Ing. Růžena Klímová

Nyní máme zaměstnance ze zemí mimo EU - studenti. Všichni tito zaměstnanci mají povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24). Dle § 98 písm. j) mají volný vstupu na trh práce. Všichni zaměstnanci studují v prezenční formě studia, v akreditovaném studijním programu. Zaměstnavatel by rád zaměstnal dalšího studenta ( DPP) ze třetí země - ukrajinské národnosti. Přinesl nám potvrzení o studiu (akreditovaný studijní program), vízum s kódem D/VC/99 a dále potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu - studium. Má tento student také volný vstup na trh práce, přestože nemá ještě uděleno povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24)? 

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Může zaměstnavatel určit vlastní částku zákonného odstupného (vyššího), nebo vždy musí vycházet z násobku průměrného výdělku? Pokud můžu určit vlastní částku, jak zadat informaci o odstupném v ONZ formuláři ČSSZ na 3. straně formuláře? Případně jak informovat UP o výši odstupného? 

V případě, že společnost bude mít za letošní rok povinnost zaměstnat od příštího roku osobu zdravotně znevýhodněnou, musí tato osoba pracovat v 8 hodinovém úvazku, nebo může mít podle svého zdravotního omezení úvazek zkrácený, např. 5 hodin denně? Již teď tušíme, že za rok 2024 bude průměrný přepočtený počet zaměstnanců cca 25 zaměstnanců. Máme možnost zaměstnat OZP již nyní od 1. 6. 2024 na zmíněný 5hod. denní úvazek. Bude tímto naše povinnost splněna a provedeme do 15. 2. 2025 pouze oznámení příslušnému ÚP? 

Dle § 35d odst. 8 zákona o daních z příjmů se stanovuje termín pro výplatu přeplatku na dani z ročního zúčtování záloha daňového zvýhodnění a doplatku na daňovém bonusu nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. Při zpětné kontrole mezd nastala situace, že přeplatek na dani za rok 2023 nebyl zaměstnanci promítnutý do mzdy za březen 2024. Je možné provést roční zúčtování daně za rok 2023 do mzdy zaměstnance za duben 2024, resp. hrozí ze strany finančního úřadu sankce v případě tohoto postupu, či je vhodnější, aby zaměstnanec provedl storno žádosti o roční zúčtování daně a podal si u finančního úřadu daňové přiznání sám?

Zaměstnavatel musí uzavřít na dva měsíce obchod s prodejem masa a uzenin. Důvodem je rekonstrukce příjezdové komunikace, proto není možné zajistit zásobování ani prodej výrobků. Jaký je správný postup při výpočtu mezd (překážky) zaměstnancům. Kolik procent průměrného výdělku v době uzavření prodejny musí byt vyplaceno a je možné nařídit nebo se domluvit se zaměstnanci na čerpání dovolené?

Rozumím správně výkladu § 127 odst. 3 zákoníku práce, že zaměstnanec, který má příplatek za vedení, nemá do 150 hodin přesčasů ročně nárok na jejich proplácení, pouze jedná-li se o přesčas během víkendu, svátku nebo v noci? Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace, tedy statutární orgán, nemá nárok na žádné proplácení přesčasů? Ani pokud budou o víkendu či v noci, ani nad rámec 150 hodin ročně?

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).

Zaměstnanci byly v lednu 2024 poskytnuty volnočasové benefity formou nabití bodů, které představují ekvivalent peněžní částky. Zaměstnavatel nemá další kontrolu nad čerpáním bodů u jednotlivých zaměstnanců a čerpání bodů tedy není zaměstnavateli zúčtováno. Okamžikem vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance je tedy v okamžiku připsání bodů, u nás tedy leden 2024. Zaměstnanec ukončí pracovní poměr v průběhu roku 2024 a my bychom mu rádi pokrátili nabité body, které obdržel v lednu 2024. Poskytovatel bodů nám zašle dobropis za ponížené body a my o tuto částku snížíme nedaňové náklady. Dále ve mzdách upravíme evidenční údaj o poskytnutí osvobozených příjmů, které musejí být uvedeny na mzdovém listě. Je prosím ještě nějaký aspekt, který je nutné zohlednit? 

