí měně, pokud zaměstnanec po nás bude cizí měnu požadovat, nebo je nutné proplácet v české měně po doložení výpisu v CZK? Někdy je ze zaměstnanců obtížné tyto dokumenty obdržet a požadují po nás cizí měnu. Můžu se tímto opřít o § 164 zákoníku práce?