Máme novou zaměstnankyni - občanka Polska, trvalé bydliště v Polsku, zároveň máme doklad o místě bydliště v ČR. Může podepsat prohlášení k dani a uplatňovat měsíční slevu na poplatníka? 

Provozovatel letního dětského tábora pořádá 3 běhy po 20 dnech pro děti o prázdninách. Vedoucí jsou pracující lidé, všichni odchovanci minulých let, kteří táborem prošli. V minulosti se řešilo Dohodou o provedení práce. Nyní s novými podmínkami pracovních poměrů se řeší jaké jsou možnosti ? - oddílový vedoucí " pracuje s nadsázkou 24 hodin" denně. Mohou být oficiálně služební směny, ale o děti se každý stará opravdu celý den. - aktivní den je od budíčku do večerky. Asi je nemyslitelné, mít 3x tolik vedoucích a střídat 8 hodinové směny. Nelze ani vůči dětem, kdy se tvoří během pobytu úzký osobní vztah mezi vedoucími a dětmi. - odpovědnost za vše jde za hlavním pořadatel, vedoucím tábora. Ale odpovědnost se nemůže vzdát ani každý oddílový vedoucí. Zaplatit všechny hodiny, také není v ekonomických silách pořadatele. Vedoucí souhlasí s i tím, že nežádají zaplatit všechny odpracované hodiny. - jak toto vše skloubit s docházkou, zákoníkem práce ??

Zaměstnanec má exekuci, ale "vlastní" družstevní byt. Když byt není zapsán v katastru nemovitostí najde jej exekutor? Mám obavu, zda exekutor může po zaměstnanci požadovat prodej členského podílu v družstvu, ve kterém vlastní byt.

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.

Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   

Účtujeme společnost A. Je to samostatný subjekt, který má své zaměstnance. K 1. 4. bude část zaměstnanců společnosti A „odštěpena“ do existující společnosti B (ta nemá dosud žádné zaměstnance). Z této společnosti B si následně společnost C koupí k 2. 4. (možná k 3. 4. – záleží, jak rychle bude zveřejněno v obchodním rejstříku) část závodu, který představuje vyštěpené jmění ze společnosti A (všichni zaměstnanci a vymezený majetek). Tzn. že cca od 2. 4. přecházejí zaměstnanci A, přes společnost B do společnosti C. Prohlášení k dani z příjmu:  – společnost A odštěpením včetně části zaměstnanců nezaniká, – společnost B – přestože při prodeji závodu „přecházejí“ všichni zaměstnanci – také nezaniká.  Je nutné, aby zaměstnanci pro každou společnost podepsali znovu prohlášení k dani z příjmu? Pro společnost A na období 01–03/2024, pro společnost B na 1. 4. a případně 2. 4., pro společnost C na následující část měsíce dubna až zbytek roku? Může se společnost B dohodnout se zaměstnanci, že sice prohlášení podepíšou, ale slevy na dani bude uplatňovat až společnost C – druhá v pořadí v měsíci dubnu? 1 % za používání soukromého a služebního vozidla: Někteří zaměstnanci používají vozidlo pro soukromé a služební účely. Protože se jedná o přechod práv na následné společnosti, smlouva o přidělení vozidla bude tedy „zachována“ jak ve společnosti B, tak i C. Znamená to tedy, že v měsíci dubnu bude 1 % zahrnuto dvakrát – jednou společností B za 1.4. případně i 2. 4. a následně společností C za užívání ve zbytku měsíce? Potvrzení o zdanitelných příjmech: – mají jednotlivé společnosti A, B i C povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušné měsíce samostatně, nebo toto potvrzení má povinnost vystavit až společnost C za období 01–12/2024?

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Slovák s trvalým pobytem v ČR nastoupí do zaměstnání, týká se těchto osob také povinnost podávat na úřad práce hlášení „Informace o nástupu občana EU“?

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Vše bylo řádně vyplněno, vše bylo řádně odesláno na příslušné úřady:  Kooperativa, VZP, Bezpečnost práce. Jedná se mi o postup při vyplácení nemocenských dávek-resp. náhrad za nemocenskou. Pokud je normální neschopenka, tak se vyplácí náhrada za nemocenskou po dobu 14 kalendářních dní. To samé bude i u pracovního úrazu. Ale má se tato náhrada hned rovnat 100 %? Jak se vypočítá, a nedodaňuje se?